Časopis Myslivost

Navštívili jsme OMS Třebíč

Myslivost 5/2008, str. 76  Ing. Kamila KAASOVÁ a Marcela KUKLOVÁ
Okres Třebíč náleží do kraje Vysočina, rozkládá se od jihozápadního cípu Moravy, jeho severní část je tvořena malebnou pahorkatou krajinou výběžku Českomoravské vrchoviny, bohatou na lesy a rybníky, jižní část oblasti se otvírá do slunečních jihomoravských rovin, protkaných mělkými údolími řek Oslavy, Rokytné a Jihlavy.
V této oblasti se nachází mnoho krásných a podmanivých přírodních zákoutí, stejně tak tento kraj upoutá bohatým kulturním dědictvím po našich předcích, samo historické centrum Třebíče je zapsáno na seznamu UNESCO. Podle slov předsedy Okresního mysliveckého spolku v Třebíči, Mgr. Oldřicha Blechy, je Třebíčsko také kolébkou české myslivosti. Více se o působení myslivců v třebíčském okrese dozvíte v rozhovoru, který nám poskytl spolu s panem předsedou také jednatel OMS Třebíč Josef Venhoda.
Mohli byste nám na začátek povědět, kolik myslivců a v kolika honitbách je registrováno u OMS v Třebíči?
Jsme třetí největší OMS v republice. Celkem máme 2095 členů ve 111 honitbách. 85 honiteb si pronajímají myslivecká sdružení, v pěti hospodaří honební společenstva, soukromých honiteb a honiteb Lesů ČR je 21. Rozloha honební plochy je 134 885 ha, z toho 319 hektarů zaujímají dvě obory a ještě zde funguje 12 uznaných bažantnic. Mezi našimi členy máme sedm zaměstnanců Lesů ČR, 243 důchodců, 345 důchodců nad 65 let a 19 studentů.

Mezi které obce je rozdělena státní správa myslivosti?
Státní správu vykonávají tři pověřené obce - Třebíč, Moravské Budějovice a Náměšť nad Oslavou. S pracovníky oboru myslivosti nemáme žádné problémy, chválíme je, spolupracujeme stoprocentně. Na každé zasedání je zveme, všichni tři jsou lesní inženýři a aktivní myslivci.

Jsou také vašimi členy?
Jistě, všichni tři. V Třebíči je to Ing. Ort, v Náměšti Ing. Sedláček a Ing. Kotrba v Moravských Budějovicích. Spolupráce je s nimi opravdu po všech stránkách výborná.

To máte štěstí. Na některých úřadech se v oboru myslivosti najdou lidé, kteří nemají ani potřebné vzdělání ani s místními myslivci nespolupracují...
My jsme opravdu spokojení. Děláme každoročně dva aktivy, vždy vydáváme plán činnosti na celý rok, již nejméně čtyřicet let - co pamatuji, tam je vše zaneseno dopředu, tento plán posíláme každý rok i na obce. Vydáváme jej v listopadu, pošleme jej sdružením, státní správě, sousedním honitbám v okolních okresech, někteří si o něj i píší. Dáváme jej dohromady každý rok na hodnotící komisi. Ta se schází jednou za rok v Bažantnici, což je naše středisko - budova, střelnice, restaurace, ubytování. Tady v kanceláři jsme v nájmu, ale Bažantnice je v našem vlastnictví a také nám její pronájem dodává potřebné prostředky pro zajištění akcí OMS. Na okresní hodnotící sněm pozveme také zástupce kraje, státní správy, veteriny, starosty všech tří pověřených obcí. Hodnotíme dohody o spolupráci, které máme se všemi sepsané. Na tomto slavnostním zasedání se zde také sejdou všechny komise, předsedové komisí vyhodnotí činnost uplynulého roku, připravíme zvěřinový raut. Můžeme si dovolit takové akce, protože finančně jsme na tom proti jiným OMS dobře, kromě nájmu z Bažantnice máme také dost členů. Dokonce jejich počet neklesá, ale stoupá, což je spíše výjimečné. Vyhlašujeme vždy jednou za rok takové myslivecké "TýTý", oceňujeme osobnosti, které dosáhly něčeho významného na poli myslivosti. Třeba vloni obdržel plaketu pan Šlechta, který vyhrává kulové přebory, dostal tedy ocenění na poli střeleckém. Druhou medaili obdržel Jiří Šula, který vedl retrívra na Mistrovství republiky. Třetí dostalo myslivecké sdružení, které pořádá velké akce - všestranné zkoušky, memoriály.. Kandidátem bylo MS Studenec. Vždy oceňujeme tři místa v roce.
Také každoročně vyhlašujeme soutěž o nejlepší myslivecké zařízení, vloni zvítězilo krmné zařízení pro drobnou zvěř, vítěz soutěže obdržel 5000 Kč jako odměnu. Předloni proběhla soutěž o nejlepší posed, samozřejmě včetně jeho umístění do krajiny. Přihlašovat mohou myslivci jen nově vybudovaná zařízení, členové kulturně-propagační komise je pak v terénu ohodnotí, vezmou s sebou i odborníka z myslivecké komise, aby posoudil funkčnost.

To je velmi dobrý nápad. Vzhledem k tomu, že někdy vypadají myslivecká zařízení opravdu neslavně, vy se s tímto problémem asi nepotýkáte, když myslivce takto motivujete..
Snažíme se a myslíme si, že nám to jde dobře. Jsme patrioti a byli bychom rádi, kdyby myslivci dělali v naší krajině čest svému jménu..

Povězte nám více o tom, že je Třebíč kolébkou české myslivosti...oficiálně byla jednotná myslivecká organizace založena v Brně?
Ano, všude se píše, že to bylo v roce 1923 v Brně, ovšem myšlenka a člověk, který k tomu všemu dal impulz, který sám ze svého zaplatil a dokonce zastavil dům, aby mohl vycházet oficiální myslivecký zpravodaj, byl profesor Jaroslav Svoboda, který žil zde v Třebíči. Byl ředitelem místního gymnázia. Kdysi se mi dostal do rukou zvláštní zpravodaj Klubu českých fousků, byla v něm uvedena korespondence lidí jako Houska, Vojtěch, mladičký Knoll, mnoho těchto kynologů také pochází od nás, i když pak působili v Brně. A profesor Svoboda byl z nich největší nadšenec, vše řídil, měl v rukách médium - tisk, v roce 1923 založil Stráž myslivosti, to vše vyplývalo i ze zmíněné korespondence. Pan Knoll byl prvním pokladníkem ČMMJ, na jeho počest se u nás v ČR začal pořádat jeho memoriál, který dnes organizuje Klub hrubosrstých ohařů.

Myslivost má tedy zde na Třebíčsku své pevné kořeny. Jak udržujete její tradice například na poli kulturně-společenském?
Kulturní komise kromě svých hlavních činností během roku vyhledává i příležitosti, jak se zapojit do dění v obcích. Prezentuje svou činnost na různých výstavách, například na výstavě zahrádkářů mají myslivci svůj koutek, s preparáty a trofejemi zvěře, tam také seznamujeme veřejnost s naší činností.
Na podzim u nás proběhly Hubertské slavnosti, ve spolupráci s Řádem svatého Huberta. Byly to první Hubertské slavnosti u nás na Vysočině. Velmistr Řádu Jan Oliva je z Havlíčkova Brodu. Vystoupili zde Trubači OMS Přerov a devět rakouských trubačů, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, Svatohubertská mše se odehrávala v třebíčské bazilice, která je více než tisíc let stará, byl to překrásný zážitek. Následovala hubertská jízda na koních, střelby, ukázky psů, celé slavnosti byly vydařené. Jen nás mrzelo, že i když jsme pozvánku zveřejňovali celý rok, účast nebyla taková, jakou jsme předpokládali. Kultura se do myslivosti dostává postupně. Pozvali jsme i místní významné osobnosti, například senátora za ODS pana Jonáše, starostu i místostarostu Třebíče, redaktory z České televize.
Rozmáhá se nám troubení, což vítáme, myslivecké atmosféře našich akcí to prospívá. Máme nyní dokonce několik souborů. Pořádáme kurz trubačů, pravidelně jich chodí deset. Vyzvali jsme členy, kdo by měl zájem, máme domluveného učitele ze základní umělecké školy, také to bereme jako servis OMS pro honitby okresu Třebíč.
V lednu míváme reprezentační myslivecký ples, koná se vždy na Bažantnici. Účast bývá kolem dvou set lidí, což je plná kapacita sálu, je vždy vyprodán dopředu, ani plakátky neděláme. Ples doprovází tradiční zvěřinové hody a samozřejmě bohatá zvěřinová tombola.

K práci kulturně-propagační komise patří i kroužky mladých myslivců. Máte nějaký fungující?
Bohužel stálá práce s mládeží po sedmdesátých letech skončila. Na pravidelné schůzky kroužků nemáme lidi. Myslivci však na děti myslí, připravují v červnu dětské dny. Mrzí nás, že tato činnost vázne, proto chceme po vzoru OMS Chrudim vyhlásit Zlatou srnčí trofej přes internet, děti se budou moci přihlásit v průběhu roku, pak uděláme pro všechny finále. Myslíme, že internet je dětem blízký, kulturní komise už na tom pracuje. Členové kulturní komise také chodí do škol přednášet o myslivosti.

Jistě ze všech svých akcí píšete články do nějakých místních médií, aby se veřejnost dozvěděla, jak jsou myslivci aktivní..
Zpravodajství z našich akcí bychom chtěli trochu vylepšit, aby vždy někdo hned po akci sepsal článek, poslal jej do místních novin, do Myslivosti a zároveň jej umístil na naše webové stránky. Z našich stálých autorů můžeme jmenovat Mgr. Drmotu a Ing. Měrku, ti píšou celkem pravidelně, ale chtěli bychom podchytit i další, tito dva jmenovaní třeba nemohou být na všech akcích, tak aby bylo vždy zpravodajství zajištěno.
Z místních novin nám vychází články hlavně v Horáckých novinách a Jihlavském deníku, také televize se jezdí dívat na naše akce, pak reportáž zveřejní na místní kabelovce, i v rádiu probíhají relace o myslivosti. Z Novin Vysočiny sem jezdí reportér se stylovým jménem Antonín Zvěřina.
Co se týče internetu, byli jsme jedni z prvních, kteří měli své stránky, máme svou vlastní doménu. Jsme v jejich aktualizaci velmi pilní, máme například v sobotu akci a v pondělí je na internetu.
Také jsme se usnesli na sněmu, že od 1. ledna 2008 budeme chtít se všemi sdruženími komunikovat jen elektronickou poštou.

To se Vám zřejmě povedlo opravdu jako prvním, v tom jste o velký krok vepředu...
Už máme zhruba na 80 % sdružení e-mail. V každé honitbě či sdružení se najde někdo, kdo má přístup na internet. Bude se zdražovat pošta, papíry, elektronická korespondence je mnohem výhodnější. Uvědomujeme si, že jsme pro sdružení servis, ale v něčem je také tlačíme, aby vyšli vstříc oni nám.
Servis z naší strany vypadá například tak, že na podzimní aktiv hospodářů jim nafotíme všechny statistické výkazy, které nám dává státní správa, připravíme pro ně formuláře na další rok. Nebo hlídáme členům platnost zbrojních průkazů a posíláme jim dopředu upozornění. Také umožňujeme placení příspěvků za celé sdružení najednou. Pro členy je to jednodušší, pro nás nakonec také. Finanční hospodář přiveze peníze a průkazy a my je potvrdíme všem najednou. Máme asi 800 lidí mimo sdružení, těm posíláme upozornění poštou, vrátí se nám to. Oni si vzpomenou a přijedou. Snažíme se s každým pracovat.
Také se chystáme pořádat v rámci aktivu hospodářů různé semináře. Zveme již nyní odborníky, například na jarní aktiv předsedů a hospodářů v květnu máme přizvaného doktora Vodňanského na přednášku o černé zvěři. Účast bývá kolem dvou set lidí, připraví se asi hodinová přednáška. Máme v usnesení, že na každý aktiv přijede nějaký odborník. Třeba předloni přijel doktor Hanák s povídáním o střelectví, docent Feueureisel, Mgr. Drmota, vloni v září tu byl Oldřich Tripes, který přednášel o mysliveckých tradicích - měl přednášku výborně připravenou a všichni poslouchali s velkým zaujetím. Také organizujeme školení pro finanční hospodáře, například na podvojné účetnictví jsme tu měli pana Zelina ze Zlína. Ke každé přednášce připravíme všem zúčastněným materiály, aby si mohly nabyté vědomosti oživit.

To je dobře, že tak dbáte na vzdělání myslivců.. Kolik ročně míváte uchazečů v kurzu?
Vloni jsme měli zájemců o myslivecký kurz a zkoušky 24. Průměrně to bývá kolem třiceti. S umístěním na praxi do honiteb není problém, máme dohody o spolupráci, ale nastálo se do některých sdružení dostávají těžko, hlavně když nemají žádné známé nebo příbuzné, ale není moc časté, že by to někdo řešil s námi na OMS. V současnosti jsme se pustili do obnovy učebních pomůcek pro adepty, protože ty stávající, hlavně preparáty zvěře, jsou velmi staré. Dáváme dohromady nový soubor naší zvěře do vitríny na Bažantnici, kde kurzy a zkoušky probíhají. Naposledy jsme od Lesního závodu Židlochovice dostali párek bažantů královských, tak jsme je dali vypreparovat.
V loňském roce jsme poprvé uspořádali kurz pro myslivecké hospodáře, bylo osm zájemců.

Jakým způsobem pořádáte chovatelské přehlídky trofejí? Za celý okres dohromady nebo každá pověřená obec chce svou vlastní?
Náměšť a Moravské Budějovice udělají každá obec zvlášť vlastní přehlídku, pak se všechny trofeje svezou do Třebíče a proběhne celookresní přehlídka, na které vystavíme ty nejzajímavější trofeje. Všechny tyto přehlídky jsou velmi pěkné, v duchu mysliveckých tradic, se stylovým občerstvením, v Moravských Budějovicích i v Náměšti se konají na zámku, starostové pověřených obcí myslivcům solidně přispívají.
Celookresní přehlídka je spojená s okresním přeborem ve střelbě a hned druhý den se koná jarní svod psů. Dohromady říkáme tomuto víkendu Jarní myslivecké dny - v pátek v poledne zahájíme přehlídku trofejí, pozveme krajánky, starosty, připravíme pro ně raut, v sobotu ráno proběhne okresní přebor v brokové střelbě, v neděli jarní svod, v neděli bývá nejvíce lidí. Katalog k přehlídce nám zpracovával dříve okresní úřad, dnes jej dáváme dohromady s pověřenými obcemi, je ke stažení i na internetu.

S jakou zvěří v honitbách hospodaříte? Jak se její stavy vyvíjejí?
Ze spárkaté máme hlavně srnčí a černou zvěř, také jsou tu dvě jelení oblasti směrem ke Znojemsku, ale stav jelení zvěře není valný, staří jeleni jsou vystřílení jako všude, kdyby se pět let nelovili, byla by situace mnohem lepší. V kralické oboře se chovají daňci.
Drobná zvěř se leckde drží, hlavně zajíc, kachna a bažant, i když to není co to bývalo. Nejvíce jí je ve středu okresu, na Moravskobudějovicku, na Náměšťsku směrem k Brnu, tam je tepleji. Není výjimkou, že se tam na honu střelí i sto zajíců.

Máte tu kromě všudypřítomných lišek i nějaké další predátory?
V okolí řeky Jihlavky se vyskytuje norek, pochází ze soukromých farem, je to nenasytný lovec, zřejmě kvůli jeho namnožení zmizela z kraje ondatra. Byl tu uloven i psík mývalovitý.

A co pytlačící psi a kočky? S těmi nemáte problémy?
Pejskaře máme rádi, proti nim nebojujeme. Nemáme časté případy štvaní nebo ulovení zvěře psem, dokonce u města je více drobné zvěře než ve vzdálenějších revírech. Problémy máme spíše s koňáky, ti jezdí všude. To jsou pejskaři ukázněnější... Problém jsou kočky, ty je třeba lovit citlivě, ale je jich neskutečné množství a jsou to zdatní lovci. Velké škody na zvěři bývají také na silnicích, občas uvádíme statistiku v novinách.

Řešili jste někdy s místními zemědělci škody zvěří na plodinách?
Škody nemíváme nijak velké, zatím jsme vše řešili brigádami. Zemědělci mají také povinnost dělat opatření. Vždy to s nimi probíráme, že musíme spolupracovat. Sdružení Bažantnice Třebíč řešilo škody na stromcích v důsledku vytloukání parůžků srnčí zvěře. Tomu jsme předešli tak, že se stromky namazaly odpuzující látkou, koncem února, kdy srnci vytloukají, pak se škoda smrskla třeba na dva tisíce, což je jako nic.
Řekli jsme si, že svoláme na aktiv všechny zemědělské subjekty a napíšeme dohody o spolupráci, jaká opatření oni mohou udělat, abychom my mohli lovit účinně. My můžeme také učinit opatření, například sdružením doporučit každý víkend, kdy nemají hon, udělat naháňku na černou. Černou je třeba rozumně lovit celý rok, i dospělou nevodící zvěř ve vhodnou roční dobu. Plodiny na polích dnes černé vyhovují - řepka, obilí, kukuřice, všech plodin jsou nekonečné lány, kukuřice stojí do prosince, rozmnožovací koeficient stoupá. Když jsou příznivé podmínky, množí se po celý rok. Někdo kritizuje vnadění, Němci ho ve svých příručkách naopak doporučují, na vnadišti se střílí zvěř mnohem jistěji. Na naháňkách je to kruté, první vyběhne bachyně a každý po ní vystřelí.. Je třeba myslivce k individuálnímu lovu černé motivovat, třeba že každý druhý ulovený kus připadne jemu...

Zdá se, že máte se zemědělci rozvinutou spolupráci. Podařilo se vám dohodnout například úpravy v krajině pro vylepšení životních podmínek zvěře - biopásy, políčka?
Biopásy mají asi dvě sdružení, začíná se to pomalu rozvíjet, zemědělcům se do jejich vyčleňování zatím moc nechce. Ale v některých místech vznikly biopásy samy od sebe, stará neudržovaná meliorace se zbortila, zemědělci tato místa neobdělávají, protože by tam mohli s mechanizací zapadnout, my tam třeba zjara pícháme vrbové větvičky, jsou tam vlhká místa, remízky, zvěř si tam libuje, hlavně drobná, ale stahují se tam i prasata. Naštěstí máme i v honitbách vody a krytu dost. Je tu pro zvěř příznivá krajina. Roste zde mnoho keřů, hlavně šípků, kolem cest jsou široké pásy ostružin, malin, takové přirozené biopásy. Domluvíme třeba brigády v březnu, každý doveze dvacet sazenic keřů nebo vrbové proutky a vysadíme je kolem vodoteče nebo na nějaké vlhčí místo u té staré meliorace.
Dokonce jsme na některé úpravy čerpali dotace, sdružením jsme připravili žádosti, bylo to hlavně na umělé nory, napaječky, budky pro ptáky...

Dostali jste od krajského úřadu příspěvek i na léčebnou akci?
Bohužel ne. Hned po roce 1990 jsme projevili v rámci kraje jako první iniciativu ustanovit krajskou koordinační radu, jako to funguje třeba v Olomouckém nebo v Pardubickém kraji a dalších. Narazili jsme však na to, že se některé okresy nechtěly zapojit. Stále se však tou myšlenkou zaobíráme, určitě by působilo lépe, kdyby bylo vidět, že se dokážeme v rámci kraje sjednotit a žádali bychom najednou. Na Olomoucku například dostává každý okres od kraje 80 000 Kč na ozdravné akce. Pro příští rok 2008 budeme jednat s krajem Vysočina o příspěvek na dotaci na léčiva před schválením jejího rozpočtu. V současnosti si léčebnou akci sdružení zaplatí ze svých prostředků, my léčivo nakoupíme najednou a oni si jej od nás odebírají, stejně tak i sůl.

Kancelář máte pod jednou střechou s veterinární správou. Jste v nájmu přímo u ní? Jak vypadá vaše vzájemná součinnost?
V nájmu jsme u Ministerstva zemědělství, veterinární správa je s námi v jednom domě. Spolupráce probíhá velmi dobře, chodí na naše sněmy a aktivy, informují nás. Dokonce myslivci dostávají od veteriny zástřelné za lišku 380 Kč.

Jsou zde v provozu nějaké výkupny zvěřiny?
Výkup zvěřiny máme přímo na Bažantnici, na Náměšťsku i na Moravskobudějovicku také fungují výkupny. Interlov zatím splňuje očekávání, uvidíme jak se situace vyvine dál. Bez těchto provozoven by to bylo špatné, sdružení potřebují peníze. Byly tu pokusy soukromníků, ale moc se jim nevedlo, přeci jen Interlov má již zavedenou praxi, potřebné vybavení, lidé jsou tam zvyklí jezdit. Nadále je třeba hledat výkupce zvěřiny, který bude zabezpečovat výkup zvěřiny, kdyby skončil Interlov, neboť honitby potřebují finance.

Čas ukáže, jak se situace s regionálními středisky vyvine... Pojďme se nyní podívat na jednu z obvykle nejpestřejších činností myslivců, na kynologii..
Kynologie je naše činnost číslo 1. Věnujeme se jí naplno již od dob profesora Svobody, máme neobyčejně bohatou kynologickou historii i současnost. V roce 1984 jsme pořádali poprvé Memoriál Karla Podhajského, letos se u nás uskuteční již popáté Memoriál Richarda Knolla. Proběhly zde již všechny memoriály, které se u nás konají - Svobodův tu byl pětkrát, pak Vojtěcha, Housky a další. Letos také pořádáme druhý ročník Mistrovství republiky retrívrů, vloni se uskutečnil první v Třeboni. Založili jsme také krajskou soutěž ohařů - Memoriál Josefa Venhody, který byl žákem profesora Svobody, nyní se chystá již 13. ročník. Byli jsme jeho konání projednat i se zástupcem hejtmana Kraje Vysočina, ten byl pro. Letos tedy pořádáme tento memoriál jako soutěž o všestranného vítěze Kraje Vysočina se zadáním titulu CACT. OMS Havlíčkův Brod bude v roce 2008 pořádat všestranné zkoušky ohařů, takže se pohár vítěze přesune tam. Krajský úřad nám letos na tento memoriál přispěl 5000 Kč - na putovní pohár. Také nám příslušný pracovník poradil, ať si každý rok včas zažádáme o příspěvek na kynologické akce, že s námi budou v rozpočtu počítat a můžeme získat až 80 000 Kč ročně. Na poli kynologie funguje krajská koordinace dobře, hlásíme si termíny, domlouváme se, abychom se nepřekrývali v pořádání akcí.
Kynologická komise má 25 členů, kteří do ní chodí skutečně z lásky k práci. Dohodli jsme se, že budeme dělat každý měsíc otevřenou komisi, kam může přijít každý se zájmem o kynologii pro radu nebo se jen podívat. Každoročně pořádáme veškeré zkoušky, dokonce šestery podzimní a dvoje všestranné, také klubové akce pro retrívry a teriéry. Sdružení třebíčského okresu mají velký zájem pořádat zkoušky. Také na tom vydělají, za každého psa 100-200 Kč. Některá sdružení fungují každoročně, například vodní práce se konají vždy v Litohoři.
Máme problémy s rozhodčími pro menší plemena, nemáme jich dost, zveme je třeba z Brna. Naštěstí nám teď čekatelují tři rozhodčí-ženy najednou. Máme kvalitní rozhodčí, prosazují se i na celostátních soutěžích.
Při klubových zkouškách retrívrů v Dědině jsme zavedli zajímavou spolupráci s paní Velebovou, vychovatelkou v dětském domově, ta nám v sobotu na zkoušky doveze děti jako na výlet, prohlédnou si zahájení, disciplíny, pak se vrátí do kulturního domu, kde je zázemí, tam dostanou papíry, tužky a malují retrívry, dostanou občerstvení, malý dárek, obrázky pak vystavíme a vybereme vítěze.

To je výborný nápad, pro děti je to jistě velký zážitek. Povězte mi ještě o vašich aktivitách na poli střeleckém?
Připravujeme troje střelecké závody v brokové střelbě - Memoriál Vladimíra Homolky, což je nás bývalý člen, který se staral o střelectví. Další soutěží je okresní přebor a následuje parkúr o Pohár předsedy OMS. První parkúr se střílel v Třebíči, Mistrovství Evropy v parkúru, které se dnes střílí ve Vráži, se poprvé střílelo tady.
Bohužel ve střelecké komisi není tak velká aktivita. Je to škoda, protože máme vlastní střelnici, udržujeme jí, koupili jsme americký trap. Myslivci by stříleli, ale někdo to musí zorganizovat. Vzali jsme mladé kluky do střelecké komise, ale odcházejí nám.
Jedna společnost z Brna si na naší střelnici pořádá mistrovství republiky na loveckém kole. Vede ji Milan Nevrtal, bývalý reprezentant ve skeetu. Dnes trénuje mladé kluky, má pronajaté jedno střeliště skeet.
Cvičné a kontrolní střelby s uchazeči probíhají v Poušově. Kulovou střelnici máme u sdružení v Nových Syrovicích, je tam i možnost nastřelování kulovnic. Jinak máme pět sdružení, která mají střelnici a pořádají si své závody. Už jsme uvažovali o zřízení kulové střelnice, ale vždy jsme narazili na problém jejího umístění. Už jsme uvažovali o tom, že ji uděláme pod zemí, ale je to složité. Uvidíme do budoucna jaký bude zájem a možnosti.

Díky za rozhovor!
Připravily Ing. Kamila KAASOVÁ a Marcela KUKLOVÁ
Snímky archiv OMS

Zpracování dat...