Časopis Myslivost

Ve svém příspěvku bych se chtěl zmínit o poznatcích z naší honitby, o kterých dosud mnoho psáno nebylo a sám sebe prezentovat - o první lovecký lístek jsem žádal už poměrně dávno. Myslivost provozuji od roku 1973 na Chomutovsku, honitba sousedí s vojenským prostorem Hradiště. Plošná výměra honitby je 2419 ha při zastoupení lesního porostu 156 ha, a to jen v několika enklávách. Kmenové stavy drobné zvěře přes všechny snahy včetně odchovu oscilují na minimální hranici. Jenom srnčí zvěř je optimálně zastoupena.
K chovu černé zvěře předepsané podmínky nesplňujeme, přesto je zvěří dominantní a předmětem hlavního zájmu. Už v "soutěži" o honitbu, která měla zásluhou státních úředníků zvláštní průběh, nám bylo oznámeno, že i myslivost se ocitla v tržním prostředí, tak jaká pak kritéria typu předchozí myslivecké hospodaření, proč myslivecký záměr, nač řádné členství v honebním společenstvu, proč místní organizace. Peníze sehrály rozhodující roli a ty jsou také nejúčinnějším regulátorem, nejen ve snížení stavu černé zvěře.
Lov na hranicích z mysliveckých zařízení je omezením práva myslivosti. Uvítal bych změnu, která by upřednostnila dohodu sousedních uživatelů honiteb. Pokud tato nenastane, nechť platí ustanovení zákona. Komunikovat v tomto směru vzájemně je nanejvýš žádoucí.
Odsouhlasení výsledků sčítání zvěře (Ustanovení vyhl. MZe č. 553/2004 Sb.) není stanoveno jednoznačně, a tak se k němu také stavíme! Samotná vyhláška tuto povinnost neřeší, pouze v příloze je kolonka s označením pro tento postup. Zákon o myslivosti ukládá povinnost umožnit účast na sčítání zvěře držitelům sousedních honiteb. Někteří právě toto spojují s povinností vyjádřit se - když jsem nebyl účasten, tak se nevyjadřují. V tomto směru neměl jasno ani autor úvodníku "Březen v honitbě" (Myslivost č. 3/2005). Co je to za výraz "...by měl dát odsouhlasit?" Z toho přímo vyplývá, že také dát nemusí. Po několika nezodpovězených dotazech jsem vytvořil formulář, sousedy obeslal - někteří reagovali obratem, jiní za 14 dní po termínu odeslání. Vážení, ujasněme si všichni!

Škody, Škody, Škody...
Dříve byly dvě třetiny výměry honitby osety zemědělskými plodinami, nyní tuto část ohradníkovým způsobem vypásá skot. Klasicky hospodaří několik zoufalých jedinců na asi 30 ha roztroušených po honitbě. Členové MS se stali nočními hlídači jejich pracovního úsilí, přesto jsme si vysloužili hodnocení: "Neumíte v honitbě hospodařit, neumíte snížit stavy černé zvěře!". Těžko se vysvětluje, že dosažení jejich úrody z 3 km vzdáleného rozsáhlého lesního komplexu sousední honitby je pro černou zvěř snadnou záležitostí. Stačí týden s nepřízní počasí (déšť, mlha) a je "vyděláno". Vyzkoušeli jsme všechny známé praktiky - jejich účinnost je však nízká. I my máme vlastní zvěřní políčka (6 ha) situovaná v "přední linii", kde se neloví. Silnější skupina zvěře vytlačí tu slabší a pátrání po potravě je přivede až tam, kde jsou nežádoucí. V našich podmínkách jsme dokonalejší řešení dosud nenašli. Jedna bachyně s dcerou a potomky za jednu noc dokáže v hektarovém poli brambor udělat takovou paseku, že jen zíráme. A když se ještě jednou vrátí, tak jsme smutní všichni.
Příčiny tohoto stavu spatřuji:
- ve zdlouhavém, mnohdy spekulativním řešení nájmů honiteb,
- populaci černé zvěře výrazně ovlivnil semenný rok 2003 s výskytem dostatečné potravní nabídky v přirozených krytech - nastala doslova populační exploze s projevem v roce 2004,
- v zásadní změně biotopu, s minimálním osevem zemědělských plodin. Rozsáhlé pastviny změnily úživnost honitby pro zvěř a vlastně rozšířily monokultury v naší krajině.
Zemědělská půda se neobdělává a stát hradí udržovací poplatky. Do náhrad škod bych tento subjekt ale nezapojoval, i když důvody by se jistě našly. Ve třech bychom neuzavřeli škodní případ nikdy a toho papírování, co by vzniklo. Tam kde lze škody očekávat bych upřednostnil následující řešení: máte udělat opatření (zákon) - dohodněte se jaká - byla neúčinná - účastněte se na škodě každý rovným dílem.
Soutěž o finanční likvidaci mysliveckých subjektů by tak měla korektní pravidla a zmizel by názor: "Vy jste nám úrodu nedokázali uhlídat!" Souhlasím s názorem, že tam kde se škody budou pouze vymáhat, myslivost skončí.

Lov černé zvěře
Jestliže pocházíme z lovců dávných dob, tak tato vlastnost v nás zřejmě dřímala, ale v současnosti má opět renesanční rozměr. Ono zaplatit statisíce za nájem honitby a nic z toho je na dnešní poměry přinejmenším divné.
U černé zvěře skutečně došlo k výraznému zvýšení stavů z oblastí, kde měla nejpříznivější podmínky. Odtud se rozšířila prakticky všude. Její lov je obtížný vzhledem k pozdní noční aktivitě a to bylo také mnohdy v rozporu s naším pohodlím. Situace se ale podstatně změnila. Popíši naši zkušenost. Vysoký nájem = kde na to vzít? Tento fakt nás donutil k ekonomickému řešení, kdy každý člen MS (do 70 let věku) zaplatí 10 000 Kč předem za povolenku k lovu. Každý úlovek se mu zhodnocuje v cenách Interlovu na osobní účet. Vytváří si tak prostředky na úhradu pro příští rok. Povolenka obsahuje lov černé zvěře bez omezení. Je nás 26 členů, máme 2 - 3 hosty, nájem z honitby hradíme roční částkou 340 000 Kč. Připočteme-li asi 50 000 Kč dalších režijních nákladů, je jednoduché spočítat kolik nám ještě schází. Za této situace je plán lovu plněn na 100 %, lov černé zvěře pak na 250 % (v roce 2004 247 ks). V letním období jsou "vnadištěm" pro černé zvěř pole zemědělců, od podzimu pak krmeliště, která přes den navštěvuje ptactvo a ve svých potravních periodách přichází srnčí zvěř. Až v noci ji vytlačí zvěř černá. To je většinou čas připravit se k lovu. Zájem je vzhledem k uvedeným faktorům značný. Členy jsme museli rozdělit na lov v sudých a lichých dnech. Loví se z kazatelem (zdaleka nejsou všechny zateplené) a zásadou je ulovit nejslabší kus.
Jako malý kluk jsem dychtivě naslouchal na lavičce před domkem (jak se říkalo po fajruntě) rady starších. V podvečer se vraceli myslivci s ulovenými divokými králíky, které nabízeli po většině těm potřebným. Když přišla řeč jak hajný "střelil divočáka" - bylo to téma na celý rok. Králíci už dávno nejsou, ale mám obavu, že v našich poměrech neobstojí ani "divočáci". Největší podíl na lovu černé zvěře mají mladí erudovaní myslivci. Na ty je ekonomický tlak doby dvojnásob silný. Vydrží ten "hospodářský růst" v myslivosti, až tato motivace skončí?
Článkem jsem chtěl ukázat, že jsou nástroje jak černou zvěř dostat do patřičných mezí. Jenom si nejsem jist, až bude třeba říci dost, zda-li s naší etikou vystačíme. Ta není ani ve vyšších společenských kruzích a spoléhat na tu, o několik pater níž nemá logiku.