Časopis Myslivost

Pane inženýre, víme, že nelze vše předjímat, ale přece jen, mohl byste nám před nástupem do funkce jednatele ČMMJ popsat své představy o fungování sekretariátu? Co by se mělo v horizontu následujících let postupně změnit? Jak například vnímáte vztahy sekretariát - Myslivecká rada - odborné komise?
Za dobu, kdy jsem na ČMMJ nepracoval, se tam hodně změnilo. Zásadní pro mě bude nejdříve se seznámit s fungováním sekretariátu. V dlouhodobě naplánovaných projektech budeme samozřejmě pokračovat. Bude potřeba hlouběji poznat také současnou situaci na okresních mysliveckých spolcích a posílit vzájemnou spolupráci.

Logicky se také ozvaly hlasy s výzvou k radikálním změnám, budou?
Radikální změny pravděpodobně nejsou v nejbližší době v plánu. Vedoucí pracovník by se nejdříve měl dobře obeznámit se současným stavem a teprve potom dělat uvážlivé změny. Ani já se proto nehodlám chovat jinak a bez rozvahy prosazovat radikální zásahy.

Ale přece jen, vždyť jste dával záměr do výběrového řízení, jistě jste tam uvedl, jaké máte představy o personálním obsazení sekretariátu, potažmo s náklady na jeho provoz. Můžete tedy být konkrétnější a prozradit aspoň část Vašich představ?
Mojí představou je, že by sekretariát měl poskytovat hlavně základní servis pro Mysliveckou radu. Jeho stěžejním úkolem je rychle předávat veškeré potřebné informace mezi členy Rady, OMS i členy ČMMJ o všem, co se děje, evidovat a předávat zápisy z odborných komisí apod. - prostě lidově řečeno aby všichni byli stále jak se říká v obraze. Na to je třeba klást důraz. Ještě se rozhodnu v souladu i s představami Myslivecké rady, jestli toto zastane současné personální složení sekretariátu nebo jestli budou provedeny personální změny. Například jedna z věcí, kterou je třeba vyřešit je to, zda bude přijat člověk, který by měl na starost internetové stránky a tok informací o ČMMJ vůči médiím a jiným organizacím, možná že toto zvládne sekretariát jen přerozdělením pravomocí a pracovních náplní. Dále bych například chtěl, aby jednoznačně fungoval právní servis v rámci celé ČMMJ, protože to je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou myslivci potřebují, jistá forma služby organizace svým členům. Vždyť v roce 2003 měly být všechny honitby uvedené do souladu, ale ještě dnes řada honiteb nefunguje tak, jak by měla a členové těchto honiteb právem žádají o právní pomoc a podporu. Mnoho členů ČMMJ tím trpí a nemohou provozovat myslivost tak, jak by si představovali. Stále se také objevují právní otázky ve vztahu k zákonu o myslivosti i případy nestandardního chování některých členů ČMMJ. Mám představu, že pokud by současné právní oddělení sekretariátu, resp. současný právník z důvodu plného pracovního vytížení nebyl schopen reagovat na veškerou problematiku, budu se snažit o smluvní zajištění dalších externích odborníků na právo týkající se oblasti myslivosti. To by byla jedna z prvních věcí, kterou bych chtěl změnit nebo doplnit.

Tedy možnost najmout i odborníky v regionech, sestavit jejich seznam, aby myslivci vždy věděli, na koho se mohou obrátit...
Ano, přesně tak, toto jsem vnímal již za mého dřívějšího působení, že v právních otázkách má ČMMJ stále rezervy ve vztahu ke svým členům, musí být svým členům oporou a záštitou.

Zmínil jste právní servis, ale sekretariát by měl přece zajišťovat takový servis i v jiných odvětvích, mělo by být k dispozici například ekonomické a daňové poradenství, možnost odborných konzultací i s experty na kynologii, střelectví, veterinární záležitosti atd. Myslíte, že by se toto vše dalo vyřešit také sítí regionálních spolupracovníků a nebo budete mít snahu v těchto směrech posílit personální a odbornou způsobilost sekretariátu?
V prvé řadě v rámci ČMMJ fungují odborné komise, jejichž členové mohou určitý servis zajišťovat, přestože jejich prvořadým úkolem a smyslem by měl být odborný poradní názor pro rozhodování Myslivecké rady. Ze zkušenosti však vím, že ne vždy mohou svou odborností či specializací reagovat na všechny problémy, takže i v tomto ohledu máme co vylepšovat - např. formou externích odborných pracovníků. Například myslím, že velice dobrý servis pro OMS zahájila Ekonomická komise, kdy se ve spolupráci s ekonomickým oddělením pořádají různá školení v oblasti ekonomiky. Je třeba všechny jednatele okresních mysliveckých spolků seznamovat s novinkami v oblasti účetnictví a podobně, protože toto odvětví se velmi rychle mění. Chtěl bych ale, abychom takto byli schopni reagovat na jakýkoliv problém nebo dotaz i v jiných oborech myslivosti. K tomu velmi dobře mohou sloužit internetové stránky vytvořené za podpory redakce Myslivosti. Ty by měly být základním informačním médiem pro všechny členy Rady, komisí a vedení okresních mysliveckých spolků i jednotlivých členů ČMMJ. Bohužel ze zkušeností vím, že ne všichni jednatelé na OMS jsou schopni komunikovat s počítačem, potažmo s internetem, takže zde by měl každý OMS, resp. jeho okresní myslivecká rada zvážit, koho vybrat do funkce jednatele. Občas se vyskytly problémy, že okresní myslivecké spolky nebyly dostatečně informovány, někdy to však bylo i jejich neochotou přiblížit se moderním způsobům komunikace. Musíme si uvědomit, že doba posílání dopisů už je minulostí, je to velká zátěž pracovní i finanční, také se spotřebuje mnoho papíru zbytečně. Internet je jednodušší, rychlejší, operativnější. V této souvislosti jednoznačně kladně hodnotím školení jednatelů v práci s počítačem. Rád bych se na nadcházející školení v Seči na začátku listopadu vypravil, a to nejen proto, abych se se všemi jednateli postupně seznámil.

Již několikrát byla probírána otázka tiskového mluvčího jednoty, nakonec tohoto tématu jsme se dotkli již na začátku rozhovoru. Myslíte, že tato funkce je potřebná, nebo zastanete vystupování v médiích Vy sám, případně někdo ze současného složení sekretariátu?
Tato otázka byla několikrát vznesena již za mého působení na ČMMJ. Jsem vázán na rozpočet sekretariátu, bude tedy záležet na tom, zda Myslivecká rada bude souhlasit se změnami. Otázka tiskového mluvčího mi není cizí, pokud bude schopný hovořit, zkušeně reagovat a naučit se odborné věci, mohl by zajišťovat veškerý informační tok. Odborná oddělení sekretariátu by ale měla odpovídat za správnost údajů, které mu předají, funkce tiskového mluvčího, pokud se zřídí, nemůže být funkcí bez návaznosti na odborná oddělení. Ani já se komunikaci s médii nebráním, ale jednatel nemůže být všude. A dnes je potřeba, aby někdo z ČMMJ byl v neustálém styku s médii a uváděl zde prezentovaný obraz myslivosti na pravou míru, oslovoval zejména mladé lidi, veřejnost, vysvětloval principy myslivosti. Nechci opakovat, že lov je jen třešnička na dortu, to už je otřepané klišé, ale zdůraznit, že myslivost je hlavně ochrana přírody a hodně souvisí s ekologií. Že myslivci nejen chodí krmit v zimě zvěř, ale především aktivně udržují a zlepšují životní prostředí svou často i každodenní činností bez toho, aby o tom pouze populisticky mluvili. Teprve potom, co toto všichni členové ČMMJ sami pochopí, budou moci předstoupit před veřejnost a říct - jsme ochránci přírody. V nedávné době jsem měl možnost několika zahraničních cest a komunikovat s myslivci a ochránci přírody z jiných zemí. V porovnání se situací v těchto zemích je evidentní, že u nás mezery jsou. V západních zemích mají přitom v mnoha oborech složitější situaci než my. Aby oni obstáli v očích veřejnosti, musí pro ekologii dělat mnohem více než my. Aby veřejnost pochopila, že myslivost není jen pro vyžití určité skupiny lidí, ale že je to veřejně prospěšná činnost. To je velký a dlouhodobý úkol pro celou ČMMJ. Zdůrazňuji celou, protože obraz myslivosti tvoří nejen funkcionáři, ale i členové, proto by měla ČMMJ dobře vědět, koho přijímá za člena, jak se účastník kurzu zapojuje do výuky, ale i do praxe v honitbě, jaké má znalosti při složení zkoušek apod.

Zahraniční zkušenosti jsou nesporně Vaší silnou devízou pro práci jednatele. Jak si představujete spolupráci se zahraničím do budoucna?
Spolupráce s jednotlivými zeměmi a mezinárodními organizacemi jako je např. FACE, CIC IWF apod. je pro nás hodně důležitá. Zatím jsem měl možnost působit jako zástupce České republiky v expertní skupině Rady Evropy ve Štrasburku pro vytvoření Evropské charty pro lov a biodiverzitu vycházející z Bernské úmluvy. Těchto jednání se účastní experti z jednotlivých vybraných zemí Evropy, zástupci Evropské komise, FACE, IWF, Bird Life International apod. Tam je jednoznačně vidět, že spolupráce je nutná, pokud má myslivost v rámci Evropy obstát. V sousedních státech, které hraničí s Českou republikou, je, myslím, navázána a rozvíjena spolupráce velice dobře, ale i jiné země mají bohatou mysliveckou nebo loveckou tradici - napříkald Anglie nebo Španělsko, severské státy. Oni se mohou učit od nás a zároveň se můžeme naučit mnohé my od nich.

Pojďme ale zpět do domácích poměrů a struktur ČMMJ. V rámci ČMMJ jste působil v několika odborných komisích, myslíte, že jejich složení je optimální?
Z mého bývalého působení ve třech komisích, respektive ve čtyřech, tj. včetně hodnotitelské, musím říci, že jsou tam lidé aktivní, kteří mají odborné zkušenosti a k činnosti komise přispívají, naopak někteří by mohli být aktivnější. Bude záležet na konkrétních osobách a na výběru jednotlivých předsedů komisí, koho do komise navrhnou a koho Myslivecká rada schválí. V této oblasti bych chtěl působit jako poradní osoba. Současné složení komisí je zvoleno na volební období, takže případné změny nastanou až začátkem nového období. Možná by stačilo, kdyby v komisích bylo méně lidí, ale těch nejaktivnějších, kteří budou mít vazbu na další odborníky a budou schopni flexibilně reagovat na různé aktuální otázky. Doufám, že Myslivecká rada bude přikládat patřičnou vážnost návrhům jednotlivých komisí.

Pojďme tedy postupně na jednotlivé komise - co funguje dobře, co by se naopak mělo změnit? Můžeme začít například Kulturně propagační komisí.
Je dobře, že je v ČMMJ mnoho členů znalých dlouholetých tradic, ale i to, že se najdou vytrvalí odborníci, kteří je zpracovávají několik století nazpátek a neúnavně dobré tradice české myslivosti propagují. Tito členové by měli být v KPK. Je třeba, aby tyto tradice zůstaly zachovány. Především by členové KPK měli klást důraz na celkovou osvětu, na přijímání nových členů, na to jak oslovovat mladé lidi, jak pracovat s těmi nejmenšími. Řada dětí má již od útlého věku vztah k přírodě, a ty je třeba podchytit. Nemusí se ze všech stát myslivci, mohou z nich být biologové, ochránci přírody, ornitologové, ale budou mít reálný pohled na fungování přírodních procesů. Dnes některé děti ve městě znají zvěř jen z obrázků. Zde čeká Kulturně-propagační komisi mnoho práce, samozřejmě v součinnosti s okresními mysliveckými spolky. Je třeba například aktivně spolupracovat s jednotlivými školami, vést myslivecké kroužky apod. Sám dělám pravidelně přednášky v několika školách a univerzitách, je potřeba vysvětlit mladým lidem, o čem vlastně myslivost je, jak může pozitivně ovlivňovat přírodu kolem nás. Proto by KPK měla působit mnohem šířeji než tomu dosud bylo. Včetně vydávání odborných publikací, a to i za využití mnoha dotačních titulů na vzdělávání.

Jaký je váš náhled na otázku celoživotního vzdělávání myslivců?
Toto by měla být automaticky věc každého člena ČMMJ, bohužel tomu tak ve většině případů není. Mnozí myslivci své vzdělávání ukončili získáním loveckého lístku, nesledují nové poznatky, potom ale nejsou schopni reagovat na otázky současných problematik. Pokud myslivec ustrne ve svém vzdělávání, nemá šanci obstát on sám, ale ani celá organizace. Mnoho nevládních organizací vsadilo na mladé lidi, kteří si znalosti průběžně doplňují, pak se v médiích objevují různé rádoby odborně podávané antimyslivecké zprávy a oslovení členové ČMMJ nejsou schopni na odpovídající odborné úrovni kvalifikovaně reagovat. Některým z nás myslivců chybí schopnost komunikace, tím že nejsme schopni okamžitě odborně reagovat, škodíme sami sobě. Musíme se naučit argumentovat, umět obhájit své činy a aktivity. Osobně se mi mockrát vyplatila trpělivost při diskusi, odborné vědomosti a jasná argumentace.
Ke vzdělávání samozřejmě přispívá i časopis Myslivost, je základní informační zdroj nejen pro myslivce, ale i pro jejich rodiny, včetně dětí. Bohužel se i dnes najde mnoho členů ČMMJ, kteří neobětují ani to málo, na to aby doplnili své znalosti pravidelným čtením Myslivosti. S tím ale souvisí i to, že především členové odborných komisí a funkcionáři ČMMJ by měli myslivce co nejvíce informovat o své činnosti právě na stránkách časopisu, sdělovat prostřednictvím časopisu členům své představy a výsledky jednání, prostě se členům zodpovídat ze své činnosti voleného funkcionáře. Budu se snažit i v tomto ohledu na ně působit.

Pojďme dále v komisích, jste členem Myslivecké komise, důvěrně ji znáte, jak vidíte její působení do budoucna?
Tato komise by se měla hlavně orientovat na informování myslivecké veřejnosti o nových poznatcích. Měla by se snažit o neustálé vzdělávání členů ČMMJ po odborné stránce. Současný myslivecký výzkum v ČR není tak rozsáhlý jako v jiných zemích, od nichž můžeme čerpat. Myslivecká komise by se proto měla snažit získávat odborné publikace a výsledky výzkumu ze zahraničí a pak s nimi seznamovat veřejnost. Při studiu se mi dostaly do rukou zahraniční publikace, které u nás nemají obdobu. Bylo by dobré, kdyby se s odborným vývojem mohli seznámit všichni myslivci. Členové Myslivecké komise by měli být i jazykově zdatní, aby mohli nové informace přijímat. Tato komise je, co se týká myslivecké praxe, jednoznačně nejodbornější, klade tedy nejvyšší nároky na své členy.
Pod Mysliveckou komisi spadají i chovatelské přehlídky trofejí. Tyto přehlídky mohou ukazovat, jak myslivci hospodaří ve svých honitbách. Trofeje jsou samozřejmě důležité, ale hlavně by veřejnost měla být informována o veškeré činnosti myslivců. Podle mě by se mělo na trofej nahlížet v širších souvislostech, s ohledem na věk, hmotnost a zdravotní stav jedince. Setkal jsem se například v praxi s jelenem, který měl trofej oboustranně korunového dvanácteráka v šesti letech a přitom hmotnost 55 kg. Na přehlídce by dostal červený bod, ale v přírodě by neobstál, tedy bylo správné jej ulovit. Je to otázka myslivecké cti a morálky.
Chovatelská přehlídka by měla být svátkem myslivosti, ne jen výstavou trofejí na zdi, některé myslivecké spolky toto již pochopily a dělají přehlídky pestré, i pro veřejnost, s doprovodným programem, včetně spolupráce s různými jinými ochranářskými spolky. Tyto OMS by měly své kladné zkušenosti předávat dál, publikovat nejen v Myslivosti, ale i v regionálním tisku. V každém okrese se najde nějaký dopisovatel a toho je třeba podchytit. Tuto myšlenku budu v každém případě podporovat.

Historicky nejmladší je Ekologická komise. Jaký je váš pohled na ni?
Myslím, že její existence je v rámci ČMMJ potřebná. V současných stanovách ČMMJ je hlavním smyslem ochrana přírody a myslivost. Ekologická komise má mnoho práce před sebou, aby vytvořila pozici, ze které bude působit na jednotlivé členy. V této komisi nemusí být jen myslivci a držitelé loveckých lístků, mohou to být i ekologové, kteří myslivcům rozšíří obzory v chápání různých přírodních procesů. V Ekologické komisi se otevírá mnoho nových témat. Zároveň je jakýmsi spojovacím můstkem mezi myslivci, ochránci přírody a ekology a bude hrát důležitou roli i ve spolupráci s médii. Myslím, že její čas teprve přijde a že si svoji pozici a význam musí ještě budovat.

Jak vnímáte práci Střelecké komise?
Ve Střelecké komisi vše funguje celkem bez problémů, mezi členy ČMMJ jsou střelecké akce velmi populární, takže tato komise zajišťuje servis hlavně směrem k okresním mysliveckým spolkům. V letošním roce zajistila Střelecká komise významnou a zdařilou akci - Mistrovství Evropy v lovecké střelbě. V poslední době se rozvíjí ne zcela tradiční disciplíny, jako třeba lovecký parkúr, což je možnost, aby se myslivci více vyžili střelecky, ale zároveň se proškolili v používání zbraně a bezpečnosti při střelbě a přiblížili se praktické střelbě. U nás má dlouhou tradici lovecké kolo, na něj navázala baterie. V současnosti rozvíjející se parkúr je mi ale asi nejbližší, protože je nejpodobnější praktickému lovu. Pokud to bude možné a bude na to kladný pohled členů Myslivecké rady a Střelecké komise, bylo by dobré podpořit rozšíření počtu střelnic, na kterých se tato zajímavá disciplína může střílet, neboť jich v současnosti mnoho není. A pro myslivce by to mohla být motivace, protože střelnice je i možnost přivýdělku pro majitele střelnice, pokud je aktivní, může přitáhnout i soukromé zájemce o střelbu za poplatek, ale i mladé lidi. Střelnici je možno využít i k propagaci, k pořádání jiných mysliveckých ne přímo střeleckých akcí, umím si na řadě střelnic, které mají vybudované zázemí, představit celou řadu dalších akcí jako jsou přehlídky trofejí, prezentace firem a výrobků, akce pro děti, kynologické akce a další akce pro myslivce i veřejnost.

Vašemu srdci nejbližší asi bude Kynologická komise?
Kynologie je v rámci myslivosti velmi důležitá, plně ctím názor, že myslivec bez psa je jen poloviční myslivec. Srdcem jsem kynolog, v současné době jsem majitelem nebo spolumajitelem 14 psů - anglických špringršpanělů a Jack Russell Terrierů. Pomáhá mi s nimi moje rodina a už si nedovedu život bez psa vůbec představit. Psi se mnou jezdí všude, včetně všech i zahraničních dovolených. Co se týká fungování komise - měla by působit osvětovým příkladem, vnímat nové informace, podporovat stávající lovecká plemena a sledovat nová plemena. Bylo by dobré i více hlídat úpravu zkušebních řádů ve vztahu k jednotlivým plemenům. Ve světě je větší množství různých zkoušek, které je možné se psem absolvovat, ani u nás není možné usnout na vavřínech, je třeba sledovat vývoj. Ale na druhou stranu se nesmí příliš podléhat občasným tlakům na určité zjemňování zkušebních řádů. Kdo si jednou pořídí loveckého psa, měl by respektovat všeobecné podmínky.

Letošní memoriály vyhrotily otázku, jak posuzovat práci psa, určitá skupina prosazuje pohled jako na Field Trialu, striktně vyžadují, jak se má pes chovat, ale někdy na úkor praktické lovecké upotřebitelnosti psa.
Česká kynologie je hodně zaměřena všestranně a ne všem plemenům to prospívá, jsou plemena, která všestranná nebyla a nebudou. Všestrannosti dosahují jen kvůli určitému nátlaku na jejich přirozenost. Jak jsem již řekl, jsem chovatelem loveckých slídičů a teriérů a tvrdím, že by každé plemeno mělo být využíváno k činnosti, ke které je předurčeno. Podle mě pro setra nebo pointra nosit lišku nebo nahánět v lesních houštinách je nepřirozené, stejně jako používat ohaře při naháňkách na černou. Neříkám, že se to nenaučí, ale nebyli k tomu původně vyšlechtěni. Každý myslivec by si měl nejdříve uvědomit, proč si psa pořizuje. I v kynologii je mnoho zájmů, někdy bohužel i finančních. Je třeba podporovat čisté soutěžení, hrát fair play.

Stále je nedořešena problematika zapojení České republiky, resp. ČMMJ do FCI.
V současné době je tato otázka velmi ožehavá. ČMMJ byla zakladatelem plemenné knihy loveckých psů, to nám nikdo nemůže upřít a jejím držitelem by měla i zůstat. Kynologie k ČMMJ patří. Spolupráce s Českomoravskou kynologickou unií, která zastupuje ČR v FCI je na dobré úrovni a doufejme, že bude i nadále. V dohledné době se musí řešit otázka spolupráce ČMMJ a ČMKJ. Není podle mého názoru do budoucna nemožné, že by se tyto dva subjekty opět spojily.

Neméně významná je také Ekonomická komise, přece jen kolem peněz se dnes vše točí...
Ekonomická komise je pro mě velmi důležitá, vždy jsem kladl na ekonomiku patřičný důraz, protože pokud má něco fungovat, je třeba to ošetřit po stránce ekonomické. Doufám, že členové Ekonomické komise jsou a budou natolik zdatní odborníci a budou schopni správně posoudit nároky na finanční prostředky pro činnost sekretariátu i OMS. V této souvislosti bych rád přispěl k lepšímu fungování obchodních organizací. Budu se přitom opírat o názory zkušených ekonomů. Také bych se chtěl zasadit o zprůhlednění hospodaření těchto podniků. Obchodní organizace jsou důležité pro udržení stability a nezávislosti ČMMJ, proto bude třeba jejich hospodaření upravit na základě odborných ekonomických posudků.

Poslední nám zbývá Organizačně - právní komise, jak by měla podle vás do budoucna působit?
Hlavně by měla zajišťovat právní servis pro členy, mít seznam regionálních odborníků v oblasti mysliveckého práva. Zejména v případech, kdy je do případu zapojena veřejnost. O tom jsme už ale mluvili na začátku. Také by členové komise měli srozumitelnou formou publikovat novinky v oblasti mysliveckého i všeobecného práva, dbát na právní osvětu myslivců.

Důležitou strukturou ČMMJ je Dozorčí rada. Jak vidíte její pozici?
Dozorčí rada je důležitá, měla by být vrcholným nezávislým kontrolním orgánem, nejen sekretariátu, ale měla by dohlížet i na práci a výsledky jednotlivých dozorčích rad obchodních organizací a okresních mysliveckých spolků. V dozorčích radách by se měli soustřeďovat hlavně vrcholoví odborníci z hlediska auditů, ekonomie, práva atd.

Českomoravská myslivecká jednota při své činnosti projednává záležitosti i s jinými subjekty hospodařícími v přírodě, má vztahy hlavně k subjektům jako jsou například Lesy ČR, Vojenské lesy a statky.
Myslím, že už v současnosti proběhly změny k lepšímu ve vztazích k těmto subjektům. Mnoho zaměstnanců těchto podniků je i členy ČMMJ. Bylo by neprofesionální s nimi nespolupracovat. Měli bychom být na jedné lodi a budu se snažit, aby tato spolupráce byla nadále prohlubována. To ale platí i ve vztahu k orgánům státní správy a k jiným zájmovým organizacím. To je ale velice široké téma na diskuzi, velmi složité předivo vztahů. Navrhoval bych, že bychom se k této problematice vrátili někdy později v samostatném rozhovoru. Sám si musím tyto vztahy z pozice jednatele tak říkajíc osahat, všechny subjekty se budu samozřejmě snažit kontaktovat a jistě se zúčastním celé řady jednání. Obecně mohu říci, že jsem připraven jednat se všemi, nechci se vůči nikomu předem vymezovat a jsem toho názoru, že se dá plno problémů vyřešit trpělivou a seriózní výměnou názorů.

Rádi souhlasíme a předpokládáme, že se budeme pravidelně stýkat i prostřednictvím rozhovorů na stránkách Myslivosti, že se stanete i z pozice jednatele pravidelným autorem a budete sdělovat čtenářům své názory. Přesto jen na závěr, abychom nepominuli, ČMMJ zastřešuje i několik zájmových klubů, co byste řekl k jejich činnosti? Jistě taky jejich činnost sledujete.
Členové zájmových klubů by měli obzvlášť dbát na myslivecké tradice při svém prezentování na veřejnosti, sokolnické či trubačské tradice vycházejí z daleké minulosti. Naproti tomu klub fotografů přírody a videoklub využívá výdobytků moderní doby. Fotografie a nahrávky mohou opět přiblížit myslivost mladým a veřejnosti. V tom je velký potenciál, který se zatím nevyužívá dostatečně, ale je to o lidech, takže to můžeme v budoucnu zlepšit. Zájmové kluby jsou formou, jak k činnosti ČMMJ přitáhnout i ty, kteří nejsou prvoplánově myslivci, ale myslivost a příroda jim není cizí. A proč neumožnit sdružovat se ve specificky zaměřených klubech i těm, pro které je zájmem třeba jen výsek myslivecké činnosti. Toto se nám bohatě zúročí v propagaci a podpoře myslivosti a o to by nám mělo jít především

Myslíme, že by pro představu o vašich vizích do budoucna před nástupem do funkce jednatele a jako představení pro čtenáře tyto informace stačily. Těšíme se na další spolupráci a podporu činnosti ve prospěch české myslivosti při nějaké další příležitosti.