Časopis Myslivost

Mých 40 let zkušeností z lovu lišek

Myslivost 4/2008, str. 12  Miroslav FRANĚK
I když jsem vlastnil lovecký lístek od roku 1967, jako začínající myslivec jsem stále nedokázal ulovit lišku. Chyběly mi zkušenosti s lovem lišek, navíc jsem nevlastnil kulovou zbraň. V té době byla podmínka pět let mít lovecký lístek, aby byla kulová zbraň vydaná.


Tehdy se mladé lišky velice intenzívně norovaly v květnu, nory s liščaty byly vykopávány. Stavy lišek se začaly zvedat až okolo roku 1975. Ten rok jsem si pořídil k lovu lišek kulobrok ráže 7x57R/12 s puškohledem. Šance na ulovení lišky byly potom větší a můj roční úlovek byl průměrně 5 až 6 lišek. Po roce 1984 se stavy lišek výrazně zvýšily. V letech 1987 až 1991 jsem ulovil v průměru 20 lišek ročně. Rekordního lovu jsem docílil v roce 2002 - rovných 30 lišek. V letech 2003 až 2007 průměrně 15 lišek za rok. Celkem jsem za 40 let ulovil 335 lišek.

Lišky lovím při každé příležitosti - na čekané, u nor, na újedi, na vábení osvědčeným zamyškováním na ústa, vábení vřeštěním zajíce na dlaň ruky, napodobením skolení lišky, které se osvědčuje při kaňkování, a odchytem do vlčků.
Nesouhlasím s návrhy na hájení lišky v době výchovy mláďat. Právě v této době dokáže liška nadělat citelné ztráty na drobné zvěři. Jak výkonným lovcem je liška se mi potvrdilo vloni, když jsem v červnu ulovil starou lišku nesoucí v mordě "půlčáka" zajíce, dvě kuřata křepelky a dva hraboše. Vše ulovila během necelé půl hodiny v nízkém porostu vojtěšky. Lovící lišku jsem pozoroval dalekohledem na velkou vzdálenost, než s plnou mordou zvěře zamířila k norám, kde jsem ji ulovil svým remingtonem.
Je samozřejmou morální povinností myslivce potom ulovit liščata u nory při podvečerním nebo ranním čekání.

Velice napínavé jsou lovy lišek stopováním při ranní obnově za slunečných dnů. Lišky mají totiž velikou slabost vyhřívat se na sluníčku zalehlé v oračce. Celkem třikrát se mi povedlo takto lišku překvapit a vyšlápnout si ji z oračky na brokovou ránu.
Nebudu popisovat podrobně četné lovy na újedi, jen několik poznatků. Lišky nechodí na újeď tak často, když je tzv. myší rok a v době kaňkování. Liščí feny začínají intenzivně navštěvovat újediště v březnu a dubnu před vrhem liščat. Je dobré, když si dopoledne natáhneme vlečku k újedi (vývrhy, zbytky ryb). Vše dám do síťky od cibule a natáhnu vlečku přes spády lišek. Takto jsem ulovil mého největšího lišáka (hmotnost 11,5 kg), jehož lebka byla obodována v Lysé nad Labem v roce 2005 na 26,28 bodů CIC a v katalogu figurovala na druhém místě.
Dalšího z mých "zlatých lišáků" jsem ulovil při kaňkování napodobením skolení. Doslova se přiřítil rychlostí dostihového koně k mému posedu u potoka, kde zcela jistě čekal soka.
Při kaňkování po ulovení liščí feny zůstávám sedět, je totiž velká pravděpodobnost, že ve stopách lišky přistřídá lišák, což se mi mnohokrát vyplatilo.

Při tlumení lišek se mi velice osvědčil vlček. Funguje na principu zarážky v plechové rouře dlouhé asi jeden metr. Vlček zasunu do otvoru melioračního kanálku, který lišky často navštěvují. Druhý vchod musí být řádně utěsněn kameny. Obyčejně do tří dnů se liška lapí do vlčku. Ale pozor, v kanálku může být při kaňkování lišek více. Povedlo se mi, že jsem odchytil i čtyři lišky za sebou z jednoho kanálku! Nutná je pravidelná denní kontrola nalíčení.

Poslední dobou pozoruji, že lišky začínají osídlovat přímo intravilány obcí a měst. U nás v obci tak pravidelně vyvádějí lišky mladé v okolí hospodářských budov, kravína, skladů a sil obilí. Zde je největší problémem otázka lovu na nehonebním pozemku. Dříve myslivecké sdružení určilo z řad svých členů myslivce pověřeného lovem lišek na nehonebních pozemcích. Nyní je to velký problém. Lišky doslova v obci pod okny nerušeně vyvádějí mladé a je to začarovaný kruh, liščí populace rychle narůstá. Odnáší to drůbež obyvatel vesnice, kteří potom láteří na myslivce, aby něco s těmi liškami udělali.

Nejlepších výsledků při tlumení liščí populace mám při čekání u tzv. matečních nor. U nor je zapotřebí k podzimku vždy řádně upravit okolí k dobrému výhledu - vysekat kopřivy a stvoly. Při lovu brokem se držím zásady střílet lišku v pozici na široko do vzdálenosti 35 m. Musíme se vyvarovat rány na ostro nebo na odcházející lišku při větší vzdálenosti. Při tomto lovu je zapotřebí co nejméně pohybu, zbraň mít připravenou k výstřelu, dávat pozor na cvakající pojistky při odjištění zbraně, protože liška velice dobře slyší.
Při kaňkování vycházejí lišky z nor poměrně brzy - ještě za světla. Je lepší střílet na první lišku dále od nory. Obvykle jde za ní ještě další liška.
Velice se mi osvědčilo projíždění vysokého sněhu traktorem až k posedům. Navečer zde pak mohu ulovit lišku, která využívá velice ráda vyjetých kolejí.
Vzrušujícím lovem při čerstvě napadaném sněhu je i šoulačka v bílém maskovacím oblečení. Při tomto lovu je zapotřebí dobře nastřelená kulovnice a dobrý dalekohled. Při šoulání dělám časté přestávky, vábím v místech, kde není tolik krytu, abych navábenou lišku včas zahlédl. Lovím většinou na velkých zasněžených lánech porostu vojtěšky, kde rády lišky myškují a nejsou zde posedy.
Dalším osvědčeným lovem lišek je čekání na jejich spádech, předem obeznaných. Liška je tvor konzervativní a své spády dodržuje, zvláště podél potoků.

Poslední dobou používám k lovu lišek kulovnici ráže .222 remington s puškohledem se zvětšením 3 - 9x. Je to ideální zbraň pro lov lišek. Není problém pro dobrého střelce si s touto zbraní "sáhnout" pro lišku na 140 - 150 m. Jen pozor na vysoké strniště řepky, vysokou trávu nebo keře. Sebemenší stéblo či stvol střelu odchýlí zcela jistě od cíle.

Nastínil jsem zde různé způsoby tlumení lišek, jejichž stavy je nutno "držet na uzdě". Ruku na srdce myslivci, kolikrát pustíte lišku na čekané bez rány, jen abyste si nezradili srnce nebo divočáka. Poslední dobou není liška pro některé myslivce předmětem lovu - co s ní?! V létě zahodit, v zimě jen někteří lišku stahují, kožešiny jdou špatně na odbyt. Správný myslivec nemá lišku pardonovat v žádné roční době. Uvědomme si, kolik zachráníme drobné zvěře v našich honitbách! Lišky spolu s kunami nám v některých honitbách doslova decimují poslední zbytky drobné zvěře. A to se na obzoru objevují nesmyslné návrhy na hájení lišek v období výchovy jejich mláďat. Stavy lišek se díky prováděné vakcinaci zvedají a je zapotřebí, aby myslivci k tomu nepřihlíželi nečinně. Proto je třeba lišky tlumit co nejvíce.

Zpracování dat...