Časopis Myslivost

Standardy pro správné agroenvi. hospodaření zaměřené na prevenci škod zvěří a na zvěři

Myslivost 3/2008, str. 12  Dr. Ing. Petr MARADA
„Je nutné přestat oddělovat lesní a zemědělské hospodaření od myslivosti a nalézt střední cestu pro hospodářské využívání lesa, polí i pastvin při společné odpovědnosti za zachování všech živočišných druhů.“ Těmito slovy končil jeden z článků Doc. Ing. Vladimír Hanzala, CSc.

Jeho myšlenky generovaly zcela jistě z reálného stavu stávajícího agrárního ekosystému, vyznačujícího se neustále podporovaným dědictvím let minulých, kterým jsou extrémně velké pozemky zbavené přirozených překážek industriálnímu zemědělství, tj. remízků, mokřadů, malých vodních ploch, rozorávání mezí a polních cest.
Nejde však pouze o preferované a prosazované scelování pozemků, ale též o napřimování drobných vodních toků, nadměrné používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (často nahrazující nedostatečnou základní agrotechniku), které přispělo nejen ke zhoršování kvality půdy, ale i ke zmenšování početnosti populací a snižování druhové diverzity fauny a flóry. Příkladem je například pokles počtu koroptví polních z 6 mil. jedinců v roce 1935 na několik desítek tisíc jedinců v roce 1992.
Náhlé změny v početnosti, ukazující na snížení samoregulačních schopností populační dynamiky, jsou důsledkem zásadních změn přírodních stanovišť. V některých oblastech hospodaření je opouštění tradičních způsobů zemědělství příčinou ztráty cenných přírodních stanovišť a odtud i např. ztráty druhově bohatých luk (např. v oblasti Bílých Karpat). Vznikem neřízených úhorů, omezením lučního hospodářství a rozšiřováním ruderalizovaných ploch naopak dochází k rozvoji plevelných společenstev a k šíření plevelů, invazivních a expanzivních rostlin a jiných nežádoucích rostlinných druhů.

Velkovýrobní mechanizace nadále přispívá k výraznému zhutňování půdního podloží, k malé retenční schopnosti půdy, rušení krajinotvorných prvků a též nezanedbatelným škodám působeným na zvěři. Intenzivní zemědělství v řadě oblastí plošně snížilo i scenérickou hodnotu a "komunikační propustnost" české krajiny.

Díky politickým rozhodnutím a následným ekonomickým nástrojům MZe jsme svědky razantního růstu poptávky po zemědělských surovinách pro technické využití na biopaliva. Tato poptávka mimo jiné motivuje zemědělce k porušování zásad správných osevních postupů a tvorbě tzv. tržních osevních postupů. Tento přístup má celou řadu rizik, především pro krajinu a biodiverzitu. Podle Havla (2007) např. dvouletý cyklus střídání obilnin a řepky vede v důsledku k jednostrannému vytěžování půdy a následné nutnosti opětovného navracení živin do půdy. V praxi to znamená vyšší než nutné náklady na hnojiva, která však nedokáží stále "masivnější čerpání" příslušných látek prostřednictvím omezené druhové skladby hospodářských plodin plně nahradit. Výsledkem je výrazný pokles počtu organismů žijících na půdě a snižující se kvalita půdy, která se stává mrtvou hmotou. S tímto souvisí stále větší riziko povodní i sucha. Bohužel, před tímto negativním trendem - orientací na biopaliva - ve své zprávě varuje i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Kromě zdražení potravin je silně poukazováno na možnou devastaci přírody.

Nové trendy takového zemědělského hospodaření směřují ve svém důsledku k extrémům v oblasti velikosti škod působených zvěří a škod působených na zvěři. V kontextu tohoto stavu vydalo MZe prohlášení a následně metodický pokyn k problematice regulace početních stavů zvěře (Vorlíček, 2007).

V navazujícím dokumentu "Doporučená opatření pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území ČR" (Dobiáš, 2007) uvádí, že současné početní stavy spárkaté zvěře na území ČR neodpovídají potřebám lesního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody. Mimo jiných se zde též konstatuje, že výsledné početní stavy zvěře jsou pozitivně ovlivňovány zemědělskou výrobou, zejména velkoplošným pěstováním plodin, jako je kukuřice, řepka a slunečnice, které poskytují dostatek krytu, klidu a znesnadňují lov zvěře. Obdobné konstatování najdeme i v "Doporučených opatřeních pro redukci početních stavů prasete divokého na území ČR." (Pondělíček, 2004). Klíčový aspekt pěstování "tržních plodin" představuje ideální potravní nabídku, která je jedním z významných indikátorů podílejících se na populační explozi, např. u černé zvěře.

Opatření, která doporučuje MZe ve výše uváděných zdrojích (všem krajským a magistrátním úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy) nejsou však zaměřena na prevenci vzniku tohoto nežádoucího stavu (škod působených zvěří a na zvěři), kterým je disharmonie mezi stavy zvěře, uplatňovaným a žádaným způsobem zemědělského a mysliveckého hospodaření. Z těchto a jiných důvodů se jeví jako aktuální a velmi potřebné nabídnout subjektům zainteresovaným na odpovídajícím zemědělském ekosystému uplatnitelný nástroj, sloužící především k prevenci (předcházení) vzniku těchto nežádoucích událostí (poškozené životní prostředí) a dále k prokazování odpovídajícího přístupu těchto stran.

Možnosti řešení
Trendy v uplatňování základních metod ochrany před škodami zvěří (kombinace ochrany biologické, mechanické a chemické s důrazem na zajištění únosných stavů zvěře) se ukazují z hlediska trvale udržitelného mysliveckého hospodaření nedostatečné. Ve většině případů tyto metody neřeší prevenci na základě příčiny problému, ale řeší méně či více (ne)úspěšně již vzniklý problém. Z tohoto důvodu se nabízí řešení ve vývoji, implementaci a uplatňování nástroje pro management (řízení) a vlastní hospodaření, který klade důraz na důkladnou analýzu ekosystémů a přijetí odpovídajících opatření jak ze strany zemědělských a lesních hospodářů, tak ze strany samotných myslivců ještě před vlastním hospodařením.
Pro takový způsob hospodaření, který by kromě myslivců a lesníků ukládal povinnost i zemědělcům nejprve zhodnotit ekosystém a s ohledem na jeho stav přijmout odpovídající přístupy k hospodaření, nebyl dosud vytvořen odpovídající standard. Pouze pro potřeby obchodních řetězců byla v západní Evropě vytvořena specifikace EUREGAP, která vyžaduje po zemědělcích tzv. ověření kritérií shody, že produkční plochy jsou vhodné pro zamýšlený účel. Hodnocení ekosystému zde však též absentuje.(EUREPGAP, verze 2.0 březen-05)
Škody zvěří nejsou jednostrannou záležitostí lesníků, zemědělců nebo myslivců. Problémem není zemědělsky hospodařit či pěstovat les bez zvěře, stejně jako realizovat chov zvěře bez ohledu na její působení na prostředí. Umění je obojí spojit (Havránek F. a kol., 2005). Zajištění stavu blížícímu se ideálu by mělo být výsledkem aplikace standardu založeného na platformě platných právních požadavků a praxe.
Proto byla vytvořena a v praxi ověřována metodická pomůcka pro zemědělce - standard pro zajištění kvality agroenvironmentálního hospodaření uplatnitelný v různých ekosystémech s ohledem na minimalizaci škod působených zvěří a na zvěři. Smyslem je stanovení požadavků na řízení a výkon činností zemědělců akceptujících příslušný a správným způsobem vyhodnocený ekosystém, který bude zohledňovat přítomné populace zvěře a další zástupce flóry a fauny. Uplatnění těchto požadavků se jeví jako ideální řešení pro prevenci a optimalizaci rozsahu škod působených zvěří. Základem tohoto dokumentu je "standardizace" agroenvironmentálních technik příznivých pro chov zvěře a odpovídajícím zásadám správné zemědělské praxe, které povedou k naplnění principů trvale udržitelného rozvoje a zachovaní obnovitelného přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů včetně zachování a rozvoje odpovídající biodiverzity.

Standard vychází z platných právních a pro zemědělského podnikatele závazných předpisů; obsahuje zásadní požadavky nezbytné pro:
* hodnocení ekosystémů (odpovídající a pravidelně prováděné hodnocení je nezbytné pro příslušné hospodaření, klíčové pro plány mysliveckého hospodaření, základ pro komunikaci..);
* stanovení možných procesů, postupů, činností a aktivit, které mají nebo mohou mít významný environmentální dopad v ekosystému a lze je uplatňovat a řídit (ze strany zemědělců);
* řízení právních požadavků (identifikace, zajištění dostupnosti, analýza uplatnitelnosti, povědomí.);
* plánování (požadavky na zajištění kompatibility osevních postupů a plánů zalesňování s plány mysliveckého hospodaření, plány územními, plány společných zařízení v rámci pozemkových úprav..);
* organizační zajištění jednotlivých činností (stanovení odpovědností za činnosti zemědělské, myslivecké, rostlinolékařské.);
* zajištění lidských zdrojů a odpovídající systém vzdělávání;
* zajištění potřebné infrastruktury (budovy, stroje, technologie.)
* interní a externí komunikaci (metody a postupy výměnu informací);
* realizaci krajinotvorných prvků (agroenvironmentální programy, programy pro rozvoj venkova a životní prostředí);
* poskytování rostlinolékařská péče;
* minimalizaci vlivu mobilních energetických prostředků včetně vlivu související mechanizace na životní prostředí;
* správnou zemědělskou praxi a její aplikaci;
* správné myslivecké hospodaření a jeho aplikaci;
* metodiku kontrolní činnosti, auditing;
* řešení stížností, reklamací a dalších nežádoucích událostí;
* analýzu podnětů pro zlepšování a další.

Předpokládá se, že uplatnění standardu bude u agrárních subjektů dobrovolné; velkým přínosem se jeví jeho uplatnění při prokazování odpovídajícího hospodaření za účelem nárokování škod působených zvěří a na zvěři. Podmínkou plošné implementace standardu je provedení odpovídajícího ověření, kterým se rozumí implementace jednotlivých zásad standardu při činnostech subjektů vykonávajících zemědělskou činnost na honebních pozemcích a vyhodnocení předem stanovených indikátorů a dále adekvátní podpora jeho uplatňování (publikace, semináře). Vzhledem k aktuální zemědělské politice, která klade důraz na ochranu přírody a krajiny a minimalizaci vlivů intenzivního zemědělství se jeví využití standardu po vzoru uplatnění podmínek "cross compliance" při poskytování dotací zemědělcům jako reálné.

Závěr
Řešení pro zemědělsky hospodařící subjekty směřující k minimalizaci škod působených zvěří a na zvěři nabízí vytvořený dokument - standard pro oblast agroenvironmentálního managementu, zaměřený na aspekty chovu zvěře a zemědělství. Dokument by měl zemědělským podnikatelům sloužit jako nástroj obsahující prvky účinného systému řízení, které je možno integrovat s ostatními potřebami, a tak pomáhat jak zemědělcům, tak uživatelům honiteb dosáhnout environmentálních a ekonomických cílů. Hlavním smyslem tohoto standardu je stanovit postupy pro hodnocení ekosystémů a dále výkon a řízení činností vlastníků, uživatelů a dalších hospodářů které budou podporovat ochranu životního prostředí a činnosti zajišťující prevenci působení škod zvěří v rovnováze se sociálními a ekonomickými potřebami.
Norma specifikuje požadavky uplatnitelné na organizace všech typů a velikostí tak, aby zohlednila různé geografické, kulturní a sociální podmínky. Pokud bude zájem z oblasti zainteresovaných stran, může být dokument využíván pro potřeby certifikací či jiných ověřovacích procedur.
Celé znění dokumentu je dostupné v elektronické verzi na adrese www.myslivost.cz (Menu/Info pro myslivce/Užitečné informace)

Standard byl vytvořen jako metodická pomůcka v podpůrném programu 9.F.g Metodická činnost k podpoře zemědělského poradenského systému Ministerstva zemědělství

Kontakt na autora:
Dr. Ing. Petr Marada
MZLU v Brně
Ústav zemědělské, potravinářské a enviromentální techniky
Zemědělská 1, 613 00 Brno
p.marada@quick.cz

















Zpracování dat...