Znovínské vinice a zvěř
Myslivgost 12/2007, str. 66 Dr. Arnošt Tabášek
Není myslivcem, ale v přírodě tráví mnoho času. Ing. Pavel Vajčner, ředitel akciové společnosti Znovín Znojmo se sídlem v Šatově, jako každý hospodář jezdívá po celý rok obhlížet vinice. Z osmnáctihektarové rozlohy připadá deset hektarů na vinici Šobes, zbytek představují staré vinice Havraníky. Spárkatá i drobná zvěř se na tyto plochy dostává a celoročně působí také škody. Přístup vinařů k tomuto problému je však pozoruhodný.
V současnosti bohužel nebývá obvyklé, když podnikatelé v zemědělství vnímají přírodu komplexně a neupřednostňují jen vlastní zájmy a zisk. Znovínští však nejsou hrdí jen na skvělá vína, na starodávné vinařské tradice. Často zmiňují a propagují také krásy krajiny, v níž hospodaří. Jsou hrdí na to, že například na vinici Šobes už od časů Římanů žije vzácná užovka stromová nebo ještěrka zelená i další pozoruhodní živočichové.
Spolehlivé oplocenky
"Naše vinice se nacházejí na okraji Národního parku Podyjí, bezprostředně na rozhraní komplexu lesů. Když člověk prochází vinicí před sklizní, tak na středním a vyšším vedení vinohradu, což je tak šedesát až osmdesát centimetrů nad zemí, jsou spodní hrozny ozobané bažanty nebo okousané zajíci, vyšší partie mnohde poničí srnčí zvěř, která mačká a vysává bobule hroznů. Zvěř je vynalézavá, staví se na zadní a vybírá si potravu až kam dosáhne," říká Ing. Pavel Vajčner.
Nejvhodnější způsob, jak zabránit škodám působeným drobnou i spárkatou je oplocení vinic drátěnkou. Jedná se o nákladné řešení, i když na něj dotacemi přispívají fondy Evropské unie. Společnost Znovín Znojmo z nich také čerpá.
Dříve se proti okusu používaly nátěry kmínků vinné révy rozličnými repelenty. Od toho se upustilo. Převážná většina vinařů se spíše zaměřuje na oplocení nebo na vyhánění a znepokojování zvěře, kdy myslivci se psy pravidelně pročesávají vinice. V zimě kupodivu nepomáhá předkládání větví a dřevin z prořezávky ovocných sadů.
"To se neosvědčilo a pokud vím, nyní tak už drobnou zvěř od okusu nikdo neodrazuje," tvrdí Ing. Pavel Vajčner. "Kolem mladých sazenic vinné révy musíme instalovat ochranné sítě. Na ně je možné také získat dotace. Ale ani to není samospasitelné. Třeba na viniční trati U kapličky, která je na kraji zmíněného národního parku, odkud je mimo jiné nádherný výhled na vinici Šobes, máme rulandské modré. Už pátým rokem se tam vytahují kmínky. Přes zimu je zvěř vždy ohryže, především to mají na svědomí zajíci. Je to věčný zápas, boj protikladných vztahů mezi člověkem, révou a zvěří."
Opravdu vinaři to nemají snadné. Jen se s příchodem jara vinohrady zazelenají, rašící pupeny magicky přitahují srnčí zvěř. Uštipuje výhonky a hned na počátku růstu vinné révy likviduje část příští úrody.
Nejde o gesta
Jaké jsou škody? "Například na vinici Šobes, která je částečně oplocená dnes už starým pletivem, vždy počítáme se škodami zvěře. Úrodu snižují asi o pět procent," říká Ing. Pavel Vajčner. "Stopy po srnčím nacházíme až v centru vinice. Po státním podniku Lesy České republiky však náhrady škod prokazatelně působené lovnou zvěří nikdy nepožadujeme."
Není to zanedbatelné gesto, zvlášť když ke snížení produkce lovnou zvěří ještě musíme připočítat pět až deset procent škod od kosů. Tito ptáci ničí zejména okraje vinice. Hejna špačků sem naštěstí nedorazí, drží se dole v nížině. Jejich plašení střelnými zbraněmi sjednaných myslivců odrazuje v době dozrávání vína nejen opeřence, ale také ostatní živočichy, jež se na vinicích nebo v bezprostředním okolí pohybují, samozřejmě včetně zvěře.
V současnosti se k odrazení špačků nepoužívají jen výstřely z brokovnic a děl. Velmi účinná je reprodukce zvuků, které mají osm různých variant, třeba hlas raněného špačka nebo útočícího dravce. Aparatura se spouští po iniciaci fotobuňky. Hejna špačků pak do vinohradů nesedají, ptáci vyděšeně odlétají a po trase ještě varují další přilétající jedince.
Akciová společnost Znovín Znojmo z vlastní produkce a z vykoupených hroznů ročně vyrobí na čtyři milióny litrů vína mnoha druhů. "Hrozny nám dává naše krajina, do které patří i zvěř. Jsme rádi, že tu nějaká stále je. Naleží k bohatství moravské země a česká myslivost přestavuje osvědčený způsob hospodaření. Se škodami zkrátka musíme počítat. Když zvěř vysaje nebo si zobne pár bobulek, když jim tak chutnají, je to pro nás lidi důkaz, že se jedná o zdravý produkt," směje se Ing. Pavel Vajčner. "Myslivci nám mohou škody zčásti nahrazovat tím, že si naše víno budou kupovat a výřady lovu při posledních lečích oslavovat ušlechtilým nápojem. Vždycky tvrdívám, že víno k myslivosti nerozlučně patří."
Text a snímky Dr. Arnošt TABÁŠEK
"Zralé vinné hrozny chutnají nejen lidem, ale také bažantům, zajícům i srnčímu," směje se Ing. Pavel Vajčner, ředitel akciové společnosti Znovín Znojmo.
Kmínky mladé vinné révy před okusem zajíců spolehlivě ochrání jen sítě.