ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Prosinec / 2008

41. mezinárodní sokolnické setkání na Opočně

Myslivost 12/2008, str. 59  Mgr. Marcela MEDKOVÁ,
Také letošní počátek října byl v malebném východočeském městečku Opočně nerozlučně spjat s mezinárodním setkáním sokolníků. Již po jedenačtyřicáté se Opočno ve dnech 8. – 12. 10. 2008 stalo druhým domovem nejen českým sokolníkům, ale také jejich kolegům z Belgie, Francie, Holandska, Chorvatska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie.
Opočenské mezinárodní sokolnické setkání je právem považováno za největší na evropském kontinentu. Obdobně jako v předchozích letech byl zájem o účast s dravci tak velký, že převyšoval možnosti pořadatelů. Neúprosným limitem je totiž počet zapůjčených honiteb. Letošního setkání se zúčastnilo celkem 121 dravců, z toho 38 jestřábů lesních, 36 sokolovitých dravců, 32 orlů skalních, 1 orel jestřábí, 13 kání Harrisových a 1 krahujec, kteří byli rozděleni do deseti loveckých skupin, převážně podle druhů. Stejně jako v předchozích letech se neúčastnili nejen sokolníci se svými dravci i bez nich, ale také naši přátelé a příznivci sokolnictví a myslivosti, zkrátka všichni ti, jejichž duše jsou nespoutané a svobodné stejně jako dravčí a jejichž srdcím je tolik blízké ušlechtilé motto sokolníků: "Nelovíme pro kořist, ale pro vše to krásné při lovu".
A tak všichni, kteří jsme do Opočna přijeli pro nové zážitky, jsme se ve čtvrtek probudili do nádherného slunečného rána, které jen podtrhlo slavnostní náladu prvního dne sokolnických lovů. Stejně jako v předchozích letech se sokolníci s početnou diváckou koronou každé ráno před odjezdem do honiteb scházejí na slavnostním nástupu na nádvoří zámku. První den se slavnostního zahájení účastní také celá řada významných hostů z řad zástupců státní správy, samosprávy, mysliveckých sdružení a dalších významných partnerských organizací, bez jejichž laskavé pomoci a přispění by opočenské setkání nebylo tím, čím je - nejvýznamnější akcí svého druhu v Evropě. Po úvodních projevech předsedy Klubu sokolníků a pozvaných hostů z řad zástupců samosprávy, státní správy a samozřejmě naší mateřské organizace - Českomoravské myslivecké jednoty bylo zahájeno 41. mezinárodní sokolnické setkání a první den sokolnických lovů. Deset loveckých skupin se spolu s diváckou koronou rozjelo do zapůjčených honiteb mysliveckých sdružení Librantice, Dobruška, Břehy - Lohenice, Černilov, Moravany, Stěžery, Kosičky, Choustníkovo Hradiště ,Jasenná a také do bažantnice v Mochově. Po prvním loveckém dnu bylo na večerním výřadu na nádvoří zámku celkem 62 kusů ulovené zvěře.
Druhým loveckým dnem byl pátek, kdy počasí již nebylo tak přívětivé jako první den. Po obvyklém nástupu na nádvoří zámku sokolníci měli možnost se svými dravci lovit v honitbách mysliveckých sdružení Bohuslavice, Běleč, Bolehošť, Byzhradec, Opočno - Přepychy, Očelice, Kostelecká Lhota, Trnov, Jasenná a Smiřice a dvě sokolí skupiny lovily v bažantnicích v Mochově a Černíkovicích. Po vzájemné dohodě Města Hradec Králové, Leteckých služeb Hradec Králové a MS Piletice také jedna sokolnická skupina navštívila prostory letiště. Přes relativně menší přízeň počasí lze také druhý den sokolnických lovů vyhodnotit jako velmi úspěšný. Sokolníci na večerním společném výřadu vzdali hold celkem 64 kusům ulovené zvěře.
Posledním dnem sokolnických lovů byla sobota, kdy po ranním nástupu se sokolníci spolu s přihlížejícími nerozjeli ihned za lovy do honiteb, ale nejprve proběhly ukázky výcviku a létání se sokolnicky cvičenými dravci na Vodětínském kopci poblíž Opočna, při nichž diváci měli možnost shlédnout nejen celou řadu dravců, ale také alespoň na chvilku se stát sokolníkem a okusit ten pocit nést dravce na pěsti, neboť mnozí sokolníci své dravce na chvíli zájemcům ochotně zapůjčili. Po ukázkách, které se jako i v předchozích letech setkaly s pozitivním ohlasem přítomných diváků, sokolníky čekal již lov v honitbách mysliveckých sdružení Starý Ples, Hoříněves, Předměřice, Tutleky, Opočno - Přepychy, Olešnice u Rychnova nad Kněžnou, Všestary, Vysoká nad Labem a Králova Lhota. I na poslední den sokolnických lovů byla pro sokolníky s jejich dravci zapůjčena bažantnice v Mochově. Také poslední den sokolnických lovů byl pro sokolníky a především jejich dravce velmi úspěšný, kdy na tradičním večerním výřadu leželo celkem 63 kusů ulovené zvěře.
Jak je patrné z počtu ulovené zvěře, celkem se ulovilo 189 kusů, letošní setkání bylo po lovecké stránce velmi úspěšné a všichni účastníci odjížděli obohacení o krásné zážitky a nevšední podívanou umocněnou na začátek října nezvykle teplým, slunečným počasím. Sokolnictví však není jen o lovu. Dnešní sokolníci se rovněž intenzivně věnují mnoha dalším činnostem, např. odchovům dravců, kdy jen v letošním roce odchovali členové Klubu sokolníků na 500 mláďat především sokolů, rarohů, orlů a jestřábů, tedy těch druhů, které jsou zvláště chráněnými druhy. K jejich dalším činnostem patří také péče o handicapované dravce a sovy nalezené v přírodě, které se mnozí sokolníci nezištně po léta věnují. Přesto bylo do platné legislativy od 1. 10. tohoto roku prosazeno ustanovení, které zamezuje tomu, aby sokolníci dál tuto činnost mohli vykonávat. Přesto, že sokolníci disponují potřebnou kvalifikací, zkušenostmi i možnostmi - je jim od 1. 10. znemožněno ujímat se poraněných zvláště chráněných dravců a sov a pečovat o ně. Přitom zvláště chránění jsou až na výjimky všichni (to, že vysoký stupeň ochrany řady druhů neodpovídá jejich běžnému výskytu ponechme nyní stranou). Současně také byla znemožněna jakákoliv individuální péče, která je u odborníka nepochybně vysoce kvalitní.
Naopak v záchranné stanici, která má množství handicapovaných zvířat, není obecně individuální péče v takové kvalitě a se stejnými zanedbatelnými náklady vůbec možná. Vždyť každý, kdo pečuje jen o jedno zraněné zvíře, ví, kolik času jeho ošetřováním denně stráví. Jak by mohl věnovat stejnou péči třeba desítkám podobných případů. Přesto bez ohledu na skutečné potřeby poraněných dravců a sov z pouhé nenávisti k sokolnictví a k lidem, kteří ho vykonávají, byla do legislativy prosazena povinnost neprodleně předat poraněného dravce či sovu do záchranné stanice.
Celá věc má také ekonomické pozadí, zatímco sokolník, který se ujme jednoho, dvou poraněných dravců a poskytuje jim maximální individuální péči za vlastní finanční prostředky a v případě trvalého postižení dravce či sovu i smysluplně využije (např. k chovu), záchranné stanice pro svoji činnost žádají a potřebují nemalé dotace, a to nejen ze soukromých zdrojů, ale také z rozpočtů obcí, krajů, ministerstva životního prostředí, z peněz nás všech. A nelze zavírat oči před tím, že hromadná péče je vždy jen tou péčí základní, nezbytnou a nikdy nemůže dosáhnout kvality péče individuální. Po změně zákona a uložení povinnosti odevzdávat všechny nalezené handicapované zvláště chráněné živočichy do záchranných stanic budou požadavky stanic na jejich dotace ještě vyšší než doposud. Kam se vytratil rozum a odpovědnost, kam se vytratil zájem oněch handicapovaných zvířat? V zájmu koho je legislativa takto zneužívána? Je smutné, když o mnohém rozhodují od stolu lidé zjevně věcí neznalí a pod vlivem své nenávisti k činnosti, jejíž aspekty v celé šíři odmítají brát na vědomí.
S politováním musím konstatovat, že v novelizacích několika zákonů, které se dotýkají sokolnictví a činností s ním souvisejících, se čím dál častěji objevují ustanovení, která činnost sokolníků velmi výrazně omezují a hraničí se snahou o jeho likvidaci. Pokud se do rozhodovacích procesů v legislativě nevrátí zdravý rozum, může se stát, že lidstvo do budoucna bude ochuzeno o mnohé tradiční činnosti - sokolnictví nevyjímaje.
Závěrem nezbývá než srdečně poděkovat za pomoc a aktivitu všem, kteří se podíleli na úspěšném pořadatelství 41. ročníku sokolnického setkání s mezinárodní účastí v Opočně, za vstřícný přístup pak sokolníci děkují zejména zástupcům Ministerstva zemědělství, odborů životního prostředí a zemědělství Královéhradeckého a Pardubického kraje, Magistrátů města Hradce Králové a Pardubic, městských úřadů v Opočně, Dobrušce, Jaroměři, Náchodě a Rychnově nad Kněžnou, Krajských veterinárních správ v Hradci Králové a Pardubicích, veterinárních inspektorátů v Rychnově nad Kněžnou, Hradci Králové, Náchodě a Pardubicích a Ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání. Poděkování patří rovněž zástupcům myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty, zástupcům Okresních mysliveckých spolků v Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Hradci Králové a Pardubicích, lesnických škol, paní Kristině Colloredo-Mansfeldové a panu Janu Kolowratu Krakowskému včetně jejich personálu a v neposlední řadě také Národnímu památkovému ústavu a správě opočenského zámku. Zásluhu na tom, že se ohromnému množství aut po všechny dny podařilo včas dostat z Opočna do honiteb a zase zpět bez problémů a také po všech stránkách bez úhony přečkat parkování měla skvělá organizace Oddělení Policie ČR v Opočně. Zvláštní poděkování za podporu a pomoc při zajišťování honiteb a organizaci setkání náleží Lesům České republiky, s. p. Hradec Králové.
Za ochotu při umožnění lovu v honitbách, bez nichž by sokolnické setkání nebylo možno uspořádat, pak sokolníci srdečně děkují všem mysliveckým sdružením a honebním společenstvům, které sokolníkům své honitby poskytly a stejně tak děkují majitelům zapůjčených bažantnic. V neposlední řadě děkuji také všem, kteří se podíleli na organizačním zajištění sokolnického setkání - tedy kolegům sokolníkům a všem, kteří se jakýmkoliv způsobem, zejména svou osobní aktivní pomocí a ochotou zasloužili o zdárný průběh akce. Pevně věřím, že přes problémy v legislativě a nesnášenlivost k sokolnictví a sokolníkům, zvítězí zdravý rozum a sokolnictví nezanikne a tradice sokolnictví a loveckých setkání zůstane zachována i pro budoucí generace.
Mgr. Marcela MEDKOVÁ,
Klub sokolníků ČMMJ
Zpracování dat...