Časopis Myslivost

MYSLIVOST Z HLEDISKA FILOKARTIE - Myslivecké zábavy

Myslivost 1/2008, str. 46  Milan DEGEN
Stejně jako většina bývalých a dnes obnovených spolků, tak i myslivecké pořádaly a pořádají své spolkové zábavy, ať jsou to bály či honosnější plesy apod. Na této tradici se nic nezměnilo v ČSR ani po zestátnění lesů a jejich hospodářství v padesátých letech 20. století. Na rozdíl od většiny honosných plesů i menších bálů je nezbytnou součástí převážné většiny mysliveckých zábav tombola.
V minulosti se myslivecké zábavy, stejně jako taneční zábavy vůbec, pořádaly jen v období masopustu, neboť život našich předků se odvíjel od křesťanských svátků, zejména církve římsko-katolické. Jak známo, tak nejvýznamnějšími svátky této církve jsou Velikonoce. Vzhledem k těmto pohyblivým svátkům v každém roce bylo a je i období masopustu pohyblivé, což bylo respektováno také v oblasti veselení se všeho druhu.
Tyto zvyklosti se časem přestaly dodržovat, a to již bezprostředně po první světové válce, kdy lidé, aby co nejdříve zapomněli na hrůzy této války a opojeni mírem, se chtěli častěji bavit.
Další narušení těchto tradic přinesla druhá světová válka, kdy po atentátu na Reiharda Heydricha byly v protektorátu Čechy a Morava všechny veřejné taneční i jiné zábavy zakázány. "Ránu z milosti" pak tomu všemu zasadil převrat v ČSR v roce 1948, kdy ideologii římskokatolické církve a i jiných církví se snažila postupně vytlačovat jiná ideologie, a to ateisticko-materialistická, resp. marxisticko-leninská. Navíc v roce 1968 se přestalo pracovat o sobotách, bylo zavedeno pracovní volno a časem začal vyvstávat problém jak využívat volný čas. S prudce se rozvíjející technikou tohoto tzv. civilizovaného světa pak tento problém začal gradovat. Co se správným využitím volného času, zejména mládeže, je aktuálním tématem, a zatím nepříliš řešeným problémem dneška.
Takže doby, kdy se lid radoval jen v době masopustu, jsou nenávratně pryč. Tančí se po celý rok, a to i v době školních prázdnin (pro nadšence tohoto oboru se koná řada seminářů i soutěží). Co se týče mysliveckých bálů a zábav, začínají se převážně pořádat po poslední leči v listopadu a pak pokračují po dalších honech. Tradicí těchto zábav, jak již bylo řečeno, je tombola s nezbytnou, čerstvě ulovenou zvěřinou. Jsou tu bažanti, koroptve, zajíci a také někdy i čerstvě ulovené kusy zvěře spárkaté. Rozsah a různorodost tomboly záleží na místě konání a na předpokládaném počtu příchozích. Osobně jsem zažil myslivecký bál v Levém křídle Sjezdového paláce na dnešním Výstavišti v Praze s velmi bohatou tombolou. První cenou zde byl statný jelen! Ples zahajovalo předtančení a střídaly se dva taneční orchestry.
S mysliveckou tematikou v souvislosti s tancováním jsem se setkal poprvé v tanečních kurzech, kde jsme se učili tzv. mysliveckou polku. Jedná se o normální přeměnný krok, tedy polkový (krok-sun-krok), prováděný ne dokola, ale vpřed. Při promenádě po obvodu sálu se páry zastaví, uvolní držení a všichni si dají ruce v bok. K nim se současně zařadí nezadaní, ať již chlapci nebo dívky, kteří stojí obvykle uprostřed sálu. Zazní hudba a všichni postupují polkovým krokem vpřed proti směru hodinových ručiček. Po určité hudební frázi, například osmi či šestnáctitaktové, dívky provedou čelem vzad a postupují směrem opačným. Takže páni postupují ve vnitřním kruhu proti směru hodinových ručiček, dámy po vnějším kruhu po směru ručiček. Jakmile hudba přestane hrát, frekventanti se otočí k sobě a pán požádá o tanec dámu, která se ocitla před ním. Kdo zaváhá nebo na něj nevyjde partnerka (či partner) odchází do středu sálu, kde se nachází "ostrov nezadaných". Taková myslivecká polka se používala a dodnes ještě v některých kurzech používá (převážně, kde ještě hraje živý hudební doprovod) ke střídání. Jak však tento způsob střídání párů získal název myslivecká, mi není známo. Možná, že nějaký dávný taneční mistr spatřil tento způsob střídání na nějaké myslivecké zábavě a myslivecká polka byla na světě, možná v kruhovém tanci můžeme nalézt motiv kruhové leče.
Významnější spolky a korporace, které pořádaly plesy i menší taneční zábavy, měly kdysi svůj plesový výbor, který měl na starosti zvát na příslušný ples jak své členy (včetně zasloužilých a čestných), tak i známé osobnosti města, obce aj., a to i s rodinami. Měl tedy na starosti i návrh a tisk pozvánek, tanečních pořádků (tehdy nezbytných), vstupenek a od konce 19. století i příležitostních pohlednic - tzv. plesovek. Na těchto plesovkách byl velmi často natištěn stejný motiv jako na tanečním pořádku příslušného plesu. Je třeba ještě říci, že uvedené artefakty byly a jsou často miniaturním uměleckým dílkem. A zejména taneční pořádky - v převážné většině pro dámy, vyráběné často ručně s použitím kombinace různých materiálů (dřevo, kov, plyš, šňůrky, stužky, řetízky, ale i smalt, slonovina, pomosazené plíšky, perleť, barevné kamínky atd.) a z nezbytnými tužtičkami, jimiž se tanečník dámě zapisoval k určitému natištěnému názvu tance, nebo-li si dámu na příslušný tanec zadával. Nemuselo to být jen pro jeden tanec, po dohodě s dámou to mohlo být tanců několik. Nicméně, díky tomuto tanečnímu pořádku, který měla stále u sebe, zavěšen ke kabelce nebo na šatech (u pasu atp.), měla často i předem dokonalý přehled o svém programu na plese.
Dá se říci, že éra plesovek končila vypuknutím první světové války. Potom se vydávaly převážně jen taneční pořádky, jejichž éra největší produkce končí zase začátkem druhé světové války. Tradice vydávání pořádků pokračovala sice i po válce, avšak už v omezené míře. Velmi vzácně se můžete s tanečním pořádkem setkat i dnes na některém významnějším plese.
Musím říci, že s odpovídající pohlednicí k tanečnímu pořádku nějakého mysliveckého plesu jsem se zatím nesetkal. Alespoň v mé sbírce se nevyskytují. Také pozvánek ze starších mysliveckých zábav se dochovalo poměrně málo. Z výše uvedených důvodů jsou v obrazové části zastoupeny především pozvánky na myslivecké zábavy.
Ceny pozvánek se mohou pohybovat řekněme od padesáti do dvou set korun, podle zachovalosti, motivu, použité tiskařské techniky a jejího provedení. V případě výskytu myslivecké plesovky může být cena daleko vyšší, podle zachovalosti a sběratelského zájmu.
Ale protože si myslím, že mezi čtenáři Myslivosti je mnoho pořadatelů mysliveckých plesů a zábav, prosím, po dohodě s redakcí, o případné poskytnutí vašich pozvánek nebo tanečních pořádků. Pošlete prosím do redakce zajímavé a výtvarně upravené pozvánky, připojte třeba i stručný popis, čím se snažíte takovou mysliveckou akci v programu obzvláštnit, co má mezi hosty úspěch, jaké tradiční součásti programu na vašich plesech a zábavách pořádáte. Nejzajímavější příspěvky uveřejníme v některém z dalších čísel Myslivosti.








Zpracování dat...