Časopis Myslivost

Hospodaření s divočáky

Myslivost 1/2008, str. 56  Text a snímky Dr. Arnošt TABÁŠEK
Myslivecké sdružení Javor Choratice sídlí na Benešovsku. Čtrnáct členů a dva stálí hosté pronajímají smíšenou honitbu s rozlohou 1100 hektarů. Kromě srnčí a daňčí zvěře v ní nastálo drží i černá. Nabízí nejen významnou část loveckých příležitostí, ale představuje také hlavní zdroj příjmů. Myslivecký hospodář Pavel Šusta na počátku podzimu odhadoval stav divočáků na padesát kusů. „Ponejvíc je to mladá zvěř. Vzhledem k mírné zimě jsou přírůstky značné. Selata vodí i bachyňky z loňských vrhů. Dosud jsme na čekaných ulovili jedenadvacet kusů, čtyři lončáky, jinak selata,“ říká Milan Šusta.

Dohoda je nezbytná
V honitbě na rozsáhlé lesní komplexy navazují pole, kde se na velkých plochách pěstuje kukuřice. Zvěř do porostů přechází hned po žních a drží se tam až do podzimu. Okolní lesy jsou soukromé, na polích hospodaří agropodnik Ostředek a dva soukromí zemědělci.
Škody jsou letos větší než obvykle, ale jak je zřejmé, mohly být i rozsáhlejší. Choratičtí myslivci však uplatňují osvědčené postupy. Když zemědělci kukuřici zasejí, kolem polí na kůlech rozmístí vcelku účinný prostředek Hukinol (o tomto přípravku se mimo jiné psalo před časem právě v Myslivosti). Odpuzujícím pachem na bázi kyseliny máselné a lidského potu zavětří tento přípravek celé plochy. Divočáky spolehlivě odrazuje dva až tři týdny. Mezi tím však zrna vzejdou.
Počátkem srpna, kdy se tlupy černé zvěře do polí stahují, je velmi důležité po domluvě se zemědělci, nechat vysekat pásy v porostech, aby myslivci mohli divočáky lovit z posedů. V roce 2007 pracovníci Agropodniku na těchto plochách experimentovali s takzvanou kanadskou trávou, která by časem mohla kukuřici postupně nahradit. Vysoký porost se po sklizení dá využít na senáž či siláž.
"Ukázalo se, že nasládlou plodinu ochotně bere i černá zvěř. Bude otázkou, jaké škody v těchto porostech bude dělat. Kvůli experimentu jsme měli lov ztížený, daleko lépe jsme na tom byli v loňské sezóně, kdy v pásech mezi kukuřicí rostl oves. Divočáky lákal a střelbě nepřekážel," říká myslivecký hospodář. "Vždy je velmi důležité dohodnout se s majiteli. Namísto vleklých sporů raději usilujeme o dohodu a společný postup, jenž největším škodám zabrání."
A není snadné řešení najít. Jeden ze soukromých zemědělců jako jediný v širém okolí pěstuje brambory. Mezi řádky pokaždé vtrhla černá zvěř a za pár nocí nadělala spoušť. Po dlouhých debatách se myslivci s hospodářem dohodli. Sehnali mu na tisíc metrů pletiva, které se užívá na ohrazení mladých lesních porostů. Zajistili také dřevo na kůly a latě. Zemědělec si několikahektarový pozemek oplotil a pět let už ke škodám nedochází. Náklady mysliveckého sdružení byly relativně malé, dosáhly výše asi jen 20 000 Kč. Plná náhrada za jedinou sezónu by částku mnohonásobně převyšovala a oplocení vydrží zhruba deset let. Je snadné spočítat, na kolik by myslivce za tu dobu úhrada škod přišla.

Přikrmování i lov
Oplocením bramborových polí tak myslivci ale vyřešili pouze jeden palčivý problém. Hospodaření s divočáky ovšem vyžaduje ustálenou koncepci ověřenou zkušeností. Choratičtí myslivci se všemožně snaží černou zvěř ve vyhovujícím počtu udržet v lesích, tedy tam, kde nedělá škody. Proto zřídili tři krmeliště, na nichž divočáky celoročně přikrmují. V jejich okolí platí přísný zákaz lovu. Je to znát. Bachyně se selaty krmeliště navštěvují běžně už za světla.
"Zakládáme jim každý den. V létě jablka a drcenou kukuřici. Pak přidáváme i pozadky. Pro divočáky jsou zemědělské odpady, které obsahují jádro, vhodné. Rádi zemědělcům vyčistíme jímky kolem sušičky. Vyklidíme je a pozadky odvezeme do lesa. Tam přitahují i myši, které černá zvěř vyhledává," říká hospodář. "Když má klid, stahuje se, chodí jako hodinky. Můžeme ji důkladně obeznávat a pozorovat její zvyky. Bývá to poučné."
Je známo, že respektování hierarchie tlup je významným faktorem při boji proti škodám. Dospělé vodící bachyně jim zabraňují. Největší spoušť v porostech na polích páchá mladá zvěř nebo osiřelá selata. Proto je nezbytné dbát na správnou věkovou skladbu černé zvěře a intenzivně lovit jen nedospělé kusy. V honitbách potřebujeme silné kňoury a bachyně, kteří zajistí správné fungování společenského života černé zvěře. To je základ.
"Proto s předsedou mysliveckého sdružení Ferdinandem Pechou klademe všem členům na srdce, aby na čekané lovili lončáky a hlavně selata. Ovšem před střelbou musejí zvěř řádně obeznat," podotýká Pavel Šusta. "Abychom motivovali odlov mladé zvěře, zavedli jsme jednoduché pravidlo. Divočák do pětadvaceti kilogramů hmotnosti patří střelci, jinak zvěřina připadne sdružení."
Choratičtí myslivci pořádají vždy v listopadu a prosinci čtyři naháňky. První je poplatková a její výnos přispívá, stejně jako prodej ostatní zvěřiny, k financování nákladů, zejména krmení. Mimochodem, už na počátku podzimu měli zajištěno padesát metrických centů jádra, ale celkově jich pro zvěř spotřebují osmdesát. Při naháňkách loví podle zákona, zhruba třicet až čtyřicet kusů, převážně selat. Vyzkoušeli si, že se jim to v příští sezóně mnohonásobně vyplatí. Když sníží stav mladé zvěře, pak do chrutí nevstupují mladičké bachyňky a škody nerostou.
"S naháňkami končíme na Štěpána. V lednu už nechceme vyrušovat naše stálé dospělé bachyně, které metají nebo se k metání chystají. Navíc bychom zbytečně vysilovali a stresovali i ostatní spárkatou zvěř, zejména srnčí, která v tomto období zvlášť potřebuje šetřit energii," vysvětluje myslivecký hospodář.
V lednu však choratičtí černou nestřílejí také proto, že do krmných směsí přidávají Cermix. Po ozdravné léčbě se na určitou dobu nedoporučuje konzumace zvěřiny. Rovněž individuální lovy koncem ledna omezí. Hlavně v únoru a březnu je třeba, aby střelci byli obezřetní. Stává se, že mladší bachyně jsou v tomto období plné. Ve sdruženích, kde lov černé nezanedbávají, není třeba dohánět plán lovu. Už před koncem sezóny mají odlovený téměř celý přírůstek. Tak jako v Choraticích.
Text a snímky Dr. Arnošt TABÁŠEK

Zpracování dat...