Na návštěvě u nožíře Karla Honse
myslivost 9/2006, str. 29 Text a snímky Pavel KLOZÍK
...a jestli píši nožíře, pak musím dodat, také trubače a myslivce, neboť, ačkoli se Karel živí výrobou nožů, stala se mu nožířina, troubení loveckých fanfár a lov všudypřítomnými koníčky. Ptáte se co je spojuje? Inu, je to sám Karel a jeho život vezdejší...
Hned na úvod nutno říci, že Karel je jedním z mála nožířů, kteří si výrobu nožů zvolili jako své povolání již ve školních škamnech, kdy se museli rozhodnout kudy dál.
"Nožířem jsem se vyučil, protože kovodružstvo v Plzni hledalo někoho na ostření nástrojů. Díky tomu nejsem horník, ačkoli uhlí jsem se nakonec stejně nevyhnul," začal s úsměvem odpovídat na mé otázky. "Vyučil jsem se v KDS Sedlčany, kde mi mistroval Alois Bareš, jehož syn Jaromír dnes nože rovněž vyrábí. Za nějaký čas jsem si vzdělání doplnil studiem na strojnické průmyslovce. Po vyučení jsem nastoupil do zmíněného Kovodružstva a deset let ostřil nože a nůžky. Pak jsem pár let pracoval v plzeňských Uhelných skladech a doma jsem si začal budovat nožířskou dílnu. To bylo v letech 1989."
Kdy jsi se rozhodl výrobou nožů živit naplno?
"Brzy po roce 1989. Měl jsem štěstí, protože jsem získal státní zakázku na výrobu jednoho sta kordíků pro československou federální hradní stráž. Za získané peníze jsem si vybavil dílnu."
Jakými noži si začínal?
"Zpočátku jsem nevyráběl nože ničím unikátní, začínal jsem s klasikou a používal nerezovou ocel AK5 (17 029). Jak šel čas, získal jsem kvalitní oceli - 440 C, práškovou RWL 34, švédský nerezový práškový damašek Damasteel nebo švédskou ocel 12 C 27, která má shodné vlastnosti jako naše AK5. Na rukojeti používám mamutovinu, parohovinu, naše i cizokrajná dřeva, nevyhýbám se ani modernímu materiálu jako micarta, a když je potřeba použiji tvrzenou pryž."
Jaké nože vyrábíš dnes?
"Snažím se dělat originální praktické a hezké nože. Nevyrábím série nožů, snažím se, aby každý můj nůž byl jiný, něčím ojedinělý, protože stejný už nevyrobím. Myslím si, že nožíř by měl umět vyrobit jakýkoli nůž a taky by měl umět třeba nabrousit nůžky nebo chirurgický skalpel. Dokážu vyrobit a vyrábím širokou škálu nožů, kuchařskými noži počínaje, přes nože rybářské, lovecké, zálesácké, bojové a v neposlední řadě také nože zavírací, jednoduché a podle nápadu či zakázky také nože zdobené."
Dostáváš se někdy do situace, kdy odmítneš nůž vyrobit?
"Občas. Tu a tam se objeví zákazník s katalogem zahraničních komerčních nožů, a chce, abych mu vyrobil nůž, který jej zaujal, přesvědčen, že zaplatí méně, než kdyby ho koupil od výrobce. Peníze nepeníze, podobní lidé ode mě odchází s nepořízenou. Druhá skupina, kterou odmítám, jsou zbohatlíci, kteří nemají úctu k ruční práci."
Máš přehled kdo jsou tví zákazníci?
"V podstatě se jedná o dva, možná tři druhy zákazníků. První, kteří chtějí běžný komerční nůž si mohou vybrat v mém obchůdku v Plzni. Druhou skupinu lidí jsou nejčastěji chlapi, kteří znají mé práce a chtějí nůž vyrobený Karlem Honsem. Stále častěji k nim patří také myslivci, což je třetí skupina."
Zavírací nože u nás mnoho nožířů nevyrábí. Patříš k hrstce našich soukromých nožířů, kteří se nejen nezalekli zavíracích nožů, ale vyrábíš také zavírací nože s více čepelemi.
"Výroba zavíracích nožů je složitější než výroba nožů pevných. Především klade vyšší nároky na přesnost a promyšlenost konstrukce, na nástrojové vybavení, je zdlouhavější a vyžaduje zkušenosti a praxi. Uměním je nejen zavírací nůž vyrobit, ale také ho sestavit, aby dobře fungoval. Proto se zavíracím nožům stabilně věnuje jen několik nožířů."
Ačkoliv náš rozhovor vyjde v časopise věnujícím se myslivosti, nedá mi, abych se nezeptal na bojové nože, o kterých jsi hovořil. Pro koho je vyrábíš.
"Většinu bojových nožů vyrábím podle návrhů školy bojových umění Comitatus."
Za léta, co tě znám, jsem viděl řadu tvých zdobených nožů, v poslední době oživuješ své nože experimentováním s různými tvary. Zdobíš nože sám a kolik času strávíš navrhováním nových nožů?
"Většinu mých nožů zdobí pražský rytec Radek Pyroutek, já nemám k této jemné práci vlohy. Navrhováním nožů neztrácím žádný čas, protože neumím kreslit. Nůž se mi zrodí v hlavě a svou představu pak realizuji přímo v dílně. Ale máš pravdu, že jsem změnil styl a zabývám se více propracováním designu nožů. Lze říct, že opouštím léty vžitou školu práce KDS a snažím se jít vlastní cestou. Rovněž přiznávám, že mě ke změně designu přiměly propracované tvary nožů libereckého nožíře a kamaráda Buddy Westona."
Na tomto místě ke Karlovým slovům dodávám - nožíř Buddy Weston se mi zase nedávno přiznal, že jej nové Karlovy nože inspirovaly k další tvorbě. Takže se Karel i Buddy začali inspirovat navzájem a já už se těším jakými noži nás oba v budoucnu překvapí. Pokud se milí páni a dámy cechu mysliveckého tážete, kdo je zmíněný nožíř s anglickým jménem, prosím o posečkání. Jeho portrét Vám přinesu v některém z dalších čísel Myslivosti.
Určuješ Radku Pyroutkovi jakými motivy má tvé nože zdobit, nebo necháváš nápad na jeho úvaze a tvořivosti?
"Radek Pyroutek má vlastní představy a umí vystihnout motiv velmi věrně, já mu pouze tlumočím svůj nápad nebo představu zákazníka."
A kdo vyrábí pouzdra na tvé nože?
"Pěkná kožená pouzdra podle mého přání vyrábí na Kladně žijící Jaromír Petrák."
V úvodu hovořím, že jsi také myslivecký trubač. Co tě přivedlo k mysliveckému troubení?
"V dětství jsem hrál na trubku a v devadesátých letech jsem poznal Petra Sejkoru a Josefa Hlaváče z Okresního mysliveckého spolku v Plzni. Dali jsme se do řeči a výsledkem bylo pozvání na zkoušku souboru mysliveckých trubačů Přátelé z Rokycan. Jejich hraní se mi zalíbilo, takže jsem se k mim přidal. Troubím na lesnici. Náš soubor má celkem devět členů a jezdíme nejen na soutěže trubačů, ale také na myslivecké soutěže a memoriály. V lovecké sezóně zahajujeme a provázíme fanfárami významná lovecká setkání a lovy. Zahajujeme myslivecké plesy a výroční schůze. Za významnou akci trubačů považuji slavnostní Hubertskou mši, kterou jsme prezentovali spolu se sborem Svatobor vloni v chrámu sv. Víta. S potěšením přiznávám, že dnes již se mnou jezdí troubit i jedenáctiletý syn Karel. Společně jsme si 24. 4. 2004 na mezinárodní soutěži mysliveckých trubačů vytroubili třetí místo."
Prozradíš kdo vyrobil tvou lesnici?
"Moji lesnici vyrobila paní Jitka Maxová z Mirošova a moc se jí povedla."
Troubíš myslivecké fanfáry pro myslivce. Jaký máš vztah k přírodě, k myslivosti a k lovu?
"Přírodu jsem měl vždy rád. Ačkoli mám v rodině myslivce a léta jsem chodil na hony a taky krmil zvěř, blíže k myslivosti jsem se dostal díky troubení. Více než lovcem jsem se stal sběratelem mysliveckých zvyků a tradic, které se příležitostně snažím oživit na některých mysliveckých akcích. V roce 2001 jsem složil myslivecké zkoušky, na lov však příliš času nemám."
Tedy vlastníš taky lovecké zbraně?
"Nějakým zázrakem a s trochou štěstí jsem koupil rytinou zdobenou dvojku hamerlesku ráže 20, vyrobenou pražským puškařem Novotným v roce 1906. Je to puška hajných - lehká a přesná. Příležitostně s ní jdu na lov, ale daleko více ji mám pro radost. K ní jsem koupil lehkou ruskou jednoranovou kulovnici ráže 308 Winchester, kterou jsem si pořídil protože jsem ji viděl odborně předělanou a zdobenou. V současné době ji mám právě u Radka Pyroutka a probíhá její úprava."
V poslední době na výstavách nožů často představuješ své nové lovecké nože. Projevilo se tvé spojení s myslivostí také do tvorby nožů?
"Soustřeďuji informace o loveckých nožích a požadavky lovců. Na základě jejich zkušeností a požadavků, ale také na základě vlastních poznatků se snažím vyrobit optimální lovecké nože s pilkou. Tak se zrodil zavírací nůž s pilkou, která je po vyklopení kolmo na rukojeť. Výsledkem mých posledních poznatků jsou nože s pilkou, která po otevření svírá s rukojetí úhel 30°."
Taky jsi začal vyrábět ocílky na broušení nožů.
"Vyrábím keramické ocílky, protože jsem sehnal zajímavý materiál. Jedná se o žáruvzdorné trubice z oxidu hlinitého. Oxid hlinitý je vlastně surovina pro výrobu brusiva a v podobě tyčinky je velmi vhodný k dobrušování a obnově ostří při běžném opotřebení nože. Tyto ocílky nejen prodávám, ale každý zákazník, který si koupí lovecký nůž, ji dostane zdarma."
Na tomto místě bych rád ke Karlovým slovům doplnil pár vlastních postřehů. Před časem mi věnoval několik ocílek k vyzkoušení. Dvě jsem si ponechal a ostatní věnoval přátelům, kteří mají k nožům úctu, umí s nimi pracovat, jsou velmi dobří kuchaři, a proto dokáží ocenit také kvalitní ocílku. Na jejich názory jsem nemusel čekat dlouho. Všichni byli s Karlovou ocílkou velmi spokojeni; ba co dím, byli přímo nadšeni. Jelikož taky rád a dobře vařím (dovolte mi trochu samolibosti:), rád jejich názor potvrzuji.
Čas našeho rozhovoru doslova uháněl a na dveře dílny začali klepat zákazníci. Šestačtyřicetiletý pohodový plzeňský nožíř Karel Hons patří k našim nejlepším všestranným nožířům. Skromně zatajil, že se mu řada zákazníků vrací a nechává si u něj vyrobit další nože. Se svou sympatickou manželkou Jarkou pravidelně jezdí na výstavy nožů v České republice a příležitostně se s ním můžeme setkat také v zahraničí. Za léta svého působení získal na setkáních nožířů řadu ocenění a když se v poslední době dívám na vývoj jeho nožů a tvorby, nemůžu jej nepřirovnat k vínu nebo dobré slivovici. Karel ve svém umění neustrnul, zraje a čím je starší, tím je lepší...
1.: Mistr řemesla nožířského, trubač, myslivec a sběratel mysliveckých tradic Karel Hons.
2.: Rytinou a zlatem zdobený lovecký zavírací nůž s pilkou. Čepel nože je vyrobena z Damasteelu.
3.: Bohyně lovu Diana na střenkách z mamutoviny vytvořená rytcem Radkem Pyroutkem. Čepel z Damasteelu je jištěná pojistkou liner lock.
4.: Stejný nůž jako na snímku č.3. Na jeho druhé střence je kopí, luk, toulec a lesní roh; nůž je vyfotografován s otevřenou čepelí.
5.: Otevřené lovecké nože se střenkami z jeleního parohu a ušlechtilých dřevin. Na některých nožích se již výrazně projevuje Honsova designérská tvorba.
6.: Eleganci nových designérských nápadů Karel Hons přenáší také na nože zavírací (na horním noži je otevřená pouze pilka).
7.: Elegantní zavírací lovecké nože s čepelí jištěnou pojistkou liner lock.
8.: Po všech stránkách precizní práce nožířského mistra se pozná také na horní a spodní straně, a vnitřních plochách rukojetí jeho nožů. Na dolním noži vidíme pojistku liner lock, která jistí otevřenou čepel.
9.: Čtveřice pevných a zavíracích nožů.
10.: Lovecký nůž z nerezové oceli 440C. Kování rukojeti je z nového stříbra. Scrimshaw s motivem kočkovitých šelem na střenkách z broušeného parohu jelena Wapiti je dílem mistra Pyroutka (snímek nahoře a vpravo dole)
11.: Druhá střenka nože zobrazeného na fotografii č.10.
12.: Kožená pouzdra na nože vyrobená Jaromírem Petrákem.
13.: Dvě z řady ocílek značky K. Hons s rukojetí z parohu.
14.: Karlovy nože a tradiční lovecký tesák ve společnosti jeho brokové dvojky a lesnice.