Časopis Myslivost

Specifická hmotnost paroží srnců z Vítějevsi

Myslivost 3/2008, str. 38  Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK
V souvislosti s používáním minerálních doplňkových krmiv u srnčí zvěře, pro zkvalitnění její chovné a trofejové kvality, jsme provedli vyhodnocení vlivu jejich celoroční aplikace v terénní praxi. Jako modelová byla vybrána honitba Vítějeves na Svitavsku z důvodu, že minerální doplňková krmiva zde začala být aplikována v jedné části honitby již před více než 10 lety. Postupně bylo jejich použití rozšiřováno na celou honitbu a v posledních sedmi letech je jejich aplikace plošná po celé honitbě.

Aplikace v jadrném krmivu je prováděna v období od začátku září do konce roku, podle zásoby jadrných krmiv nejdéle do poloviny ledna, s použitím minerálního doplňkového krmiva MKP C. Toto je zamícháváno do jadrného krmiva ve 4% koncentraci. Dále jsou k dispozici celoročně doplňovaná slaniska obsahující uvedený minerální doplněk v kombinaci s kusovou solí.
Pro provedení měření bylo navíc příhodné, že se v honitbě používají tzv. "lapače parůžků", umisťované ke korytům s jadrným krmivem v době shazování srnců. Ze šestiletého období od roku 2001 do roku 2006 jsme měli k 128 shozů od srnců všech věkových kategorií.
Shozy srnců jsme podle tvaru pečetí roztřídili podle pravděpodobného věku srnců do v myslivecké praxi používaných věkových tříd. K tomu přispěla i znalost značné části těchto srnců vítějevskými myslivci z jejich pozorování v honitbě. A navíc také skutečnost, že jednotlivé shozy některých srnců byly nalezeny opakovaně, v jednom případě to bylo dokonce nepřetržitě po dobu čtyř let.
Z celkového počtu shozů s vysokou pravděpodobností odpovídalo I. věkové třídě (1 až 2letí) 30 shozů, II. věkové třídě (3 až 4letí) také 30 shozů a III. věkové třídě (5 a více let) 68 shozů. Shozy byly zváženy s přesností 1 gramu a byl u nich změřen objem s přesností na 1 cm3. Vyhodnocené výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 1.
Z výsledků vyplývá, že specifická hmotnost parožiny srnců z honitby Vítějeves byla v průměru 1,85 g/cm3. Při porovnání v tabulce č. 2 vyplývá, že specifická hmotnost parožiny srnců z honitby Vítějeves je o 0,11 g/cm3 vyšší, tj. o 6,3 %, než uvádí z lepších přírodních podmínek jižní Moravy Scherer (2007). Odtud bylo hodnoceno 138 shozů.
Tato hodnota je ale u souboru měřených srnců z Vítějevsi nižší o 0,1 g/cm3, tj. o 5,1 % než uváděl Rieck (Raesfeld 1956) před 50 lety. V případě zjištění Scherera je to dokonce o 0,21 g/cm3 méně, tj. o 11,8 %.
Z uvedeného hlediska toto ukazuje, že dlouhodobá aplikace minerálií má v současných přírodních podmínkách značný význam pro zvýšení průměrné specifické hmotnosti parožiny a tím pro tvorbu kvalitnějších trofejí. Z měřených 128 shozů bylo 7 párových a rozdíly v specifické hmotnosti parožní hmoty mezi pravým a levým parůžkem byly v rozmezí 0,02 až 0,09 g/cm3, o průměru pouhých 0,03 g/cm3. V souboru z jižní Moravy (Scherer) uvádí u párových shozů, že jednotlivě vykazovaly značné hmotnostní rozdíly parožní hmoty se zjištěnými rozdíly mezi párovými parůžky až 0,21 g/cm3. Přisuzuje to tomu, že růst paroží řídí centrální nervová soustava na každé pučnici asynchronně (samostatně). Srnci z honitby Vítějeves měli standardnější tvorbu parožní hmoty se zcela minimálními rozdíly specifické hmotnosti mezi oběma parůžky.
Dalším zjištěním Scherera je, že nejvyšší hmotnost parožní hmoty na 1 cm3 dosahovaly parůžky srnců v produktivním věku převážně ve II. a III. věkové třídě. V námi měřeném souboru jsme naopak zjistili, že srnci I. a III. věkové třídy měli průměrnou specifickou hmotnost paroží v g/cm3 prakticky shodnou a nižší specifickou hmotnost měli dospívající srnci II. věkové třídy. Možné vysvětlení je, že vzhledem k celoroční aplikaci minerálií a stále pečlivějšímu celoročnímu doplňováním minerálií do slanisek, mají mladí srnci vzhledem k vytvářené menší předparožní tkáni, přes intenzivní růst kostry, stále ještě značný přebytek vápníku a tím možnost tvorby parožní hmoty s vyšší specifickou hmotností. U dospělých srnců bude zřejmě tato hodnota odpovídající rovnováze v jejich metabolismu. U dospívajících srnců je možné, vzhledem k neopotřebení chrupu a tím lepšímu zpracování přijímané potravy, že je přijímáno vysoké množství bílkovinných složek a tím je dána možnost rychlejšího a většího růstu předparožní tkáně jako přebytku metabolismu. Tím je také možné, že objem vnitřní porézní dřeně parůžku je větší a snižuje se tím specifická hmotnost parůžku.

Dalším zjištěním uvedeným v tabulce č. 3 bylo, že shozy, jejichž specifická hmotnost parožiny se odlišovala od zjištěného průměru o 0,1 g/cm3 a více, v plusových i minusových hodnotách, se od ostatních shozů nijak neodlišovaly a vizuálně odpovídaly průměru daného věku a jejich velikosti. Oproti souboru shozů hodnocených Schererem byly zjištěné nejnižší i nejvyšší hodnoty specifické hmotnosti paroží nepatrně vyšší. Výskyt shozů se specifickou hmotností vyšší než 2 g/cm3 byl v námi měřeném souboru pouze ve čtyřech případech, tj. 3,1 %.
Ze svých výsledků Scherer uvádí, že se dříve naměřené hodnoty g/cm3 po dobu evoluce snížily z průměrné hodnoty 1,95 g na jím zjištěných 1,74 g na jižní Moravě. Domníváme se, že hlavní příčinou tohoto stavu oproti období před více než půlstoletím je skutečnost zásadních změn v přírodním prostředí. Jednak je dnešní populační hustota srnčí zvěře podstatně vyšší, větší je i stres a vnitřní tlak v populaci a vzájemná potravní konkurence, a jednak si myslíme, že zásadní je vliv pestrosti a kvality výživy, kdy je dnešní krajina méně vhodná, než bývala v minulosti po stránce potravní nabídky. K tomu ještě přistupují další faktory jako je otázka klidu v honitbě, možné zvýšené parazitace při velké populační hustotě, vliv chemizace a další faktory. A tedy tím i ovlivnění individuálního výživového a zdravotního stavu každého srnce v období růstu parůžků.
Paroží jako útvar, který vzniká z přebytku látkové výměny, se může dobře vytvořit pouze za předpokladu, že srnec má v době tvorby paroží dostatek všech organických i anorganických látek nutných k jeho vytvoření. Jedná se především o bílkoviny uplatňující se hlavně při růstu předkostní tkáně, čímž je určena velikost a tvar parůžků. Parůžek obsahuje obvykle 44 % organických látek. Pro vyztužení bílkovinné části parohu pak z minerálních látek zejména vápník, fosfor a také hořčík. Parůžek pak obsahuje až 56 % anorganických minerálních látek. Teprve při příjmu hodnotné potravy (živin) je možné, že srnec za souhry všech příznivých okolností toho může využít k vytvoření mohutného paroží. Mechanismus získávání dostatečného množství těchto látek z živin je poněkud časově rozdílný.
Pokud se jedná o nejdůležitější organické látky podílející se na tvorbě parůžků, jsou jimi především bílkoviny a tyto jsou přijímány z potravy přímo a musí být zastoupeny v dostatečné míře v potravě v době parožení.
Pokud se jedná o minerální látky, je to především vápník potřebný pro utváření parůžků, který je uvolňován z kostry pod vlivem hormonálních změn a současně je využíván i vápník přijímaný v potravě.
Fosfor je přijímán přímo z potravy a nikde v těle není ukládán jako zásobní. To neznamená, že by potrava nehrála žádnou úlohu, ale naopak. Kostra je tedy zásobním místem, které nahrazuje nedostatek minerálních látek chybějících ve výživě v době tvorby parůžků. Během roku se vápník ukládá do kostry a odtud se v období růstu parůžků uvolňuje především z jejich mechanicky méně namáhaných částí jako jsou žebra, záprstní a zánártní kosti a stává se součástí parožní hmoty. Kvalita parůžků je tak závislá na výživě v době jejich růstu, ale hlavně významným způsobem v období předcházejícím parožení. Logicky tímto prostřednictvím také závisí tvorba parůžků i na složení půdy.
Z daného vyplývá, že celoroční výživa je jedna z nejdůležitějších podmínek ovlivňujících tvorbu a růst parůžků. Při nedostatečné výživě může u srnců docházet k omezenému a menšímu růstu parůžků. Naopak při optimální výživě může dojít k vytvoření nadprůměrných a kapitálních parůžků. To ostatně dokázaly pokusy, které prováděl Vogt na Děčínském Sněžníku kromě jelenů i u srnců a pokusy Bayerna se srnčí zvěří v jeho horské honitbě ve Štýrsku.

V paroží srnců je možné zjišťovat i cizorodé látky, jejichž přítomnost je závislá na prostředí, ve kterém srnčí zvěř žije a lze si tak ověřit stupeň znečištění životního prostředí. Chemickou analýzou parožiny je možné zjistit přítomnost a deponování těžkých kovů - olova, kadmia, zinku a chromu. Ale také síry jako důsledku kyselých dešťů z emisí. A tím i dalších možných negativních vlivů z prostředí na zdravotní stav srnčí zvěře, která na těchto místech žije.

Získané výsledky ukazují, že při nadstandardní či nástavbové péči jakou je aplikace minerálií srnčí zvěři, lze dosáhnout mimo jiné i kvalitnějších trofejí. Výsledky terénní aplikace minerálního doplňkového krmiva MKP C v honitbě Vítějeves ukazuje, že v péči o srnčí zvěř jsme ještě nevyčerpali všechny možnosti. V podstatě je to způsob jak srnčí zvěři doplnit současné nedostatky a chybějící minerální látky v její výživě. V honitbě Vítějeves bylo používáno minerální doplňkové krmivo MKP C. To z řady minerálních doplňků obsahuje na 1 kg nejnižší množství - 95 g vápníku a 56 g fosforu. Kromě toho obsahuje jako všechna ostatní dále uváděná minerální doplňková krmiva sodík, hořčík a stopové prvky - měď, mangan, zinek, kobalt a jód. Přesto jsou výsledky zvýšení specifické hmotnosti parožní hmoty srnců při jeho použití výrazné.
Z řady minerálních doplňkových krmiv vyráběných podnikem AGROS, v.o.s., Verměřovice lze ještě uvést MKP 4/B s obsahem vápníku 160 g a fosforu 80 g a zvýšeným obsahem hořčíku, dále lze zmínit řadu Premin Spárkatá Zvěř s obsahem vápníku 250 g a fosforu 130 g. Další z řady - Premin Spárkatá Zvěř Super obsahující navíc vitamín D (takže nahrazuje pro hospodaření s vápníkem při parožení případně chybějící zimní slunce), Premin Spárkatá Zvěř MAXI obsahující navíc ještě vitamín A, vitamín E a selen.
Skutečností je, že v posledních několika letech začínají být aplikována minerální doplňková krmiva z řady Premin Spárkatá Zvěř ve více honitbách na Moravě, ale i na Slovensku. A tam, kde prováděli aplikaci alespoň čtyři roky (ale někde dokonce jen dva roky), tam jsou loveni opakovaně kapitální a dokonce i medailoví srnci, kteří tam nikdy předtím nebyli. Je jen otázkou návyku srnčí zvěře (ověřenou v posledních několika letech v jiných honitbách), že začíná brát jadrná krmiva s mineráliemi již od konce srpna a bez zdravotních problémů je bere při neměnnosti složení mineralizovaného krmiva až do jarního období. To má zásadní význam pro zvýšení tukových rezerv pro zimní období, deponování zásobního vápníku do kostry, zlepšení kondice zvěře a vývoje plodů u srn. Kombinovaná slaniska s vyloženou kamennou solí a mineráliemi jsou po návyku srnčí zvěří navštěvovány celoročně. Nejvíce pak srnami v době kojení srnčat.

Musíme však zdůraznit jednu skutečnost - aplikace minerálních látek je řešení nadstandardní a nástavbové pro zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře i ostatní parohaté spárkaté zvěře ve volnosti, v oborách i farmových chovech. Nejedná se jen o samotné paroží, jeho tvorbu a velikost, je to jen doplňkové opatření v podmínkách chovu zvěře jako celku v souběhu s ostatními zásadami řádného mysliveckého obhospodařování srnčí zvěře. Proto je pro dosažení efektu akce nutné provádět mnohem důslednější a rozsahem větší průběrný odstřel především tělesně slabé, chovatelsky nevhodné holé srnčí zvěře. Nesmíme opomenout ani důsledné zlepšování zdravotního stavu zvěře a pro zvýšení účinnosti akce také snížení parazitace účinnou léčbou zvěře. Je skutečností, že při opakované každoroční půlroční aplikaci mineralizovaného jadrného krmiva se začíná ukazovat ve zvýšené míře i mimořádně silná mladá zvěř, a to zvláště tam, kde má srnčí zvěř možnost brát trvale výběrově to, co si sama ráda vezme. Začínají se objevovat silná srnčata se silnými mladými srnami a mimořádně dobře založenými, vysoce nadějnými mladými srnci. Proto musí být souběžným krokem to, že bude nutné přednostně odlovit také starou zvěř a nahradit ji mladou podstatně kvalitnější zvěří. To se vztahuje také na všechny staré a přestárlé trofejově slabé srnce. Teprve pak si mohou kvalitnější mladí srnci vytvořit svá teritoria a udržet se v honitbě.
Za umožnění tohoto průzkumu děkujeme MS Vítějeves, za spolupráci při zajištění parůžků a provádění měření předsedovi Petru Přikrylovi, mysliveckému hospodáři Lubomíru Kopeckému a členům Ing. Petru Babičkovi a Ing. Jiřímu Procházkovi.









Přiložené dokumenty

Media_13947_11_37.xls Tab 1 (15,00 KB)
Media_13947_21_37.xls Tab 2 (15,00 KB)
Media_13947_29_37.xls Tab 3 (15,50 KB)
Zpracování dat...