Časopis Myslivost

V časopise Myslivost se v poslední době objevují tendenční články, ve kterých se navrhuje doba hájení lišky obecné v období vrhů a vyvádění liščat. Tato doba hájení by připadala zhruba na období dvou měsíců. V jednom článku autor poukazuje na ulovenou lišku, která má šest "živých" struků, což může znamenat až šest liščat a polemizuje, zda je morální nebo nemorální lovit v lišku v tomto období. Jenže potravní nároky lišky v období příjímání masité potravy liščaty jsou vysoké. To mohou potvrdit ti myslivci, kteří se se svými norníky věnují tlumení lišek v období vyvádění liščat. Začíná to zajíčky "polovičáky", bažantími slepicemi, která v té době sedí na vajíčkách, divokými kachnami, domácí drůbeží, a tak bychom mohli pokračovat dál.
Zkrátka, své potomstvo musí liška uživit, k čemuž jí intenzivně pomáhá lišák, který je také velmi zdatný lovec. Zde se liška neohlíží napravo ani nalevo, zda uloví kojící zaječku, která má někde pod keřem své dva malé zajíčky, prostě musí něco ulovit. A těch potravních nároků pro lišku je u nás čím dál méně, pokud se j
edná o drobnou zvěř, která tvoří převážnou část potravy mladých liščat. Toho, co posbírá sraženého na silnicích a železnicích je minimum a o nemocných jedincích u drobné zvěře se nebudu ani zmiňovat. Vždyť do jarního rozmnožování jsou začleněni jen zdraví jedinci, kteří zdárně přečkali veškeré nástrahy dlouhé zimy.
Je pravdou, že liška "škodí" jinak v horských a podhorských honitbách a jinak v honitbách s intenzivním chovem drobné zvěře. A tady bych chtěl čtenáře Myslivosti seznámit s tlumením lišky obecné v myslivecké oblasti Doubrava na Hodonínsku. Tuto oblast tvoří osm honiteb o celkové výměře 10 781 ha. V letech 1995 - 2003 zde bylo uloveno celkem 1176 lišek včetně liščat (viz tabulky).
Z tabulek vyplývá skutečnost, že v některých honitbách je přímá úměra mezi odlovem drobné zvěře a lišky obecné. Jedná se převážně o polní honitby, ve kterých je nejvyšší odlov lišek. Proto si v těchto podmínkách nedovedu představit její hájení. To bychom nemuseli provádět sčítání drobné zvěře a vyplňovat plány, protože by do pěti let nebylo co sčítat. Za posledních dvacet let se zvýšila liščí populace přibližně třikrát, takže předpisová populační hustota 1 liška na 500 ha je utopie (viz tabulka č. 1). Z tabulky vyplývá, že průměrný počet hektarů na jednu lišku je 83 ha, což je přibližně šestkrát horší výsledek, než je doporučená populační hustota. Navíc jsme lišky vyléčili vakcinací proti vzteklině, v přírodě nemají přirozeného predátora a těch několik myslivců, kteří se intenzivně věnují tlumení lišek, je opravdu málo.
Jedenáct let jsem vykonával funkci mysliveckého hospodáře v honitbě Ratíškovice-LČR, která má 547 ha lesní plochy. Na této výměře jsem evidoval 26 "živých" nor, z toho dvě až tři patřily jezevcům, kterým se zde velmi daří. Jedna umělá nora byla na tuto výměru dostačující a velmi účinná. Protože v zimním období během kaňkování bývá výše uvedený počet nor intenzivně navštěvován liškami, mívám s sebou k dispozici svého ostrého norníka. Tlumení vysoké početního stavu lišky obecné praktikuji také na újedích a vábením, ale podle mého názoru nejúčinnější a nejšetrnější způsob lovu jak k norníkům, tak k životnímu prostředí (nerozrušuje se nora) je lov na čekané u nor, a to jak večerní, tak i ranní.
Myslivečtí hospodáři oblasti Doubrava se shodují v tom, že intenzivní celoroční tlumení lišek je stále aktuální. Nejsme zastánci toho, aby se určitý druh zvěře lovil až do vyhubení. Každá zvěř má své opodstatněné místo v přírodě, a to i liška. Jenže její nebývalý nárůst početních stavů je neudržitelný. Je zajímavé, že i přes celoroční dobu lovu je lišek stále více. Nevidím tedy důvod, proč by měla být liška v našich podmínkách, kde probíhá intenzivní chov drobné zvěře, hájena. Nazval bych to humanitární tlumení.
Enormní nárůst početního stavu lišek doložím praktickým číslem z roku 2005. V letních měsících červenec a srpen bylo při polních kulturách řepka, kukuřice, které tvořily styčné plochy sousedních honiteb MS Dubňany a MS Ratíškovice, uloveno 22 odrostlých liščat. Každý myslivec si dovede spočítat, že do těchto zemědělských kultur byly převedeny přibližně čtyři vrhy liščat a ne všechna se nám podařilo odlovit. Navíc zimní kaňkování znamenalo hotovou invazi lišek.
Dosud byla řeč pouze o liškách, ale je nutné také uvést, že si své potravní nároky v polních podmínkách odvedla i černá zvěř. Po dobu jednoho a půl měsíce se v uvedeném lánu řepky a kukuřice nacházelo asi 26 kusů černé zvěře. Jak říká myslivecký hospodář MS Mutěnice L. Forch: "Velké problémy dělají lišky, černá a v posledních letech i moták pochop, kterých máme na výměře 2600 ha 6 - 8 párů." Dovolím si tvrdit, že není polní honitby, ve které by tento dravec nehnízdil. Všichni myslivečtí hospodáři z myslivecké oblasti Doubrava se shodují v tom, aby stávající doba lovu lišky obecné zůstala zachovaná. Nedovolme, aby se z této kauzy vyklubal takový paskvil jako s kočkou domácí a mějme na mysli, že myslivci nikdy nevyhubili žádný druh zvěře, a proto nevyhubí ani lišku, byť se bude lovit celý rok.
Za povšimnutí stojí i vyrovnaný poměr pohlaví ulovených lišek. Následným propočtem bychom získali čísla, která znamenají další expanzi v početním stavu lišky obecné. Případný úhyn a ztráty na komunikacích nejsou tak vysoké, aby jakkoliv ovlivnily stavy mladé populace a tím by snížily jejich početnost. Za dobu svého aktivního provozování výkonu práva myslivosti (31 let) jsem ulovil 112 dospělých lišek, a to nepočítám vynorovaná liščata. Z tohoto počtu byly pouze čtyři feny, které měly v norách liščata. Dvě z nich nesly v mordě ulovenou zvěř. Ta první nesla tři mladé bažantíky a myš (je zajímavé, jak to všechno mohla do mordy uchopit), druhá nesla bažantíka
a mladého, asi tři týdny starého, zajíčka, třetí a čtvrtá byla ulovena u nory při čekané s následným vynorováním liščat.
Jsou myslivecká sdružení, která provádějí tzv. osvěžení krve v podobě zakoupení a vypouštění nové zaječí zvěře do honiteb. MS Ratíškovice je také jedním z nich. Na tuto velmi prospěšnou činnost se vynakládají nemalé částky, a tak si nedovedu představit, kdyby nám tyto ozdravovací akce měla zničit narůstající liščí populace. Dost na tom, že k velkým ztrátám dochází na silnicích. Proto udělejme všechno co je v našich silách pro záchranu drobné zvěře a stavy liščí populace udržujme na únosné míře. Domnívám se, že stát už pro lišku v podobě vakcinace udělal dost.
A mějme stále na paměti, že myslivci sice nikdy nevyhubili žádný druh zvěře, ale v některých honitbách svým neodborným plánováním k tomuto stavu mohou výrazně napomoci. Jedná se například o podzimní hony na bažanty a zajíce, při kterých se na výřadu objeví třeba pět bažantích kohoutů a jeden zajíc. Myslivečtí hospodáři z oblasti Doubrava dělají všechno pro to, aby nedošlo k devastaci české myslivosti, tzn. aby nedošlo i k tomu, že se ráno do honitby vypustí padesát bažantů odchovaných ve voliérách a za chvíli se na ně uspořádá hon. Velký počet honů na drobnou zvěř je tedy jedním ze způsobů, jak snížit na minimum jejich stavy. Druhým způsobem je návrh na hájení lišky obecné v období kojení a vyvádění mladých.
Tímto článkem nechci nikomu podsouvat bez výjimky to, co je zde prezentováno. Jedná se pouze o vyjádření zkušených mysliveckých hospodářů podložené přesnou statistikou a praktickými zkušenostmi s chovem drobné zvěře a tím spojeným tlumením lišek, které považuji v dnešní době za velmi nutné.