Časopis Myslivost

Zvyšování kvality srnčí zvěře

Myslivost 4/2008, str. 40  Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK
V poslední době je v některých honitbách prováděno cílené zkvalitňování chovné a trofejové kvality srnčí zvěře a jeho součástí je i aplikace minerálních doplňkových krmiv. Sledování uvedené problematiky je také součástí plánu činnosti Myslivecké komise ČMMJ. V této záležitosti jsme navázali spolupráci s některými mysliveckými sdruženími a sledujeme první výsledky těchto akcí v honitbách. Pro mysliveckou veřejnost budou dokumentovány a zveřejňovány postupně dosahované výsledky, ale především také negativní zkušenosti, jakých se při provádění těchto zkvalitňovacích programů vyvarovat.

Je nesporné, že při dodržení principů těchto akci lze postupně dosáhnout jejich cíle v podobě zvýšení trofejové a chovné kvality srnčí zvěře. Jedná se ovšem o opatření nadstandardní a nástavbové v péči o srnčí zvěř. To přináší, pokud má být dosaženo předpokládaného cíle, i podstatně větší rozsah pracovních činností v honitbě a vyšší náklady na péči o srnčí zvěř. A v neposlední řadě je také nutné věnovat daleko větší pozornost zodpovědně prováděnému průběrnému odstřelu, a to především přednostně srn a srnčat. Souběžně je při zvýšení souhrnu opatření v péči o srnčí zvěř nutné zvyšovat tlak průběrného odstřelu a zaměřit jej na veškerou hmotnostně podprůměrnou a také přestárlou zvěř. V souvislosti s tím je třeba se naopak v maximální míře vyvarovat odstřelu nadějné zvěře všech kategorií. Toto vše představuje velký nárok na čas, je třeba být v honitbě nejen v době lovu, ale hlavně od začátku dubna prakticky denně a tím mít dokonalou znalost kvality jednotlivých kusů srnčí zvěře.

V tomto příspěvku jsou uvedeny některé dosavadní výsledky a provedeno jejich porovnání v honitbě Vítějeves na Svitavsku s honitbou Velké Losiny na Šumpersku. Aplikace minerálního doplňkového krmiva MKP C začala v honitbě Vítějeves úseku u obce Študlov, již před 12 lety a v celé honitbě před 7 lety. Z honitby Vítějeves jako ukázku čeho lze dosáhnout, dokumentujeme jen vybraných devět shozů sesbíraných v podzimním období 2007.
V honitbě Velké Losiny jsou plošně předkládána minerální doplňková krmiva v celé honitbě teprve pátým rokem. Jsou předkládána od konce září až do konce krmné sezóny, to je do začátku dubna. Zpočátku bylo používáno minerální doplňkové krmivo MKP C a poslední dva roky Premin Spárkatá Zvěř, vždy ve 4% koncentraci v jadrném krmivu. U experimentálního krmelce jsou pak od srpna 2007 navíc ověřována také nově vyvinutá minerální doplňková krmiva Premin Spárkatá Zvěř Super a Premin Spárkatá Zvěř MAXI. Jadrné krmivo se 4% podílem minerálních doplňkových krmiv je zde k dispozici od poloviny srpna až do poloviny dubna v množství co si zvěř vezme.
Dále jsou minerálie aplikovány souběžně v dužnatém krmivu, a to v jablečných výliscích a směsi jablečných výlisků a strouhané cukrovky v poměru 1 : 1, také se 4% obsahem minerálního doplňkové krmiva, v posledním roce s obsahem Premin Spárkatá Zvěř MAXI. Je zde také velké celoročně fungující slanisko typu sendvič, v současně době také s aplikací doplňkového minerálního krmiva Premin Spárkatá Zvěř MAXI. Právě od experimentálního krmelce dokumentujeme na vybraných deseti shozech z podzimu 2006 a 2007, z toho sedmi shozech jednoletých a dvouletých srnců, čeho lze v terénní provozní praxi u mladých srnců v krátké době dosáhnout. Při aplikaci mineralizovaného jadrného krmiva, co si vezmou neomezeně, prakticky ihned.
Nejdéle v České republice jsou minerální doplňková krmiva předkládána v honitbě Vítějeves. Jako ukázka, jak lze zlepšit kvalitu srnčí zvěře, jsou na snímku č. 1. shozy dvou přestárlých asi desetiletých srnců z úseku u Študlova. Levý má délku parůžku 19,7 cm a pravý délku 19,2 cm. Průměr pečeti levého je 28 mm a pravého 26 mm, obvody růží jsou 13,8 a 14,4 cm (snímek č.2). Dále na snímku č. 3 je vlevo shoz více než desetiletého srnce s délkou parůžku 16,7 cm a vpravo pro tento uvedený úsek honitby průměrného dvouletého srnce s délkou parůžku 17,8 cm. Specifická hmotnost jejich parůžků je 1,94, resp. 1,98 g/cm3. Starý srnec vlevo má průměr pečetě 30 mm a obvod růže 13,7 cm a dvouletý vpravo má průměr pečetě 25 mm a obvod růže 14,3 cm (snímek č.4). Na snímku č. 5 jsou shozy nejsilnějšího nalezeného ročního srnce vidláka z tohoto úseku s délkou parůžku 15,8 cm, výsada má délku 6,2 cm, průměr pučnice je ale jen 16 mm, což je na místní poměry málo. Zajímavé na něm je, že k jeho shození došlo s horní částí pučnice o délce 7 mm, kdy se takto vytvořila zóna jeho odloučení v pučnici. Na snímku č. 6 je naopak nejslabší nalezený shoz ročního srnce z tohoto úseku s pukem na vidláka a délka parůžku je jen 12,2 cm, ale průměr pečetě je 19 mm.
V této části honitby se vyskytuje již nejméně třetí generace zkvalitňované zvěře. Jak jsme měli možnost pozorovat, jedná se o zvěř většinou charakterizovatelnou jako polní, většinou abnormálně tělesně silnou. Například v březnu 2007 zde byla autem sražena sedmiletá srna, která byla vyvržena a zvážena. S hlavou a běhy měla po zimě ještě neuvěřitelnou hmotnost 28 kg.
Například dne 25. 5. 2007 zde byl uloven průběrný čtyřletý pravidelný vidlák s abnormalitou parůžků a jeho dodávková hmotnost bez hlavy a běhů byla 23 kg.
Zcela nejslabší srnče - srnka byla ulovená dne 29.12. 2007 z tlupy polní srnčí zvěře o počtu 32 kusů, měla po vyvržení s hlavou a běhy tělesnou hmotnost 15 kg.
Samozřejmě, že se zde vyskytuje v určitém počtu i slabší průběrná srnčí zvěř. Po několika letech, kdy se zde nevyskytl jediný paličkáč či špičák s krátkým parožím, zde např. byli v roce 2007 uloveni také dva paličkáři. Oba měli dodávkovou hmotnost bez hlavy a běhů po vyvržení jen 14 kg. Například dne 29. 7. 2006 jsme zde měli možnost pozorovat v lokalitě Štěrky asi šestiletého šesteráka s délkou paroží nejméně 28 cm o bodové hodnotě nesporně větší než 125 bodů CIC.
V roce 2007 pak zde byli pozorováni mimo jiné kapitální srnci v lokalitě U lomu - asi pětiletý šesterák s délkou paroží přes 26 cm na hranici stříbrné medaile a v lokalitě u Topolářovy chaty tříletý vidlák s mimořádně silným a perleným parožím o délce asi 24 cm nepochybně na hranici bronzové medaile.
Je nesporné, že v této lokalitě došlo k výraznému zlepšení fenotypu zvěře na horní hranici jeho možnosti také z důvodu intenzivnímu přikrmování srnčí zvěře jadrným krmivem se 4% obsahem minerálního doplňkového krmiva, a to každoročně v období od 1. září do 15. ledna v množství co si zvěř sama vezme společně s celoročně fungujícím slaniskům s minerálními doplňkovými krmivy,. Možná i důslednou selekcí došlo k určité změně genotypu projevujícího se abnormální sílou pučnic. A na silné pučnici je za příznivých okolností předpoklad tvorby kapitálního paroží.
Příznivé jsou i ostatní přírodní podmínky této převážně polní lokality s drobnými lesíky, spoustou zarostlých mezí s ovocnými stromy, zarostlými menšími sady jabloní a květnatými loukami. Z plodin je zde pěstována řepka, kukuřice, ozimá pšenice, mák, hrách, jsou zde velké plochy vojtěšky a červeného jetele.

Problém k diskusi je následující. Jak je zdokumentováno na snímcích shozů z roku 2007, v této lokalitě se vyskytuje více značně přestárlých srnců. Díky své opatrnosti jsou již prakticky neulovitelní. A ti byli v dřívější době vesměs známi ve věku od 3 do 7 let jako kapitální a většinou medailoví. Samozřejmě byla možnost je lovit, ale až po říji od poloviny srpna. To však vždy zmizeli do lánů kukuřic a ukázali se až po jejich posečení po skončení doby lovu. Samozřejmě z hlediska přenosu jejich genetických informaci do místní populace srnčí zvěře byli cenným přínosem až do nejvyššího věku. Myslíme si ale, že v tomto případě je efektivnější, když jsou takoví srnci v době vrcholu tvorby paroží uloveni a zdokumentování. A to je zde možné vzhledem k růstu polních plodin a ostatní vegetace jen počátkem doby lovu. Jak dokládají snímky vybraných shozů nadějných mladých srnců, je potřeba tyto trofejově dozrálé srnce, a hlavně ty již přestárlé několik let za kulminací jejich trofejí (byť byli dřív medailoví), ulovit. A tím vytvořit možnost, aby mladí vysoce nadějní mladí srnci, možná v budoucnu ještě vyšší chovné a trofejově kvality, měli možnost si zde vytvořit teritoria a nebyli z honitby vytlačováni.

V druhé části honitby za Vítějevsí směrem ke Svojanovu se předkládají minerální látky v jadrném krmivu a ve slaniscích obdobným způsobem plošně podle jednotlivých lokalit již nejméně 7 let. Zde je větší zastoupení lesních ploch, mozaikovitě prostoupených ornou půdou a loukami. Zde se jedná o lesopolní srnčí zvěř. Z polních plodin je zde pěstována vojtěška, řepka, ozimá pšenice, ozimý ječmen a kukuřice. Značné plochy tvoří buření a náletem zarostlé kultury angreštu, rybízu a zarostlého Tocháčkova sadu, kde jen v tomto místě opadne ročně až 600 q jablek a ostatního ovoce. Také zde se vyskytují kapitální srnci.
Na snímku č. 7 jsou zdokumentovány shozy pro místní poměry zcela průměrného ročního nepravidelného srnce šesteráka z této části honitby. Má délku pravého parůžku 12,3 cm, přední výsadu 3,1 cm, zadní výsadu 1,1 cm, průměr pečetě 14 mm. Levý parůžek má délku 13,2 cm, délku přední výsady 4,1 cm a průměr pečetě 15 mm. Oba parůžky shodil dne 23.12. 2007.
Na snímku č. 8 je zdokumentován shoz ročního dobrého srnce z této části honitby. Délka parůžku je 15,9 cm, přední výsady 2,7 cm a puku 0,4 cm. Průměr pečeti je 15 mm. Parůžek shodil až dne 2. 1. 2008. Obvody růží mají všechny parůžky 9,3 cm.
Obecně v celé honitbě zde shazují srnci poněkud později než je obvyklé. Je to dáno asi množstvím přijímaných minerálií a parůžky, než se rozruší pučnice, jsou shazovány asi o dva týdny později než je běžné. Například ještě po 15. 12. 2007 bylo v honitbě několik neshozených dvouletých šesteráků a roční srnci tu často shazují teprve až ke konci prosince. Srnci jsou zde charakterističtí vysokým a velmi často silně perleným parožím. To je zřejmé i ze snímků shozů ročních srnců.
Další zajímavostí jsou poměrně časté až abnormální rozlohy paroží. Roček na snímku č. 5 ji měl pravděpodobně hodně přes 9 cm. Viděli jsme zde v roce 2006 a opakovaně i v roce 2007 jednoho srnce, v té době tříletého, resp. čtyřletého, s parožím okolo 25 cm a asi téměř se stejně velkou rozlohou, s mimořádně bohatým perlením, jistě v bodové hodnotě nad 100 bodů CIC.
Měli jsme možnost zde v roce 2006 i 2007 pozorovat také několik dalších kapitálních srnců různého věku. Nejsilnější z nich byl vidlák s parožím okolo 28 cm, silně perlený. Měl v té době věk přibližně 7, resp. 8 let. Bodovou hodnotu měl okolo 120 bodů CIC. Byl vždy jen vidlák, znali jsme ho už od věku 3 let. Jak už to bývá pravidlem, veškeré pokusy vítějevských myslivců z tohoto úseku honitby ho v posledních třech letech ulovit, přesto že jej vícekrát viděli, nebyly úspěšné.
Průměry pučnic u ulovených průběrných starších srnců z posledních let z této části honitby jsou zatím menší než na úseku u Študlova a jejich šířky zatím nepřesahují 25 mm. A to i u zde ulovených trofejově a věkem dozrálých srnců např. s bodovou hodnotou 103,72 a 103,35 bodů CIC.

Z honitby Velké Losiny z vybraných shozů od experimentálního krmelce dokumentujeme zatím jen tři snímky. Lapače parůžků byly instalovány teprve na podzim roku 2006, na základě zkušeností z honitby Vítějeves.
Na snímku č. 9 jsou v horní řadě shozy ročního srnce šesteráka, parůžky shodil dne 15. 12. 2006. Jeho rozměry jsou: délka pravého parůžku je 18,8 cm, délka přední výsady 5,5 cm a zadní výsady 4,5 cm. Délka levého parůžku je 19,6 cm, délka přední výsady je 5,0 cm a zadní výsady 4,1 cm. Průměr pečetí je 20 mm. Přibližná bodová hodnota je 66 bodů CIC. Srnec vytloukl parůžky přesně dne 16. 6. 2006. Napravo je jeho shoz ze dne 17. 12. 2007, má délku parůžku jen 20,1 cm. Přední výsadu 5,8 cm, zadní výsadu 2,9 cm. Průměr pečetě je 24 mm. Přibližná bodová hodnota kompletních parůžku by byla asi 77 bodů CIC. Na snímku je viditelná úplná shoda tvaru parůžku, včetně jeho perlení, při porovnání se shozy z roku 2006.
Na snímku č. 10 je porovnání průměru pečetí jeho shozů. V prostřední řadě snímku č. 9 je shoz ročního šesteráka ze dne 6. 12. 2006, délka parůžku je 16,5 cm (ulomený hrot parůžku), přední výsada má délku 4,7, zadní výsada 4,4 cm. Kompletní parůžky by měly bodovou hodnotu přibližně 59 bodů CIC. Napravo jsou jeho párové shozy ze dne 16. 11. 2007. Délka pravého parůžku je 21,3 cm, přední výsada má 5,2 cm, zadní výsada má 5,3 cm. Délka levého parůžku je také 21,3 cm, přední výsadu má ulomenou, zadní výsada má délku 4,9 cm. Průměr obou pečetí je 22 mm a obvod obou růží 13,8 cm. Bodová hodnota je přibližně 84 bodů CIC. Zajímavé je vynikající perlení tohoto srnce již od 1 roku věku.
Porovnání průměru pečetí jeho shozů je na snímku č. 11.
V dolní řadě na snímku č. 9 vlevo je shoz nejsilnějšího nalezeného ročního srnce vidláka z roku 2007, kdy shodil dne 9. 12. 2007. Má délku parůžku 18,6 cm. Délka přední výsady je 3,9 cm. Průměr pečetě je 20 mm a obvod růže 11,9 cm. Bodová hodnota kompletních parůžků by byla asi 61 bodů CIC. Napravo od něj jsou vybrané shozy tří dospělých srnců ve věku přibližně 6, 7, 8 let , kteří shodili na podzim 2007 u experimentálního krmelce. Měli tenké, lehké a neperlené parůžky s délkou 23,5 cm; 22,7 cm; 21,1 cm, přední výsady 5,7 cm; 5,7 cm; 5,9 cm, zadní výsady 5,4 cm; 4,4 cm; 2,6 cm a přibližnou bodovou hodnotu 72, 71 a 64 bodů CIC. Všichni mají průměry pečetí shodné, a to jen 17 mm. To ukazuje, že jako ročci měli průměr pučnic do 10 mm a v prvním roce byli nanejvýš slabí špičáci. Na takových slabých pučnicích v dospělosti by snad šesteráky za normálních okolností ani nenasadili. Aplikací minerálií se parůžky také zlepšily. Nemá však smysl s takovými trofejově slabými srnci a navíc vysokého věku pracovat. Naopak je potřeba je urychleně ulovit. To je stejná situace jako ve Vítějevsi - udělat včas prostor pro možnost vytvoření teritorií pro mimořádně nadějné mladé srnce I. věkové třídy.
Na snímku č. 8 jsou názorně ukázány rozměry pečetí srnců v porovnání jejich velikostí z roku 2006 a 2007. Ze snímku je zřejmé, že v druhém roce jejich věku současně s růstem kostry dochází k rozhodujícímu zesílení pučnic a zvětšení jejich plochy. Paroží se zvětšuje především v síle a objemu.
Z našeho pozorování jsme zjistili, a na snímcích parůžků a pečetí záměrně vybraných dvouletých srnců je zřejmé (dva typy pokračujícího vývoje), že buďto druhým rokem jim roste hlavně kostra a méně již parůžky. A nebo také současně s kostrou již výrazně i parůžky.
V honitbě Velké Losiny bylo od prvního roku aplikace minerálních doplňkových krmiv zatím zdokumentováno 5 medailových trofejí - 1 zlatá a 4 bronzové (1 ks úhyn, 4 ks odstřel). Z bronzových srnců byli bohužel tři srnci teprve tříletí. To ukazuje trofejové možnosti nejlépe založených kusů při aplikaci minerálií. Ostatní dva medailoví srnci byli osmiletí. Z kraniometrických měření, které průběžně v honitbě Velké Losiny provádíme, je zřejmé, že v genotypu zdejší srnčí zvěře jsou dány, až na málo četné výjimky, poměrně slabé pučnice. Přitom zde není neobvyklé, že srnci mají celkovou délku lebky často přes 200 mm. V roce 2006 byli dokonce uloveni v paroží dva průběrní čtyřletí srnci a jejich celkové délky lebek měly extrémní rozměry - 214 a 211 mm, při minimálním průměru pučnic pouhých 20 mm, resp. 21 mm. Měli bodovou hodnotu 83,37 a 87,90 bodů CIC. V roce 2006 mělo z ulovených 21 srnců II. a III. věkové třídy 10 srnců celkové délky lebek 202 a více mm, ale s minimálními průměry pučnic od 17 do 23 mm, s průměrem jen 19,4 mm.
V širší oblasti asi 700 ha okolo experimentálního krmelce, kde je ještě několik dalších krmelců s běžným režimem přikrmování mineralizovaným jadrným krmivem v délce 180 dnů, jsme v roce 2007 znali šest ročních srnců vidláků s délkou parůžků přibližně 14 až 18 cm. Dále jednoho ročního srnce jen špičáka s délkou parůžků ke 20 cm. Ten měl z těchto srnců největší tělesnou hmotnost.
V této části honitby jsme v roce 2007 znali pět srnců dvouletých pravidelných šesteráků. Všichni byli stejné nadprůměrné kvality a dva z nich jsou zdokumentováni na snímcích č. 9, 10 a 11. Další nám známý dvouletý srnec, z něhož jsme shozy nenalezli, měl bodovou hodnotu nesporně blížící se 100 bodům CIC. Jako roček byl přes 18 cm dlouhý a v lodyhách mimořádně silný a perlený vidlák a parůžky vytloukl dne 2. 6. 2006. Mladých, pravděpodobně medailových (bronzových) srnců II. věkové třídy jsme v roce 2007 měli obeznáno několik. V honitbě byli také dva asi sedmiletí srnci a oba měli bronzové trofeje nejméně 110 bodů CIC.

Z výše uvedeného je patrné, že při ochotě věnovat zkvalitňování srnčí zvěře jednak čas, a jednak také nějaké finanční prostředky, lze dosahovat určitého stupně zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře v běžné chovatelské práci v honitbě. Postupně podle dále prováděných šetření a jejich vyhodnocení budeme informovat o některých dalších souvisejících problematikách, způsobech aplikace minerálních doplňkových krmiv, v praxi ověřeném složení mineralizovaných jadrných a dužnatých krmiv, aplikace minerálii ve slaniscích, parazitologické a další problematice.
Zpracování dat...