Časopis Myslivost

Navštívili jsme OMS Žďár nad Sázavou

Myslivost 6/2007, str. 60  Ing. Kamila KAASOVÁ
Území bývalého okresu Žďár nad Sázavou se rozkládá na východní straně kraje Vysočina. V rámci kraje sousedí na západě s okresem Havlíčkův Brod, na jihozápadě s okresem Jihlava a na jihu s okresem Třebíč.
Krajina Vysočiny, zejména Žďárských vrchů je na pohled romantická, mírně zvlněná a nesmírně rozlehlá oblast charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, protkaná nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů, vyskytují se zde však i rašeliniště a vlhké rašelinné louky s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. Dodnes si Vysočina zachovala charakter vyvážené a zachovalé přírodní i kulturní krajiny. Díky zarputilosti, s níž se brání výraznějším zásahům člověka, se může pyšnit vzácnými dochovanými přírodními útvary, čistým ovzduším a bohatou faunou, samozřejmě včetně zvěře. Obyvatelé Vysočiny jsou lidé úzce spjatí s přírodou, kteří žijí v jejím rytmu i charakterem jsou jí podobní - jsou tvrdí, ale přitom laskaví. Takový je i dlouholetý jednatel Okresního mysliveckého spolku Žďár nad Sázavou, pan Oldřich Sedlář, na myslivecké hospodaření v honitbách dohlíží přísně, zároveň se však snaží vyjít myslivcům všemožně vstříc a podat jim pomocnou ruku.
Jaké je současné uspořádání honiteb a myslivců v nich hospodařících na území bývalého okresu Žďár nad Sázavou?
Honební plocha na území okresu Žďár nad Sázavou je 141 501 ha. Je rozdělena na 127 honiteb o průměrné výměře 1114 ha. Ještě před pár lety byla výměra téměř 152 000 ha ve 140 honitbách. V roce 2005 došlo ke změně území kraje Vysočina a tím k přechodu 25 obcí do kraje Jihomoravského. Na katastrech těchto obcí bylo 12 honiteb, které přešly pod Státní správu Jihomoravského kraje, pověřené obce Tišnov v okrese Brno-venkov. Většina členů ČMMJ v těchto honitbách však zůstala v členské základně našeho OMS. Ze 127 stávajících honiteb je 6 obor - největší a nejstarší je v majetku hraběnky Podstadtské ve Velkém Meziříčí, její název je Obora, výměru má 174 ha, jinak jsou zde obory vzniklé po roce 1990, tři vlastní zemědělská firma Agro Měřín, největší má 78 ha, pak jsou tu obůrky v soukromém vlastnictví, nejmenší má 14 ha, chová se v nich převážně daňčí a mufloní zvěř. Tak jako v jiných oblastech se rok od roku výměra honební plochy zmenšuje díky vytváření průmyslových zón a bytové výstavbě "paneláků na plocho".

I když se honební plocha a tím i prostor pro život zvěře průběžně snižuje v celé republice, stále ještě zbývá velká část území pro myslivecké hospodaření. Jaké je zde ve žďárském okrese rozložení zvěře v krajině?
Ve všech honitbách žďárského okresu mimo obor je běžná zvěř srnčí v poměrně velmi dobré kvalitě. Průměrná hmotnost ulovené srnčí zvěře ve většině honiteb se pohybuje u srnců I. věkové třídy v rozmezí 10-12 kg, u starších pak mezi 16-20 kg. U srn 12-15 kg, u srnčat 8-10 kg. Trofejová kvalita je dobrá a každoročně je hodnoceno 35 - 60 srnců s bodovou hodnotou trofeje nad 90 bodů C.I.C. Černá zvěř je lovena každoročně zhruba v 70 honitbách. Od roku 1989 do roku 2002 jsme uplatňovali řízený chov, který přinášel vcelku dobré výsledky. Bohužel byl zrušen novým zákonem o myslivosti v roce 2002. Černé se u nás loví průměrně kolem 600 kusů. Problémy v chovu černé jsou stejné jako v celé republice. Jelení zvěř byla chována hlavně v oblasti chovu Žďárské vrchy, což byla izolovaná populace s poměrně dobrými trofejemi. Daňčí a mufloní zvěř je chována převážně v oborách, kde dosahuje vynikající kvality. Ve volnosti je sčítáno kolem 60 ks mufloní zvěře. Mufloní zvěř zde byla vypuštěna v roce1984 ve velmi dobré kvalitě. V posledních letech však není prezentována žádná významná trofej z volných honiteb. Ne, že by nebyly, ale nestačí "dozrát do sklizňového věku" a ztrácí se jak říkáme "bez pohřbu". V Oboře Velké Meziříčí je chován i jelen sika. Z drobné zvěře je zajíc rovněž ve všech honitbách a byl v roce 2006 v pořadí čtvrtou nejproduktivnější zvěří z hlediska množství zvěřiny, uloveno bylo 1542 zajíců. Loven byl v 60 % honiteb, i když leckde spíše symbolicky. Hony již bereme spíše jako společenskou událost. Máme však i zde několik honiteb na Novoměstsku, z nichž každá loví i přes 100 ks ročně. Bažant je převážně vypouštěn z umělých chovů, i když v posledních letech stavy divoké populace mírně narůstají. Loveno bylo v roce 2006 1330 ks. Při značném rozsahu vodních ploch v našich honitbách se daří chovu a lovu kachen. Loví se zde průměrně ročně kolem 12 000 kachen a to též převážně z umělých chovů, neboť je ročně vypouštěno do honiteb cca 10 000 kachňat.

Které druhy šelem a dravců žijí na území žďárského okresu?
Běžné druhy vyskytující se na území české republiky - liška, jezevec, oba druhy kun a nově se rozšiřující psík mývalovití a norek americký. Lišek se ročně loví kolem 1300 lišek, jezevců cca 40 ks a kun kolem 550 ks. Ubývá kun lesních na úkor kun skalních. Objevil se zde na migračním tahu i medvěd, několikrát i rys. Z pernatých dravců pak běžné druhy. Nově se hojně rozšiřuje krkavec, kormorán, výr, straka obecná i čáp černý. Rozšíření výra ovlivňuje v některých honitbách stavy zajíců. Značně se rozšířila také populace motáků.

Trápí zdejší zvěř i pytlačící psi a kočky?
Návštěvníků honiteb se psy každoročně přibývá, zvláště v příměstských oblastech. Narušují hlavně klid zvěře a ohrožují životy zvěře v době kritických zimních nepříznivých podmínek. Snažíme se prostřednictvím tisku i osobními pohovory majitele upozorňovat na škodlivost jejich jednání. Někteří to pochopí, jiní jsou nepoučitelní a vulgární. Pytlačení psů se v každé honitbě sem tam objeví, ale nemyslím si, že by to bylo masové.

Vyskytují se pytláci i v řadách spoluobčanů?
O několika případech víme od uživatelů honiteb. Jedná se o pytláctví hlavně na srnčí zvěři v okolí silnic. V poslední době zde žádný pytlák nebyl dopaden. Pytlačení se nám, myslím, více projevuje zcizováním zvěřiny ze sražených kusů zvěře na komunikacích.

Jsou kritické úseky silnic a dálnice oplocené?
Bohužel ne. Pouze nová silnice budovaná v roce 2005 ze Žďáru nad Sázavou na Jihlavu je v průchodu lesem částečně oplocená. Přestože známe migrační tahy zvěře přes komunikace,
nejsme schopni zabránit úhynu zvěře, který každoročně narůstá. V některých honitbách až polovina ročního plánu lovu srnčí zvěře končí na silnicích. Dalším problémem je dálnice D1, která prochází částí našeho okresu. Zde je téměř denně hlášena srážka se zvěří. V loňském roce zde byl sražen kapitální jelen a před několika lety najednou i 26 ks černé zvěře při hromadné havárii. Naše snahy o jednání s oprávněnými institucemi narážejí většinou na nepochopení a výmluvu na nedostatek financí.

Týden před naším rozhovorem se konala chovatelská přehlídka trofejí okresu Žďár nad Sázavou, jak v tomto roce proběhla?
Jako každoročně dobře, jen návštěvnost byla díky krásnému počasí o poznání slabší, než jsme byli zvyklí v minulých letech. Přehlídka je vždy návštěvníkům otevřena od pátku do pondělí, v pátek je tradičně navštěvována školami, v sobotu a v neděli pak mysliveckou a nemysliveckou veřejností. Během těchto dnů jí navštíví cca 1500 - 2000 lidí. Na chovatelské přehlídce bylo vystaveno letos téměř 1250 ks trofejí, včetně v pořadí třetí nejsilnější světové trofeje muflona.

Jak výstavu propagujete? Kde se o ní lidé dozvědí?
Propagace přehlídky je formou termínového kalendáře tzv. "ročenky", kterou již několik let pro členy vydáváme. V ní jsou uvedeny všechny akce pořádané OMS v daném roce, včetně podmínek případné účasti na akcích, dále pak připomínky činností a povinností myslivců v jednotlivých měsíčních obdobích a další důležité informace pro členy. Pro ostatní veřejnost je přehlídka propagována formou regionálního a odborného tisku, rozhlasu a v neposlední řadě plakáty a pozvánkami. Bohužel je smutné, že chovatelskou přehlídku považovanou za "svátek myslivců" více než polovina myslivců ani nenavštíví. Hodně bývá právě v pátek dětí ze škol, každé třídě dáme průvodce, ten jim vše vysvětlí, kolikrát i to co ani učitelé nevědí. Dozvěděli jsme se například, že někteří učí, že prvním rokem je srnec špičák, druhým vidlák a třetím šesterák. Některým dětem se výstava tak líbí, že přijdou znovu, vezmou rodiče. Ještě v rámci výstavy probíhá doplňkový prodej mysliveckých potřeb, šperků, oblečení.

Školám posíláte pozvánky nebo učitelé projeví zájem sami od sebe?
Posíláme každý rok na školy dopis, kde vysvětlíme význam chovatelské přehlídky pro děti, snažíme se jim objasnit proč se přehlídka pořádá, co se z trofejí o zvěři dozvíme, co myslivec může a nemůže lovit. Zdá se nám, že zájem i pochopení ze strany dětí je, ještě jim vždy seženeme nějaké plakátky nebo obrázky, kalendáříky, dávali jsme jim i nosiče zvukových záznamů s hlasy zvířat, připravili jsme pro každou třídu balíček, což bylo přijato vždy s nadšením

Co zajímavého letos návštěvníci na přehlídce viděli?
Po loňské tuhé zimě byl letos výsledek lovu o třetinu nižší než v jiných letech. Ale z jedné z našich obor pochází nedávno měřená významná trofej muflona, ohodnocená letos 23. března na Levických poľovníckych dňoch na 251,25 bodů C.I.C., tedy třetí nejsilnější na světe.
Pochází z obory Agro Měřín, kde je velice dobrá kvalita zvěře, každý rok se tam objeví nějaká významná trofej, vloni to byla daňčí trofej, která byla ohodnocena také jako třetí nejsilnější na světě. Dále pak dalších 1250 trofejí z nichž 41 kandiduje na udělení medaile.

To jsou velké chovatelské úspěchy...
Samozřejmě nás velmi těší také to, že se v oborách vyskytují takto silné kusy poměrně pravidelně. Jinak se u nás loví kolem 3000 kusů srnčí zvěře ročně ve všech honitbách kromě obor. Jak jsem zmínil u jelení zvěře, stále ještě funguje jelení oblast Žďárské vrchy, která byla první oblastí v tehdejším Československu, založená za účasti Ing. Lochmana v roce 1958.

Kolik honiteb spadá do této oblasti? Funguje ve stejném rozsahu jako v minulosti?
Je to smutné, ale pokud tato oblast neměla oporu v zákoně, byla ustavena pouze vyhláškou ministerstva, bylo do ní zapojeno 25 honiteb na ploše zhruba 26 000 ha. Oblast zasahovala nejen do okresu Žďár nad Sázavou, ale zaujímala i určité území okresů Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Největší část byla na Žďársku, takže ji spravoval Okresní úřad Žďár nad Sázavou a výsledky chovu tu byly perfektní. Je to izolovaná oblast uprostřed republiky, většinou se jeleni chovají v příhraničních oblastech, kde je návaznost na jiné země, ale zde je uzavřená populace. Vcelku se zde lovilo kolem dvou set kusů jelení zvěře, na přehlídkách bylo kolem čtyřiceti jelenů, bohužel po revoluci došlo k rozpadu honiteb, zejména státních lesů, které tvořily podstatu jelení oblasti, na drobounké honitby a Lesy ČR nevstoupily nikde se svými lesy do chovatelských oblastí, takže v současné době máme jelení oblast tvořenou třemi honitbami, největší z nich má výměru 5700 ha, ta je Dr. Kinského, druhá honitba je v našem okrese, třetí v okrese Havlíčkův Brod, obě však jsou v majetku Lesního družstva obcí Přibyslav. Řádově má jelení oblast dnes asi 10 000 ha a výsledky jsou žalostné. Zejména k tomu přispěla vyhláška Ministerstva Zemědělství - přestože zákon ukládá, že normované a minimální stavy jelení zvěře se budou stanovovat i pro oblasti chovu, tak ministerstvo zjednodušilo vyhlášku na ten způsob, že normované a minimální stavy v oblasti budou dány součtem normovaných a kmenových stavů v jednotlivých honitbách. To je scestné, protože podle bonitace existují honitby, které svojí výměrou honební plochy neodpovídají vyhlášce, tedy se v nich nedá legálně jelení zvěř chovat, takže přestože zde trvale žije, nelze tyto honitby do oblasti zařadit. Podle § 5 zákona o myslivosti v honitbě, kde nejsou stanoveny normované kmenové stavy, se může lovit tato zvěř samičí a samčí do dvou let bez omezení, takže proč by někdo vstupoval do oblasti, aby mu byly stanoveny podmínky chovu a lovu, když si v honitbě může dělat doslova co chce. V důsledku toho jsou výsledky oblasti špatné. Na přehlídce bylo vystaveno devět jelenů, z toho čtyři byli z oblasti chovu, nejsilnější byl jelen v druhé věkové třídě, desaterák, s trofejí o hodnotě zhruba 140 bodů C.I.C., přitom jsme zde každoročně mívali medailové trofeje. Zvláštností bylo, že zdejší jeleni z Vysočiny měli trofeje, vyznačující se dlouhými lodyhami. Bohužel přes naše urgence a tlak na MZe, aby provedli nějakou nápravu, se nic neděje, takže s jelení zvěří, která tu byla od nepaměti a je zvěří původní, to nevypadá příliš nadějně, už dnes je problém se s ní setkat. Myslím, že v některých honitbách nejsou ani ty minimální stavy. V roce 2006 bylo uloveno 39 kusů jelení zvěře, z toho většina mimo oblast.

Jaká je situace u ostatní spárkaté zvěře?
U srnčí zvěře po loňské zimě klesl odlov zhruba o třetinu, tedy na 2500 kusů. Z toho bylo zhruba 1300 kusů trofejové zvěře, u té byl plán lovu splněn na 95 %, ale u holé a mladé zvěře byl splněn pouze asi na 70 %, protože většina honiteb šetřila po tuhé zimě srny, které mají hlavní vliv na přírůst, nevědělo se, jaká bude další zima a hlavní úhyn v roce 2006 byl právě v srnách a mláďatech. Takže se dá pochopit, že se zvěř šetřila. Letošní zima se nám revanžovala za tu loňskou a předloňskou. Věříme tomu, že se stavy srnčí zvěře rychle zlepší. Kvalita veškeré zvěře je tu velice dobrá, měli jsme na letošní přehlídce 41 trofejí kandidátů na medaile, z toho 18 na zlaté medaile, 12 na stříbrné a 11 na bronzové. U muflonů to bylo 14 medailových trofejí. U daňčí zvěře jich bylo sedm medailových, 4 zlaté, jedna stříbrná a dvě bronzové. Daňčí zvěř je převážně v oborách, ale vyskytuje se také ve volnosti, v honitbách na hranicích s okresy Blansko a Svitavy. Na přehlídce také hodnotíme šelmy - lišky a jezevce, lišek máme za loňský rok 12 medailových a jezevce bohužel jen jednoho.

Objevily se zde během posledních let výrazné početní výkyvy stavů černé zvěře podobně jako v celé republice?
My jsme tu na Žďársku měli docela dobře zavedenou koncepci chovu černé zvěře až do roku 2002, kdy byly vyhláškou zrušeny oblasti chovu černé zvěře, v té době se lovilo kolem 550 až 600 kusů černé. V roce 1990 jsme zavedli povinnost, že všechny honitby na chovatelskou přehlídku předkládaly nejen trofeje, ale i čelisti černé zvěře - bachyní a selat, takže hodnocení bylo komplexní, jak si myslím, že by mělo být. Černá zvěř zde tedy byla stabilizována na přibližně 600 kusů, což bylo ideální, máme dost velkou honební plochu i značnou lesnatost. V roce 2002 se zrušila koncepce chovu, přestala platit různá omezení, ale stále se tlačilo na myslivce, aby zachovávali poměr lovené zvěře 80 % selat, 10-15 % lončáků a 5-10 % dospělé zvěře. Stále jsme prováděli kontrolu, pak však některé honitby, hlavně pronajaté od LČR nebo soukromí vlastníci, přestali předkládat čelisti, státní správa nás v tomto nepodpořila, tak jsme zůstali jen u toho, že zástupce těchto honiteb přesvědčujeme, že je třeba chovné zásahy dělat s rozmyslem, aby se kvalita zvěře zlepšovala. Naštěstí to většina myslivců chápe. S předkládáním čelistí to vnímáme tak, že pokud někdo loví správně, že se nemá za co stydět, předloží čelisti bez problémů, u těch, kteří je nepředkládají, máme dost důvodů si myslet, že nedodržují zásady správného lovu.
Jako to bylo téměř na celém území ČR, i zde narostly stavy černé zvěře v roce 2004, kdy jsme měli naprosto rekordní odlov 1200 kusů, to se samozřejmě projevovalo na polních plodinách, hlavně na kukuřici, která byla zde na Vysočině před lety výjimečná, ale dnes se pěstuje všude
na senáže. Dvě silné zimy po sobě následující stavy černé dost zredukovaly, většina prvních selat uhynula. Odlov klesl v roce 2005 na 850 a v roce 2006 na 565 kusů, jsme tedy zhruba na úrovni před deseti lety. Bohužel v roce 2006 jsme neměli žádnou kvalitní trofej, nejsilnější měla asi 104 bodů a asi to bude chvíli trvat, než se situace změní k lepšímu. Je potřeba dodržovat chovatelské zásady, aby se kvalita černé zvěře zlepšila

Máte problémy s předkládáním čelistí ulovené zvěře, jak je to s trofejemi před chovatelskou přehlídkou?
Čelisti holé a černé zvěře předkládá zhruba 80 % honiteb a to i přes usnesení Okresního sněmu ČMMJ, že budou všichni členové ČMMJ trofeje k přehlídkám předkládat. Uživatelé některých honiteb pak "po vzoru" jiných okresů tak bohužel již nečiní.Trofeje na přehlídku se nám scházejí celkem bez potíží. Vždy je vybíráme s předstihem zhruba 6 týdnů před vlastní přehlídkou, protože po hodnocení zpracováváme podrobnou zprávu o výsledcích lovu jednotlivých druhů zvěře. Zatím jsme vždy dostali pověření pořádat chovatelskou přehlídku od pověřených obcí. V okrese máme čtyři obce s rozšířenou působností - Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Tyto obce nám také na přehlídku finančně přispívají. Praxe je taková, že honitbám rozešleme na začátku roku "hlášenky", do kterých nám napíší kolik zvěře bylo uloveno, abychom si mohli připravit podklady. Honitbám pak pošleme štítky, seznamy trofejí a stanovíme termín do kdy přinesou trofeje na OMS. Na návrh myslivecké komise je ustavena a schválena Státní správou myslivosti hodnotitelská komise. Hodnocení trofejí i čelistí probíhá většinou týden. Termín konání přehlídky máme stanoven na první týden dubna nebo konec března. To ještě není tolik práce v zemědělství, lidé mají více času přijít se podívat.

Vyvíjí se nějak, podle záznamů z let minulých, kvalita lovené zvěře?
S podstatně zvýšenou péčí a zkvalitněním lovu holé zvěře - zejména srnčí zvěře - kvalita výrazně v posledních 15 letech stoupla. Mám poznatky z našich chovatelských přehlídek od roku 1963, kde od této doby do roku 1990 při průměrném lovu cca 800 ks srnců ročně byli za téměř 30 let evidovány pouze 3 medailové trofeje. Od roku 1990 dosud, tedy za posledních 17 let máme těchto trofejí evidovaných u srnčí zvěře 102 ks. Domnívám se, že výrazný podíl na zkvalitnění chovu srnčí zvěře mělo i předkládání čelistí a hodnocení lovu holé zvěře a srnčat. Z praxe v minulých letech vyplývalo, že zvěřina ze srnců se prodávala a z lovu holé zvěře pak byly vykrývány podíly zvěřiny členům za celoroční práci v honitbě. Myslivecký hospodář uložil "Franto, ty si střelíš srnče a půlku dáš Josefovi". Franta srnče střelil, hospodáři oznámil splnění úkolu. Je naprosto jasné, že ho napadlo, proč by lovil průběrné šestikilové srnče a ještě se dělil? Ulovil zpravidla to největší. A pak docházelo k tomu, že silná zvěř se lovila a slabá přežívala při dobré péči zimu. Špatné a slabé ročky pak každý bez problémů odlovil, ale slabé srny přežívaly a zapojovaly se do chovu. Byly honitby, které například ze 16 ulovených srnců měly 14 paličkáčů a ještě se holedbaly vzorným odstřelem, přičemž si výše popsanou praxí paličkáče pěstovaly. Protože kvalita matky výrazně ovlivňuje kvalitu budoucího potomka, přesvědčovali jsme myslivce o nutnosti zlepšení stavu holé zvěře. V devadesátých letech jsem s několika mysliveckými hospodáři větších honiteb sebral a vyhodnotil zhruba 200 kusů spodních čelistí srn a 200 ks spodních čelistí srnčat. Všechny tyto kusy byly poctivě váženy a změřena délka čelisti. Ty pak seřazené dle věku zvěře (určené dle opotřebení chrupu) a váhy kusu vykazovaly téměř shodné délky. Vycházeje ze zásady, že chovná hodnota zvěře je dána její hmotností vztažené k věku jsme vytvořili kritéria chovnosti holé zvěře na základě posuzování délek čelisti a podle těchto kritérií holou zvěř na přehlídkách hodnotili a posuzovali správnost průběrného odstřelu. Spolu s průběrným odstřelem holé zvěře jsme se zaměřili již od roku 1992 na podstatné zkvalitnění péče o zvěř. Ve spolupráci se státní správou myslivosti bývalého Okresního úřadu ve Žďáře nad Sázavou jsme prováděli kontroly přikrmování, při kterých byla zjišťována různá kvalita předkládaného krmiva - zejména jádra. To nás vedlo k prosazování přikrmování kvalitním nejlépe jednotným jadrným krmivem. Dle vlastní receptury konzultované s SVÚ Jihlava zajišťujeme od roku 1992 výrobu granulované krmné směsi pro přikrmování spárkaté zvěře v našich honitbách. Některé suroviny si zajišťujeme sami podstatně levněji a výrobu zadáváme do mícháren, které nám nabídnou nejvýhodnější podmínky, tj. kvalitu, cenu, termín výroby včetně rozvozu do honiteb. V roce 1992 bylo vyrobeno 120 q, loni již téměř 2500 q. Krmivo se v praxi perfektně osvědčilo, v současnosti je nakupuje cca 80 % našich honiteb. Více než polovinu vyráběného množství dodáváme honitbám z jiných okresů. Dále stále více honiteb přechází na přikrmování pomocí automatických krmítek. Uvedenou péčí o zvěř se nám podstatně zvedla hmotnost zvěře i kvalita trofejí. S přikrmováním začínáme již v září, tak aby si zvěř mohla na zimní období vytvořit co největší tukové zásoby. Bohužel i u nás jsou ještě někteří uživatelé honiteb, kteří šetří na krmivu pro zvěř, což je výrazně znatelné na kvalitě zvěře i trofejích předložených na chovatelskou přehlídku. Kvalita zvěře chované v oborách žďárského okresu je na špičkové úrovni, o čemž svědčí bodové hodnoty prezentovaných daňčích i mufloních trofejí.

Prozradíte recepturu?
Přesně ne, protože jsme jí dlouho do dnešní podoby upravovali a zdokonalovali. Její výroba nám také přináší jistý ekonomický efekt, ač jsou naše granule stále podstatně levnější než od jiných dodavatelů. Základní složkou jsou obiloviny, pícninové úsušky, minerály, vitamíny, koření pro aroma a zlepšení trávení. V roce 2001 jsme začali vyrábět i granulované krmivo pro zajíce medikované proti kokcidioze. Vycházeli jsme z dosud ověřené nedostatečné péče o zajíce v našich honitbách. Mnoho myslivců spoléhalo na to, že se zajíc nakrmí u krmelců se srnčím - což ale není pravda. Při dostatku bažantů a koroptví se zajíc přikrmoval jádrem u jejich zásypů. Po létech drobné pernaté ubylo a tím podstatně ubylo i zásypů a zajíc strádal. Hledali jsme proto cestu jak zaječí zvěři pomoci. V roce 2001 jsme vyrobili 20 q, v roce 2006
již 186 q pro potřeby našich honiteb. Bohužel zajíci krmelce navštěvují až při sněhové pokrývce a mrazu a je nutno krmelce pro ně oplotit ohrádkami, aby jejich krmivo nespotřebovávalo srnčí.

Je krmivo pro sdružení finančně nákladné? Přispíváte jim na něj? Je třeba spolu s granulemi ještě krmit objemovým krmivem?
Cena krmiva pro spárkatou je každoročně závislá především na ceně obilí a pohybuje se průměrně okolo 470 Kč za q. Medikované krmivo pro zajíce je cca o 150 Kč dražší. Honitby si krmivo hradí samy, protože OMS nemá žádné finanční zdroje, které by mohl k tomuto účelu použít. Snažíme se ale, jak jsem již uvedl, poshánět co nejlevnější suroviny a tím cenu granulí maximálně snížit. Prostředky z členských příspěvků, které zůstanou ročně po zaplacení pojištění pro členy a odvodu na ČMMJ, nestačí zdaleka ani na pokrytí nejnutnější režie OMS. Pro informaci uvádím, že honitby v okrese Žďár nad Sázavou jenom na nákup krmiva a léčiva pro přikrmování a celoplošné přeléčení spárkaté zvěře a zajíců, zajišťovaných prostřednictvím OMS na podzim roku 2006, zaplatily 932 000 Kč. To samozřejmě nejsou celkové náklady na spotřebu krmiv. Granulemi se krmí zpravidla do vánoc, potom objemným krmivem a jádrem. Tato krmiva si zajišťují uživatelé honiteb z vlastních zdrojů, nebo nákupem od zemědělských podniků. Granulované krmivo obsahuje zhruba 25 % vlákniny, takže například pro srnčí by plně nahradilo i potřebu objemného krmiva. Přesto senem krmíme, a to po celou krmnou sezónu, nejvíce v období leden a únor.

Přidáváte do krmiva i léčivo proti střečkovitosti?
Pro podzimní krmení nelze do krmiva přimíchávat léčivo, protože zároveň probíhá lov zvěře a v případě příjmu léčiva zvěří je pak zvěřina určitou dobu nepoživatelná. Ale jak jsem již uvedl, zajišťujeme každoročně celoplošné přeléčení zvěře proti parazitárním onemocněním.
Krmivo obohacené CERMIXEM pro potřebu cca 85 % honiteb zajišťuje OMS tak, aby bylo opět co nejlevnější a honitby s ním nemusely šetřit. Pro léčení používáme stejné granule, kterými běžně krmíme. Přitom cenu i s léčivem máme cca o 20 % nižší než například od Interlovu. Při nákupu Cermixu využíváme i množstevních slev, proto se snažíme zajišťovat medikované krmivo i pro uživatele z jiných okresů, například loni Blansko a Břeclav. Medikované krmivo předkládáme hned první lednový víkend, bezprostředně po skončení lovu většiny spárkaté zvěře, abychom co nejdříve ulehčili zvěři od parazitů. Přesto i u nás se každoročně najdou někteří uživatelé honiteb, kterým zlepšení zdravotního stavu zvěře nic neříká.

Je skvělé, že se zde uváděný způsob péče o zvěř tak osvědčil. Zmínil jste, že jste nedostali od kraje dotace na medikované krmivo. Jak jinak probíhá spolupráce se státní správou?
Spolupráce OMS se státní správou myslivosti na pověřených obcích je na dobré úrovni a bezkonfliktní. Každý rok se scházíme na společné schůzce k projednání aktuálních mysliveckých problémů. Dostáváme pověření i finanční příspěvek od každé pověřené obce na zajištění celookresní chovatelské přehlídky. Krajský úřad Vysočina nás rovněž každoročně pověřuje uspořádáním přehlídky ulovené zvěře v oblasti chovu Žďárské vrchy, kterou řídí a rovněž na tuto přehlídku nám finančně přispívá. Vím, že mnoho Krajských úřadů v minulých letech přispívalo finančně myslivcům i na přeléčení zvěře - což je logické - živá zvěř není myslivců, ale je národním bohatstvím. Náš KÚ Vysočina se k nám však v tomto případě choval macešsky. Nemohu se zbavit přesvědčení, že státní správa myslivosti bývalých okresních úřadů byla platnější. Zdá se mi, že současný systém státní správy myslivosti jen úřaduje, kdežto minulý - okresní - myslivost prakticky řídil od stolu i v terénu. Alespoň v našem případě to mohu potvrdit.

Váš okres je znám tím, že se zde intenzivně věnujete krajinným úpravám, zvelebování honiteb. Jak se tato činnost vyvíjí? Získáváte na ní nějaké prostředky formou dotací?
Úpravy v krajině byly iniciativou některých honiteb, které mají podmínky a zájem. Tam se výsadbě biopásů věnovali hodně, dostávali i pravidelně dotace, ale v poslední době jsem od myslivců informován, že je přístup státních orgánů horší, že na získání dotací jsou stále přísnější podmínky. Také je obtížnější získat pozemky. Dotace musí žádat uživatel honitby, takže tyto záležitosti jdou mimo nás.

Jak funguje spolupráce menších vlastníků s uživateli honiteb? Třeba při dojednávání vyčlenění pozemků nebo například při žních?
Asi podobně jako jinde. Mnoho menších zemědělců je zároveň v řádách myslivců, ale valné většině zemědělců je myslivost lhostejná. Vážnější konflikt, mimo škod způsobených zvěří, jsme zatím neřešili.

Říkal jste, že reorganizací okresů vám 12 honiteb ubylo, jak jinak probíhalo uvádění honiteb do souladu se zákonem, objevily se nějaké obtíže?
V současnosti máme stále jeden problém, ale je to problém pouze úředníků. Jeden úředník zaregistroval nové honební společenstvo, i když nemělo potřebnou výměru honitby, to se odvolalo proti již schválené stávající honitbě. Po čtyřech měsících kdy se nic nedělo se toto odvolání někde našlo. Kraj mezitím honební společenstvo zrušil. To se dovolalo na ministerstvo... Tento problém trvá již roky, týká se tří honiteb, ze kterých by toto společenstvo chtělo ubrat pozemky. Takže dodnes nemáme vyřešeny 2 honitby, které dosud velmi dobře myslivecky hospodařily a všestranně spolupracovaly s OMS. Myslivci musí dodržovat termíny - lovu, hlášení, plánování, ale zdá se, že některým státním úředníkům jsou termíny správního řádu vůči myslivcům lhostejné.

Říkal jste, že členové honiteb, které přešly pod Brno-venkov, zůstali registrováni na OMS Žďár, protože jim zajišťujete kompletní servis. Co si pod tím lze všechno představit? O zajišťování krmiva a léčiva jste mluvil, patří sem ještě nějaké "služby" myslivcům?
Po celou dobu mé práce na OMS se snažím o to, aby OMS s myslivci maximálně spolupracoval a zajišťoval pro ně kompletní myslivecký servis. To znamená aktivní pomoc při tvorbě honiteb, zajišťování informací a potřebného materiálu. Každá honitba u nás má možnost s časovým předstihem si na OMS objednat mladou zvěř, krmiva, léčiva, sůl..
Zprostředkováváme spolupráci s Interlovem v prodeji živé zvěře, zvěřiny, nákupu krmné soli, nábojů a terčů apod. Zajišťujeme mysliveckou literaturu, kalendáře, pomůcky i myslivecké výstroje. Zprostředkováváme pojištění jak členů, tak zahraničních lovců. Organizujeme kynologické, střelecké a kulturní akce, právní a poradenskou činnost. Pomáháme s výcvikem i šetřením nákladů na zkoušky loveckých psů jejich držitelům. Vycházeje z předpokladu, že myslivec necvičí psa jen pro svoji potřebu, ale hlavně pro potřeby honitby, jsme na sněmu přijali usnesení o ročních příspěvcích honiteb na kynologickou činnost. V praxi to vypadá tak, že honitby podle své výměry přispívají každoročně 200-400 korun. Finanční prostředky z těchto příspěvků uhradí zhruba necelou polovinu nákladů na zkoušky psů. Vůdci psů z těchto honiteb mají výhodu, že mají podstatně snížený poplatek na zkouškách. Ostatní vůdci platí poplatek nesnížený, zhruba dvojnásobný. Do roku 2005 jsme pořádali i pravidelně každý druhý rok Oblastní výstavu psů. OMS také vlastní a ve své režii provozuje střelnici s možností kulové i brokové střelby na loveckém kole a zajíci na průseku. Každoročně si zde celé kolektivy našich myslivců ověřují a nastřelují kulové zbraně před zahájením lovecké sezony za režijní poplatek. Organizujeme každoročně zkoušky uchazečů o první lovecký lístek, zkoušky pro myslivecké hospodáře, zkoušky na získání ZP a podobně. Rozsah činnosti našim členům vyhovuje a jsou na něj zvyklí.

Pořádáte třeba pro přiblížení se myslivcům úřední dny i v dalších obcích?
Nemáme žádnou úřadovnu mimo OMS. Naši členové si své myslivecké záležitosti vyřizují průběžně i na našich akcích. Zúčastňujeme se prakticky všech kynologických, střeleckých a kulturních akcí. Máme sice úřední dny pondělí a středu, ale nikoho nevyhodíme ani v ostatní dny. Na úřadech pověřených obcí nemáme potřebné zázemí a dojíždění na tyto úřady za účelem vyřizování mysliveckých záležitostí považuji za neefektivní.

Udržuje se počet členů stále na stejné úrovni nebo zaznamenáváte změny?
Členská základna má klesající tendenci, což si myslím není jenom u nás, ale všeobecně. My máme v současnosti něco přes 2000 členů. Příliv nových myslivců je menší, než jejich úmrtnost. Členská základna stárne a není výjimkou kolektiv MS, kde je průměrný věk členů i kolem 60 let. Byly doby, kdy jsme na myslivecké zkoušky připravovali ročně více než 100 uchazečů. V posledních letech už jich bylo kolem třiceti a letos pouze 18. V našem okrese mimo OMS připravuje nové mladé myslivce zemědělská škola v Bystřici a lesnické učiliště v Petrovicích.

Praxe v honitbách probíhá bez problémů?
Ano, máme smlouvy s honitbami. My jim budeme zajišťovat servis, o všem je informovat, dvakrát do roka máme porady hospodářů, každoročně sněm, vydáváme 4-6 zpravodajů ročně na myslivecká sdružení i další uživatele honiteb, spolupracujeme s veterinární správou, informace předáváme dál do honiteb. Od uživatelů honiteb chceme, aby brali adepty na praxi, aby si každý myslivec jednou za pět let "povinně" zastřílel na střelnici brokem pro kontrolu, což je u nás dáno rozhodnutím sněmu, také aby si každoročně myslivci zkontrolovali nastřelení kulové zbraně před sezónou.

Pořádáte kromě mysliveckého kurzu pro nové uchazeče o lovecký lístek ještě jiné vzdělávací kurzy či jednorázové akce?
Jistě. Mimo zkoušek uchazečů o první lovecký lístek a myslivecké hospodáře jsme do roku 2002 pořádali i VOMZ. Ke zvyšování odbornosti našich členů jsme uskutečnili v okresním měřítku všechny odborné konference o chovu jednotlivých druhů zvěře, některé jsme pro velký zájem museli opakovat. V roce 1995 jsme byli spoluorganizátory celostátní konference o jelení zvěři, která proběhla u nás ve Žďáře nad Sázavou. Při této příležitosti jsme jako první OMS obdrželi vysvěcený stavovský prapor. Organizujeme i odborné semináře např. o loveckých zbraních, střelivu, chovatelských přehlídkách, vábení zvěře a podobně za účasti předních mysliveckých odborníků .

Máte prostor pro pořádání kurzů přímo v rámci kanceláře OMS?
Sekretariát OMS je v nájmu v budově Hasičské pojišťovny a mimo kanceláří sekretariátu zde máme ještě zasedačku pro cca 30 lidí vhodnou pro teoretickou přípravu uchazečů, schůzky komisí, děláme tu hodnocení zvěře apod. V budově sídla OMS je pak velký sál pro 160 lidí, tam probíhají vlastní zkoušky adeptů, přehlídky, konference, semináře, vloni se tu konal i seminář o vábení zvěře. Rovněž v budově střelnice máme společenskou místnost pro školení na ZP, pro organizační zázemí střelecké činnosti i k pronájmu pro různé rodinné oslavy. Toto zázemí je doplněno ještě čtyřpokojovým ubytováním s kapacitou 12 lůžek.

Můžete tedy jako OMS poskytnout svým členům opravdu všestranné zázemí. Snažíte se vychovávat si novou generaci myslivců například v kroužcích nebo při soutěžích o Zlatou srnčí trofej?
To je naše slabé místo, u OMS nemáme zaregistrovaný žádný kroužek, máme však tři kroužky u sdružení, vede je většinou otec některého z dětí. V devadesátých letech jich tu fungovalo mnoho. Když už jsme našli člověka, který to s dětmi uměl, neměli jsme prostory, do škol po vyučování nás nechtěli pouštět. Pak už byly děti starší a zajímalo je něco jiného. Takže pokud mají děti v rodinách myslivce, je to v pohodě, ale jinak je to těžší.

Neděláte třeba alespoň nějaké hromadné akce? Dětské dny, výstavy, soutěže?
Zveme školy na chovatelské přehlídky, pořádáme besedy ve školách k měsíci myslivosti a MS se zapojují ukázkami činnosti na dětských dnech, místních výstavách apod.

Fungují zde nějaké zájmové myslivecké kluby - například trubači, sokolníci?
Vlastní trubače nemáme, i když jsme na OMS nakoupili nástroje, dali jsme je k dispozici dvěma mladým myslivcům, oni přešli na vysokou školu do Brna, tam troubí, když je potřebujeme, přijdou, ale musíme si to zaplatit. Ale akcím to dodá úplně jinou úroveň. Sokolníci nám chodí na přehlídky a na akce, když je požádáme. Jinak na přehlídce míváme výstavy obrazů nebo fotografií, letos to byly obrazy malíře z Vysočiny, pana Peřiny.

Proběhnou informace o pořádaných akcích místním tiskem nebo jinými médii, aby byla veřejnost informovaná o činnosti myslivců?
V místním regionálním rozhlasu jsem připravil a přednášel za doprovodu lovecké hudby každý měsíc půlhodinové relace o činnosti myslivců v daném měsíci a další rok o zvěři Vysočiny, každý měsíc jeden druh. Relace měly velmi příznivý ohlas veřejnosti, byly několikrát reprízovány. Jinak velmi dobře spolupracujeme s regionálními deníky i redaktory MF Dnes a Právo. Všeobecně řečeno - nemáme problém se do tisku dostat.

Viděla jsem, že spravujete obstojně i webové stránky, navštěvují je myslivci? Komunikujete s uživateli honiteb i elektronickou cestou?
S webovými stránkami OMS teprve začínáme. Máme asi tři roky funkční stránky naší střelnice (www.strelnice.net). Pro stránky OMS jsme využili nabídky časopisu Myslivost a zkoušíme provozovat webové stránky tak jako i jiné OMS na adrese
www. myslivost.cz/omszdar. Zatím tam jsou základní informace o akcích OMS, ale budeme se snažit zlepšit. Elektronickou cestou komunikujeme především s ČMMJ, ostatními OMS, institucemi a firmami. Rádi bychom komunikovali elektronicky i s honitbami a členy, neboť je to mnohem jednodušší a levnější, ale zatím je těchto kontaktů velice málo. Věříme, že i to se zlepší.

Říkal jste, že zajišťujete veškeré zkoušky lovecké upotřebitelnosti psů, povězte více o práci kynologické komise...
Kynologické komise je u nás velice aktivní. Program zkoušek zveřejňujeme vždy na celý rok dopředu v ročence, jsou tam uvedeny termíny konání, poplatky, podmínky pro přihlášení. Začínáme svodem psů, míváme jich ročně kolem stovky, dříve převažovali zástupci velkých plemen, dnes spíše ostatních plemen. Organizujeme všechny druhy zkoušek vyjma speciální vodní práce, jednou za určité období děláme všestranné zkoušky, nemáme tu ale dostatek drobné zvěře, aby se psi mohli připravovat. Zájem o zkoušky je veliký. Spolupráce s honitbami je velmi dobrá, vybíráme si je podle podmínek, dáváme jim příspěvek, oni nám zajistí zvěř, občerstvení, my jim přispějeme od 1000 do 2500 Kč za jedny zkoušky podle typu.. Snažíme se, aby v honitbě mělo sdružení místo na důstojné zahájení i zakončení, aby byly vhodné přírodní podmínky, také je potřeba mít místo k parkování. U lesních zkoušek spolupracujeme s doktorem Kinským. Zkoušky bývají obsazeny i velmi dopředu. Ohledně rozhodčích velice dobře spolupracujeme s třebíčským a chrudimským okresem, když některý z našich nemůže, požádáme rozhodčí právě odtamtud. Funguje to velmi dobře. Každý druhý rok jsme dělali oblastní výstavu psů, zájem byl vždy velký, poslední jsme měli v roce 2005, i pozici na to máme dobrou, že jsme tak nějak uprostřed republiky, sešlo se nám i 700 psů, ale bohužel letos se již dělají v republice jen dvě výstavy - v Praze a Uherském Hradišti. Je to škoda, máme na to všechno vybavení a již letitou praxi. Vytvořili jsme si na výstavu počítačový program, několik OMS jej od nás převzalo. S výstavou bylo hodně práce, ale byl z toho i ekonomický efekt.

Funguje spolupráce i s kluby chovatelů?
Ano, velmi dobrá, pravidelně se tu konají například klubové zkoušky Moravskoslezského klubu jagdteriérů, dělají si tu lesní, barvářské i honičské zkoušky v našich honitbách s naším zaštítěním, pak tu míváme podzimní zkoušky klubu chovatelů retrieverů nebo slídičů. Měli jsme tu vrcholové zkoušky jezevčíků. Předseda klubu chovatelů krátkosrstých ohařů je členem naší kynologické komise, také rozhodčím. Mezi významné osobnosti naší kynologie patří určitě pan František Krejčí, výcvikář klubu výmarských ohařů, který je naším rozhodčím a bývalým předsedou kynologické komise. Neodmítáme spolupráci s žádným klubem, který se na nás obrátí.

Již jste zmínil střelnici OMS ve Světnově, jaké je zde vyžití myslivců v průběhu roku? Máte v okrese i jiné střelnice?
Střelnice ve Světnově je v majetku OMS, je tam kulové střeliště až do 300 m. Na brokovém střelišti máme lovecké kolo a zajíce na průseku, jezdí sem střílet nejen myslivci. Stavěla se kdysi jako střelecký areál v akci Z. Ke střelnici patří budova se zázemím, kde je zasedačka, trezorová místnost, garáže, ubytování, občerstvení. Na základě dobré spolupráce s okresním úřadem jsme o střelnici projevili zájem a v roce 1998 jsme ji koupili od obce Škrdlovice "se závazkem", že ji budeme postupně dávat do širšího provozu. Dobudovali jsme krytou halu pro kulovou střelbu, kde se dá střílet za každého počasí, na brokovém střelišti lovecké dvojkolo a zajíce na průseku. Střelnice leží v překrásném údolí, jejím prostředkem protéká potůček, vybudovali jsme rybníček, prostředí je velmi malebné. Potřebujeme, aby střelnice fungovala co nejvíce, aby se nám vracely investice. Je možné přes celý den zavolat správci a domluvit se na určitý termín, poplatky máme vyvěšené na webu. Policie, URNA i odstřelovači ji využívají k tréninku, prý jsou jen tři střelnice v republice, kde se dá střílet na 300 metrů kulí. Také firmy si zde dělají prezentační akce, například Kettner, Beretta, zájemci si tam pořádají i různé oslavy, zázemí je dobré. Budovu jsme pronajali, jako správce tam máme rodinný pár, pán je správce, paní zajišťuje občerstvení a ubytování. Ale chceme jí ještě modernizovat a rozšiřovat vybavení. Střelectví se hodně rozšířilo, hodně honiteb si organizuje prověrky, nastavili jsme poplatek za nastřelení 60 Kč, každý myslivec má možnost si za tento poplatek nechat zkontrolovat, nastřelit a přímo na místě upravit zbraň. Pořádáme také každoročně závody - okresní přebor v malorážce, K4M, okresní přebor v loveckém kole, seriál čtyř kulových závodů, k němu je doprovodná střelba, zajíc na průseku. Po tomto seriálu čekají na vítěze hodnotné ceny - vyhlásí se vítěz každého závodu a pak vítěz seriálu - vloni byla první cena kulovnice, druhá puškohled a třetí dalekohled. Je to odvislé od sponzorů. My máme výhodu, že nám třeba majitelé obor nebo hrabě Kinský dávají jako ceny odstřel zvěře. To jsou ceny hodnotné. Náš předseda má loveckou cestovní kancelář, dal jako první cenu zájezd do Jihoafrické republiky s odlovem tří kusů zvěře. Pořádáme i okresní přebor mládeže, máme tu i mladé střelecké talenty, někteří střílejí na republikových přeborech. Adepti zde mají střelecký výcvik a probíhají tu i zkoušky střelby na zbrojní průkaz.
V okrese jsou pak i čtyři střelnice v majetku sdružení, jen brokové, na jedné je možno využívat střeliště zajíce na průseku na nástřel kulových zbraní na 50 m. MS Smrček má střelnici vybavenou zajícem na průseku, loveckým kolem, baterií a vysokou věží, na té jsme pořádali dříve také závody, dokud jsme neměli vlastní střelnici. Do naší ročenky dáváme i jejich akce.

Zdá se, že veškerá činnost OMS i komisí funguje velmi dobře. Ještě by mě zajímalo, jestli máte nějakou spolupráci s dalšími organizacemi zabývajícími se ochranou přírody?
Řekl bych to tak, že se nepereme, ale výraznou spolupráci také nemáme. Jednou jsme se dostali do křížku kvůli chovu kachen, když nám CHKO Žďárské vrchy určovalo kolik kachen můžeme vypustit na jeden ha vodní plochy. Toto opatření nemá oporu v zákoně a proto jsme je odmítli akceptovat. V prvním a druhé pásmu ochrany nic nevypouštíme. Snažíme se respektovat zákon o ochraně přírody a do sporů se nedostávat.

Na OMS již pracujete dlouhou dobu, leccos jste tu zažil, jak vidíte jeho fungování do budoucna?
V budoucnosti to česká myslivost a myslivci budou mít stále těžší a těžší. Očekávám jednak úbytek honební plochy vyčleňováním průmyslových zón a nových obytných území, přírodních rezervací apod. S tím pravděpodobně nastane i úbytek stavů lovné zvěře spojený s nižším zájmem občanů o myslivost. ČMMJ v mnohém ztratila svoji prestiž a bude velmi těžké ji znovu nabýt. Musíme se naučit někdy si nekompromisně dupnout ve správnou dobu a na správném místě. Přesto přeji české myslivosti,aby nezahynula pod tlakem pseudoochranářské lobby a aby našla hodně dobrých myslivců, kteří budou ochotni se o ni bít. O což se chci snažit i já.

Díky za rozhovor!
Připravila
Ing. Kamila KAASOVÁ






Zpracování dat...