Časopis Myslivost

Teprve památný revoluční rok 1848 přinesl určité změny. Výsostné právo honební bylo císařským patentem z roku 1849 zrušeno. Dále bylo honební právo nerozlučně spojeno s vlastnictvím pozemků a honební řád byl upraven zákonem z roku 1866.
V životě prostého lidu se hodně změnilo, ale i přesto bylo zapotřebí hodně odvahy k uplatňování práva na výkon myslivosti.
Právě když se psal rok 1866 a honební řád byl upraven zákonem, vydali se sedláci ze tří vesnic na Berounsku - Vinařic, Korna a Měňan - až do Vídně.Odtud se vrátili s pořízenou, to jest s listinou, na níž stálo černé na bílém, že mají příslušnými vídeňskými úřady povoleno právo honitby na pozemcích uvedených obcí. Od tohoto roku se tradice myslivosti ve Vinařicích udržela dodnes.
Myslivecké spolky včetně honebních v zemi přibývaly, ale ten vinařický zůstane už navždy v Čechách tím prvním. Nápad zrozený z rebelie, vzdoru, ale i z lásky k přírodě vznikl ve Vinařicích u Berouna, kousek od Koněprus.
A byli to právě prostí myslivci z Vinařic, předkové dnešních členů Mysliveckého sdružení Ostříž ve Vinařicích, kteří nepodlehli svodům majitele liteňského a suchomastského panství k pronájmu honitby, odolali i jiným výhodným nabídkám na pronájem honitby a honitbu od roku 1866 nikdy nepronajali.
Honební společenstvo ve Vinařicích, jak o tom svědčí historické zápisy ze Státního okresního archivu v Berouně, si ponechalo honitbu celá ta dlouhá léta ve vlastní režii. Spravoval ji honební výbor složený pouze z občanů - majitelů pozemků z Vinařic. Tito členové honebního společenstva měli právo provozovat myslivost na pozemcích v katastru obce Vinařice o výměře 467 hektarů.
Zajímavé jsou i odlovy zvěře v honitbě Vinařice. Jedny z nejlepších výsledků byly v roce 1935, kdy na uvedených pozemcích bylo uloveno 1030 koroptví, 259 bažantů, 4 ks srnčí zvěře a 368 zajíců, což představuje produkci zvěřiny na 1 ha téměř 3,5 kg.
Ani za druhé světové války, kdy se němečtí okupanti nezákonně zmocňovali našich honiteb, ve Vinařicích neustoupili a provozovali myslivost dále, i když za ztížených podmínek. O tomto nám vyprávěli vinařičtí nmyslivci, kteří již nejsou mezi námi, jako byl František Smetana, František Smrž nebo Václav Fryč, který byl hospodářem honebního společenstva od roku 1921 až do roku 1951, kdy mu bylo odmítnuto vydání loveckého lístku.
Takovýmto myslivcům náleží v prvé řadě dík za veškerou péči, kterou věnovali zvěři, aby ji uchovali i pro nás. Byly to tisíce kilometrů a hodin, které strávili a naběhali v honitbě s otýpkami sena nebo s pytlem zrní na zádech, aby zvěř nestrádala a aby ji chránili před predátory. A právě tuto jejich práci, i mnohých dalších myslivců z Vinařic a okolních obcí, jako např. pp. Václava Boučka, Jana, Václava a Karla Krbcových, Václava Houby, Josefa Zikána, Františka Houby, Josefa a Václava Duhy, Josefa Veselého, Josefa Duchoně a všech ostatních, kteří se nám dochovali na starých fotografiích, letošního roku oslavujeme při 140. výročí myslivosti ve Vinařicích.
Snad Vás bude zajímat, jak to vypadalo se zvěří ve zdejším kraji. Ve starých zápisech se dočítáme, že poslední medvěd zde byl uloven 21. srpna 1682 v revíru bělečském Waldštejnským fořtknechtem Petrem Lhotským. Poslední rys byl uloven v revíru oborském 7. ledna 1695. Poslední vlk byl uloven na Bušohradě roku 1801 a poslední divoká kočka byla ulovena v revíru bělečském lesníkem Hukou roku 1780. To je ovšem již dávno. V roce 1935 ulovil pan Smrž v honitbě Vinařice tetřívka. A ještě po druhé světové válce se ve vinařickém revíru, i když vzácně, vyskytovali jeřábci.
V berounském okrese má také dlouhou tradici bažantnictví. Ze starých spisů se dozvíme, že již ve 14. století bývala u Králova Dvora (první v Evropě, založena Karlem IV.) královská bažantnice, kde se těmto nádherným ptákům věnovala všestranná péče. Známé byly také bažantnice v Žebráku, Osově, v Litni, ve Všeradicích, v Podbrdech, u Nesvačil, u Svinař, u Hořovic a u Tachlovic, i když byly založeny až později, většinou v 19. století.
Jak jistě všichni víme, po roce 1948 se změnil způsob hospdoaření na polích. Malá hospodářství zanikla, malá políčka byla spojena v rozlehlé lány a začalo se hospodařit ve velkém. Některé druhy zvěře se těmto podmínkám přizpůsobily a velkoplošné hospodářství jim vyhovuje. Mezi tyto druhy patří vysoká, srnčí, ale i černá zvěř. Naproti tomu koroptvím a bažantům lépe vyhovovala malá políčka s rozmanitými porosty.
Ale vraťme se zpět k myslivosti ve Vinařicích. Honební společenstvo ve Vinařicích se přeměnilo po roce 1952 na Lidovou mysliveckou společnost Ostříž. Tato se později v roce 1963 sloučila s Lidovou mysliveckou společností v Bykoši a hospodařila v honitbě o rozloze 878 ha. V roce 1962 bylo v honitbě uloveno do té doby první divoké prase, a to při provádění žňových prací na polích u luk v Bykoši.
Po roce 1968 byl ve Vinařicích na Višňovce vybudován letní parket, k němu bylo přistaveno dřevěné pódium a v roce 1970 jsme zde poprvé oslavili výročí myslivosti ve Vinařicích, v té době již sto čtvrté.
V roce 1979 bylo započato se stavbou lovecké chaty u již zmíněného parketu. Byla celá vybudována členy Mysliveckého sdružení Ostříž Vinařice, za finanční pomoci Místního národního výboru v Suchomastech, pod který obec Vinařice spadala. Slavnostní otevření proběhlo roku 1980. Protože se tato lovecká chata nachází uprostřed krásné přírody, je téměř každoročně využívána k pořádání Dětských dnů v červnu, který je vyhlášen měsícem myslivosti a ochrany přírody. Dále jsou zde pořádány různé soutěže pro děti i širokou veřejnost.
V roce 1976 se Myslivecké sdružení Ostříž Vinařice dále sloučilo s Mysliveckým sdružením Měňany a tím vznikla honitba o výměře 1999 ha na území katastrů obcí Vinařice, Bykoš, Měňany, Tobolka a Korno. V roce 1983 se pak toto sdružení spojilo s částí Mysliveckého sdružení Všeradice a honitba se dále rozrostla o část katastru obce Všeradice, Nesvačily a celý katastr obce Podbrdy, čímž rozloha honitby dosáhla 2220 ha.
V letech 1948 až 1992 byla zrušena honební společenstva. V roce 1992 novelizací zákona o myslivosti byla tato opět vytvořena. Vzniklo Honební společenstvo Vinařice a Honební společenstvo Korno. Honební společenstvo Vinařice utvořilo honitbu o výměře 1867 ha a tuto pronajalo Mysliveckému sdružení Ostříž Vinařice.
V roce 2003 při tvorbě honiteb podle nového zákona byla Honebním společenstvem Vinařice utvořena honitba o celkové výměře 1760 ha. Tato byla opět pronajata Mysliveckému sdružení Ostříž Vinařice.
Za uplynulých deset let byla u lovecké chaty postavena broková střelnice (baterie, automatický trap, lovecké kolo, zajíc na průseku), dále umělá nora, kde se konají zkoušky z norování, svody loveckých psů a další kynologické a střelecké akce.
Letošního roku jsme 140. výročí trvání myslivecké tradice ve Vinařicích oslavili za přítomnosti starostů obcí Vinařice a dalších v okolí, za účasti hostů, sponzorů, přátel myslivosti, minulých i současných členů Mysliveckého sdružení Ostříž, odpoledním posezením u myslivecké chaty ve Višňovce 22. července 2006. Slavnostního odpoledne se zúčastnili také přátelé z Českého svazu ochránců přírody z Rokycan, Pavel Moulis přítomným představil několik ošetřených a handicapovaných dravců.
O minulosti i současnosti myslivosti ve Vinařicích by se dalo říci ještě hodně. Jak již bylo psáno, děkujeme všem, kteří se na její krásné historii jakkoli podíleli.
Tato bohatá historie nás zavazuje i nadále k zachovávání myslivecké tradice a k ještě lepší ochraně přírody a všeho živého, co se v ní nachází.