Časopis Myslivost

O čem se psalo v prosinci 1928 na stránkách Stráže myslivosti?

NORNÍCI A JEJICH ÚKOLY.  Mgr. Josef Drmota
Podniky spolku „Norník“ a různé výstavy ukázaly během posledních let, že pracujeme k zvelebení našich norníků. Výstavy vykazují velmi utěšené výsledky. Jezevčíci jsou téměř prvotřídní a méně zavedený foxterrier k prvotřídnosti dospívá tempem přiměřeným své povaze. Radostně jest pohnut každý milovník těchto rac, když má příležitost viděti jich více pohromadě.


Radost tato není však sdílena všemi nejpovolanějšími činiteli, totiž těmi, kteří se těmto racám nejvíce věnují a je pěstí. Nejen krásu chceme, ale i užitek. Jmenovitě foxterrier patří lovu a každý prohřešuje se na něm, kdo jej k lovu a hlavně k norování nevychovává. Hleďme dohoniti, co dosud promeškáno, přestaňme šetřiti toho, kdo šetřen býti nemá a nechce. Pes nepatří do pokojů a na pohovky, pes patří ven, musí se otužiti a musí pracovati. Obavy, že může dostati nějakou ránu, že může utrpěti na kráse, nejsou na místě.
Naopak, pes vykazující nějaké ty trhliny, jest jistě pěknější.
Jak pilně věnuje se lovec svému ohaři, zrovna tak má se věnovati těmto menším racám psů loveckých. Od foxterriera žádejte vše jako u ohaře - norování u mladších - i přinášení vyrostlých zajíců. Znám několik foxterrierů i zde u nás, kteří zajíce bezvadně aportují. Pernatou a menší zvěř aportují vždy a všude jen u nás ještě ne.
Porovnejme výsledky norování v umělé noře u nás norování menšího rozměru v Scharzfeldu v Německu. Naše poslední norování mělo 62 přihlášky, 21 přihláška propadla. Noroval tedy 41 pes a 12 dobylo ceny a 2 čestné ceny. V Scharzfeldu přihlášeni 4 mladiství, 4 nováčkové, 12 pro hlavní a 7 pro otevřené norování, celkem 27 psů a docíleno cen mladiství 2 v, 1 chv; nováčci 1 v a 2 dobré; hlavní na lišku 2 v, 2 chv, 3d, 1 usp; otevřené na jezevce 2 v, 3 chv, 1 d. 1 cena od svazu a 1 čestná cena, dohromady 20 cen a 2 mimořádné. Třeba dlužno uvážiti, že počasí o svátcích svatodušních a 15. července bylo značně rozlišné, přece 41 pes proti 27 a 14 cen proti 22 jest rozdíl, kterého počasí nezavinilo. Tyto rozdíly povstaly školením, které u nás většinou schází. Také se nedostává střediska, kde občas schází se zájemníci a přivádí své psy ke školení a posouzení. Potřebujeme jich však a proto volám ke všem lovcům dobré vůle: Zařiďme cvičiště norníků všude, kde jest to možné, a alespoň 3 střediska: v okolí Prahy, Brna a přiměřeném místě Slovenska.
Navrhuji konstrukci jednoduché nory, kterou ze dřeva t. zv. kolíků, kde jest to možné z prken může si zříditi každý zájemce, když má potřebné místo. Takové nory mohou pak užívati také zájemci i z kruhů neloveckých pouze pěstitelé neb milovníci racy za příspěvek na výživu škodné. Jsem přesvědčen, že dosáhneme-li zřízení takových nor na více místech, užasneme nad krásnými výsledky norování již v průběhu 2 - 3 let. Proto ruce k dílu a zřizujte nory pro cvičení dle následujícího vzoru:
Nora nachází se na prostoru 50 m2, vlastní nora jest 17 m dlouhá, prostranství jest ohraženo 2 m vysokým plotem, na horní straně asi 75 cm dovnitř lomeným. Obrazec znázorňuje řez vjezdu s kolíky do země zaraženými, na jichž vnitřní straně připevněna jsou prkna, dále latě nebo podélná dřeva kulatá (tyčky dlouhé), půda pozůstává z upěchované země, povrch zakryt jest buď prkny které se uzavírají dřevěnými nebo železnými, otočnými závorami. Mezi krycími prkny jsou mezery asi 1 cm pro zástrčky. Vnikání světla do nory zamezí se položením pytlů na prkna po dobu norování. Řez prohloubení, t. j. místo, kde nora padá v délce asi 3 metrů na 60 cm do hloubky a zase stoupá do rovna. Řez komínu, který může se umístiti na místě přesmyku 7. s počátečním stoupáním asi do 40 cm výšky se zvýšenou chodbou asi 25 cm, schůdkem do hloubky roviny asi 40 cm komín ve spodní části jest 30  18 cm, v horní části 25  18 cm. Při tomto druhu cvičebních nor není komín nutný, používá se jej pouze v norách větších. Pro cvičení norníků ve skalních norách jest komín nutný. Nora jest 20 cm vysoká, 18 cm široká a pozůstává 1. z prohloubení širšího vjezdu pro umístění klece se škodnou při vpouštění do nory; 2. spojka prken s prostorou pro (mříže) zástrčky; 3. kotel ve výši nory 45  45 cm; 4. prohloubení a stoupání; 5. ostrý úhel; 6. kotel 60  60 cm; 7. přesmyk 60  30 cm šířky; 8. úžina 20  16; 9. kotel 60  60 cm; 10. východ zřízen prohloubeně jako vjezd, však stěny pouze tak od sebe vzdálené, aby klec pro škodnou mohla býti umístěna.
Pomocné nářadí: Kleště na uchopení škodné, vidlička na přidržování k zemi, 4 zástrčky 2.8  17 (železné mřížky) a dřevěná klec na přenášení škodné.
Větší nádoba s vodou, desinfekční a léčebné pomůcky, vata a obvazy nemají nikdy scházeti.
Další informace rád poskytne Franta Jandík, konsul. rada v. v., Vizovice.
Pozn. red.: Z uvedených důvodů doporučujeme pořádání zkoušek norníků také z jiných oborů než z norování, tj. práce všestrané, jak naše řády připouštějí. Je poučná práce psíků těchto na barvě zvěře raněné, na vlečkách, při nahánění i ve vodě a každý bude překvapen výkonností těchto psíků.
(původní text: Stráž myslivosti, ročník 1928, str. 288)

Redakční poznámka na úplný závěr

Tímto příspěvkem končí naše společné vzpomínání na dobu před osmdesáti lety, které bylo připravené k 85. výročí založení Stráže myslivosti. Snažili jsme se pro vás připravit pokud možno pestrý přehled článků věnovaných zoologii, kynologii, metodám lovu, střelectví i péči o zvěř a její prostředí v té podobě a na té úrovní poznatků, které byly v uvedeném období aktuální. Vnímaví čtenáři z nich dokázali zajisté vyvodit především pochopení některých souvislostí, které dějinný vývoj naší myslivosti doprovázely.
Protože u naposledy představeného článku není uveden žádný autor, dovoluji si naše historické putování zakončit ještě jednou zmínkou o člověku, s jehož jménem jsme se již ve stručnosti seznámili na úvod k celému seriálu - s panem Jaroslavem Svobodovou. Právě on byl otcem myšlenky na vydávání mysliveckého periodika a faktickým realizátorem tohoto obdivuhodného projektu.
Pan Jaroslav Svoboda se narodil 20.12.1883 v Únanově na okrese Znojmo a zemřel 26.4.1968 v Třebíči. Byl středoškolským pedagogem, spoluzakladatelem ČSMJ, tvůrcem a dlouholetým vedoucím redaktorem časopisu Stráž myslivosti (1923 až 1948; v letech 1948 až 1950 ho vystřídal Bohumil Paša, 1951 až 1976 Josef Novotný, 1977 až 1989 Ladislav Janoštík a od roku 1990 Jiří Kasina). Vedl edici Knihovna Stráže myslivosti (1925), byl publicistou, aktivním myslivcem a mysliveckým funkcionářem. Věnoval se lovecké kynologii a organizoval lovecké kynologické akce. Patřil k zakládajícím členům Spolku pro chov hrubosrstých ohařů Český fousek. Byl prvním předsedou následně ustanoveného Klubu chovatelů hrubosrstých ohařů (v roce 1961), čestným členem ČSMJ a nositelem mysliveckých vyznamenání. Všestranným zkouškám hrubosrstých ohařů byl na jeho počest od roku 1968 natrvalo propůjčen název "Memoriál Jaroslava Svobody". Původně byl konán v nepravidelných intervalech, později po 2 letech; je pořádán Klubem chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů jako mezinárodní všestranná soutěž (20 jedinců, zadání titulu "Vítěz Memoriálu J. Svobody").
Mezi tradované zajímavosti související se založením Stráže myslivosti patří i skutečnost, že J. Svoboda si na vydávání časopisu zapůjčil značnou sumu, kterou jistil zastavením vlastního domu v Třebíči.
Za zdůraznění určitě také stojí, že od smrti Jaroslava Svobody uplynulo v dubnu letošního roku symbolických čtyřicet let. Čest jeho památce!
[zdroj: Kovařík, J. (2001): Biografický slovník významných osobností se vztahem k české myslivosti. Vega, Praha.
Rakušan,C. (1992): Myslivecký slovník naučný. ZN Brázda, Praha].
Mgr. Josef Drmota

Zpracování dat...