Časopis Myslivost

Můžete čtenářům přiblížit honitbu Libavá?
Honitba Libavá je vlastní honitbou VLS ČR, s.p.. Nachází na území Vojenského újezdu Libavá v jižní části Nízkého Jeseníku - v Oderských vších. Geologické podloží je tvořeno kulmskými drobami a jílovitou břidlicí, usazenými horninami s minimem minerálních látek. Velikost honitby je asi 33 000 ha. Jedná se o náhorní rovinu v nadmořské výšce 500 - 700 m.n.m., jejíž okrajové části spadají v jižní a jihozápadní části prudkými stráněmi do Moravské brány a na Hanou, v západní a východní části do údolí řeky Bystřice a Něčínského potoka. V jižní části pramení řeka Odra, která protéká středem celého území a jejíž niva a údolí jejích přítoků dotvářejí charakteristiku celé honitby. Lesnatost honitby Libavá je 55 %, asi 10 % činí zemědělská půda a 35 % je tvořeno ostatními plochami více či méně porostlými keři a dřevinami. Velmi výrazným prvkem v této charakteristice jsou intravilány zaniklých obcí s množstvím ovocných stromů v bývalých zahradách.

Honitba Libavá je mezi myslivci, a to nejen u nás, známa svými vynikajícími jeleními trofejemi a kvalitou jelení zvěře. Kdy a jak tato populace vznikla, do 50. let minulého století nynější vojenský výcvikový prostor byl v podstatě podhorskou zemědělskou krajinou a jelení zvěře se zde nevyskytovala?
Jelení zvěř byla kdysi v Oderských vrších zvěří původní. Poslední laň v době historicky zaznamenané byla ulovena v třicátých letech první republiky. V roce 1948 se zde, již ve vojenském výcvikovém prostoru, objevila laň s kolouchem, původem pravděpodobně z oblasti Jeseníků. Tato skutečnost byla podnětem k tomu, že naši předchůdci dovezli na Libavou v roce 1952 jelena a pět laní z Drahanské vysočiny. V průběhu padesátých let pak další zvěř z Brd, Jeseníků a ze slovenského Kežmarku. A jelení zvěř zde našla ideální životní podmínky.

O kvalitě jelení zvěře svědčí i to, že váš podnik obdržel od CIC, na jejím valném shromáždění na Kypru, cenu Edmonda Blanca za kvalitu chovu jelení zvěře ve volnosti. Čím si váš podnik toto významné ocenění zasloužil?
Nejen na samotném zasedání zaznělo, že Cena Edmonda Blanca byla honitbě Libavá udělena za dlouhodobé vynikající výsledky v chovu jelení zvěře ve volnosti. Již samo toto zdůvodnění svědčí o tom, že se nejedná o ocenění jedné trofeje, ale o ocenění dlouhodobé práce všech bývalých i současných zaměstnanců, podílejících se zde na výkonu práva myslivosti. Po celých uplynulých padesát let cílevědomého chovu se zde totiž prováděl správný průběrný lov zvěře holé i trofejové podle jasně stanovených kriterií. To vše za dodržování pravidel a discipliny v řadách personálu VLS.

O kvalitě populace jelení zvěře jsme již hovořili, v minulosti vyšel krátký článek v Myslivosti a v loňském roce jste osobně prezentoval honitbu a chov zvěře na Libavé i v rámci doprovodných programů mezinárodní výstavy Natura Viva v Lysé nad Labem. Přesto, můžete, prosím, alespoň rámcově popsat zásady chovu?
Pokud mám hovořit o zásadách, tak ty jsou dány v Kriteriích průběrného lovu zvěře, která jsou v současné podobě s menšími úpravami platná od roku 1999 a najdete je v každém katalogu z našich chovatelských přehlídek. V souvislosti s chovem zvěře v takové honitbě jako je Libavá, bych raději hovořil o předpokladech, které, pokud jsou, je potřeba využít pro jeho úspěšnost. Těmito předpoklady jsou velikost honitby, genetický základ a zdravotní stav zvěře, cíl chovu stanovený a odsouhlasený držitelem a uživatelem honitby, jasně stanovená, jednoduše formulovaná a při praktickém výkonu použitelná kritéria průběrného lovu, v neposlední řadě disciplina myslivců, kteří se ztotožnili s cílem chovu a jejich osobní nasazení za účelem dosažení tohoto cíle a podstatná je také klientela kvalitních loveckých hostů

Jedná se ale chov ve volnosti, jelení zvěř migruje. Vyskytuje se i v honitbách sousedících s honitbou VLS. Jak spolupracujete s uživateli sousedních honiteb?
Spolupráce s většinou uživatelů sousedních a navazujících honiteb je na dobré úrovni. Je postavena na dobrovolnosti. To znamená, že se s těmi, kteří o to stojí, domlouváme na pravidlech směřujících k rozumnému obhospodařování populace jelení zvěře, jejíž jádro se nachází v honitbě Libavá.

Pokud je mi známo, doposud nebyla správním rozhodnutím Olomouckého kraje v této lokalitě vytvořena oblast chovu jelení zvěře. Neuvažujete o tom?
Jak jsem již řekl, tato problematika je v podstatě postavena na dobrovolnosti uživatelů jednotlivých honiteb. S těmi, kteří se chtějí dohodnout, s těmi spolupracujeme na solidní úrovni již minimálně šest let. A je to určitě k dobru věci. Tam, kde dohoda možná není, nepomůže ani oblast chovu zvěře. Takže o ní v současné době neuvažujeme.

Od 90. let se hovoří o tom, že v oblastech, kde se vyskytuje jelení zvěř, není možno pěstovat kvalitní lesní porosty. Přitom lesy, které váš podnik obhospodařuje, jsem měl možnost poznat a musím konstatovat, že jsou v dobrém stavu a v posledních letech škody zvěří nejsou takové, aby ovlivňovaly výrazně přírůst a kvalitu lesních porostů. Čím to je?
Jsme organizace s právem hospodařit s lesním majetkem ve vlastnictví státu a naším prvořadým úkolem je hospodařit s tímto majetkem co nejlépe. Jak jsem již řekl v úvodu, honitba Libavá má svá specifika daná statutem vojenského újezdu, která se při chovu zvěře snažíme využít. Jedná se především o tzv.ostatní plochy a území zaniklých vesnic s vynikající úživností, které jsou vhodné pro usměrnění mysliveckého hospodaření. Za účelem snižování škod zvěří v lesních porostech orientujeme řadu opatření právě do těchto ploch . V případě honitby Libavá se jedná o vzácné a ideálních životní podmínky, které zvěři v dnešní přelidněné krajině nemůže žádný jiný biotop poskytnout.

Chápu, že se stavy jelení zvěře na Libavé udržují na počtech, které odpovídají úživnosti prostředí. Jistě ale děláte i jiná opatření?
Zákon č.449/2001 Sb. charakterizuje myslivost jako soubor opatření směřujících ke zušlechťování stavů zvěře. V souladu s tímto paragrafem a v souladu s naším prvořadým úkolem, kterým je hospodaření s lesním majetkem provádíme samozřejmě mnohá další opatření v oblasti výkonu práva myslivosti.
V první řadě je to péče o zdravotní stav zvěře. Od roku 1998 provádíme v celé honitbě v zimních měsících antiparazitární přeléčení spárkaté zvěře.
Od roku 1999 máme v provozu systém přezimovacích obůrek pro zvěř. Jejich použitelnost a smysluplnost se nám velmi osvědčila především v průběhu posledních dvou zim, takže v jejich provozování budeme pokračovat.
Se zvyšující se kvalitou lovných trofejových kusů provádíme postupnou úpravu kriterií průběrného lovu tak, abychom v rámci tohoto lovu odstranili z populace zvěře podprůměr a průměr a aby nám v honitbě zůstalo únosné množství zvěře nejvyšší kvality.

Chcete ještě něco sdělit našim čtenářům?
Snad poznámku na závěr. Kvalita chovu zvěře je jakýmsi odrazem kvality prostředí, ve kterém se daná populace zvěře nachází. O velmi kvalitním životním prostředí Vojenského újezdu Libavá snad již dnes nikdo nepochybuje. Existence mnoha různých živočišných i rostlinných druhů a zařazení mezi oblasti programu NATURA 2000 tuto skutečnost jen potvrzují. Proto považuji za nutné zdůraznit, že tento stav je výsledkem především působení Armády České republiky. Dosavadní smysluplná spolupráce všech složek zainteresovaných v prostoru honitby Libavá je pak základem pro existenci takovéhoto jedinečného území.

Děkuji za odpovědi
Připravil Dr. Ing. Rudolf NOVÁK