Nejen rybník v centru pozornosti
Myslivost 4/2008, str. 38 Text a snímky Jiří KASINA
Při cestě z Prahy na jihozápad uvítají cestovatele na kraji Příbramska charakteristické pozůstatky těžební činnosti - vysoké haldy hlušiny bývalých dolů. Pokračujete-li ale dále na Březnicko, haldy záhy vystřídá opět líbivá krajina postupně přecházející v březnickou rybniční pánev, za zády vám zůstanou táhlé vršky Brd a v dálce se už pomalu začínají ukazovat neméně táhlé kopečky předhůří Šumavy. A právě na jih od Příbrami se nachází obec Lazsko, vesnička, která vás už při příjezdu vítá novotou svítící kapličkou na vršku vpravo od silnice. Na obecním úřadu mě už čekali jak starosta obce Jaroslav Hrubý, tak i předseda místního mysliveckého sdružení Zdeněk Korejs a hospodář Václav Hrubý. V obci totiž funguje výborně spolupráce mezi obecním úřadem a myslivci. A že by shoda jmen, nedejte se mýlit, opravdu je to otec a syn.
"V Lazsku máme v podstatě dnes už jen dva činné spolky - myslivce a hasiče," vysvětluje starosta Hrubý. "Ale nejen proto, protože máme mezi sebou rodinnou vazbu, ale hlavně z toho důvodu, že jsou myslivci aktivní, se obec snaží pomoci jim a oni naopak pracují ve prospěch obce. V roce 2003 jsem se stal starostou honebního společenstva, které myslivcům pronajímá honitbu. V té době se také připravoval plán komplexních pozemkových úprav a bylo proto logické, že se do příprav zapojili také myslivci. V rámci komplexních pozemkových úprav se mohou myslivci vyjádřit a vytvořit či upravit pozemky pro zvěř. Chce to jen chtít se domluvit."
Představme ale nejprve Myslivecké sdružení Příbram - Žežice, které na katastru Lazska hospodaří. Dejme slovo hospodáři Václavu Hrubému. "Hospodaříme v honitbě o rozloze 1255 ha, z toho je 879 ha zemědělské půdy, 370 ha lesní plochy a 6 ha vodních ploch. Honitba zasahuje také do katastru obcí Ostrov, Zavržice, Příbram a Žežice. Celkem máme 20 členů a je výhodou, že v podstatě všichni jsou místní nebo z okolních obcí.
Normovanou tu máme srnčí zvěř, zajíce a bažanta, jelen občas přechází a je tu i černá zvěř. Ročně střelíme sedm až osm divočáků, zajíce a bažanty nelovíme, z drobné děláme společné hony na vypuštěné kachny na jednom z rybníků. Zkoušeli jsme i hon připravit pro zahraniční hosty, abychom získali nějaké finanční prostředky."
Finančně tedy vycházíte dobře?
"No, to víte, jako i v jiných sdruženích většinu zvěřiny rozdělíme mezi členy, pokud se uloví něco navíc, tak dáváme zvěřinu do výkupu. Každoročně dostáváme od obce 5000 Kč neinvestičních prostředků na podporu myslivecké činnosti, děláme také brigády pro les a někdy i pro zemědělce, nějakou tu korunu získáme samozřejmě taky za provedené práce ve prospěch obce. Naší největší akcí je myslivecký ples pro občany, jednou je tady v Lazsku a další rok v Žežicích, plesy jsou opravdu navštěvované a kladně hodnocené."
A co škody zvěří a váš vztah se zemědělci?
"Hospodaří tu zemědělské společnosti Dobříš, Hrádek a Krásná Hora. Vztahy máme dobré, škody zatím moc nebyly, zatím jsme vše vyřešili dohodou,. Nejsou tu naštěstí velké lány a do nedávna tu hospodařili spíše menší zemědělci, kteří pěstovali více různých druhů plodin. To větší problém máme spíše s tím, že část honitby dosahuje přímo na kraj Příbrami, je to tedy z části příměstská honitba se všemi negativy ať už jsou to pejskaři, motorkáři, houbaři, rozdělávání ohňů v lese a nebo živelné táboření v přírodě. Dnešní doba je taková, že se na vesnice nastěhovali lidé z města, ti ale nemají zájem se sžít a nemají vztah k obci, pořídí si psa a jdou s ním na volno do lesa. Domluva s nimi není, nemají tu kořeny a vazby, prostě tu jen bydlí. Myslí si, že si mohou v lese dělat co chtějí, že jim vše patří, když je upozorníte, tak jsou i arogantní. Tlačí se nám také do honitby satelitní nově rostoucí rodinné domy na Zdaboři, přicházíme tak i o honební pozemky."
Vraťme se ale k meritu věci, kvůli které jsem myslivce v Lazsku navštívil. Ve vzájemné spolupráci s obcí tu dokázali vybudovat nový rybník a plánují další krajinné úpravy ve prospěch zvěře a myslivosti. O vysvětlení a poohlédnutí do nedávné historie jsem požádal pana starostu Hrubého.
"Komplexní pozemkové úpravy byly navrženy v roce 2004 a začaly se plnit v roce 2005. Už předtím byly plány na vybudování Stříbrného rybníka v místech, kde byla podmáčená půda a močály. Od Ministerstva životního prostředí jsme dostali velkou dotaci 4,2 mil Kč, obec k tomu přidala 800 000 Kč. Přitom od roku 2003 funguje myslivecké sdružení na pozemcích honebního společenstva, kde jsem honebním starostou. Takže spolupráce mezi myslivci a obecním úřadem běží od samého začátku úprav a probíhala i před tím, než se stal syn hospodářem. Hlavní část úprav krajiny spojených s vybudováním Stříbrného rybníka o rozloze 1,1 ha a úpravy starého melioračního kanálu skončily v roce 2007 a nyní čekáme na zápis do katastru.
U rybníka byla vybudována nová hráz s přepadem a odtokem do kanálu, na protější straně rybník přechází do mělké mokřiny, kde je výborné prostředí, vyskytuje se tam celá řada obojživelníků a žab, užovky obojkové, hnízdí tu ptáci. Byly vysázeny stromy a podle plánů byly také ochráněny skupiny divoce rostoucího vzácného kosatce sibiřského. Až zarostou břehy rákosím, jistě se dále vylepší hnízdní možnosti pro brodivé a vodní ptáky. Původně byl kanál vydlážděn dlaždicemi, chtěli jsme z něj udělat znovu přírodní tok, museli jsme vybudovat jízky, zpomalit odtok vody, na břehy se vysázely vlhkomilné rostliny.
Ale to není vše. Obec ještě navíc za dalších 300 000 Kč vykoupila pozemky kolem kanálu. Kolem rybníka jsme už dřeviny vysázeli, nyní se zpracovává projekt na osázení lesoparku kolem kanálu.
Jak mi na místě ukázali hostitelé, podél kanálu budou vysázeny ještě další mokřadní rostliny, bude opláštěn zelení a podél něj v šíři asi třicet až osmdesát metrů povede skoro až k obci lesopark. Ze západní strany od pole bude tento pruh chráněn stromořadím dubů. Lesoparkem pak povede šotolinová cesta pro pěší, na nejméně jednom místě bude přes kanál vybudovaný dřevěný mostek, přes nějž bude odbočovat další cesta na vrcholek s kapličkou. Tu postavili občané nedaleko nad rybníkem, je to kaplička sv. Václava postavená na počest 3. tisíciletí. A protože tahounem celé akce stavby kapličky byl místní občan Václav Bartoš, je zasvěcena sv. Václavovi a ne sv. Hubertovi. Myslivci mají v plánu i obnovu přírodní stráně nad kanálem, kde se doplní další jeřabiny, jilmy, plané jabloně, políčko pod strání je už připraveno pro výsadbu jedle.
Vše ale přece muselo stát moc peněz a hlavně ještě stát bude. Kde získáte potřebné finance?
Funguje zde také sdružení, resp. Svazek obcí Podbrdska, kde žádáme o 1,5 mil Kč na program podpory cestovního ruchu z fondů Evropské unie. Spolupracujeme v tomto také s agenturou z Českých Budějovic. Kolem rybníka totiž vede cyklostezka Greenway Praha - Vídeň, takže okolí rybníka bude sloužit mimo jiné i jako odpočinkové a naučné místo. Obec zaplatila projekt architekta, ten byl předán agentuře a snad někdy v období června až července letošního roku můžeme čekat rozhodnutí o financích a začátku prací. A logicky, jestliže se kolem toho pohybujeme my myslivci a lesáci, tak se snažíme do projektu zakomponovat co nejvíce prvků prospěšných pro zvěř a myslivost.
"Já i syn máme lesnické vzdělání," upozorňuje starosta Hrubý, "takže máme a budeme mít možnost zakomponovat do projektu dřeviny a keře vhodné pro zvěř. Ale nejen to, támhle od toho cípu lesa až k samotě nad vesnicí předělí svažující se pole přírodní biopás o šířce asi dvacet metrů, který jednak poskytne zvěři a další živočichům hnízdní a potravní podmínky, jednak zamezí smývání ornice sem dolů k lesoparku. Důležité je, že s tím souhlasí i hospodařící zemědělská společnost, pro otáčení zemědělské techniky budou na obou koncích volná místa. Biopás bude mít travní, keřové i stromové patro.
A budoucím lesoparkem bude procházet naučná stezka, aby se poučili i slušní návštěvníci přírody, naše vize je to, abychom dostali informace i k nemyslivecké veřejnosti."
Prvním prvkem budoucí naučné stezky je vzorový krmelec na kraji lesa. U něj mi vysvětluje předseda mysliveckého sdružení Zdeněk Korejs: "Důležité je dostat veřejnost na naší stranu, ukázat jim to, co děláme ve prospěch přírody. Dětem jsme například uspořádali přednášky o myslivosti a přírodě, když chtějí paní učitelky, můžeme udělat i procházku s výkladem přímo v honitbě. Myslím, že to bude ideální, až se dobuduje naučná stezka. Zatím máme na kraji lesa vybudovaný jen tento ukázkový krmelec, ale dá se toho vysvětlit a ukázat už teď dost a dost."
I při jen krátkém pobytu a v ne zrovna vlídném počasí jsem poznal, že je to opravdu krásný kout přírody, okolí rybníka je klidovou oblastí a komorou zvěře. Myslivci mi také s hrdostí ukazovali v dálce vykukující stříšku studánky sv. Huberta, kterou také v rámci úprav obnovili. Zajímalo mne, jak se starají o krajinu a potravní možnosti zvěře i v jiných částech honitby.
"Zvěřní políčka jsme zatím nepotřebovali," doplňuje hospodář Václav Hrubý, "byli tu dosud drobnější zemědělci, se kterými se dala domluvit pestrost plodin. Bohužel, ale v poslední době se u zmiňovaných třech zemědělských společností začínají prosazovat technické plodiny jako například řepka, takže se budeme muset začít asi starat i o políčka v jiných částech honitby. Krajinu tu máme krásnou a pestrou, ale vždy je co zlepšovat."
A musím potvrdit, že místní myslivci mohou být právem hrdí jak na to, v jakém přírodním prostředí myslivecky hospodaří, tak i na to, co společnými silami s obecním úřadem dokázali. Kéž by tak jejich činorodost byla nakažlivá a kéž by tak posloužili příkladem i jiným. Jsou konkrétním důkazem, že když se chce, tak to jde. Před odjezdem jsem se domluvil, že třeba někdy po čase přijedu a zkusím zdokumentovat, jak poskytnuté finanční prostředky využili a jak bude postupně růst lesopark a vzkvétat okolí Stříbrného rybníka. Už se moc těším.