ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Červen / 2008

Aplikace minerálií v dužnatých krmivech

Myslivost 6/2008, str. 48  Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK
Při snaze o zkvalitňování chovu srnčí zvěře jsme se zabývali dalšími možnostmi aplikace minerálních doplňkových krmiv. Vyzkoušeli jsme možnost jejich aplikace v dužnatém krmivu, což se ukazuje jako jedna z dalších vhodných doplňkových metod terénního použití v době přikrmování
Základní je samozřejmě použití v jadrných krmivech, což je nezastupitelné u srnčí zvěře v podzimním období pro souběžné vytvoření tukových rezerv pro snazší přežití zimy. Pro snížení nákladů při aplikaci minerálií je výhodné jejich použití také v dužnatých krmivech, což významným způsobem snižuje vynakládané finanční prostředky a zvyšuje příjem minerálních látek a vitamínů.
Po výstavbě experimentálního krmelce v honitbě Velké Losiny v srpnu 2003 jsme zvažovali, jak k němu soustředit srnčí zvěř. Ihned, jakmile se začala začátkem září moštovat jablka, byly vyloženy jablečné výlisky volně na zem na třech místech v okolí experimentálního krmelce ve vzdálenosti 600 až 800 m. Jablečné výlisky jsou pro srnčí zvěř vysoce atraktivní (stejně tak i pro jelení a daňčí zvěř). Výhodou je, že jejich vůní je srnčí zvěř přitahována a začíná je brát prakticky okamžitě.
Současně byl u experimentálního krmelce ve vzdálenosti asi 10 m vybudován krmný stůl pro jejich vyložení. Jablečné výlisky jako odpad výroby jsou v podstatě bez nákladů, které představují pouze jejich odvoz a v každé provozovně se jich rádi zbaví, neboť s nimi nemusí dále nijak manipulovat.
U experimentálního krmelce byl kromě vyloženého jadrného krmiva s minerálním doplňkem MKP C, přidán uvedený minerální doplněk i do jablečných výlisků. A to zcela jednoduchým způsobem, že na množství vyložených výlisků na krmném stole byl minerální doplněk rovnoměrně rozsypán. Bylo zajímavé, že v místech, kde ho bylo nejvíce, byly výlisky brány přednostně. Asi to bylo způsobeno tím, že je v něm velké množství mletého anýzu a ¾ jeho hmotnosti u použitého MKP C tvoří otruby, do kterých jsou minerálie zamíchány.
Popsaným způsobem byla aplikace prováděna dva roky, ale vyskytl se jeden problém. V době kdy padal sníh a následně přišly oblevy docházelo k zamrznutí povrchu výlisků ledem. Proto byla u experimentálního krmelce prodloužena střecha a pod ní byl vybudován dvojitý krmný stůl na dužnatá krmiva (foto č.1). Aplikace minerálních doplňků pak probíhala tak, že se navrstvila asi 3 - 4 cm vysoká vrstva výlisků, posypala se rovnoměrně minerálním doplňkem v množství odpovídajíc 4 % hmotnosti vyložených výlisků, navrstvila se další vrstva, znovu minerálie atd. až do naplnění krmného stolu. Takto mineralizované jablečné výlisky brala srnčí zvěř bez nejmenších problémů.
Také byla vyzkoušena aplikace ve strouhané krmné řepě s příměsí 10 % ovesného šrotu a byl přidán 4 % hmotnostní podíl minerálií a vše rozmícháno ve vaničce. Rovněž takto připravené mineralizované dužnaté krmivo srnčí zvěř brala, ale příprava je pracná a srnčí zvěř dávala přednost jablečným výliskům.
Na podzim a v zimě 2007/2008 bylo vykládání dužnatého krmiva upraveno tak, že bylo použito v hmotnostním poměru 1 : 1 (strouhaná cukrovka a jablečné výlisky - od poloviny října, od konce srpna do té doby byly používány samotné jablečné výlisky) s tím, že jednotlivé několikacentimetrové vrstvy střídavě cukrovky a výlisků, byla každá posypána odpovídajícím 4 % hmotnostním podílem většinou minerálním doplňkem Premin Spárkatá zvěř. Byly vyzkoušeny i modifikace Super a MAXI.
Nasypávání příslušného množství probíhalo triviálně plastovým kbelíkem od hořčice se dnem provrtanými malými otvory připomínající síto a na jeho vnitřní straně byly vyznačeny rysky hmotnosti minerálního doplňku ve vzdálenosti 10 dkg pro přesné dávkování. (foto č. 2 a 3). Spotřeba takto připravené mineralizované dužnaté krmné směsi byla za období od poloviny října do konce března průměrně 1 kg na srnčí kus a den. Takto připravené dužnaté krmivo bylo vykládáno, aby bylo čerstvé 2 až 3x týdně - podle jeho spotřeby. Spotřeba mírně kolísala podle průběhu počasí za teplého počasí bylo bráno něco méně.
Souběžně bral každý kus srnčí zvěře v tomto období také v průměru 1 kg jadrného krmiva s Preminem denně bez větších výkyvů braného množství. Jadrné krmivo bylo u experimentálního krmelce doplňováno prakticky denně v odměřeném objemu s přepočtem na kg a vždy to bylo zaznamenáno. To představovalo v součtu na srnčí kus a den přibližně spotřebu Preminu (vyzkoušeny všechny tři modifikace) 8 dkg denně bez jakýkoliv zdravotních problémů, zvěř byla celou dobu ve vynikající kondici.
Dále v období od poloviny srpna 2007 byly jablečné výlisky kromě experimentálního krmelce vyloženy na dvou ze tří obvyklých lákacích míst v okolí, rovněž s aplikaci Preminu Spárkatá zvěř. Výlisky byly rovněž ve vrstvách prosypány 4 % objemem minerálního doplňku a byly vytvarovány do tvaru krychle o výšce asi 70 cm. Zvěř je začala brát také ihned ve zvyšujícím se množství, což v průměru do poloviny října, kdy byly všechny spotřebovány, představovalo přes 0,5 kg na srnčí kus a den a byly k dispozici i u experimentálního krmelce (včetně mineralizovaného jadrného krmiva).

Při té příležitosti bylo také vyzkoušeno (protože výlisky nejsou časově tak brzo k dispozici), že již na podzim 2006 byla zásoba výlisků udusána do plechových 200litrových sudů, překryty silným igelitem a pevně neprodyšně uzavřeny uzávěry a umístěny do chladného sklepa. Mírně zakvasily, při zachování jejich konzistence a jejich "mírně alkoholová vůně" byla pro srnčí zvěř značně atraktivní. Je to vše sice trochu pracné, ale podstatně levnější něž aplikace v jadrných krmivech a jako doplněk k aplikovanému množství minerálií v jadrném krmivu velmi vhodné.

Dále jsme vyzkoušeli ještě u dvou krmelců jednodušší použití mineralizovaných jablečných výlisků. Ke krmelcům byly umístěny 200litrové sudy. Do nich byly v 5 cm vrstvách dány čerstvé jablečné výlisky, každá vrstva posypaná 4 % hmotnostním množstvím Preminu Spárkatá zvěř a udusána kolíkem (tím byl poměrně rovnoměrně rozmístěn) a sud byl uzavřen. Hmotnost výlisků byla odměřována kbelíkem a k tomu příslušné množství minerálií, což bylo potřeba si nejprve doma zkušebně zvážit. Prakticky ihned po této přípravě byla každý týden 1 až 2x vyložena tato směs do koryta u krmelce souběžně s dosypáváním mineralizovaného jadrného krmiva. V období od poloviny října do konce února, kdy byla zásoba vyčerpána, bylo jich na každý kus srnčí zvěře a den spotřebováno asi 0,5 kg a souběžně bylo spotřebováno při běžné základní krmné dávce 0,3 kg jadrného mineralizovaného krmiva na srnčí kus a den (dohromady 3 dkg minerálního doplňku na kus srnčí zvěře a den).
Uvedený způsob představuje pouze jednorázovou přípravu, takto připravené jablečné výlisky celou zimu nezmrzly a lehce se vyndavaly do koryta železnou lopatkou. Jestliže 1 kg mineralizovaného jadrné krmiva podle kvality obsažených jadrných krmiv přijde na přibližně 6 Kč, takto mineralizované jablečné výlisky vyjdou nákladově při současných zvýšených cenách Preminu asi na 90 haléřů na 1 kg (bez nákladů na dopravu). Přitom účel a výsledek přijímaného množství minerálií je v podstatě stejný jako v jadrném krmivu. Tomu ale dává srnčí zvěř vždy přednost a dužnaté krmivo bere zpočátku v menším množství a braný objem se zvyšuje s úbytkem přirozené potravní nabídky během podzimu.

V poslední době začíná být aplikován minerální doplněk Premin Spárkaté zvěř MAXI také v oborních chovech s chovy jelení a daňčí zvěře. Je to například v oborách Hutě, Radějov, Velichovky, Slavice a dalších. Podle jednotlivých obor probíhá aplikace jak v jadrných krmivech, tak i krmivech dužnatých. Například v oboře Radějov na krmné stoly do kvalitní řezané vojtěškové senáže s přidáním ovsa, zpočátku 10 % a od doby shození paroží s 30 % a menšího množství šrotované kukuřice s tím, že je na vyložené množství aplikován prosypáním ve vrstvách 3% hmotnostní objem Preminu. V oboře Slavice je pak aplikace prováděna do cukrovkových řízků obdobným způsobem. Jako základní dávku je vhodné aplikovat na 1 kus jelení zvěře a den 15 dkg a 1 kus daňčí zvěře a den 8 dkg minerálního doplňku.
V oborních chovech, kde je přikrmováno prakticky denně a je zajištěno oborníkem, je to jednodušší než ve volných honitbách s méně častou frekvencí přikrmování. V oborách je důležité zahájit aplikaci minerálních doplňků asi tři měsíce před shazováním paroží. U jelení zvěře po půlce listopadu a u daňčí zvěře začátkem roku. A to z toho důvodu, aby byly v kostře deponovány co nejvyšší zásoby vápníku, který je pro růst paroží následně uvolněn, při jeho dalším příjmu z předkládaných mineralizovaných krmiv po dobu parožení. Kromě základní aplikace minerálních doplňků v jadrných krmivech je tato metoda jejich aplikace v dužnatých krmivech, senáži, siláži či řízcích vhodnou doplňkovou metodou snižující náklady komplexu opatření ke zkvalitnění chovu parohaté spárkaté zvěře.

Samostatnou kapitolou je pak otázka přikrmování objemnými krmivy. I tam, kde má srnčí zvěř neomezené množství jadrných a dužnatých krmiv, je potřeba mít objemová krmiva v dostatečné zásobě, i když je většinou, i velmi kvalitní, v tomto případě příliš nebere. U experimentálního krmelce bylo vždy k dispozici kvalitní luční seno s vysokým obsahem bylin a bílého jetele. Dále zde byla maliníková letnina. Každé dva týdny bylo seno od žebřin odděláno, znovu přeházené umístěno k žebřinám a povytaženo tesařskou kramlí ven, aby si z něj srnčí zvěř mohla vybírat lístky. U velkého zásobníkového krmelce to musí provádět dvě osoby, jedna přikládá seno k žebřinám a druhá je vytahuje asi tak 10 i více centimetrů vně žebřin (foto 4). Každý den bylo vytahané seno a na zemi ležící zbytky sena u experimentálního krmelce zameteny a dány na kompostiště. Maliníková letnina vyvěšená na tyči mimo krmelec byla brána celkem průběžně, zvláště když trochu zvlhla a nebyla příliš suchá.
U srnčí zvěře je s objemným krmivem trochu potíž. Přednostně bere bylinné seno a pokud obsahuje více travin, musí být tyto posečeny ještě velmi mladé, před jejich rozkvětem. Jiné seno není schopno srnčí účinně trávit. A takové stébelnaté travní seno připravované až při a nebo po odkvětu trav je pro srnčí prakticky nestravitelné a je tak jen na efekt. Také je důležitá manipulace se senem před zahájením přikrmování. Je-li do krmelce navezeno ihned po sklizni, je před zahájením přikrmování nutné seno přeházet a asi 20cm vrstvu ležící na žebřinách odstranit. Toto seno lze umístit někde vedle krmelce do vidlice nebo mezi dva kmínky stromů a jak rozvlhne, tak se v něm srnčí zvěř ráda přehrabuje.
Také je důležitá vzdálenost žebřin od sebe. Měla by být větší než 20 cm, aby si mohla srnčí zvěř objemné krmivo povytáhnout a vybrat z něho lístky. Vzdálenost minimálně 20 cm je důležitá také u zásobníkových krmelců z důvodu, že pokud by do něho srnčí zvěř vnikla, aby nezůstala zaklíněna mezi žebřinami, kde by také mohla uhynout. Nejhorší je, když jsou žebřiny blízko sebe, zvěř povytáhne stébla z povrchu sena, ta zůstávající trvale mezi žebřinami a dál se již zvěř ke kvalitnějšímu krmivu nedostane.
Výhodné je používat dobře usušenou vojtěšku sečenou v době tvorby květních poupat a nebo červený jetel sečený při počátku jeho květu, po zavadnutí dosoušené na sušácích bez oddrolení lístků. Nejraději bere srnčí zvěř letninu z mladých kopřiv připravenou před jejich květem, ale v podstatě bere dobře každou včas připravenou letninu (z dřevin, maliníku, starčeku apod.).

Také nás dále zajímala vzdálenost, ze které srnčí zvěř, které je vždy v zimě soustředěno i přes 30 kusů, přichází k experimentálnímu krmelci. V posledních dvou mírných zimách to bylo obvykle do 800 m, ale také přes dva kilometry. Bylo to zjištěno tak, že se vícekrát šlo na čerstvém sněhu od krmelce proti stopám přicházející zvěře až k zálehu. Po této cestě bylo pozorováno, že místy srnčí rozhrabuje stařinu či okusuje náletové listnáče. Tím si doplňuje přirozenou potravou ve velkém množství braná jadrná a dužnatá krmiva. A bere potom jen malé množství objemných krmiv.
Jiná situace byla v kruté zimě 2005/2006, kdy se při výšce sněhu přes 1 m od listopadu do dubna zdržovala zvěř pouze v okolí krmelce a přecházela jen do nebližšího krytu. Ve zmíněné zimě brala také více objemných krmiv a v podstatě byla odkázána jen na to, co bylo k dispozici v experimentálním krmelci. Vzhledem k vysoké spotřebě jadrných krmiv v této zimě byli také roční srnci vůbec nejsilnější v paroží za celou dobu experimentu, polovina jich byla šesteráky. Po posledních mírných zimách to jsou sice také v paroží i 18 cm dlouzí a silní srnci, ale až na výjimky jen vidláci. U starších srnců byla tvorba kapitálních trofejí, zvláště srnců středního věku, při tomto experimentálním krmivářském pokusu s aplikací minerálií stabilnější.
V příští části bude zpracována problematika a zkušenosti s využitím kombinovaných slanisek s mineráliemi v terénní praxi v honitbách.

Zpracování dat...