Časopis Myslivost

Seminář Předcházení škod spárkatou zvěří

Myslivost 12/2006, str. 42  Ing. Luděk KRÁLÍČEK
Ve dnech 19. a 20. října se uskutečnil v Hranicích na Moravě a v Potštátě seminář Předcházení škod spárkatou zvěří uspořádaný Českomoravskou mysliveckou jednotou a Českou lesnickou společností. Seminář se skládal ze dvou částí. První den přivítal účastníky v aule školy ředitel Střední lesnické školy Ing. Miroslav Kutý. Krátkým vystoupením přivítali účastníky také Ing. Pavel Polák (VLS ČR s.p) a Ing. Luděk Králíček (ČMMJ), který zároveň omluvil některé ohlášené lektory.

Poté vyslechli zúčastnění blok odborných přednášek. K. Plaňanský - Výživa jelení zvěře, Ing. J. Zasadil - Obora Poněšice - demonstrační objekt LČR, Ing. J. Jeniš - Pokus o soulad mezi lesnickou a mysliveckou praxí, Ing. J. Janota - Předcházení škod spárkatou zvěří na kulturních porostech u VLS Mimoň. Doc. Ing. F. Zabloudil a Ing. Petr Korhon - Škody srnčí zvěří - vliv vývoje prostředí a potravní nároky srnčí zvěře, Ing. Roman Urbanec - Zvyšování úživnosti honitby pro spárkatou zvěř, Ing.Šebek - Sčítání spárkaté zvěře termovizní kamerou z letadel a bezpilotních prostředků, Ing. L. Diviš - Smysl chovatelských přehlídek ulovené zvěře, Ing. J. Kamler - Potravní ekologie spárkaté zvěře a škody okusem, Ing. J. Šíma - Chemická ochrana lesních porostů a polních kultur proti škodám zvěří, Dr. Ing. P. Marada - Vývoj a optimalizace systému agroenvironmentálního managmentu. Ing. P. Ziegrosser - Porovnaní statistik odlovu v minulých letech.
Musím konstatovat, že všechny přednesené referáty měly velmi dobrou úroveň a zároveň přinesly k problematice škod způsobených spárkatou zvěří i několik nových a praktických poznatků. Sborník s příspěvky lektorů, který byl v rámci semináře vydán, je možné si objednat na adrese České lesnické společnosti.

Chtěl bych čtenáře časopisu Myslivost, alespoň krátce seznámit s některými aspekty prevence před škodami spárkatou zvěří zmíněných v některých referátech a diskuzi.
Chov jelení zvěře je tvrdá řehole, je to celoroční práce se zvěří a zvláště v zimním období je nutné zvěř krmit a to tak, aby byla v klidu a všichni jedinci z tlupy se dostali ke krmení. Krmení obilím způsobuje následné škody loupáním, jelikož zvěř se snaží přísunem tříslovin z kůry zbavit v zimním období nestravitelných látek. Pro jelení zvěř jsou proto nevhodné volně přístupné zákrmy pro černou zvěř s obsahem obilovin. Asi nejméně škodlivá je kukuřice (K. Plaňanský).
Zlepšování úživnosti honiteb zakládáním mysliveckých políček s dostatečnou rozlohou a vhodnou druhovou skladbou (např. krmná kapusta) je jeden ze základních nástrojů ochrany před neúnosnými škodami zvěří (Zasadil, Plaňanský, Janota, Jeniš, Urbanec).
Vhodným krmivem v zimním obdobím pro jelení zvěř je zejména senáž a kvalitní seno, doplněné například kořenovou zeleninou (Zasadil, Plaňanský, Janota, Jeniš).
V podhorských oblastech došlo vlivem útlumu zemědělské výroby ke zhoršení potravní nabídky pro zvěř. Je ale možné trvalé travní porosty vylepšovat nebo je zakládat s vysokým podílem jetelotravních druhů (Urbanec).
Býložravci vyžadují k příjmu potravy a trávení klid, odpovídá tomu fyziologie jejich žaludku. Klid ale v honitbách není, a to je také jednou z příčin škod na kulturních porostech. (Plaňanský, Zasadil).
V honitbách, kde je klid, například u VLS, má jelení zvěř celodenní aktivitu a nejedná se tedy o jelena lesního (do lesa zahnaného), ale o jelena evropského (Jeniš).
Chovatelské přehlídky by měly být záležitostí povinnou a měly by se na ně předkládat i markanty holé zvěře. Předložení trofeje nebo markantu je základní kontrolou, že byl lov skutečně proveden a není uveden pouze na papíře. Státní správa by měla využívat své pravomoci pověřovat mysliveckou organizaci pořádáním chovatelských přehlídek (Diviš, Králíček).
Součastné praktiky sčítání zvěře nejsou přesné. Moderní metody jsou stále levnější a pracují stále s menší chybou. Do budoucna se dá předpokládat stále větší využití termokamer, letadel apod. při sčítání nebo kontrole početních stavů zvěře (Šebek). Součastná cena takového sčítání je asi 20 Kč/ha (Ferkl).
Orientační metodou pro posouzení početního (únosného) stavu srnčí zvěře v honitbách může být okus ostružiníku. Je-li zkonzumován již počátkem zimy, dá se předpokládat, že srnčí zvěř bude působit značné škody na sazenicích a přirozené obnově listnatých dřevin. Zajíc zkonzumuje v zimním období asi 150 kg biomasy zvláště okusem dřevin (Kamler).
Nástroje (dotace a znalosti) ke zlepšování stavu honiteb jsou lesníkům, zemědělcům a myslivcům k dispozici, ale nejsou využívány (Marada).
Podle statistických údajů odlovu (zdroj MZe) vychází, že sčítání spárkaté zvěře uvedené ve statistikách je nepřesné (Ziegrosser).

Druhý den proběhla řadou zúčastněných velmi očekávaná exkurze vojenským výcvikovým prostorem, honitbou Libavá, kde hospodaří Vojenské lesy a statky ČR, s.p. divize Lipník nad Bečvou. Autobusy s účastníky vyjely z Potštátu a na myslivecky a lesnicky zajímavých místech proběhly krátké zastávky s odborným výkladem.
Z mysliveckého hlediska byly asi nejatraktivnější přezimovací obůrky, kde přežívá zimní období většina zdejší jelení zvěře.
V celé honitbě je vysoká úživnost. Les se přirozeně zmlazuje, a to v takovém rozsahu, že pro výchovu přirozené smrkové obnovy používají zdejší lesníci schématické zásahy. Na zemědělsky a lesnicky nevyužívaných plochách probíhá živelná sukcese pionýrských dřevin. V těchto zarostlých plochách se také zvěř ráda zdržuje z důvodu klidu a jeleni z těchto ploch vystupují pouze v období říje, kdy jsou také loveni.
Pole atraktivních plodin (např. kukuřice) ve vojenském prostoru jsou chráněna ohradníkem, protože přípravek Hukinol už zvěř zná a příliš ho tedy nerespektuje.
Honitba je také významná z hlediska ochrany životního prostředí a mnoho lokalit má ochranný statut, vyskytuje se zde tetřívek a další chráněné druhy fauny a flóry.

Ze semináře nebyl stanoven žádný jednoznačný závěr, účastníci nepodepisovali žádné plané proklamace. Přesto si troufám tvrdit, že se jednalo o akci přínosnou pro všechny zúčastněné a doufám, že Českomoravská myslivecká jednota bude schopna do budoucna pořádat další odborné semináře s obdobně zajímavými tématy a lidmi.

Na závěr bych rád poděkoval účastníkům a lektorům za kvalitní a konstruktivní diskuzi, České lesnické společnosti za podporu při zajištění organizace a akreditace, Střední lesnické škole v Hranicích a Vojenským lesům a statkům ČR, s.p. divizi Lipník nad Bečvou za to, že přijaly roli hostitele a Lesům České republiky, s.p. za finanční podporu, bez které by pořádání semináře takového rozsahu nebylo možné.

Ing. Luděk KRÁLÍČEK
vedoucí oddělení myslivosti, střelectví a ekologie

Zpracování dat...