JAK STARÝ JE TEN SRNEC?
Myslivost 8/2006, str. 69 red
Na titulu Myslivosti 7/2006 vyšel záběr srnce, který vzbudil na internetových stránkách www.myslivost.cz v rubrice Radíme si docela zajímavou diskuzi. A protože si myslíme, že je to výměna názorů, která bude zajímat i jiné myslivce, kteří nemají přístup na web, zařazujeme přepis příspěvků. A pana fotografa M. Kratochvíla jsme se zeptali, jak starý tedy ten srnec je. Ale to až na závěr.
Přepis z webové diskuze:
Marek Daňhel: Rád bych věděl vaše odhady věku srnce, který je na titulní straně 7. čísla časopisu Myslivost.
Jiří Doxanský: Na fotografii je zobrazen nadějný srnec I. věkové tř. Bohužel mi k celkovému posouzení schází vizuální chování srnce. Takže, buď je to vyspělý roček, ale spíše se přikláním k odhadu na srnce dvouletého. Myslivosti zdar!
Jiří Kortán: Souhlasím s kolegou,odhadoval bych na I.věkovou - dvouletý srnec, ale obrázek je jen obrázek :-)
Roman Chládek: Z obrázku se opravdu nedá tak jistě určovat, ale jak já na to zběžně koukal, tak bych myslel, že je starší. Krk není tak dlouhý ani slabý a jeho vzpřímenost by mohla být zapříčiněna jistěním ve směru fotografa. Také postava se mi zdá ve zvěřině velmi slušná, na I. věkovou třídu až moc. Paroží zase žádnou sílu v horní polovině neukazuje. Určitě také záleží na lokalitě, kde byl srnec fotografován, jinak vypadá v horách a jinak v nížinách, ale já bych opravdu tipoval spíše 4 roky. Každopádně je to možnost zajímavé konfrontace názorů myslivců z různých regionů. Doufám, že se přidají i další. Možná by i stálo za to, oslovit autora fotografie a zjistit lokalitu výskytu srnce. A nejlépe po ulovení se mu podívat na "zoubek"!
Antonín Tůma: Předloni jsem ulovil ročního srnce špice 2 a 3 cm a byl postavou vyspělý jak někteří tříletí, tento se mu dost podobá, takže můj názor - opravdu pěkný dvouletý srnec.
Jiří Doxanský: Přátelé myslivci! Všimněte si jemných tvarů hlavy, výrazu. Je velmi pěkný ve zvěřině. Ale nenechte se tím mýlit. V žádném případě se nejedná o srnce staršího 2 let. Kdyby to byl silný roček focený koncem června nebo ještě začátkem července, tak by mohl být ještě v lýčí. Srnec tříletý má již "mužný" výraz, hlava má již hrubší tvar. Nad větrníkem, pokud je srnec focen v červenci, již září jasná skvrna (nemusí to být ovšem pravidlo - slouží jen jako doplňující znak. Na fotografii je velmi mladý srnec, i jeho záď je mohutnější než předek. U starších a starých srnců je tomu přesně naopak.
Roman Chládek: Pane Doxanský, nechci se nějak přít, ale silnější záď je spíše znakem staršího srnce, stejně tak její zkosení, mladík je útlejší. Všimněte si také síly krku, je taková jak šíře hlavy, mladý srnec má krk slabší. Také jemné tvary obličejové masky osobně tedy zcela postrádám. I páteř je již mírně prohnutá, ale břicho ještě není propadlé. Mohl bych jít na kompromis tři roky a velmi dobrá úživnost honitby, ale se dvěma lety osobně nesouhlasím.
Jiří Doxanský: Pane Romane. Tato pře se mi docela líbí. Já vám v žádném případě nevnucuji svůj názor. A ať posoudí další kolegové, kdo má pravdu. Naštěstí v tomto čísle Myslivosti je ještě několik ukázkových obrázků srnců k porovnání. Znovu píši - na titulní straně je velmi mladý nadějný srnec, focený pravděpodobně koncem července nebo začátkem srpna s typickým výrazem mladíka. Na str. 45 je hlava starého srnce se všemi znaky stáří. Paroží vždy používám k určení věku jen jako doplňující znak. Na str. 48 máte foto srnce III. věk. kategorie, věk 5 - 6 let. Na obr. na str. 61 je zobrazen velmi pěkný trofejní šesterák, při říji, můj odhad - 4 roky. Teď se podívejte na všechny snímky a porovnávejte. Mám uloveno mnoho srnců i tzv. "věčných mladíků", srnce atypické atd. Nechci abyste si to vkládal jako vytahování, to v žádném případě - žádný z nás nejsme neomylní. Ale kdybych se tentokrát zmýlil, bylo by to podruhé v životě.
Ještě jsem zapomněl na důležitou věc. Čím starší je dobře vyvinutý srnec, tak tím více dostává jeho hlava trojúhelníkový tvar - z profilu. Hrudník se jakoby zvětší, krk se zdá být kratší i přední běhy a záď je menší než předek. U nás v honitbě srnci ztrácejí větrnikovou skvrnu již začátkem července nebo není výrazná a určující. Já posuzuji srnce převážné podle chování a postavy, pak teprve přihlížím k ostatním znakům. Samozřejmě, že jsou a vyskytnou se výjimky. Srnci netypicky zbarvení. Vypadají jako mladí, ale když je déle pozorujete, zjistíte, že jim kulička měla dávno patřit. A teď už opravdu závěrem - po delší době jsem byl u nás na svodu psů a zároveň výstavě paroží. Byl jsem velmi, velmi překvapen. Víte, v které věkové třídě bylo nejvíce červených bodů? Myslel jsem, že to bude v "citlivé" II. věk. tř., ale byla to I. věková.
Marek Daňhel: Taková diskuse se mi opravdu líbí a jsou to názory na opravdu praktické téma. Každý kdo složí zkoušku z myslivosti má načtené poučky z knížek, ale tohle je praxe. Odhad věku se dá naučit jenom v honitbě, každý si zvěř musí odpozorovat sám. Mě se osvědčilo pravidelně obcházet několik míst v úseku, kde je pravidelný výskyt srnčí zvěře. Tato místa navštěvuji během celého roku a tím dostanu přehled o jednotlivých kusech. Vedu si záznamy o přebarvování, vytloukání, shazování, kladení srnčat a chování. Po třech letech mám docela slušný přehled o kusech, které mě v úseku honitby zajímají. Mám podobnou zkušenost, jako někteří z Vás, že se srncům často roky přidávají. Tito pak končí jako červení na výstavách. Je to naše velká škoda, protože často přijdeme o velmi nadějné srnce. Přidám tedy ještě svůj osobní názor, že se jedná o velmi nadějného jednoletého srnce. Můžu se mýlit, ale raději vždy od svého odhadu rok uberu. Raději si počkám.
Jiří Doxanský: Zdravím tě, Marku! Jsi myslivec, jak má být. Snažíš se poznávat zvěř v praxi, a to je velmi důležité. Kéž by takových bylo více. Knihy jsou velmi dobrá záležitost a pomůcka, ale největší knihou je příroda a snahou každého myslivce by mělo být ji alespoň trochu porozumět. Já jsem začínal před 24 lety podobně jako ty. Učím se stále.
Rozsouzení na závěr: Podle sdělení fotografa M. Kratochvíla, který vše konzultoval s hospodářem honitby, kde byl srnec fotografován, se jedná o tříletého srnce. Pro zajímavost přikládá M. Kratochvíl další dva záběry téhož srnce pořízené zároveň s titulním záběrem. Myslím, že to je zajímavé doplnění dokládající, jak je někdy ošidné usuzovat z jednoho jediného záběru. Už jen mírným natočením hlavy, změnou postoje nebo změnou úhlu pohledu se dá lépe usuzovat na věk. A to samozřejmě nemluvě o tom, jak nenahraditelné je přímé pozorování "in natura" na vlastní oči v přírodě!