Časopis Myslivost

Lesní mravenci a myslivost

Myslivost 9/2006, str. 42  RNDr. Petr MILES, CSc.
To, že lesní mravenci rodu Formica vytvářejí nápadná kupovitá mraveniště v lesích, ví sice snad každý, zdaleka ne všichni však tato hnízda na vlastní oči viděli. Vskutku, je možno někdy ujít desítky kilometrů a pořádné hnízdo lesních mravenců nespatříte. V některých oblastech jsou vysloveně vzácní. Těmi, kteří se s nimi přece jen nejčastěji setkávají, bývají lesníci a myslivci. Ne všichni z nich si však uvědomují, jak zajímavými tvory mravenci jsou.


Mravenců je na světě asi 20 000 druhů a jejich celková hmotnost se rovná asi hmotnosti všech lidí na Zemi. Jsou rozšířeni hlavně v tropických oblastech. U nás jich žije sice jen asi 100 druhů, mohou být však také velmi početní. Dožívají se z hmyzu nejdelšího věku (mravenčí královna i přes 25 let). Některá z mravenišť mohou mít průměr základny až 4 - 5 m a dosahovat výšky 160 cm. V těchto obřích stavbách může přebývat až několik milionů jedinců. Je známo, že lesní mravenci mohou účinně udržovat ekologickou stabilitu lesa tím, že napomáhají při likvidaci některých nežádoucích přemnožujících se škůdců (obaleči, ploskohřbetky, bekyně mniška aj.). Proto jsou v lesním hospodářství velmi ceněni a zákonem chráněni.


Co však mají lesní mravenci společného s myslivostí?

Na danou otázku je možné odpovědět, že ne málo, styčných problémů je tu dost. Kromě celkové sounáležitosti k lesu mají lesní mravenci i bezprostřední vztah k lesní zvěři. Jedná se přitom o sounáležitost jednoznačně kladnou a lze jí objasnit na více skutečnostech.
Především platí základní vztah, že ve zdravém lese je i zdravá prosperující zvěř a tento zdravý les, zbavovaný nežádoucích přemnožujících se škůdců, pomáhají lesní mravenci udržovat a vytvářet. O tom nemůže být pochyb.
Existují však i těsnější vztahy lesních mravenců a zvěře, na které je možno poukázat na řadě příkladů. Mravenci nabývají na významu zejména tehdy, usídli-li se v blízkosti stávanišť zvěře u krmelišť, krmelců a mysliveckých lesních políček. Tato místa rádi vyhledávají, neboť pro ně většinou představují potřebnou lesní světlinu, kde se jim oproti souvislému tmavému a hustému lesu lépe daří. Jejich přítomnost zvěři velmi prospívá. Tvorbou velkých mravenčích kup se výrazně obohacuje a provzdušňuje jinak hlavně v jehličnatých lesích převážně chudá půda, takže vyrůstající rostliny, kterou zvěř spásá, je zde daleko bujnější a bohatší na výživné složky. Přinášením různých semen rostlin i ze vzdálenějšího okolí (mravenci se často se vzdalují až 150 m od mraveniště) je umožněna pestřejší vegetace, takže zvěř si z ní podle své chuti lépe vybere. I když každé mraveniště časem také zanikne nebo se přestěhuje, zůstane po něm vrstva velmi úrodné zeminy, sahající i do značné hloubky. Stromy a keře zde rostoucí jsou silnější a zdravější a poskytují bohatší úrodu semen a plodů, které slouží zvěři za potravu (žaludy, bukvice, jeřabiny). Také borůvčí, maliny a ostružiny jsou u mravenišť mohutnější a poskytují více úrody. Můžeme si dobře povšimnout, že živá i již zaniklá mraveniště při lesních okrajích a světlinách bývají ve vegetačním období často natolik zarostlá vegetací, že často nejsou ani vidět, poznají se však na dálku právě podle toho, že je na nich a kolem nich vyšší a bujnější vegetace.
Také samotní mravenci a jejich vývojová stadia slouží jako potrava některým druhům pernaté zvěře (bažant, tetřev, tetřívek). Týká se to zvláště kuřat tetřeva a tetřívka, pro něž má mravenčí složka potravy zvláštní význam, neboť jí naleznou při rozhrabání mraveniště i za nepříznivého počasí, kdy je jiného hmyzu nedostatek. Z toho důvodu se při plánovaných reintrodukcích tetřevů a tetřívků uvažovalo na daných lokalitách i o záměrném zvyšování počtu mravenišť.
Mravenčí kukly jsou vhodným doplňkovým krmivem i při voliérovém odchovu tetřevích a tetřívčích kuřat, stejně jako i jiných v zajetí chovaných ptáků. Ještě v poměrně nedávné minulosti byly i prodejním a vývozním artiklem, což vedlo k poškozování a zániku mnoha mravenišť. Nyní je to však již v případě lesních mravenců r. Formica vyloučeno, neboť ti jsou ve všech svých vývojových stadiích zákonem chráněni. Místy jsou však, zvláště na mezích a loukách, velmi hojní žlutí i tmaví luční mravenci rodu Lasius, kteří mezi chráněné druhy živočichů nepatří a navíc na obhospodařovaných travnatých plochách vytvářejí často velké hlinité kupy na způsob krtin, které ztěžují senoseč. Proti získávání kukel z těchto mravenišť by jistě žádné výhrady nebyly. Jsou jen o málo menší než obdobné kukly lesních mravenců.
Mravenci jsou však zvěři prospěšní i jinak. Kolem mravenišť pochytají mnoho parazitů, kteří zvěři škodí nebo ji zneklidňují. Jsou to nejen různí kloši, komáři apod., ale i klíšťata přenášející nebezpečné nemoci na zvěř i na člověka (klíšťová encefalitida, Lymeská borrelióza). Těchto klíšťat posbírají lesní mravenci tolik, že v německém odborném tisku se dokonce uvažovalo o možnosti vytvoření jakýchsi ochranných valů z mravenišť, které by měly zabránit šíření klíšťat do nových oblastí a podílet se na redukci jejich počtu.
Za všechny tyto služby se však zvěř lesním mravencům odměňuje špatně a může na nich napáchat značné škody. Mnohá mraveniště jsou jimi rozdupávána, zvěř se v nich i ráda vyválí, neboť z nich sálá teplo a mravenci a jejich kyselina je zbavují parazitů. Nejvíce jim mohou uškodit divočáci, kteří je záměrně rozhrabávají a hledají v nich nejen larvy a kukly mravenců, ale zvláště tučné larvy (ponravy) brouků zlatohlávků, kteří bývají v mraveništích také hojně přítomni. Proto nacházíme často u krmelišť a stávanišť zvěře poškozená a rozhrabaná mraveniště. Kromě myslivecky obhospodařované zvěře to však často činí i žluny a datel černý, pro které jsou lesní mravenci v některých obdobích převládající složkou jejich potravy.

Ochrana mravenišť
Celkový přístup k lesním mravencům záleží hlavně na jejich počtu. Je-li mravenišť plný les, pak jejich zvýšená ochrana není tak aktuální a ptákům a lesní zvěři se má umožnit, aby bohatství biomasy, kterou mravenci svými těly vytvářejí, byla jimi také využívána. Zpravidla přes zimu poškozovaná mraveniště mívají velkou regenerační schopnost a v průběhu roku se většinou vzpamatují.
Jiná je však situace, kdy je mravenišť málo a v důsledku tlaku uvedených predátorů jim hrozí úplný zánik. Pak je na místě jejich náležitá aktivní ochrana. Lze jí realizovat např. dřevěnými ohrádkami kolem nich, které je chrání hlavně před divočáky, úplné zakrytování ochrannými kryty je ochrání i před ptáky. U ochranných krytů se nejlépe osvědčilo jsou-li zhotovovány ze skládacích trojúhelníkových dílů potažených drátěným či plastovým pletivem. V praxi se doporučuje takto chránit alespoň část silných matečných mravenišť, které jsou jádrem mravenčí kolonie a produkují oddělky do okolí. Pěkně postavený ochranný kryt a pod ním prosperující mraveniště lze považovat i za součást svých mysliveckých zařízení v terénu. V tomto je ovšem nejlépe spolupracovat s místními ZO ČSOP či s jinými orgány ochrany přírody.


Početnost mravenců
Lesních mravenců r. Formica vytvářejících větší kupy je v naší republice více druhů, které však rozliší jen odborník. Početnost jejich výskytu je však velmi nestejná. Stále u nás probíhá cílená inventarizace hnízd lesních mravenců, zejména v rámci celostátně organizovaného Programu Formica, který je jedním z dlouhodobých činností členů Českého svazu ochránců přírody a děje se za spolupráce s Lesy ČR, s.p. I myslivci mohou být při ní velmi nápomocni.
Tyto průzkumy přinesly úspěchy a velká překvapení a největší komplexy lesních mravenišť byly odhaleny teprve v několika posledních letech. Stalo se tak především na jihočeské hoře Kleť v CHKO Blanský les. kde počet zaregistrovaných mravenišť v nadmořské výšce 500 až 1020 m dosahuje asi 3500 hnízd (stav v roce 2004). Jedná se přitom dosud o u nás velmi vzácný druh Formica aquilonia (mravenec boreální), který sem pronikl zřejmě až novodobě z Alp.
Jiným místem početného výskytu mravenišť jsou Jeseníky. Zde jiný horský druh lesního mravence Formica lugubris (mravenec podhorní) vytváří v okolí boudy Alfrédka (kolem 1000 m n. m) komplex mravenišť, který čítal v r. 1998 1265 hnízd. Mravenci jsou zde chráněni formou chráněné přírodní rezervace. Jinak se tento druh vyskytuje hlavně na Šumavě a v brdských lesích.
Nejrozšířenější jsou u nás dva blízce příbuzné druhy - mravenec lesní menší (Formica polyctena) a mravenec lesní větší (Formica rufa). Ani ti však nebývají nikterak hojní a komplex několik desítek či stovek mravenišť je již spíše výjimkou. Nejpočetnější výskyt prvního z nich byl prokázán na lokalitě Šebeň u obce Dobrá Voda v okrese Žďár n. S., kde se na ploše 136 ha nachází asi 1000 mravenišť. Tato lokalita byla v roce 2002 vyhlášena za Přírodní památku a v brzké době zde má být otevřena přírodovědná Mravenčí stezka s četnými naučnými panely, blíže nás seznamující s životem lesních mravenců.
O lesních mravencích se lze dočíst jen samou chválu, ve vztahu k myslivosti však mají i jednu velmi špatnou pověst. Z dob, ze kterých se tradovaly nelítostné střety mezi lesníky a pytláky, byla jedna z nejkrutějších pytláckých pomst přivázání panského hajného k mraveništi a ponechání jej mravencům na pospas. Snad tomu tak i mohlo být.

Vybělí mravenci trofeje?
Určitou přežívající mysliveckou tradici má též názor, že mravenci vyčistí a vybělí lovecké trofeje (paroží, lebku, apod.) vložené do mraveniště. Úspěch této metody však bývá jen malý a nelze jej doporučit. Mravenci nemají o zbytky zvěřiny na trofejích tak velký zájem, jak by se mohl někdo domnívat, spíše se do ní pustí larvy much a mrchožraví brouci. Zápach, který se z rozkládajícího masa šíří, mravence zapuzuje a kromě toho narušování mravenišť i za tímto účelem je zákonem zakázáno. Lovec též riskuje odcizení trofeje.

Kromě již zmíněného významu lesních mravenců při udržování ekologické stability lesa si jich velmi považují i včelaři, neboť lesy s výskytem lesních mravenců produkují větší množství cenného tmavého lesního medu. Je to umožněno tím, že mravenci pečují o mšice medovnice, které ze svých těl vylučují i včelami velmi vyhledávanou sladkou šťávu medovici. Lesní úly nesmí být ovšem stavěny v přílišné blízkosti mravenišť, neboť mohou být mravenci napadány.

RNDr. Petr MILES, CSc.
Redaktor zpravodaje FORMICA





Zpracování dat...