Časopis Myslivost

Chov daňčí zvěře ve volnosti

Myslivost 12/2006, str. 20  Oldřich TRIPES,
V počátcích své myslivecké činnosti, a je to již více než 45 let, jsem se zamiloval do srnčí zvěře. Asi to bylo tím, že jsme v době mého dětství v naší rodině odchovali srnčího sirotka. Posledních patnáct let se však srnčí musí dělit v mé oblibě se zvěří daňčí. A hned v úvodu chci na sebe prozradit, že nemám rád chov daňčí zvěře v malých oborách, jak já říkám s despektem – v ohradách!
Viděl jsem jich několik, vždyť stále přibývají jako houby po dešti a velmi často v nich není žádný les, žádný kryt, ani křovíčko a daněly kladou mláďata tak nejvýše do kopřiv.
Ačkoliv daňčí zvěři je přisuzován charakter zvěře oborní, preferuji její chov v úplné volnosti. Teprve ve volné přírodě je to jedna z nejkrásnějších zvěří.
Ovšem daňčí zvěř není možno chovat v rámci jedné, sebevětší, honitby. Asi před rokem jsem četl v Myslivosti článek, který žaloval na neslavný konec chovu této zvěře v jedné bývalé oblasti chovu kdesi na Moravě. Oblast zanikla jednak legislativní změnou, a zejména pak proto, že uživatelé honiteb lovili hodně a co každý chtěl, až se bývalý dobrý chov v bývalé prosperující oblasti téměř zdecimoval.
O zkušenostech a výsledcích z naší, dnes již také minulé, daňčí oblasti Kapinos jsem psal v čísle 10/2004 časopisu Myslivost a v tomto článku naznačil naše podobné problémy. Stejně tady zanikla oblast v souvislosti s platností nového zákona. Sehnat znovu všechna razítka k novému ustanovení bylo nemožné a od LČR i nevstřícné.
Po zveřejnění onoho článku z Moravy jsem chtěl napsat o našich následujících dobrých zkušenostech, avšak trochu jsem se bál, abych to tak říkajíce "nezakřikl", aby i u nás se stav nezhoršil. Nestalo se tak, a tak po roce píši.
Jedná se v podstatě o dva problémy. Ten první je v ustavení oblasti chovu. Tu jsme nahradili sdružením uživatelů honiteb, ke kterému jsme nepotřebovali souhlas nikoho, ani majitelů pozemků. Ve smyslu Občanského zákoníku, hlava šestnáctá, § 829 841 uzavřelo čtrnáct uživatelů honiteb "Smlouvu o sdružení uživatelů honiteb s cílem zajištění kvalitního chovu daňčí zvěře v oblasti Trhosvinenska a Todeňské hory". Aby tohoto cíle bylo dosaženo, zavázali se všichni uživatelé honiteb (13 mysliveckých sdružení a Lesy a rybníky města České Budějovice) ke koordinaci při sčítání zvěře, každoročně se dohodnout ve stanovení návrhů plánů lovu, a to z hlediska počtu, pohlaví a věkových skupin, ke koordinaci při plnění plánu lovu s cílem plnit plán a nadbytečně nepřekračovat, a konečně i společně hodnotit dodržení chovatelských zásad při lovu a za tím účelem předkládat k hodnocení již v průběhu lovu všechny ulovené trofeje samčí zvěře. Přijímána jsou případná další společná ustanovení s cílem zkvalitnit chov daňčí zvěře.
Tato nová "jakooblast" je na dvou třetinách plochy předchozí oblasti Kapinos, bez Novohradska, kde jsou jednak hodně soukromí nájemci, kteří si nepřejí být něčím svazováni, a jednak také v této části byly v minulosti problémy s dodržováním pravidel.
Nové daňčí území má rozlohu 16 241 ha a kmenový stav daňčí zvěře celkem 100 kusů s ročním lovem asi 35 kusů. Sdružení řídí pětičlenný výbor v čele s předsedou a mysliveckým hospodářem, a každý uživatel honitby platí členský příspěvek 200 Kč ročně. Příslušné pověřené orgány státní správy toto uskupení plně respektují.
Pokud se po vypršení desetiletých nájemních smluv nezmění nájemci, a ten předpoklad je, nebude ani potřebí uzavírat smlouvu jinou. Současná bude platit dále.
A nyní k druhému problému, k tomu nejdůležitějšímu: ukázněnost, spolupráce, dodržování dohodnutého.
Toto společenství - říkáme mu také daňčí oblast - takto funguje již tři roky a funguje skutečně dobře. Všichni jsou ukáznění, vesměs rozumní pokud se jedná o nárok na lov, zúčastňují se schůzí a na nich dohodnuté záležitosti dodržují. Schůzky bývají čtyři ročně a zúčastňují se jich zpravidla dva zástupci každé honitby - myslivečtí hospodáři MS a předsedové. Na posledním setkání v roce nechybí ani přátelské posezení s pohoštěním, případně i s hudbou. Takže pohoda, dobrá, kamarádská spolupráce. Jen z jedné honitby zaznívaly trochu větší nároky na lov, ale vše se zatím daří udržet v přiměřeném množství.
Vykonávám, stejně jako v předchozí daňčí oblasti Kapinos, funkci mysliveckého hospodáře a mohu se tady vyjádřit i tak, že dost výrazně pociťuji, že mne všichni respektují, radí se se mnou, i mne zvou do jejich honiteb k pasování, na myslivecké zábavy - mám z toho příjemný pocit, je to upřímná spolupráce.
Ukázalo se, že takovéto sdružení uživatelů honiteb může plnohodnotně plnit funkci řádné oblasti chovu a vřele to doporučuji všude tam, kde jsou ochotni myslivci, bez ohledu na hranice honiteb, poctivě spolupracovat a dodržovat dohodnuté ku prospěchu chovu zvěře.
Dobrá spolupráce naší oblasti mimo jiné vyústila i ve společné uspořádání výstavy daňčích trofejí a shozů před dvěma lety v Trhových Svinech, kde jsme se mohli pochlubit medailovými trofejemi i shozy. Dvoje zlaté, několik stříbrných a bronzových lopat od Todeňské hory mohli spatřit návštěvníci vloni v Lysé nad Labem.
Tedy všechno jde, když se chce, podmínkou ovšem je, aby chtěli všichni! A věřte - daněk je skutečně krásnější ve volné přírodě, když není ohraničen plotem, a ještě krásnější, když nemusí znát ani hranice honiteb.
Oldřich TRIPES,
mysl. hospodář Sdružení pro chov daňčí zvěř v oblasti Trhosvinenska a Todeňské hory

Zpracování dat...