MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Šelmy jsou odnepaměti nedílnou součástí naší fauny mezi níž jsou považovány za jakousi zdravotní policii. Je totiž zcela logické, že se zmocňují především slabých (tedy podprůměrných či jinými slovy průběrných) a nemocných jedinců. Současně si ale obohacují svůj jídelníček o kořist zdravou, která postrádá tak vynikající smysly jaké mají právě šelmy. Více >

Už třetí rok se budeme setkávat na stránkách Myslivosti se „soudničkami“. Protože pozornost upoutaly jak případy „skutečné“, zpracované na motivy judikátů Nejvyššího soudu České republiky, tak ty, co se staly, ale k soudu nedostaly, kde jsme čerpali mimo jiné i z podnětů čtenářů časopisu (které mimochodem do redakce stále přicházejí), budeme letos pokračovat pod novým titulkem v obou „liniích“ – v lichých číslech zveřejněné soudničky budou vycházet z rozhodnutí Nejvyššího soudu, v sudých číslech pak z každodenní myslivecké praxe. A ještě jedna novinka – pro zájemce o hlubší poznání a pochopení myslivecké legislativy budeme uvádět příslušná ustanovení právních předpisů, jež se toho kterého případu týkají. Více >

Okresní myslivecký spolek v Šumperku převzal pod svá ochranná křídla hned dva bývalé okresy najednou – kromě Šumperku i Jeseník. Spravuje tedy jedny z nejvýše položených honiteb u nás, rozkládající se na huňatým kožichem lesů porostlém masivu Jeseníků. Více >

Na sobotu 3. 12. 2005 svolal prezident Komise pro výstavy a trofeje CIC Prof. Dr. Nino Ninov mimořádnou komisi pro hodnocení trofejí, aby oficiálně ocenila světově nejsilnější trofej jelena. Více >

V některých případech se oproti běžnému vytvoření chrupu vyskytnou u srnčí zvěře abnormity v počtu předstoliček a stoliček v horní i spodní čelisti, vyskytnou se kelce, případně další jiné vývojové změny. Více >

S radostí v redakci sledujeme, jak se neustále zvětšuje zájem o specifickou mysliveckou dovednost – vábení jelenů. Letošní podzim byl ozdoben titulem Mistra Evropy Josefa Kaprase, možná tím i dal impuls dalším zatím ostýchavým zájemcům, aby si taky zkusili vábit na veřejnosti před ostatními. A tak přicházíme se dvěma nabídkami právě pro jelenáře. Více >

V souladu s tradicí, uzavřela setkání nožířů v roce 2005 výstava nožů, kterou v kongresovém centru na brněnském výstavišti uspořádal v sobotu 26. listopadu mistr nožíř Lubomír Maďarič. Několik stovek návštěvníků shlédlo práce našich a Slovenských nožířů a tvůrců kožených doplňků. Z Rakouska jako již tradičně přijel pohodový mistr nožíř Štefan Gobec a nechybělo také několik dovozců kvalitních komerčních nožů. Více >

V životě jsou chvíle nebo spíše okamžiky, které vás zničehonic zaskočí svojí nepředvídaností a nebo vám prostě vyrazí dech, vezmou vítr z plachet a podobně. Musíte se pak nad nimi zamyslet, zastavit se a zapřemýšlet se sám nad sebou kdo a co vlastně jsem. Více >

Finsko je známo svou loveckou tradicí a drsnými severskými podmínkami lovu. V severských zemích se příroda s lovci často příliš „nemazlí“, a proto musí být i zbraně již od počátku konstruovány do takových podmínek. Jedním z mála systémů pro náročné uživatele, který umožňuje výměnu hlavní (kulobrok, broková kozlice a kulová kozlice), je právě lovecký systém Finnclassic. Více >

Pro každého člověka, kterého poutá vášeň k přírodě, je zimní období se sněhovou pokrývkou potištěnou nejrůznějšími stopami a zbytky hostin živočichů nejlepší encyklopedií k poznání života zvířat v krajině. O mnohých do té doby nemá třeba ani tušení, o některých při skryté noční aktivitě se zase dozví, kde se nalézá jejich teritorium. Více >

Věnováno 40. výročí výzkumu a vývoji a výrobě veterinárních přípravků v rámci čs. farmaceutického průmyslu Více >

Myslivecká beletrie je aktivním uměleckým fenoménem, který provází fungování Českomoravské myslivecké jednoty po celou dobu jejího více než osmdesátiletého historického vývoje. A co víc, téma zvěře, lovu, lovců a přírody ve všech jejích rozmanitých podobách, bylo jedním z těch, které se v české literatuře objevovalo již od počátků písemnictví a vždy tvořilo páteřní linii zejména historické a venkovské literatury. V první polovině minulého století strom naší myslivecké literatury rychle a zdravě rostl, sílil, od počátku padesátých let však byly větve tohoto pomyslného stromu násilně řezány a průklest probíhal necitlivou pilou. Po roce 1990 se však ukázala síla mladých výhonků a strom přece jen zkošatěl a zmohutněl ve kmeni. Seznam nových autorů i titulů narostl do obdivuhodné délky. Troufám si tvrdit, že snad žádná jiná zájmová oblast nemá tolik autorů, jako právě myslivost. Více >

Káně lesní je asi 50 – 55 cm velký dravec z čeledi krahujovitých. Horní část těla tmavší, spodní světlejší s tmavými skvrnami. Opeření je však variabilní a může být od tmavé až po celkově téměř bílé. Rozpětí širokých křídel až 130 cm, krátký široký ocas. Samec je nepatrně menší. Káně lesní žije u nás po celý rok, a to v poměrně hojném počtu. Hnízdí v lesích, větrolamech, na převážně vysokých stromech. Výjimkou ale není ani hnízdo postavené na ovocném stromě ne výše než čtyři metry nad zemí. V dubnu do nového nebo do opraveného loňského hnízda klade samička až pět hnědorezavých vajíček, na kterých se nepravidelně střídá při zahřívání se samečkem. Za 30 až 33 dnů se líhnou první mláďata, která jsou v bílém prachovém peří. Více >

V časopise Myslivost 11/2005 jsem krátce naznačil problematiku uvádění honiteb do souladu se zákonem. Jelikož na můj příspěvek reagovala řada čtenářů a v Myslivosti se o této problematice mnoho nepíše, pokusím se nastínit současnou situaci. Více >

K napsání tohoto článku mne inspiroval jak článek Ing. Kožnara, uveřejněný v Myslivosti 12/2005, tak i řada poznatků z různých jednání o náhradě škod zvěří, které jsem absolvoval v mnoha honitbách. Pominu-li případy, kdy někdy až nesmyslná výše náhrady škod byla požadována po uživateli honitby s cílem jej „ekonomicky likvidovat“, tak mne překvapily názory některých vedoucích pracovníků zejména zemědělských podniků, kteří vzali náhradu škod zvěří jako možnost zlepšení ekonomického výnosu podniků, které spravují nebo řídí. Nikoliv jako fakt či skutečnost, kterou mohli svou činností negativně nebo pozitivně ovlivnit. Více >

Rozhodně není cílem mého článku rozebírat dogma 1. vatikánského koncilu, jak by se dalo usuzovat z jeho titulu, ale téma je mnohem prozaičtější, totiž „Vaše téma“ rubrika ČRO-1 Radiožurnál, vysílaná dne 29. 11. 2005. Redaktorka Eva Hůlková rozebírala v tomto pořadu v sedmi vstupech napjatý vztah mezi vlastníky půdy (honebních pozemků) a myslivci. Celý pořad prostupovala otázka: Kam až sahají práva myslivců? Ke cti paní redaktorky budiž řečeno, že daný pořad byl veden v korektním duchu, bez toho, aniž by ze strany moderátora bylo straněno jednomu nebo druhému účastníku. Eva Hůlková se snažila dobrat pravdy v duchu zásady audiatur et altera pars. Více >

Brokové automaty, nebo přesněji řečeno poloautomaty, mají své zastánce i oponenty. Nemíním dělat advokáta ani jedné skupině lovců. V porovnání s kozlicí nebo dvojkou jsou brokové automaty kromě vyššího množství nábojů charakteristické také menším subjektivně vnímaným zpětný rázem. Více >

Početní stavy prasete divokého v průběhu posledních desetiletí zaznamenaly zcela neočekávaný vzestup až k rekordnímu úlovku v roce 2004, kdy se podle zveřejněných statistických údajů MZe ulovilo více než 121 000 kusů černé zvěře. Prase divoké se tak stalo nejvýznamnějším druhem lovné zvěře v České republice. A to nejen z pohledu pozitivních přínosů pro mysliveckou praxi, avšak nicméně stejně významné jsou i některé negativní dopady způsobené přemnožením černé zvěře na našem území. Více >

Se zájmem čtu články o černé zvěři, které se staly už pravidelnou součástí snad každého čísla časopisu Myslivost. Nechci s nikým názorově polemizovat, protože vždy nacházím zkušenost z myslivecké praxe. Více >

Na III. sjezdu bylo zvoleno patnáct členů Myslivecké rady, kteří by měli po dalších pět let funkčního období řídit činnost a směřování celé Českomoravské myslivecké jednoty. Řadoví členové mají samozřejmě právo znát, koho mají ve vedení. Proto jsem nově zvolené funkcionáře požádal o odpovědi na sedm otázek. Všichni členové ČMMJ si mohou přečíst méně i více obsáhlé odpovědi a charakteristiky abecedně seřazených funkcionářů, každý z oslovených měl svobodnou možnost napsat svůj názor. Já jen doufám, že se v průběhu volebního období členové Myslivecké rady ještě vícekrát představí čtenářům Myslivosti formou svých článků a pojednání. Pro tentokrát tedy prosím berte odpovědi jako první představení a seznámení, v době psaní odpovědí ještě nebylo známo rozdělení předsedů jednotlivých odborných komisí. Více >

III. sjezd Českomoravské myslivecké jednoty projednal v hlavních bodech zprávu o činnosti za volební období od roku 2000, zprávu Dozorčí rady Českomoravské myslivecké jednoty o své činnosti za stejné volební období, návrh změn Stanov Českomoravské myslivecké jednoty, hlavní směry činnosti pro funkční období 2005 - 2010. Zvolil své vrcholné orgány na funkční období roku 2005 - 2010. Více >

Výpis inzerátů řádkové inzerce tak, jak vyšly v Myslivosti 1/2006 Více >

Záznam projevů zástupců státní správy, spřátelených organizací a subjektů Více >

DR ČMMJ zvolená na II. sjezdu ČMMJ dne 21. 10. 2000 pracovala v počtu 11 členů. Do činnosti se nezapojil vůbec řádné zvolený Ing. Nešpor, který v první polovině roku 2002 požádal ze zdravotních důvodů o uvolnění a místo něj byl povolán další z pořadí zvolených, Jiří Procházka z Prostějova. Na podzim roku 2003 zemřel místopředseda DR pan Plášil a na jeho místo byl kooptován Petr Albrecht z Chomutova. Místopředsedou byl zvolen docent Václav Hájek. Více >

Předstupuji před vás se zprávou o činnosti, stavu ČMMJ a našich mysliveckých perspektivách po III. sjezdu. Současně musím hned úvodem poděkovat za důvěru, která mi byla vyslovena již před patnácti lety mou volbou za předsedu ČMMJ i za návrhy, abych tuto funkci vykonával i nadále. Osobně se ale domnívám, že žádný člověk nedokáže řídit tak velikou organizaci, jakou bezesporu ČMMJ je, bez ohledu na přibývající věk a s ním spojené různé zdravotní problémy. To je také důvod proč bude tento sjezd volit předsedu nového a současně i některé nové členy Myslivecké či Dozorčí rady. Předpokládám, že delegáti budou tyto funkcionáře volit uvážlivě, aby naše myslivost zůstala alespoň na takové úrovni a s takovou pověstí jakou má v mysliveckém světě dnes. Já sám se přitom další práci pro naši myslivost a ČMMJ nevyhýbám a rozhodně jsem a budu připraven pomoci tam kde to bude zapotřebí. Více >

Po pěti letech se sešel v sobotu 19. listopadu v Praze na Vinohradech nejvyšší orgán Českomoravské myslivecké jednoty. Vzhledem k předcházejícím diskuzím a debatám o dalším směřování ČMMJ a o složení Myslivecké rady byla atmosféra více než napjatá a nervózní. Mnozí k tomu přispívali i rádoby zasvěceným spekulováním a meditováním, kdo bude či nebude tím vyvoleným, kdo je a není s kým kamarád, kdo to komu na sjezdu víc vytmaví. K ne zrovna optimistické atmosféře přispěl i místy zcela protichůdný výklad usnesení červnového Sboru zástupců v bodu týkajícího se způsobu hlasování a volby na sjezdu. Čekala se i razantnější obměna funkcionářů, protože řada těch služebně starších se rozhodla již dále nekandidovat do vrcholných orgánů ČMMJ. A to včetně postu nejvyššího – předsedy ČMMJ. Více >

Začal nám nový rok, doufejme, že bude alespoň tak úspěšný jako ten předchozí. Aby byl úspěšný i myslivecky v naší honitbě, věnujme se, mimo lovu i péči o zvěř. Více >