Časopis Myslivost

Jste předsedou Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR. S jakou vizí a za jakým účelem bylo Sdružení založeno a co je jeho činností?
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při AK ČR (SPLH) bylo založeno začátkem letošního roku jako sdružení bez právní subjektivity a později jako organizace s plnou právní subjektivitou. Zakládajícími členy byly a jsou významné lesnické společnosti působící v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zpočátku nás bylo jen devět firem. Dnes zhruba dvacet členských společností SPLH zajišťuje na základě smluvních vztahů z hlediska objemu výroby přes 35 % veškerých lesnických činností pro největšího správce lesního majetku v ČR státní podnik Lesy České republiky.
Důležitým faktem je, že naše členská základna neustále roste a mezi lesnickými společnostmi stoupá zájem o členství. Jsme také členem Agrární komory ČR, což považujeme za velmi důležitou vazbu a provázanost v rámci aktivního se podílení na fungování a tvorbě agrární politiky této země, do které obor lesnictví bezesporu patří. Fungujeme na základě stanov sdružení na poměrně jednoduchém, a absolutně rovnoprávném principu. Co člen, to jeden hlas a jeden členský příspěvek, jak je uvedeno na našich webových stránkách www.splh.cz .

Proč jste vůbec vznikli, když v Čechách, myslím, již jedna profesní organizace sdružující lesnické podnikatele existuje?
SPLH vzniklo s cílem hájit zájmy podnikatelů v lesním hospodářství v ČR. Na základě toho Sdružení stanovilo priority a určilo postupné kroky, jak se stát organizací, která bude prosazovat zájmy co největší skupiny podnikatelů v lesním hospodářství. Samozřejmě máme za sebou poměrně krátkou historii, ale protože naši zakládající členové vyvíjejí svoje aktivity v oblasti lesnického podnikání již od doby transformace tehdejších státních lesů, nejsme v této oblasti žádnými nováčky. Velmi brzy se nám proto podařilo být partnerem pro státní organizace, Lesy ČR a v podstatě pro všechny, kterých se lesnictví a jeho politika dotýká.
Ale máte pravdu v tom, že Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) v tomto oboru působí dlouhodobě a musím přiznat, že většina našich členů byla dříve i členy ČAPLH, ale ona není de facto profesní organizací, ale asociací. Principy, na jejichž základě ČAPLH funguje, však neumožňují hájit co nejširší spektrum podnikatelů. Hlasují podle objemu výroby a stejně taková je i výše členských příspěvků. Proto hájí zájmy jen velmi úzké části podnikatelů v LH, čehož jednoznačným důkazem je odliv jejich členské základny směrem do SPLH. Právě začleněním SPLH do Agrární komory ČR a rovnoprávným postavením všech jeho členů se SPLH od ČAPLH odlišuje. Naším prioritním úkolem je snaha aktivně se účastnit na tvorbě lesnické politiky v rámci celé agrární politiky tak, aby vytvářela optimální rámec pro rozvoj celého lesního hospodářství ČR. A nejen pro oblast, v níž působí LČR, které tvoří polovinu lesního hospodářství naší země.

Zaregistroval jsem ale názory, že vztahy mezi SPLH při AK ČR a ČAPLH nejsou zrovna optimální?
Na tuto otázku se mi jednostranně velmi těžko odpovídá. Jak jsem již uvedl, většina členské základny SPLH při AK ČR byla kdysi členem ČAPLH. Já sám jsem byl svědkem mnoha snah o reformu ČAPLH jako organizace, která skutečně hájí zájmy všech podnikatelů v LH, ale výsledek byl vždy ten, že se asociace stala mluvčím jen úzké skupiny podnikatelů. Je proto zřejmé, že jen velmi obtížně nacházíme shodu v našich záměrech, protože máme rozdílné cíle. Snaha SPLH však vždy směřovala, směřuje a bude směřovat k vzájemné dohodě, popsání společných zájmů a snahy o jejich společné prosazení. Pravdou však je, že naše výrazné snahy o komunikaci nenacházejí takovou odezvu na straně ČAPLH, jak by si členové SPLH představovali.

Jaké jsou tedy cíle SPLH?
Cíle SPLH při AK ČR lze poměrně jednoduše rozdělit na představy vlastního vnitřního fungování sdružení a dále pak na představy působení sdružení navenek. Co se týče vnitřního působení sdružení, je naším cílem zejména další rozvoj členské základny včetně péče o ni, zajištění vyrovnaného hospodaření sdružení, vytvoření podmínek pro kvalifikovanou diskusní platformu členů k veškerým dílčím i zásadním otázkám souvisejícím s lesním hospodářstvím v České republice. Orientace sdružení směřující k naplnění vnějších cílů obsahuje zejména rozvoj odvětvového řízení v podobě organizování setkání podnikatelů v rámci lesního hospodářství, rozvoj a rozšiřování spolupráce s institucemi jako jsou LČR, MZe, střední a vysoké školy, Agrární komora ČR, a dále pak samozřejmě rozšiřování spolupráce s regiony a neposlední řadě navazovat spojení s obdobnými organizacemi v zahraničí.

Jak jste již uvedl, hlavním partnerem jsou pro Sdružení Lesy České republiky. Jaká je tedy úroveň vzájemné spolupráce?
Fungující spolupráce Sdružení s LČR je jednou z našich priorit a nastolení kvalitativně nového vztahu byl i jedním z důvodů vzniku SPLH. Je zřejmé, že dobře fungující spolupráce vyžaduje upřímný zájem a snahu obou partnerů. Za SPLH mohu jednoznačně deklarovat zájem o fungující spolupráci s LČR a touto cestou i směřujeme veškeré naše kroky. Na druhé straně také vnímáme pozici LČR, kdy prakticky za necelé čtyři roky došlo ke čtyřem personálním změnám na pozici generálního ředitele LČR a stejně tak i na pozici ministra zemědělství. MZe jako zakladatel LČR má přitom nesporný významný vliv na fungování státního podniku. Těmito personálními změnami samozřejmě dochází i ke změnám dalšího vývoje a směřování vlastní činnosti LČR. Zde se pak vytvářejí určité třecí plochy představ o způsobu provádění veškerých lesnických činností v státních lesích a vytváření vlastních předpokladů pro jejich plnění. Podnikatelé v lesním hospodářství jsou těmi, kteří zde působí již od doby transformace státních lesů a tyto změny mohou mít i výrazné negativní dopady na jejich fungování. I proto je tu SPLH jako legitimní partner LČR s jednoznačně deklarovaných zájmem spolupráce a rozvoje vzájemných vztahů i do budoucna.

Přece jen není možné neregistrovat názory, že SPLH vzniklo účelově. Prý jen proto, aby si Vaši členové udrželi zakázky získané u LČR ve sporných výběrových řízeních?
To v žádném případě nebyl důvod založení sdružení. V současné době totiž existují v rámci smluvních vztahů mezi LČR a podnikateli v lesním hospodářství dva druhy dodavatelských smluv, jednak smlouvy o komplexních dodávkách uzavřené na základě I. a II. kola výběrových řízení z roku 2005, které jsou uzavřeny zhruba na 50 % objemu lesní výroby LČR, a jednak na zbylé části platí ještě staré dodavatelské smlouvy, které neprošly výběrovým řízením. Členové SPLH mají uzavřeny s LČR oba druhy těchto dodavatelských smluv.

Přece jen jsme mysliveckým časopisem, proto by jistě zajímalo čtenáře, jaký je náhled členů Sdružení na problematiku myslivosti?
Jsem přesvědčen, že většinu členské základny SPLH při AK ČR otázky myslivosti zajímají. Vždyť většina z nás jsou pravodatní lesáci a k lesu a k lesákům myslivost vždy neodmyslitelně historicky patřila. Samozřejmě každý z nás je tímto zájmem různě "posedlý". Má různé podmínky i možnosti se v praktické myslivosti realizovat. I když hlavní náplň činností sdružení se příliš myslivosti netýká, mnohokrát jsme již na jednáních sdružení otázky české myslivosti diskutovali.

Které otázky konkrétně myslíte?
Hovořili jsme zejména o situaci týkající se řešení problémů ČMMJ s Interlovem a personální změně na funkci jednatele ČMMJ. To víte, i my jako myslivci jsme členy Českomoravské myslivecké jednoty.

A Vy sám jste přece taky aktivní myslivec?
Ano. Jednak se snažím věnovat myslivosti část svého volného času, a jednak se zabývám částečně i "profesionální" myslivostí, protože naše společnost, která je členem sdružení, spravuje několik honiteb a jednu z nejkrásnějších bažantnic v Čechách v Hluboké nad Vltavou.

Řekněte tedy z pohledu lesníka i myslivce zároveň, jaký je Váš názor na možnosti fungování české myslivosti a její budoucnost po vstupu ČR do EU?
Česká myslivost se opírá o slavné a dlouholeté tradice vycházející z rakousko-uherské monarchie. V období totalitního režimu, na rozdíl od jiných oborů, zůstala česká myslivost na velmi vysoké úrovni. Období 90. let změnilo asi nejvýznamněji strukturu i fungování naší myslivosti, a to především, podle mého názoru, na úkor obětavosti práce jednotlivců a vztahu k myslivosti jako takové, k myslivosti jako součásti přírodního prostředí, k myslivosti jako krajinotvornému prvku. Ale pozor, v systémovém a komplexním přístupu k myslivosti nejsme dnes vzhledem ke státům EU konkurenceschopní. Například pokud se podíváme na MZe, kde v odboru rybářství, myslivosti a včelařství je zaměstnáno ani ne deset odborných pracovníků, tak při porovnání s jinými státy, disponujícími porovnatelně velkými vodními a lesními plochami a honitbami, je tento počet pracovníků velmi malý, nehledě na rozsah správní agendy probíhajících koncepčních změn v rámci EU. Je třeba čerpat z historie a poučit se zejména z přístupu lidí k problematice myslivosti a změnit i myšlení odpovědných orgánů a institucí tak, abychom českou myslivost dovedli i v EU na místo a úroveň, kterou si rozhodně zaslouží.

Co byste vzkázal našim čtenářům na závěr rozhovoru?
Protože jsem dlouholetým pravidelným čtenářem časopisu Myslivost, musím v první řadě pochválit všechny, kteří se na vydávání časopisu podílejí, za trvalý vzestup úrovně časopisu Myslivost. Všem čtenářům časopisu Myslivost přeji hodně úspěchů v myslivosti, ať vzkvétá kvalitní a tradiční česká myslivost.