Časopis Myslivost

Srpen / 2007

PO STOPÁCH SYSLA OBECNÉHO

Jitka UHLÍKOVÁ
Při listování Slovníkem nespisovné češtiny narazíme na výklad slov „nasyslit, syslit“ (výklad: hanl. nadměrně střádat, hromadit). K malým dětem neodmyslitelně patří „syslí tvářičky“. Mezi námi chodí lidé s občanským jménem „Sysel“. Při zadání hesla „sysel“ do internetového vyhledávače je nabídnuto 158 000 odkazů, které toto slovo obsahují… Co je to vlastně za živočišný druh, který se tak „uhnízdil“ v našem mateřském jazyce?
V zoologické literatuře se uvádí, že sysel obecný (Spermophilus citellus) je hlodavec, k jehož příbuzným patří veverka nebo svišť. Vzhledem k průměrné délce těla 20 cm a průměrné hmotnosti 300g náleží k našim drobnějším savcům. Srst je žlutohnědá s nejasnými světlými skvrnami. Sysel obecný se vyskytuje ve střední a jihovýchodní Evropě. Předpokládá se, že na naše území se sysel rozšířil v historické době ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie, zřejmě v souvislosti s přetvářením krajiny v krajinu zemědělskou a vytvářením kulturní stepi.
Sysel obecný žije pospolitě v koloniích. Obývá systém nor, které se podle svého účelu dělí na trvalé a úkrytové. Zimu přečkává ve stavu zimního spánku (hibernace), jehož délka je, zejména u samic, pozoruhodná. Nerodící samice usínají již na konci měsíce července. V srpnu je následují samice, které měly mláďata. Poslední aktivní jedince, jedná se zejména o mláďata, je možné spatřit v měsíci říjnu. Z jara dochází k probouzení syslů při prohřátí půdy na 6 - 8 °C, což odpovídá teplotním poměrům měsíců března a dubna. Ve dnech následujících po probuzení začíná období páření, které trvá přibližně měsíc. Samice jsou březí 25 - 26 dnů a rodí průměrně pět mláďat. Závěrečné období aktivity probíhá u obou pohlaví zcela ve znamení přípravy na blížící se období hibernace. Zimní zásoby si sysel nevytváří (na rozdíl např. od křečka), v průběhu hibernace je zcela odkázán na vytvořené tukové zásoby. Sysel tedy překvapivě nesyslí. Lidé mu přisoudili hromadění potravy nejspíše proto, že sysel občas zmizí ve své noře se stéblem trávy, aby jej mohl v klidu zkonzumovat nebo případně použít jako výstelku své trvalé nory.
Nejdůležitější složkou potravy sysla jsou rostliny a to jak jejich nadzemní části včetně semen a plodů, tak také kořeny. Nezanedbatelný podíl v potravě syslů tvoří i hmyz, např. motýli, brouci, kobylky, sarančata a mravenci.
Na výskyt sysla obecného je svou existencí vázána celá řada organismů. Nápadná je například vazba koprofágních brouků, lejnožrouta Ontophagus vitulus či hnojníka Aphodius citellorum, kteří využívají syslí trus pro vývoj svých larev a jako zdroj potravy v dospělosti. Typickým predátorem sysla obecného v našich podmínkách je tchoř stepní (Mustela eversmanni). V současné době patří v ČR tchoř stepní, zejména právě kvůli své vazbě na sysla, mezi druhy kriticky ohrožené a chráněné zákonem.
Na přelomu 40. a 50. let 20. století se sysel obecný běžně vyskytoval na travnatých mezích, polních cestách, v porostech vojtěšky a v obilovinách a byl označován jako zemědělský škůdce. Na snížení jeho početnosti byly používány nejrůznější metody (např. odstraňování travnatých mezí a cest, hluboká orba, používání mechanických pastí, návnadových jedů či plynových patron (Grulich 1960)). Přibližně o 40 let později , v souladu s ustanovením § 48 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí vyhláškou č. 395/1992 Sb. sysla obecného za druh živočicha zvláště chráněného a zařadilo ho podle stupně ohrožení do kategorie kriticky ohrožených druhů.

Co se vlastně stalo v průběhu, pro sysla osudných, 40 letech?
Předpokládá se, že na mizení syslích populací se podepsala zejména intenzifikace zemědělství spojená s vytvářením nedozírných lánů, zarůstáním nebo rušením mezí a malých políček a nadměrným používáním různých "cidů", tj. pesticidů, herbicidů, insekticidů. Syslí populace v České republice se postupně fragmentovala na izolované ostrůvky. V malých syslích populacích začaly mít výraznější vliv na jejich početnost náhodné faktory, např. nepříznivé klima a predace. Úbytek jedinců nemohl být totiž kompenzován příchodem imigrantů z jiných kolonií. Ke slovu se dostaly také negativní projevy snížené genetické variability (např. zvýšená úmrtnost mláďat). A tak sysel začal mizet z naší krajiny a dnes patří k druhům, které známe spíše z obrázků či vyprávění našich babiček a dědečků.
Nutné je však zmínit i tu skutečnost, že k určitému snížení početnosti syslí populace u nás došlo i v 19. století. Navíc v druhé polovině 20. století došlo k úbytku sysla i v okolních státech, ve kterých nenastala změna zemědělského hospodaření. Z toho vyplývá, že na kolísání početnosti syslí populace na našem území může mít vliv i ta skutečnost, že ČR leží na okraji areálu rozšíření tohoto druhu. Na území ČR se nachází jeho nejsevernější (travnaté letiště u Hodkovic nad Mohelkou) a nejzápadnější lokalita (golfové hřiště v Karlových Varech). Areál každého druhu je dynamickou záležitostí, dochází ke změnám jeho velikosti a tyto změny se nejvíce odrážejí právě na populacích z okraje areálu. Stále tedy zůstává otázkou, co bylo rozhodující pro mizení tohoto hlodavce z našich polí a mezí. Pravděpodobně to byla souhra změn v jeho životních podmínkách a vnitrodruhové dynamiky.
V roce 2006 byl výskyt sysla obecného zjištěn pouze na 29 lokalitách České republiky (viz připojená mapka se zakreslením míst výskytu). Téměř polovina lokalit se nachází na travnatých letištních plochách, tedy v biotopech pro sysla nepřirozených. Pro letecký provoz je na letištích udržován travní porost o výšce 15 - 20 cm. Krátký travní porost je bezpodmínečně nutný pro existenci syslích populací, neboť umožňuje syslovi vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora (např. tchoř, kuna, lasice kolčava, lasice hranostaj, liška, kočka aj.) a včas se před ním skrýt ve své noře.
Poněvadž většina ze zjištěných kolonií sysla obecného má velmi nízkou početnost a zejména z tohoto důvodu je ohrožena zánikem, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) iniciovala přípravu záchranného programu (ZP) pro sysla obecného v České republice. V počáteční fázi záchranného programu je snaha zajistit existenci sysla na co největším počtu stávajících lokalit a připravit podmínky pro jejich další rozvoj. Monitoring stavu populace a genetický, parazitologický a demografický výzkum by měly doplnit informace potřebné pro vytvoření koncepce zachování sysla obecného jako volně žijícího druhu na území ČR. Cílem výše zmíněných aktivit je, aby v příští desetiletích "sysel" existoval nejen v českém jazyce, ale také na našich mezích a loukách.

Výzva ke spolupráci
Rádi bychom tímto oslovili a požádali čtenáře časopisu Myslivost o spolupráci při mapování výskytu sysla obecného v ČR. Je pravděpodobné, že na našem území existuje několik syslích populací, o kterých nevíme. Vzhledem k současnému nízkému počtu syslů v ČR (odhadováno 2500 ks) je každá další "objevená" lokalita velmi cenná. Uvítáme jakékoli hlášení o pozorování sysla obecného či o nálezu uhynulého jedince tohoto druhu.
Vaše pozorování zasílejte, prosím, na níže uvedené kontaktní údaje koordinátora záchranného programu sysla obecného. Do svého hlášení, prosím, uveďte Vaše jméno, datum pozorování, počet pozorovaných exemplářů, co nejpodrobnější popis lokality a kontakt na Vás, abychom Vás mohli zpětně oslovit pro případné upřesnění Vašeho pozorování. Za veškeré zaslané údaje Vám velice děkujeme. Přispějete tak k zachování tohoto druhu na území ČR.

Kontaktní údaje koordinátora záchranného programu:
Jitka UHLÍKOVÁ
Oddělení ochranářského plánování
AOPK ČR
Nuselská 34
140 00 Praha 4
e-mail: jitka.uhlikova@nature.cz
tel. 241 082 905

vychází v 6:40 a zapadá v 19:29 vychází v 9:35 a zapadá v 0:50 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...