Časopis Myslivost

Ano, redaktor Vaca nebyl na III. sjezd pozván. Majiteli Světa myslivosti byla předána pozvánka se všemi materiály tak, jako ostatním účastníkům, s tlumočením stanoviska předsedy ČMMJ prof. Hromase, aby se redaktor Vaca sjezdu nezúčastnil a poslal jiného redaktora. Při dožadování telefonické schůzky mezi mnou a redaktorem jsem mu toto stanovisko též sdělil s tím, aby poslal jiného redaktora či redaktorku, že je rádi přivítáme a postaráme se o ně jako o naše kolegy. Vynucovat si účast na jednání III. sjezdu a ještě být uražen, mohu považovat za akt mladické nerozvážnosti - ale těžko mohu přehlédnout okamžité odvetné založení skupiny pisatelů proti Broukalovi ve smyslu "co že si to ten Broukal vůbec dovolil!". Pro vysvětlení těm, kteří to chtějí vnímat a jsou schopni akceptovat strohá fakta, uvádím následující citaci z dokumentů ČMMJ:
Citace č. 1: "Zasedání orgánů ČMMJ jsou neveřejná" - Jednací řád ČMMJ § 7. Stanovy ČMMJ - organizační zásady. Citace č. 2: "Program zasedání SZ ČMMJ a okruh jeho hostů stanoví MR ČMMJ" - Jednací řád § 14 Stanov ČMMJ - Sbor zástupců ČMMJ. Citace č. 3: "Neodkladná opatření mezi zasedáními orgánu patřící do pravomoci orgánu může učinit jeho předseda" - Jednací řád ČMMJ § 7 Stanov ČMMJ - organizační zásady.

Co jiného lze provést, když 14 dní před III. sjezdem vyjde článek redaktora Vacy "ČMMJ na rozcestí" se samými negacemi naší organizace s jednoznačně účelovou rétorikou, která má za úkol poškodit ČMMJ a její představitele! Nechci se bránit kritice, ale musí být pravdivá a ne lživá nebo lživě účelová! Zveřejněné fotografie prof. Hromase, Ing. Chmela a Ing. Palase s vykonstruovanou dedukcí vývoje po III. sjezdu, přičemž ani s jedním z výše uvedených kolegů se redaktor Vaca ani nesetkal, ani se nezabýval možností požádat je o zveřejnění jejich fotografií. Přitom velmi dobře ví, že bez jejich souhlasu nelze foto zveřejnit - § 12 OZ - ochrana osobnosti.
Cituji: "Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby, nebo jejich projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osob pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.
Ustanovení § 12 odst. 3 stanoví, že: "svolení fyzické osoby není třeba ani k pořízení nebo k použití podobizny, obrazového snímku, zvukového záznamu (nikoli však již písemností osobní povahy) k účelům vědeckým a uměleckým" (tzv. zákonná licence vědecká a umělecká). Konečně ustanovení § 12 odst. 3 obsahuje ještě další zákonnou licenci, a to tzv. zpravodajskou (reportážní). Tato licence je však omezena pouze na zpravodajství tiskové, filmové, rozhlasové a televizní. Žádná z těchto licencí však nezahrnuje pořízení či použití zmíněných osobnostních hodnot k reklamním účelům.
Bez ohledu na to, dochází-li k použití písemností osobní povahy, podobizny, obrazového snímku či zvukového záznamu na základě svolení fyzické osoby a nebo výjimečně na základě některé z výše uvedených zákonných licencí, je vždy třeba, aby se každé toto použití uskutečnilo přiměřeným způsobem, a zároveň aby nebylo v rozporu s oprávněnými zájmy dotčené fyzické osoby (i když se na první pohled zdá, že dovětek § 12 odst. 3 se vztahuje pouze na případy, kdy se jedná o případy tzv. zákonných licencí, je třeba jej podle jeho smyslu vztáhnout i na případy svolení samotné dotčené fyzické osoby). To konkrétně znamená, že forma použití, jeho rozsah i způsob musí vždy odpovídat účelu, a dále, že při každém tomto použití musí být vždy šetřena lidská důstojnost dotčené fyzické osoby. Jinak jde i v těchto případech o neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby (§ 13).
A když už jsem u tohoto článku - připadá mi zcela neslušné záměrně vymýšlet nějaké antipatie a neexistující rozepře a vyhrocovat situaci před sjezdem do polohy typu "Hromas pryč a teď Palas nebo Chmel!" Už samo zvolení a spolupráce obou jmenovaných dokázalo zcela jasně naivní snahu D. Vacy o záměrné vnesení nesváru mezi funkcionáře ČMMJ. Pan redaktor si jednoznačně plete pojmy a dojmy a ve své zaslepené nenávisti vůči ČMMJ nevidí skutečnost. A jako nečlenu ČMMJ mu přece nakonec může být srdečně jedno, jaké vztahy mezi sebou mají funkcionáři!

Co jiného si může čtenář představit po přečtení šestého čísla Světa myslivosti redaktora Vacy při hodnocení výstavy NATURA VIVA 2005.
Opět odcituji: "Tak jako všichni myslivci vědí o letošní výstavě Natura viva, stejně důvěrně znají i koncepci stánku ČMMJ. Je totiž řadu let neměnná. Statický charakter, dlouhodobě fádní grafická a obsahová úroveň propagačních materiálů, omšelé trofeje z pražského sekretariátu atd. Na dnešní dobu nabízející moderní postupy v propagaci čehokoliv je to trochu málo. Uvědomují si to i členové ČMMJ, o čemž svědčí pestrá diskuse na internetových stránkách časopisu Myslivost. Přitom stačí jen vyjet na některou z mysliveckých výstav na západ od našich hranic a nechat se inspirovat."
ČMMJ se na mezinárodní výstavu NATURA VIVA 2005 připravovala asi dva roky dopředu. Měla stánek na 1500 m₂ plochy výstaviště, zajišťovala 9 dní doprovodný program na vnitřním i venkovním pódiu, měla pět dalších doprovodných akcí v Lysé nad Labem, Poděbradech a v Praze, ale záměrně je popsáno pouze technické zázemí sloužící jako sklad, šatny a salónky restauračního zařízení jako stánek ČMMJ. Kolika akcemi přispěla ke zdaru výstavy redakce Světa myslivosti, co udělala pro návštěvníky? A proč jí nevadilo si přihřát svoji "polívčičku" po boku s nenáviděnou ČMMJ? Že by účel světil prostředky?!

Když už byla zmíněna internetová diskuse, na kterou se s velkou radostí kritici ČMMJ rádi odvolávají, mohu jen konstatovat, že pozorný čtenář velice rychle odhalí, že mnoho jmen diskutujících ještě neznamená mnoho osob, dva či tři nečestní a podpásové způsoby boje vyznávající diskutující se skrývají pod řadou různých jmen, používají stále stejná slovní spojení, argumenty a dogmatické výlevy a snaží se tak vytvářet dojem bohaté diskuse. Zneužívají anonymnosti internetu k poškozování jména ČMMJ a přitom jsou tak nečestní, že neumí vystoupit přímo, nést svoji kůži na trh a pomoci problémy řešit. Vědí totiž moc dobře, že by jejich argumenty či spíše smyšlenky a účelově vykonstruované domněnky při konfrontaci neobstály! Kritizovat umí každý slaboch!

Co jiného si čtenář může myslet po přečtení článku dr. St. Mottla a dr. Hrušky ve Světě myslivosti 1/2006, co že si to ten Broukal dovolil vůči jejich chráněnci?
Kdybyste se mne, pane dr. Mottle, zeptal na okolnosti, které vedly předsedu ČMMJ pana prof. Hromase nepozvat na III. sjezd pana Vacu, možná, že by jste zvolil jiné téma a nebo snad je Váš článek záměrný? Ctí každého autora by totiž mělo být ověřit si to, o čem píši!
Pana dr. Hrušku neznám, ale nemohu mu zabránit, aby z ČMMJ vystoupil. Možná i Vy, pokud byste znal podrobnosti této kauzy, některá svá stanoviska možná pozměníte.
Pan redaktor Vaca není členem ČMMJ, není jim ani pan dr. Koubek, ale přesto jim leží osud naší organizace jak se zdá na srdci či spíše v žaludku.
Vážení pánové, starejte se o to, co musíte a ponechejte starost o ČMMJ na členech, na funkcionářích okresních mysliveckých spolků, na funkcionářích MR ČMMJ a DR ČMMJ a nedílně i na Sboru zástupců ČMMJ.
Nemám nic proti časopisu Svět myslivosti, čtu jej a nacházím tam kvalitní články, ale uvádět čtenáře časopisu záměrně lživými a falešnými údaji o ČMMJ považuji za minimálně nedůstojné. Když už existuje tato antipatie, hledejme alespoň to, co nás spojuje a ne to, co nás rozděluje. Máme dost problémů a nevytvářejme si další.