85 let jednotné myslivecké organizace
Myslivost 4/2008, str. 6 Prof. Ing. et Ing. Josef HROMAS, CSc
Letos je tomu právě 85 let, kdy byla v Brně 23. dubna 1923 založena jednotná celostátní myslivecká organizace s výstižným názvem Československá myslivecká jednota. Ta postupně nahradila do té doby v podstatě bezcílné, nejednotné a místní lovecké, kynologické a střelecké organizace. Tehdejší Myslivecká jednota si dala za cíl prosazování celostátně jednotné myslivecké politiky v zájmu myslivecky řádně obhospodařovaných chovů dostatečných počtů zvěře, při její stoupající hmotnostní, trofejové a zdravotní kvalitě a při současném zvyšování odborné kvalifikace všech myslivců včetně zveřejňování a vysvětlování mysliveckých zájmů před nemysliveckou veřejností.
O prvorepublikovém zmnožování počtů myslivců v tehdejší ČSMJ a o jejich činnosti bylo již vícekrát psáno. Není nutno opakovat, že byly snahy za časů 1. čs. republiky iniciovat nový myslivecký zákon, což se ale v tehdejší společenské situaci nepodařilo prosadit, i když mrazy v zimě na přelomu let 1928/1929 byly příčinou vzniku tzv. "malého honebního zákona". Ten poprvé vyjmenoval druhy zvěře a dělil zvěř na užitkovou a škodnou, srstnatou a pernatou. Členění zvěře na užitkovou a škodnou bylo později kritizováno, i když mělo své opodstatnění, neboť za škody působené tzv. škodnou zvěří nemuseli myslivci tyto škody hradit. To ostatně platí u šelem a dravců dodnes.
Významnou úlohu ve sjednocování mysliveckých organizací a ve výchově myslivců sehrál od roku 1923 vydávaný časopis Stráž myslivosti (současná Myslivost). Významným celostátním počinem bylo i pořádání mysliveckých výstav od třicátých let 20. století, díky nimž se dostávala myslivost i do povědomí nemyslivecké veřejnosti. Navíc na nich byly prezentovány naše metody hodnocení trofejí, které byly v roce 1937 ujednoceny na zasedání CIC (Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře) v Praze a které jsou s malými upřesněními používány dodnes.
Ostatně Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře CIC vznikla na základě milánské konference, na níž již v roce 1926 založení mezinárodní myslivecké organizace požadoval Prof. Ing. Antonín Dyk, dlouholetý předseda ČSMJ a skladatel stále oficiálně používaných loveckých signálů. Dalším krokem k založení této největší mezinárodní myslivecké organizace, sdružující dnes více než 80 zemí světa, byla schůzka mysliveckých představitelů čtyř zemí (Francie, Polska, Rumunska a Československa) v roce 1928 v Nových Zámcích, která položila základ k založení CIC v roce 1930 v Paříži. Naše země se tak stala součástí světové rodiny myslivců a v CIC jsme již získali řadu mezinárodních uznání. Navíc byla Českomoravská myslivecká jednota v roce 1996 přijata do Federace mysliveckých svazů Evropské unie (FACE) založené v roce 1977. Ta sdružuje v současnosti již myslivecké svazy téměř v celé Evropě a sleduje legislativní návrhy EU vztahující se k myslivosti, které by měly respektovat myslivecké odlišnosti jednotlivých zemí a také nenásilně působit na přijímání právních norem vyhovujících těmto zemím i vývoji a pokroku myslivosti v celé Evropě.
Mezinárodních organizací zabývajících se myslivostí existuje ovšem více a i na jejich práci se tou či onou formou podílíme, neboť mezinárodní spolupráce je nutná i v myslivosti. Nejenže se v mezinárodním měřítku nemáme za co stydět, ale máme dokonce i některá světová prvenství, a to například v mysliveckém vzdělávání, včetně práce s mládeží a v dodržování myslivecké etiky a mysliveckých tradic, v rozsahu a úrovni intenzivních chovů zvěře (zejména v obornictví, bažantnictví a kačenářství), v širší péči o některé druhy zvěře v oblastech jejich chovů, v organizaci a úrovni okresních či oblastních chovatelských přehlídek, v organizaci a úrovni celostátních a mezinárodních mysliveckých a kynologických výstav, v celoplošných ozdravovacích akcích zvěře včetně vakcinace lišek a v neposlední řadě v akcích na ozdravování a zkvalitňování životního prostředí zvěře.
Převzatý, tzv. "říšský", zákon o myslivosti, platný od roku 1941 znamenal řadu negativ (povinné odevzdávání zbraní a znemožnění výkonu práva myslivosti pro mnoho našich myslivců), ale i pozitiv (zavedení zkoušek z myslivosti, pořádání chovatelských přehlídek, povinné členství v tehdejší České myslivecké jednotě aj.).
Poválečné myslivecké zákony byly vždy poplatné době v níž vznikaly, nicméně obvykle přebíraly pokrokové myšlenky ze zákonů předcházejících a více či méně na ně navazovaly.
V souladu se společenskými změnami vznikl v roce 1962 nový zákon o myslivosti č. 23, který na rozdíl od zákonů dřívějších (třeba od posledního č. 225/1947 Sb.) odtrhl právo myslivosti (tvorbu a držení honiteb) od vlastnictví pozemků a získali je uživatelé pozemků, pokud měli minimální výměru 500 ha. Na základě tohoto zákona vznikla myslivecká sdružení namísto dřívějších lidových mysliveckých společností a následně nahradil ČSMJ Československý myslivecký svaz členící se na krajské a okresní myslivecké svazy. Tento zákon vydržel až do roku 1992, kdy se už pouze Český myslivecký svaz (po odtržení Slovenského poĺovníckeho zväzu v roce 1969) aktivně účastnil při koncipování a tvorbě jeho novely (270/1992 Sb.).
Novela zákona z roku 1992 v podstatě navrátila právo myslivosti opět vlastníkům honebních pozemků, kteří na nich mohli vykonávat právo myslivosti buď sami anebo je mohli pronajímat mysliveckým sdružením. Tato novela sice ponechala minimální výměru honiteb na 500 ha, ale byla z ní odstraněna povinnost tvorby oblastí chovů zvěře. Zrušily se zkoušky pro myslivecké hospodáře a byly nahrazeny vyššími odbornými zkouškami. Zrušilo se ale také povinné členství v ČMS anebo jiné myslivecké organizaci, což bylo zřejmě na škodu, neboť povinné členství v jakékoli myslivecké organizaci s celostátní působností (mezitím byl znovuobnoven Řád sv. Huberta, byla založena Asociace profesionálních myslivců a česká pobočka Safari clubu) včetně navazujícího vydání či nevydání loveckého lístku je předpokladem dodržování a utužování nezbytné myslivecké morálky.
V roce 1992 byl název Český myslivecký svaz nahrazen názvem Českomoravská myslivecká jednota.
Teprve v roce 2001 byl vydán nový myslivecký zákon (449/2001 Sb.), jehož znění není nutno komentovat, neboť se jím v současné době řídí všichni naši myslivci. Povinné členství v některé z mysliveckých organizací z něho ale bylo opět vypuštěno, což může mít za následek určitou nejednotnost našich myslivců při prosazování našich zájmů. Navíc Sbor zástupců Českomoravské myslivecké jednoty rozhodl o právní subjektivitě okresních mysliveckých spolků, zatímco myslivecká sdružení měla právní subjektivitu již dříve a dobrovolně jsou organizována v okresních mysliveckých spolcích jako tzv. místní organizace.
Jedním z prvořadých úkolů naší myslivecké organizace bylo od samého prvopočátku zvyšování odborného mysliveckého vzdělávání a jeho rozšiřování do řad nemyslivecké veřejnosti. Tomu dlouhodobě napomáhají myslivecké časopisy a s nimi čím dál bohatší knihovna odborných mysliveckých monografií a také zábavných příběhů navazujících na nezapomenutelné beletristické autory, jichž u nás bylo až dosud nemálo. Je ale namístě si postesknout, že se v posledních letech čte méně než dříve a že náš volný čas vyplňuje více televize či rozhlas, jejichž redaktoři si ale mnohdy ulehčují práci tím, že popisují problémy pouze jednostranně a často v neprospěch myslivců. Přitom i u nás začíná žít větší část obyvatelstva ve městech, v nichž konzumují masovými médii předkládaná rádoby přírodoochranářská témata, která mnohdy nesouvisejí s přírodními životními koloběhy a rozmanitostmi přírody. Myslivost a postavení myslivců běžně chápou zejména lidé žijící na venkově, v bezprostředním kontaktu s přírodou.
Předpokládáme, že významnou roli mezi naší veřejností mohou sehrát televizní pořady navazující na nezapomenutelné "Lovy beze zbraní", ovšem chceme, aby to byly pořady v "myslivecké režii" - tedy informující o všech formách naší činnosti, rozhodně ne pouze o lovu, jak si také mnozí nemyslivci náš pobyt v přírodě zjednodušují. Chceme-li postupně a časem zvrátit někdy extrémní názory na obecně prospěšnou činnost myslivců, musíme začít informovat o naší práci především mládež. Ta může již od 15 let věku absolvovat myslivecké kurzy a po složení zkoušek získat lovecký lístek. Adepti v kurzech ale zejména získávají objektivní informace o tom, co myslivci chtějí a dělají. Domnívám se, že by tyto kurzy (třeba bez poplatků a zkoušek) mohli absolvovat i učitelé přírodopisu či jiní zájemci, kteří mají na naši mládež bezprostřední vliv. Ostatně v mnoha mysliveckých sdruženích existují i kroužky mladých přátel myslivosti, pro něž jsou pořádány každoroční soutěže vrcholící prázdninovými pobyty a soutěží "O zlatou srnčí trofej". Zájemci o vyšší mysliveckou kvalifikaci se mohou opět přihlásit ke zkouškám na myslivecké hospodáře či k vyšším odborným mysliveckým zkouškám. Tam se ovšem požadují i znalosti z mysliveckého výzkumu, na němž má ČMMJ také stálý zájem, zejména v souvislosti s možným ovlivňováním kvality zvěře včetně chápání závislostí mezi jejími klesajícími či stoupajícími stavy.
Pro mysliveckou, ale i nemysliveckou veřejnost pořádá ČMMJ pravidelné každoroční celostátní výstavy s mysliveckou tématikou, po přibližně pěti letech dokonce s mezinárodní účastí (v roce 2009 se předpokládá velká mezinárodní výstava v Lysé nad Labem). V každém okrese se na jaře konají hojně navštěvované okresní chovatelské přehlídky přehledně ukazující myslivecké úspěchy (a případně i neúspěchy) v jednotlivých honitbách v uplynulém roce. Podobný význam mají také tradiční místní výstavky při každoročně pořádaném "Červnu - měsíci myslivosti a ochrany přírody".
ČMMJ věnuje značnou pozornost nejen osvětové, nýbrž i umělecké činnosti, přičemž významným autorům jsou předávána ocenění - Umělecké ceny ČMMJ. Mnozí umělci čerpající z myslivecké tématiky - spisovatelé, hudebníci, malíři, sochaři, herci či zpěváci již nežijí, ale většinou mají i dnes své pokračovatele, kteří jsou obecně známí a jejichž výčet by přesáhl rozsah tohoto článku. Předpokládáme, že umělecká činnost inspirovaná myslivostí se bude rozvíjet i v budoucnosti. Nejen proto byl při ČMMJ založen "Klub mysliveckých trubačů", který má již řadu poboček a úspěšně se účastní řady našich i mezinárodních soutěží a propaguje tak nejen naše autory lovecké hudby (Dyka, Selementa, Vacka aj.). Jeho předsedou je JUDr. Petr Vacek.. Velice dobře si vede i "Klub fotografů přírody" založený již roku 1989 Slávou Štochlem a úspěšně nyní vedený Rostislavem Stachem. "Videoklub ČMMJ" oficiálně pracuje teprve od roku 2001, nicméně již má za sebou řadu akcí a vydavatelských počinů pod předsednictvím Jiřího Vlčka. V rámci zájmových klubů ČMMJ pracuje také nejmladší z nich - Klub autorů vedený Oldřichem Koudelkou. Ne ale všichni zájemci o aktivní mysliveckou činnost jsou v naší organizaci členy, přitom mají zájem o všestrannou pomoc naší myslivosti, a proto pro ně byl založen v roce 2001 "Klub přátel ČMMJ", jehož předsedou je JUDr. Ing. J. Botur, CSc. Již v roce 1994 se stala ČMMJ spoluzakladatelkou "Myslivecké nadace", která si vzala za úkol všestrannou podporu naší myslivosti prostřednictvím dotací, což se jí také pod předsednictvím Ing. V. Bureše daří.
Široký kulturně-osvětový a samozřejmě i myslivecký záběr ČMMJ by ovšem byl neúplný, kdyby v naší náplni chyběly i ostatní odbornosti naší činnosti. Především se jedná o oblast kynologie pečující o kvalitu a výkonnost našich loveckých psů. ČMMJ po mnohaletých diskusích vypracovala moderní zkušební řády a pečuje o soustavné zvyšování kvalifikace a doplňování počtu kynologických rozhodčích. Ve spolupráci s okresními mysliveckými spolky jsou každoročně pořádány zkoušky lovecké upotřebitelnosti psů různých loveckých plemen včetně nejvyšších zkoušek - memoriálů, z nichž nepochybně nejznámější je Memoriál Karla Podhajského. Jméno Karla Podhajského jeho historicky spjato především se založením plemenné knihy loveckých psů (Člp), kterou nyní vede Českomoravská kynologická jednota. Ta je součástí Českomoravské kynologické unie, která zastupuje náš stát na mezinárodní úrovni v FCI (Mezinárodní kynologická federace).
Další z významných aktivit ČMMJ je oblast loveckého střelectví, jehož hlavní náplní je dodržování bezpečnosti při nezbytných znalostech loveckých zbraní, střeliva a střelecké balistiky. Pořádání místních, oblastních, celostátních či dokonce mezinárodních střeleckých závodů se již stalo tradicí podobně jako rozšiřování počtu střeleckých rozhodčích včetně vyhodnocování nejlepších střelců. Naši špičkoví střelečtí závodníci získali již řadu úspěchů i v zahraničí, nicméně stále musíme mít na paměti střeleckou a hlavně bezpečnostní kvalitu všech našich myslivců, aby bylo co nejméně úrazů (pokud možno žádné) se střelnou zbraní. Dřívější cvičné střelby a opakování bezpečnostních pravidel před společnými hony měly v této souvislosti jistě svá opodstatnění.
Myslivecké aktivity ČMMJ v uplynulých letech není nutno podrobněji rozebírat (pokud se nechceme vracet do historie) a spočívaly především v iniciativách při tvorbě mysliveckých právních norem, neboť ty tvoří kostru naší činnosti a jaké jsou zákony, taková je i naše myslivost. Ministerstvo zemědělství vyslyšelo naše dlouholeté volání po zřízení samostatného Odboru pro rybářství, myslivost a včelařství, s nímž ČMMJ úzce spolupracuje, stejně jako je aktivní v posledních letech zřízené Myslivecké radě ministra včetně nově zákonem založené Ústřední hodnotitelské komise. Českomoravská myslivecká jednota je pověřena vedením evidence význačných trofejí. Také spolupráce s poslanci a senátory je nezbytností, stejně jako spolupráce s myslivci v zahraničí. Výsledky takové spolupráce se projevují i ve vypisování dotačních titulů sloužících ke zvelebení myslivosti včetně prezentace naší myslivosti v rámci republiky i v zahraničí.
Většinu mysliveckých aktivit si ovšem hradí myslivci sami. Především částí svých každoročních členských příspěvků do ČMMJ, ale také prostřednictvím svých obchodních organizací. (Nemluvě již o finančních aktivitách a náročnosti myslivecké činnosti v rámci jednotlivých honiteb), V posledních letech především díky naší Všeobecné pojišťovně Halali, a.s., o jejíž rozšířené působnosti směrem ke spokojenosti myslivců již byla v Myslivosti přinesena informace. Snad ani není třeba vyslovovat díky našemu časopisu Myslivost, s jehož aktivitami je většina jeho odběratelů dobře seznámena. V posledních letech se zkomplikovala situace v s.r.o. Interlov, který dříve vykupoval zvěřinu i živou zvěř monopolně, ale v nynější tržní situaci se dostal do finančních propadů, takže je z rozhodnutí Sboru zástupců v likvidaci. Tím se ovšem ekonomická situace ČMMJ zhoršila a je pravděpodobné, že se bude muset přistoupit k řešení úpravy členských příspěvků, aby nebylo nutno krátit naše dosavadní myslivecké i společenské aktivity.
Předpokládejme, že se naše myslivost do budoucna přenese i přes nepřízeň některých, o naší činnosti málo informovaných organizací, a že si udrží svou dosavadní dobrou pověst i mezi zahraničními myslivci. Proto přejme Českomoravské myslivecké jednotě i sobě navzájem do dalších let tradiční "Myslivosti zdar!"
Prof. Ing. et Ing. Josef HROMAS, CSc
čestný předseda ČMMJ