Časopis Myslivost

Seminář Záchranné programy tetřeva hlušce – Lenora 27. - 28. 2. 2008

Myslivost 5/2008, str. 64  Ing. Luděk KRÁLÍČEK
Tento odborný seminář proběhl z iniciativy zaměstnanců ředitelství Lesů České republiky Ing. Petra Zvolánka a Ing. Josefa Vláška na Šumavě v místech, kde se podpoře volně žijících populací tetřeva věnují zaměstnanci Lesního závodu Boubín již od roku 1988. Zúčastnění zástupci odborné veřejnosti přenesli několik podnětných příspěvků, jejichž tmelícím prvkem byla snaha o objektivní posouzení možností reintrodukcí tak, aby jejich účinnost a úspěšnost do budoucna byla pokud možno vyšší a aby vypuštění jedinci byli na tlak přírodního prostředí připraveni co nejlépe.

Po úvodu, kdy účastníky přivítali zástupci Lesů České republiky, zazněl příspěvek Ing. Františka Havránka CSc. na téma reintrodukcí tetřeva v Nadlesnictvu Wisla ve Slezkých Beskydech, kde vlivem nadstandardní péče reintrodukce velmi dobře probíhají.
Dále promluvil Doc. MVDr. Karel Bukovjan na téma veterinární prvence v chovech tetřevovitých. Upozornil na nutnost kontroly kvality předkládaných krmiv v umělých odchovech, podrobně se zmínil o chorobách, které se v chovech můžou vyskytnout, upozornil na nutnost prevence například před syngamózou (před deštěm ošetřit voliéry nasyceným roztokem soli a modré skalice), kde prevence je daleko méně nákladná než zdolávání onemocnění. Upozornil také na náchylnost tetřevovitých ptáků na stres a následné možné onemocnění srdce (prevence Selen + Zinek).
V dalším příspěvku připomenul Ing. Petr Zvolánek historii chovů tetřevovitých v ČR, včetně problémů, zvláště byrokratických, se kterými se tyto chovy potýkaly a doposud se potýkají.
Následně Ing. Petr Jirkovský, zaměstnanec LZ Boubín připomněl historii odchovny v Mlynařovicích.
Zoolog a ekolog v důchodu Pavel Pecina se ve svém příspěvku zaměřil na možné příčiny neúspěchu vypouštěných odchovaných tetřevů. Zvláště se zaměřil na důvody etologické, kdy ve sterilním prostředí bez matky absentuje celá řada aspektů, které jsou ve volné přírodě pro přežití mláďat důležité (využití senzitivní periody, mikroflóra trávícího traktu, termoodolnost, zkušenost s predátorem atd.).
Doc. Ing. Vladimír Hanzal prezentoval možnosti získání divokých tetřívků v rusky mluvících zemích a komplikace při jednání s partnery z východní Evropy.
Dále proběhla diskuze, kde zazněly nejvíce tyto názory: součastný trend je chovy byrokratizovat, či přímo kriminalizovat, nahrávají tomu neúspěšné repatriace, přitom úspěšné a pozitivní výsledky (orel mořský - Třeboňsko, orlosupové - Alpy) jsou zamlčovány a zlehčovány.

Druhý den semináře zazněly další příspěvky na téma odchovů tetřevovitých.
František Bačík a Anna Schnidtová zhodnotili svoje zkušenosti s chovem tetřevů v odchovně LČR v obci Vidly v Jeseníkách, kde jsou tetřevi chováni od roku 1993.
Václav Fišer z Městských lesů Domažlice přednesl svoje zkušenosti s ochranou volně žijící populace tetřeva na Domažlicku. Zde se z iniciativy Městských lesů podařilo odklonit turistickou cestu z oblasti jádrového výskytu tetřeva. V názorných ukázkách prezentoval biotop tetřeva a poukázal na potřebu klidu v těchto oblastech alespoň v období snůšky a vyvádění mláďat. Bohužel také konstatoval, že z důvodu vysoké finanční náročnosti umělý odchov v Městské lesy Domažlice ukončily.
Stanislav Martynek prezentoval svojí soukromou iniciativu podpory tetřevovitých v Beskydech, kde se v současné době správa CHKO Beskydy staví k reintrodukcím tetřevovitých ptáků pozitivně.
Následovala diskuze, ze která vyplynulo závěrečné usnesení.

Po přijetí usnesení zavítali účastníci semináře na odchovnu LZ Boubín v Mlynařovicích. Zde je přivítala paní Beranová, vedoucí odchovny, která ukázala vybavení odchovny včetně nové líhně. Na závěr Ing. Luděk Králíček ze sekretariátu Českomoravské myslivecké jednoty poděkoval jménem účastníků Lesům České republiky, zaměstnanců ředitelství LČR a LZ Boubín za organizaci tohoto semináře. Vyzdvihl význam obdobných akcí a vyjádřil naději, že se podobné odborné semináře, zaměřené na aktivní ochranu přírody budou do budoucna opakovat.
Ing. Luděk KRÁLÍČEK
sekretariát ČMMJ


Usnesení účastníků semináře "Záchranné programy tetřeva hlušce"

Ve dnech 27. až 28.2.2008 se uskutečnil v Lenoře u Volar odborný seminář zaměřením na problematiku podpory zbytku populace tetřeva hlušce (Tetrao urogalus) v ČR pomocí vypouštění ptáků ze záchranného chovu. Na semináři byly prezentovány různé metody a výsledky těchto aktivit v ČR a v Polsku a hodnoceny pravděpodobné příčiny nízkého stupně přežívání vypouštěných tetřevů.

Účastníci semináře podepsaní na přiložené prezenční listině konstatují, že stav populací tetřeva v ČR dosáhl kriticky nízké úrovně. Minimálně na dvou místech vypouštění jedinců ze záchranných chovů přes vysokou úmrtnost přežívá určité procento tetřevů z chovů a přispívá tak k udržení stabilního, byť nízkého stavu populace v přírodě. Dále konstatují, že přes pokles zájmu resortu Ministerstva životního prostředí o podporu chovů a vypouštění tetřevů z důvodu nízké efektivnosti - nadále existuje tento zájem u resortu Ministerstva zemědělství, a jeho materiální podporu těchto aktivit vnímají jako důkaz, že jsou nadále považovány za celospolečenský, veřejný zájem.

Účastníci semináře:
* shledávají, že téměř výlučnou příčinou mortality vypuštěných tetřevů je extrémní predační tlak;
* konstatují, že zatímco metodiku chovu tetřeva v lidské péči lze považovat za sice velmi složitou a náročnou, ale v podstatě zvládnutou, o metodice přípravy ptáků na život v přírodě a jejich vypouštění to říci nelze, a chyby v ní jsou jednou z příčin nízkého procenta přežívání vypuštěných ptáků;
* považují na základě toho za nutné využít metodiku vypouštění tetřevů a způsob odchovu a přípravy jedinců určených pro vypuštění tak, aby v maximální míře napodobovaly přirozenou reprodukci tetřeva hlušce v přírodě (např. adopce), eliminovaly faktory vedoucí k fyzické, fyziologické a etologické nedostatečnosti vypouštěných ptáků a zároveň eliminovaly stresující faktory během vlastního vypouštění a bezprostředně po něm;
* doporučují pokračovat v záchranném chovu tetřeva hlušce;
* doporučují k získávání údajů o efektivitě výsadků a autekologii tetřeva hlušce využívat i moderní technologie, např. telemetrický monitoring, záznamová zařízení aj.;
* doporučují uskutečňovat podle potřeby další odborné semináře k dané problematice;
* vyjadřují poděkování resortům Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí za stávající i dřívější odbornou i materiální podporu záchranného programu pro tetřeva hlušce, kriticky ohroženého druhu naší avifauny a naší pernaté zvěře, a doufají v její trvání, respektive obnovení;
* vyjadřují velký dík a úctu všem, kdo obětovali čas a úsilí záchrannému chovu tetřevů a vytrvali v tom až do současnosti, a organizátorům tohoto semináře.

Reintrodukční programy považujeme za přínosné nejen z hlediska druhové ochrany, ale i z hlediska biomonitoringu, ochrany stanovišť a aktivit obyvatel v regionech.
V Lenoře u Volar 28. 2. 2008
Zpracování dat...