39. mezinárodní sokolnické setkání v Opočně
Myslivost 12/2006, str. 48 Bc. Marcela MEDKOVÁ,
Motto: „Sokolnictví by mělo být povýšeno na umění, protože je to jediný oduševnělý způsob lovu, který svou povahou patří ke skutečnému umění.“ (Fridrich II. Hohenstauf)
Někdy se jen těžko nacházejí slova, kterými by bylo možno přiblížit čtenáři tu neopakovatelnou atmosféru, která již po devětatřicáté opanovala jedno z nejromantičtějších a nejmalebnějších městeček - východočeské Opočno, kam se ve dnech 11. - 15. října 2006 sjeli na mezinárodní sokolnické setkání nejen čeští, ale i mnozí zahraniční sokolníci se svými dravci. V letošním roce přijali pozvání do Opočna sokolníci z Belgie, Bulharska, Holandska, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska, Velké Británie, Irska a USA.
Opočno, v němž byl založen český Klub sokolníků a každoročně se zde koná nejvýznamnější sokolnické setkání pořádané českými sokolníky, se již po 39. ujalo úlohy hostitele, za niž mu právem od všech účastníků i pořadatelů patří velký dík. V letošním roce na prostranství před zámeckým letohrádkem bylo k vidění celkem 112 dravců. Diváci zde mohli při odpočinku obdivovat 30 jestřábů lesních, 37 sokolovitých dravců, 32 orlů skalních, 1 orla jestřábího, 11 kání Harrisových a 1 káni rudochvostou.
Při lovech byli sokolníci se svými dravci rozděleni na první dva dny lovů do devíti skupin, na poslední den do deseti loveckých skupin podle druhů dravců. Zájemci o nevšední podívanou se pak mohou rozhodnout, zda budou sledovat střemhlavé útoky sokolovitých dravců kroužících vysoko na obloze na pernatou kořist, nebo třeba upřednostní bojovnost a rychlý start jestřába za možnou kořistí. Tradičně divácky atraktivní jsou také skupiny orlů, kdy některý dobře vycvičený orel dokáže za pomoci sokolníka ulovit i slabší kus srnčí zvěře nebo lišku.
Sokolnické lovy ať už s jestřábem, sokolem či orlem však mají jedno společné - neopakovatelnou atmosféru. Motto obsažené v úvodu článku je velmi výstižné, v lovu s dravcem je přirozenost, kdy šance dravce a jeho případné kořisti jsou vyrovnané, neboť zvěř má možnost využít svých přirozených schopností v obraně proti přirozenému nepříteli. Myslím, že kdo měl alespoň jednou příležitost zhlédnout sokolnické lovy, se s mými slovy ztotožní, a dá mi za pravdu v tom, že je uměním vycvičit dravce, aby své přirozené schopnosti dal k dispozici člověku, aby mezi sokolníkem a dravcem vzniklo pouto, které, ačkoliv se to jeví proti jeho přirozenosti, vypuštěného dravce vrací zpět k člověku, na sokolníkovu rukavici. Dravec - symbol svobody a volnosti se stává partnerem sokolníka.
Jak je již zavedenou tradicí, každý den sokolnických lovů začíná slavnostně - nástupem sokolníků s dravci na pěstích na nádvoří opočenského zámku. První den začíná obzvlášť slavnostně - sokolnické lovy jsou zahájeny projevem předsedy Klubu sokolníků, sokolníky přichází také pozdravit zástupci odboru životního prostředí Královéhradeckého a Pardubického kraje, Magistrátů města Hradce Králové a Pardubic, Městských úřadů v Opočně, Dobrušce, Jaroměři, Náchodě a Rychnově nad Kněžnou, Krajských veterinárních správ v Pardubicích a Hradci Králové, Okresních veterinárních správ v Náchodě a Rychnově nad Kněžnou a České inspekce životního prostředí. K tradičním hostům patří zástupci Českomoravské myslivecké jednoty, Okresních mysliveckých spolků v Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Hradci Králové a Pardubicích, lesnických škol, personál paní Kristiny Colloredo-Mansfeldové, pana Jana Kolowrata Krakowského a také zástupci správy zámku v Opočně. A po oficiálním zahájení se již sokolníci, jejich dravci i početní diváci, všichni plni očekávání, rozjíždějí do honiteb, v nichž budou probíhat lovy.
Sokolníky s jejich dravci rozdělených do skupin pozvaly do svých honiteb myslivecká sdružení Habřina Librantice, Dobruška, Břehy - Lohenice, Moravany, Stěžery, Kosičky a Jasenná a bažantnice v Mochově a Černíkovicích. O úspěšné přípravě loveckých dravců i příznivých podmínkách v zapůjčených honitbách se všichni mohli přesvědčit na večerním výřadu na nádvoří zámku v Opočně.
I druhý den lovů byl v souladu s mnohaletou tradicí zahájen nástupem sokolníků s dravci na nádvoří zámku a po závěrečném provolání "Lovu zdar" se jednotlivé lovecké skupiny vydaly tentokrát do honiteb zapůjčených mysliveckými sdruženími Starý Ples, Hoříněves, Bolehošť, Byzhradec, Očelice, Králova Lhota a Staré Hradiště a stejně jako předchozího dne dvě sokolí skupiny lovily v bažantnicích v Mochově a v Černíkovicích. Také druhý den sokolnických lovů se ukázal jako lovecky velmi úspěšný a při večerním výřadu mohli být úspěšní lovci právem hrdí.
A protože scénář mezinárodního sokolnického setkání v Opočně je již po mnoho let téměř neměnný, třetí den lovů musí sokolníci vstávat o hodinu dříve. V sobotu se totiž, jak se již stalo pravidlem, konají po slavnostním nástupu na zámku letové ukázky dravců pro širokou veřejnost na Vodětínském kopci na okraji Opočna, o které je každoročně mezi diváky velký zájem. Zejména děti, ale i dospělí se rádi alespoň na chvilku stanou sokolníky a zájem o půjčení si dravce na sokolnické rukavici a pořízení fotografií na památku někdy ani nelze plně uspokojit. Většina sokolníků zájemcům své dravce ochotně zapůjčí a rádi zodpoví laické otázky, které při kontaktech s veřejností padají. Většina ze sokolníků si je totiž vědoma nebezpečí, které se skrývá v negativní medializaci sokolnictví, kdy ojedinělé incidenty jednotlivců, kteří často ani nejsou členy Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, jediné organizace která v České republice sokolníky sdružuje a také je garantem jejich odborného vzdělávání, jsou zveličovány a o sokolnících, milujících nejen své dravce, ale i přírodu, vzniká v laické veřejnosti nepravdivý obraz. Při setkáních a přímým kontaktem s širokou veřejností ho pak lze alespoň částečně napravit.
Po skončení ukázek na Vodětínském se kopci se tentokrát deset loveckých skupin rozjelo do zapůjčených honiteb. Pro poslední den sokolnických lovů své honitby zapůjčila myslivecká sdružení Předměřice, Tutleky, Opočno - Přepychy, Habřina, Černilov, Smiřice, Střezmá Olešnice a Kostelecká Lhota. Také na poslední den sokolnických lovů byly pro sokolníky a jejich sokolovité dravce zapůjčeny bažantnice v Mochově a Černíkovicích. I třetí den sokolnických lovů bylo počasí k sokolníkům i početným divákům, z nichž mnozí se po ukázkách rozjeli do honiteb spolu se sokolníky, nezvykle příznivé, což se spolu s velmi dobrou připraveností dravců a štědrosti honiteb projevilo na večerním výřadu.
A tak lze 39. mezinárodní sokolnické setkání po lovecké stránce hodnotit jako velmi úspěšné, neboť za tři dny setkání se ulovilo na 160 kusů zvěře. Samozřejmě pokud se loveckých příležitostí týká, mezi jednotlivými honitbami jsou někdy i velké rozdíly, takže ne všichni dravci měli vždy stejnou příležitost předvést své kvality.
Závěrem nezbývá než srdečně poděkovat jménem všech sokolníků a jejich dravců těm, kteří nám umožnili uskutečnění tradičního a v mezinárodním měřítku vyhlášeného setkání, tedy zejména mysliveckým sdružením, které nám zapůjčily své honitby, bažantnicím, paní Kristině Colloredo Mansfeldové, panu Janu Kolowratu Krakowskému, dále představitelům města Opočna, státní správy myslivosti a ochrany přírody, státní veterinární správy a zástupcům správy opočenského zámku. K úspěchu akce nemalou měrou přispívá i zázemí vytvořené pro sokolníky majiteli a personálem hotelů, za což jim také patří naše poděkování. Nemalý dík patří i všem ostatním, kteří větším či menším způsobem přispěli ke zdárné přípravě a průběhu 39.mezinárodního sokolnického setkání a při tomto výčtu nelze nevzpomenout kolegy z organizačního výboru a vedoucí jednotlivých loveckých skupin.
Můžeme si jen přát, aby v příštím roce, kdy se uskuteční jubilejní 40. mezinárodní sokolnické setkání, jsme se setkali se stejnou ochotou a vstřícností jako v letošním roce, aby počasí nám ukázalo opět svou lepší tvář a aby tradice neopakovatelné atmosféry a věhlasu největšího sokolnického setkání v Evropě zůstala zachována.
Bc. Marcela MEDKOVÁ,
Klub sokolníků ČMMJ
Snímky Pav. Lučistník