MYSLIVOST / Stráž myslivosti

V září začíná podzim a s ním také hlavní lovecká sezona. Zkracující se den předznamenává začátek jelení říje. V říji lovíme pouze jeleny, lov samičí a mladé zvěře ponechme na pozdější měsíce, abychom nenarušili probíhající „čas lásky“. Více >

Koroptev polní patřila v minulosti mezi nejčetněji zastoupené ptáky v naší krajině, za gradaci druhu lze označit rok 1935, kdy bylo na území tehdejšího Československa uloveno 2 050 762 koroptví. Za zlatý věk koroptve lze označit celé období mezi koncem 19. století a zimou na přelomu roku 1939 a 1940. V tomto roce na území Moravy a Slezska zahynulo místy 91 – 100 % koroptví. Na ostatním území byly ztráty menší než 50 % spíše ojedinělé. Z těchto ztrát se populace koroptve na území Čech, Moravy a Slezska již nikdy nevzpamatovala. Tato skutečnost je o to zajímavější, že podobná situace se odehrála v zimě na přelomu let 1928 a 1929. Koroptve se však díky své vynikající reprodukční schopnosti velmi rychle dostaly na běžný, tedy z dnešního pohledu vysoký stav. Více >

Před začátkem parlamentních prázdnin se z iniciativy předsedy Kulturně propagační komise ČMMJ Mgr. Miroslava Wolfa, Středoevropského institutu ekologie zvěře v Brně reprezentovaném MVDr. M. Vodňanským a za spolupráce redakce časopisu Myslivost sešla na parlamentní půdě k besedě skupina poslanců, zástupců státní správy, ČMMJ a dalších odborníků. K první neoficiální „parlamentní besedě o myslivosti u kulatého stolu“ byli pozváni poslanci Parlamentu – členové Zemědělského výboru. Konkrétně Ing. Ladislav Skopal, místopředseda Zemědělského výboru, Ing. Petr Zgarba, Jaroslav Klein, JUDr. Zuzka Bebarová – Rujbrová a Ing. Karel Kratochvíle – předseda Podvýboru pro myslivost, rybářství, chovatelství a včelařství. Ministerstvo zemědělství zastupoval Ing. Martin Žižka, Ph.D., Lesy ČR reprezentovali Ing. Josef Vlášek a Ing. Petr Zvolánek, za Českomoravskou mysliveckou jednotu se zúčastnili diskuze místopředseda Ing. Jiří Chmel, předseda KPK Mgr. Miroslav Wolf a jednatel Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D. V neposlední řadě byli přizváni i dva vzácní zahraniční hosté – Dr. Peter Lebersorger – generální tajemník ústředí rakouských mysliveckých svazů a Ing. Stefan Liebig – prezident Duryňského mysliveckého svazu. Více >

Je řeč o nemoci s kuriózním, nicméně výstižným názvem chronické chřadnutí jelenovitých. Je to onemocnění, které patří do skupiny chorob, které mají souhrnný název transmisivní spongiformní encefalopatie, mezi které patří nechvalně známá nemoc šílených krav anebo klusavka ovcí. Projevuje se jako chronicky probíhající bezhorečnaté onemocnění spojené se zhoršenou kondicí a s příznaky typickými pro narušení centrálního nervového systému. Nemocná zvířata hynou během několika týdnů až měsíců na celkové vyčerpání. Více >

Je skutečností, že současná kulturní krajina je zatížena celou řadou faktorů, které více či méně zasahují do života nejen zvěře, ale i ostatních volně žijících živočichů. Některé z těchto faktorů jsou do velké míry uživateli práva myslivosti přímo ovlivnitelné, jako např. nedostatek potravních příležitostí, který klade vyšší nároky na přikrmování zvěře apod., jiné lze ovlivnit, případně eliminovat jejich účinnost pouze v minimální míře (např. zatížení krajiny dopravou a výstavbou apod.). Přestože existuje celá řada nadnárodních a národních legislativních předpisů, které ve svých jednotlivých kapitolách pamatují také na rozvoj volně žijících živočichů (např. všeobecná deklarace OSN na ochranu zvířat, zákon na ochranu zvířat proti týrání aj.), není mnohdy skutečný stav s těmito předpisy v souladu. V tomto příspěvku bychom rádi upozornili na některé nevhodné způsoby využívání krajiny, které často způsobují značné omezení životních podmínek zvěře a ostatních volně žijících živočichů. Obecně lze vlivy působící na zvěř rozdělit do těchto tří základních oblastí : Více >

Hubert Demmel, lovecký správce jednoho soukromého lesního majetku, zakládá umělé nory již více než 30 let. Pouze v jeho loveckém obvodu obhospodařuje více než 40 takových zařízení. Ve snaze hledat neustále lepší řešení, přišel na nápad stavět umělé nory z betonových rour. Více >

V dnešní době najdeme v nížinách jen velmi málo luk s bohatým druhovým zastoupením trav a bylin, které byly dříve obhospodařovány pouze sečením. Po lučních porostech pro zemědělskou výrobu se požaduje maximální výnos (sklizeň) a původní louky byly znovu osety směskami trav s vysokou tvorbou travní hmoty nebo nahrazeny víceletými pícninami, zejména vojtěškou, případně jetelotrávami s pravidelným dvou až tříletým cyklem produkce. Také snižující se stavy skotu v ČR mají vliv na spotřebu píce a původně luční pozemky jsou zemědělskými podniky využívány k intenzivní produkci jiných, většinou jednoletých plodin (obilniny, řepka, kukuřice, mák apod. ). Doba, kdy na sklizeň stačila kosa, je nenávratně pryč a s intenzivním zemědělským využíváním krajiny ubývá vhodných míst pro volně žijící živočichy. Více >

Lovecké zbraně jsou v pravém slova smyslu nástroj, ale lovci a přinejmenším lovci evropští, dávno povýšili lov na úroveň společenské události, k níž je třeba se slušně obléci a zvolit vhodnou zbraň. Pro významnější lovy, ale také pro radost z vlastnictví krásné věci, si řada lovců, kromě klasických a praktických zbraní, kupuje zbraně zdobené přírodními motivy, rytinou a drahými kovy. Česká zbrojovka Uherský Brod nezůstává na jejich přání netečná a její brány opouští unikátní, ale zároveň v praxi použitelné zbraně, které si objednávají zákazníci z celého světa. Více >

Současným dvorním rytcem České zbrojovky Uherský Brod, je její vlastní odchovanec mistr René Ondra. Vyrůstal vedle nejlepších rytců v České republice. Dnes není jen rytec a designér zbraní. Vypracoval se v uznávaného mistra nejen v České republice a na pozvání navštěvuje mezinárodní výstavy. Na návrh generálního ředitele České zbrojovky založil v roce 2004 Engraving Art Studio, kde navrhuje a připravuje exkluzivně upravené zbraně. Spokojený je jen tehdy, když zákazník při přebírání zakázky žasne údivem. Proto jsem mu při návštěvě za čtenáře Myslivosti položil několik otázek. Více >

V časopise Myslivost č. 7/2007 byl publikován článek Ústavní soud – pojistka zákonnosti, ve kterém jsem pokračoval v „seriálu“ o problematice výkladu k některým ustanovením zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, zejména pak k nesprávnému výkladu přechodného ustanovení § 69 o zachování existujících honiteb při jejich uvádění do souladu se zákonem o myslivosti, jak státní správou myslivosti na krajském úřadu, tak i na Ministerstvu zemědělství. Podrobně jsem čtenáře informoval časopisech Myslivost č. 11/2005, 1/2006, 3/2006, 4/2006, 6/2006 a již zmíněném čísle 7/2007. Více >

Poľovnícka osveta, je nielen prvým skušobným predmetom na skúškach z poľovníctva. Osveta je predovšetkým tou časťou poľovníckej činnosti, cez ktorú oslovujeme širokú nepoľovnícku verejnosť a predovšetkým mládež. Z tohto dôvodu som položil niekoľko otázok dlhoročnému členovi a predsedovi osvetovej komisie SPZ a riaditeľovi poľovníckeho múzea vo Sv. Antone Ing. Mariánovi Čížovi. Najmä vďaka jemu sa na Slovensku na tomto úseku urobilo veľký kus práce. Více >

Okraje lesa, ať větších komplexů nebo drobných lesíků různého tvaru, jsou pro pestrost a rozmanitost, obecně biodiverzitu, rostlinných a živočišných druhů v zemědělské krajině nejdůležitějším mikroprostředím. Uvedené platí, což je obecně známo, logicky i pro zvěř. Okraje lesa jsou z důvodu bohatého druhového složení vegetace a z důvodu bohaté struktury potravně velmi vhodným prostředím (trofický efekt) a jsou vhodné i z hlediska pobytového komfortu (topický efekt). Porostní okraje mají, z různých důvodů, odlišné druhové spektrum bylin i keřů než navazující lesík či les (tzn. okrajový efekt), fungují tedy i jako prvek zpestření potravní nabídky. Uvedené jednoznačně platí je-li porostní okraj ve své struktuře optimálně vytvořen, což bohužel, často vlivem různých aspektů, zejména činností člověka, nebývá. Více >

S trochou a možná i bez nadsázky můžeme Itálii přirovnat k velmoci mezi výrobci loveckých dlouhých zlamovacích vícehlavňových zbraní. Jedna ze zbrojovek, nacházejících své zákazníky také v řadách českých myslivců, je v Gardone sídlící firma Antonio Zoli, mající více než padesátileté zkušenosti s výrobou zbraní. Z její produkce představujeme zajímavou kulovou kozlici Focus Express a kulobrokovou kozlici Corona. Ačkoli mé dnešní pojednání má v názvu kulovou kozlici a kulobrokovou kozlici, do třetice se zmíním o luxusním kulovém dvojáku. Více >

Kamzík horský v Jeseníkách bude mít za 6 let stoleté výročí vzniku této populace. Se zájmem proto sledujeme problematiku kamzíka horského na Českokamenicku, kde byl introdukován před 100 roky. Na semináři konaném k tomuto výročí v Děčíně koncem května 2007 jsme zaznamenali poněkud citlivější přístup a lepší vzájemnou spolupráci zainteresovaných stran než je v Jeseníkách. Více >

V srpnovém čísle časopisu Myslivost byly prezentovány výsledky z našich sledování vývoje paroží u mladých srnců, přičemž již tehdy jsme zdůraznili, jaký zásadní význam má důsledná selekce srn a srnčat. V následujícím příspěvku je na základě konkrétních čísel dokumentován vztah mezi tělesnou hmotností srnčí zvěře v prvním roce života a jejim dalším vývojem. Zároveň je zde názorně ukázán vliv tělesné kondice srn na vývoj srnčat. Více >

U řady obdivovatelů přírody se v poslední době dostává do velké obliby lov zajímavostí a zážitků z ptačího světa nejen zrakem, ale i sluchem. S dalekohledem v ruce a nastraženým uchem pátrají po neznámých ceremoniích producírování různých opeřenců při zpěvu. S jedním dechem a zaujetím sledují ptačího zpěváka, jako scénu v divadle. Je jedno jestli tenorista pěkně zpívá, nebo jen hudlaří či primitivně křičí. Vždy jsou přitažlivě baveni a mnohý poznatek pro ně je užitečný k prosazení ochrany druhu, který již v krajině ubývá. Více >

K napísaniu tohto príspevku som sa rozhodol na základe výzvy p. A. Náhleho uvedenej na záver jeho príspevku „Pomer pohlavia“ v č. 12/20006 Myslivost, podľa ktorej by ho potešilo, ak by niekto k tejto problematike napísal do Myslivosti. Preto som sa rozhodol reagovať na niektoré časti oboch jeho príspevkov. Více >

Vážení čtenáři, povídka Študovanej zajíc je ukázkou z knihy KRKONOŠSKÉ POUDAČKY, která je voňavou kyticí nejen rozmarných vyprávěnek - poudaček, ale také pověstí, povídek a poutavého čtení; je to vlastně pestrá antologie více než třiceti autorů textů a dvaceti ilustrátorů. A protože v krkonošských hvozdech i v lesích podhůří se to vždy „hemžilo” lesníky, myslivci i lovci, velká část barvitých příběhů pojednává o prožitcích zelenokabátníků z cechu svatého Huberta. Kromě převážýchě úsměvných mysliveckých historek najdete v knize i trochu poezie a romantiky, lidových zvyků, pověr a zajímavostí. Známí myslivečtí spisovatelé vám budou v knize vyprávět „kerkonošský přitrefuňky“, tedy příhody vážné, lehkovážné, ale hlavně humorné, leč někteří i okořeněné vtipnou mysliveckou latinou. Více >

Druhou červencovou sobotu proběhl v podbrdské vísce Litni, v restauraci U Lípy, v pořadí již třetí seminář o koroptvi polní pořádaný Okresním mysliveckým spolkem v Berouně a Mysliveckým sdružením Liteň. Přestože účast nebyla tak velká, jak se očekávalo, sešlo se zde mnoho zajímavých lidí. Na jedné straně odborníků na myslivost, zástupců státní správy a myslivců, kteří již chov koroptve v praxi provozují a mohou se podělit své poznatky z několika let chvou, na druhé straně nadšenců pro chov koroptve a zájemců o nové poznatky z nejrůznějších končin naší země, jeden návštěvník přijel i ze sousedního Slovenska. Více >

V roce 1950 nově vzniklá zemědělská organizace postavila dvě dřevěné haly pro chov slepic a pozemek této drůbežárny o výměře asi 1 ha oplotila. V polovině 70. let došlo ke zrušení chovu slepic v tomto objektu a haly zůstaly nevyužité. Uvedený pozemek a některé okolní další jsou situovány jihovýchodním směrem velmi výhodným pro chov zvěře, proto místní Myslivecké sdružení po jednání haly odkoupilo do vlastnictví a pronajalo si nejen pozemek drůbežárny, ale i další volné pozemky vhodné pro chov zvěře - celkem okolo 3 ha. V průběhu dalších let byl celý komplex pronajatých pozemků oplocen, postaven malý objekt pro líhně a vnitřně přebudovány haly na menší boxy s možností výběhů. Více >

Ještě koncem 50. a počátkem 60. let minulého století dosahovaly kmenové stavy koroptví na Berounsku a Hořovicku populační hustoty 4 až 80 jedinců na 100 ha honební plochy bonitované pro koroptev, v širokém celookresním průměru činil odhad asi 35 jedinců na 100 ha zmíněné honební plochy. Více >

Zajisté každý lovec je s rizikem onemocnění trichinelózou dobře obeznámen a pokud má doma starší mysliveckou kuchařku, ví, že se vždy doporučovalo a doporučuje zvěřina z divokých prasat dlouho a dobře propékat, popřípadě provařit. Staré myslivecké kuchařky uvádějí dobu vaření alespoň tři hodiny. Larvy svalovce sice hynou při teplotě těsně nad 50 °C asi po čtvrthodině, okamžitě při teplotě 62 °C, to ovšem znamená, že této teploty musí být dosaženo v celém kusu zvěřiny, tzv. v jádře. Je třeba dodat, že ke kuchyňské úpravě nelze doporučit mikrovlnnou troubu, neboť toto zařízení má na larvy nestandardní účinek, přestože pracuje s teplotami přes 70 °C. Více >

Širší veřejnosti jsou preparovaná zvířata známá zejména ze zoologických a přírodních oddělení muzeí, které tímto způsobem uchovávají zajímavé exponáty. A nejen lovné zvěře, ale fauny vůbec, a to často v co nejširším rozsahu a pokud možno v kompletních exemplářích. Řeč je především o státních a národních muzeích, které většinou disponují odbornými preparátorskými dílnami, o jejichž práci se mnoho nemluví ani nepíše. Jisté je, že existují a že za ně mluví práce, která přetrvává věky a správným ošetřováním a restaurováním neztrácejí na své kvalitě a zajímavosti. Více >

Příjemná letní či podzimní procházka po lese se může změnit v nepříjemné drama. Stačí k tomu krátké kalhoty, polobotky, holá ramena a nechráněná hlava. A klíště! Jen v loňském roce na jeho kousnutí zemřeli v ČR čtyři lidé. Letos v červenci už jeden. A přitom stačilo tak málo. Použít před vstupem do lesa pořádné oblečení a repelent. Více >

Co vás napadne, když se řekne Hortobágy? Že je to určitě něco k jídlu, řeknou si gurmáni, takovej pravej a nefalšovanej maďarskej guláš. Ne, ne, řeknou si ti kulturně založení - to je určitě nějakej významnej maďarskej spisovatel a moje partnerka Maruška v tom našla horké lázně (prý zkomolený překlad češtiny a němčiny, čímž ale byla jen kousek od pravdy, jak se také dozvíte v následujících řádcích. A co vy ostatní - dáte se podat? Více >

Návštěva Okresního mysliveckého spolku v Hradci Králové se nesla ve skutečně prázdninovém duchu, neboť jsme se s jednatelkou, paní Vlaďkou Kolářovou, vydaly na dětský tábor, který OMS každoročně v létě pořádá již řadu let a který se letos opět konal v lokalitě Městských lesů u rybníka Šanovec. Tábor je zaměřený na myslivost a poznání přírody, ale táborníci si zde osvojí mnoho dalších znalostí a dovedností. Kromě pořádání tábora však, jak jsme se od paní Kolářové dozvěděly, vyvíjejí královéhradečtí myslivci bohatou činnost i v dalších odvětvích. Více >

Protože tento ceremoniál je na počátku mysliveckého života každého jednotlivého myslivce, řadíme ho mezi nejdůležitější, nejdojemnější, a proto také asi mezi nejhezčí. Více >

Pořád a pořád mezi sebou narážíme na určitou neznalost předpisů nebo nedůslednost v jejich respektování. Nikdo, nebo téměř nikdo, nebude lovit v listopadu srnce nebo střílet na muflonku čtyřkami. Ale střelit si holuba nebo vránu dva dny před začátkem doby lovu už leckomu tak hrozné nepřipadá, stejně jako čekat za úplňku na vysokou nebo pronásledovat přes nehonební pozemek bažanta. S připevněním plomby také leckdo nespěchá, když si střelí kus srnčího kousek za chalupou. A aby vývrh zakopal a vyvápnil? Nenechte se vysmát! Asi si většinou neuvědomujeme, že takové relativně drobné a téměř neškodné porušení legislativy může přinést dost přísné sankce, nejen finanční … No, posuďte sami! Více >