Časopis Myslivost

MYSLIVOST Z HLEDISKA FILOKARTIE - Myslivecká zátiší

Myslivost 3/2008, str.   Milan DEGEN
Malířský žánr zátiší je starý asi jako malířství samo, neboť je jedním z prubířských kamenů dovednosti a schopnosti autora. Kreslil je a často ještě dnes kreslí, zejména v počátcích své tvorby, mnohý z malířů. Vzhledem k tomu, že lov je starý jako lidstvo samo, lze předpokládat, že v oblasti zátiší byly myslivecké motivy jedny z prvních, které se umělci, ať již profesionální či amatérští, nebo jen nadaní či méně nadaní jedinci, snažili zachytit.
Věrohodně zachytit zvěř v pohybu a v jednom okamžiku, to dokázala až fotografie a film. Předtím musel malíř kreslit podle své vizuální paměti a obvykle také řadou rychlonáčrtů, namalovaných do svého skicáře. Jisté je, že dobře zachytit pohyb, a to jakýkoliv pohyb čehokoliv, ať již na plátně, kartonu nebo na fotografii a filmu, to je dodnes umění. Vždyť to předpokládá mít dobré oko, vizuální, chcete-li dokonce fotografickou, paměť a dost zkušeností. Tím větším překvapením jsou mnohé kresby pravěkých lovců v řadě jeskyní po celé Evropě. Tehdejší lovná zvěř totiž na pravěkých kresbách ožívá právě i v pohybu!
Daleko snadnější předlohou, a kromě jiného i barevně věrohodnější, je ulovená zvěř naaranžovaná ještě často s dalšími atributy do tzv. zátiší, ať již na stole nebo na jiné podložce, či zavěšená na stěně. Malíř v tomto případě maluje, podobně jako portrét s nehybnou stafáží a má také nepoměrně více času na svou práci, než když pozoruje pádící drobnou či vysokou zvěř. Také aranžmá je plně v jeho režii, ať již se jedná o atributy či místo a jejich optimální osvětlení. Hra světla a souznějících barev, to je oč se tu jedná především. A to s dokonalým zvládnutím řemesla (které se automaticky předpokládá) činí z obrazu umělecký předmět, který je zároveň pro majitele potěšením. Jestliže je kresba či obraz zhotoven na objednávku autora úlovku, pak je celkový vjem ještě umocněn vzpomínkami na získání zobrazených úlovků či trofejí spolu s dalšími okolnostmi úspěšného lovu.
Nejčastějšími atributy těchto zátiší je pernatá zvěř - bažanti, kachny, křepelky, koroptve, holubi (zejména holoubátka byla tehdy vyhledávanou lahůdkou), také dnes již vzácnější tetřevi, ojediněle i poštolky, káňata, sovy, dále zajíci, srnci, divočáci, jeleni, lišky a dokonce, i když vzácně, i jezevci atd. Ke klasice loveckých zátiší patří například dost známý mistrný obraz českého malíře Karla Purkyně (1834 - 1868) s ulovenou sovou sněžnou. Úlovky jsou doplňovány často zbraněmi a jinými trofejemi. Někdy, asi většinou na přání, autor do záběru zakomponoval i oblíbeného psa myslivce. Někdy je zátiší až přeplněno, což většinou kresbě či obrazu více uškodí než prospěje. Zde, stejně jako i jinde, platí, že méně bývá často více a také, že krása spočívá v jednoduchosti.
Myslivecká zátiší podle obrazů, kreseb a fotografií, se na dopisnicích (tak se zpočátku říkalo pohlednicím) začala objevovat převážně až koncem 90. let 19. století. Technika tisku byla a je záležitostí transformace předlohy na tiskovou matrici a poplatná technologii doby. Je uváděna u každého exempláře zvlášť.
Lovecká zátiší na pohlednicích mohou být posuzována o něco lépe než běžná zátiší s květinami a předměty denní potřeby. Avšak ani tak není jejich cena příliš vysoká, přestože se jedná o specifické téma. Do cenové úvahy je třeba zahrnout koncepce námětu, techniku kresby (obrazu), náročnost tiskové techniky, zájem sběratelů a současné cenové trendy. Rozpětí se nejčastěji může pohybovat od dvaceti do sta korun. U vyšší hranice se předpokládá dobrá zachovalost. Perfektní stav je základním předpokladem dobrého ocenění tzv. uměleckých pohlednic vůbec, stejně jako grafika, obraz atd. Poškozené umělecké dílo či dílko si nekoupí téměř nikdo ze sběratelů. Samozřejmě existují výjimky, které se ale většinou netýkají grafiky a pohlednic. I když je třeba říci, že dnes se v ojedinělých případech restaurují i pohlednice. Jenže s úspěchem to může provádět jen profesionál. Laické zásahy vedou spíše k žalostným výsledkům.



Zpracování dat...