ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Říjen / 2008

Biopásy plné života

Myslivost 10/2008, str. 10  Mgr. Jitka Jonáková, Ing. Jiří Kasina
Když se řekne Křivoklátsko nebo Berounka, většina z nás si představí krásnou zvlněnou a zalesněnou krajinu. Pokud jste myslivci, myslím, že se vám vybaví okamžitě pojmy jako ráj zvěře, pestrost druhů zvěře a letité tradice. Vždyť ne nadarmo se Křivoklátsko častokrát právem honosí přívlastkem „kolébka české myslivosti“. My jsme se tentokrát vydali po klikatých cestičkách do vesnice Čilá nedaleko Skryjí. I když jsme tam původně jeli za soukromým zemědělcem Františkem Hájkem, který na rodinné zemědělské farmě hospodaří spolu se svým otcem a bratrem, nedalo nám to a při této příležitosti jsme rádi vyzpovídali i místního mysliveckého hospodáře Ing. Jiřího Poura. Ale postupně.
Nejprve proč zrovna Čilá. Svažité pozemky nad Berounkou kolem této obce jsou už z dálky charakteristické svým členěním plodin a včleněnými pásy travin. František Hájek totiž s rozvahou zkušeného zemědělce již několik let využívá systém zemědělských dotací na tvorbu biopásů a členění orné půdy. O dotacích z Evropské unie se sice už napovídalo a napsalo dost, ale bohužel málokdo je umí účelně využívat. Při představě, že by musel běhat po úřadech a vyplňovat hordu dotazníků mnohému zájemci přejede mráz po zádech, raději mávne rukou a "jede" v zaběhnutých kolejí. My bychom chtěli ukázat, že se v žádném případě nikdo nemusí bát, že systém dotací přináší určité výhody a chce to jen umět a chtít zařadit systém dotací do koloběhu zemědělského hospodaření. Dnešní téma rozhovoru bude tedy hlavně o biopásech a nejen o nich.

Mohl byste nám nejprve říct, na kolika hektarech půdy hospodaříte?
Celkem hospodařím na 200 ha zemědělské půdy, z toho je 100 ha trvalých travních porostů a 100 ha orné půdy, na této ploše mám téměř 15 ha biopásů a zvěřních políček. Protože jsme v jakési okrajové části, tak naší hlavní činností je spásání svažitějších strání a pozemků skotem. Část půdy, na které hospodaříme, je naše, větší část je půda pronajatá k zemědělskému hospodaření.

Kdy Vás poprvé napadla myšlenka zažádat o dotace a začít s vytvářením biopásů?
Jelikož jsem také myslivec, chtěl jsem v rámci zemědělského hospodaření udělat také něco pro zvěř. Mezi myslivci jsme o tom mluvili a poprvé jsme jako myslivecké sdružení žádali o dotace přes krajský úřad již asi před pěti lety, tenkrát jsem si to chtěl hlavně vyzkoušet. A hned první rok jsem dostal dotaci na dva hektary. Vzápětí naštěstí Ministerstvo zemědělství vytvořilo dotační titul Biopásy, podle jehož pravidel jedu dodnes.

Bylo by asi vhodné čtenářům vysvětlit, kdo vlastně o dotace může žádat. Vy vlastně o ně žádáte ne jako myslivec, ale jako soukromý zemědělec, který hospodaří. Myslivecké sdružení o dotace žádat nemůže?
Myslivecké sdružení by mohlo žádat přes krajský úřad jako uživatel honitby o dotace na zvěřní políčka. Vlastní dotační titul Biopásy je ale vytvořen pro vlastníky pozemků a nájemce, kteří na pozemcích zemědělsky hospodaří. Takže je výhodnější zavedení biopásů a čerpání dotací od Ministerstva zemědělství, stejně to vlastně dělám pro zvěř. Jen je třeba rozlišovat pojem zvěřní políčko a biopás. O dotace žádá hospodařící zemědělec. Myslivci by mohli žádat o dotace na zvěřní políčka na pozemcích vyčleněných ze zemědělského hospodaření, ale dostali by méně, v dotacích na ornou půdu a na biopásy dostanete více.
J. Pour: Proto by měli myslivci najít ve svých sdruženích místní hospodařící zemědělce, dojít za nimi a domluvit se, zažádat o dotace třeba i tak, že za zemědělce zpracují byrokratické náležitosti. A třeba když mají myslivci mezi sebou vlastníky půdy, je vhodné pronajmout tuto půdu místnímu hospodařícímu zemědělci s tím, že v adekvátní ploše si zemědělec zažádá o dotace. Vydělají na tom všichni, využijí se dotace a udělá se něco pro krajinu a zvěř. Vše je jen v lidech a rozumné domluvě.

Kolik máte vytvořených biopásů? Jaké jsou podrobnější podmínky pro získání dotací? Není to pro zájemce o dotace příliš složité?
Ale vůbec ne, myslím že agendu s tím spojenou zvládne každý. Mám vytvořených celkem 40 biopásů a zvěřních políček. Všechny mám na bloku orné půdy, to je totiž jedna z podmínek dotace. Mám dva druhy biopásů - první druh o rozloze 7 ha je na dotace přes Ministerstvo zemědělství, na další 3 ha mi přispívá myslivecké sdružení, zbývající 4ha hradím z vlastních prostředků.
Při zakládání a tvorbě biopásů je třeba dodržet určité technické podmínky, které jsou popsány v brožure, kterou lze získat na každé příslušné zemědělské agentuře. Minimální šíře biopásu je 6 metrů, maximum je 12 metrů, já se snažím využívat plných 12 metrů, šest se mi zdá přece jen málo z hlediska krytových možností. Další podmínkou je umístění pásů v odstupu minimálně 50 metrů v jednom půdním bloku. Biopás je třeba mít pět let, ale není nutno ho mít stále na stejném místě, může se přesunovat, ale zase jen v rámci jednoho půdního bloku s podmínkou, že při změně se musí do 15. května udělat nový zákres v mapě.
Tak například tento biopás, u kterého stojíme, má šířku 12 metrů a délku asi 120 metrů. Mám ale pásy o délce od 50 do 600 metrů, musí se využít přírodní podmínky, konfigurace terénu, přístupnost pro mechanizaci a biopás slouží také jako protierozní opatření, proto by měl jít po vrstevnici.
Ostatní plochy, které můžete v okolí vidět a které nejsou ve tvaru klasických pásů jsou deklarovány právě jako zvěřní políčka, tvoří je většinou pozemky v okrajových částech půdních bloků a jsou tudíž různé velikosti asi od 0,1 ha do 2 ha. Snažím se prostě využít každého kousku půdy.

Proč se biopásy zakládají, jaká je jejich funkce? Můžete prosím stručně případným zájemcům popsat funkci během celého roku?
Biopás se musí podle stanovených podmínek zasít do konce května, poté celý rok do 31. 3. se musí biopás ponechat a pak zorat. Takže je od konce března do května vlastně holý, tudíž slouží jako plocha pro oschnutí mláďat hlavně pernaté zvěře. Naopak v období sklizně zemědělských plodin je biopás už zase vzrostlý a slouží jako potrava a hlavně krytina pro zvěř, které se po sklizni radikálně změní životní podmínky. V tu dobu začíná v biopásu dozrávat proso, pohanka, kapusta je zelená a vše je tak příhodné pro zvěř. Pohanka vydrží do prvních mrazů, kapusta zůstává kolikrát celou zimu a slouží jako potrava zvěři. Když dozrává pohanka nebo slunečnice, jsou tu přímo nálety vrabců, sýkorek a mnoha jiných druhů ptactva. Biopás slouží nejen zvěři, ale i všem dalším živočichům, atraktivní je taky pro hmyz. Když vidíte zájem o biopás, pak se přesvědčíte, že vaše snaha nebyla marná a máte před sebou důkaz, jak pomoci přírodě.

Jednou z podmínek MZe pro udělení dotací na biopásy je, že se nesmí přes něj přejíždět zemědělskou a jinou technikou, máte s tím problém?
S vlastní technikou nemám problém, vytvořil jsem pravidelná políčka na vhodných místech. Vím, že někde by s tím mohli mít problém, je třeba rozumně uvažovat a umístit pásy tak, aby nedocházelo ke zbytečným komplikacím. Spíš je problém zajistit, aby biopásy nepřejížděli motorkáři a čtyřkolkáři, případně motorizovaní turisté.

Mezi další podmínky udělení dotací je, že se nesmí provádět chemické postřiky, nemáte pak ale problémy s plevely?
Chemii na biopásy nepoužívám a zatím nemám s plevely větší problémy. Trochu je vidět laskavec a ježatka, protože to jsou letní plevele, které začínají klíčit, až když je biopás zasetý. Jinak s pýrem ani s pcháčem paradoxně problém není. Plodiny v biopásu se nechávají až do konce března na poli a pak se teprve zaorají, tím se eliminují i plevele. Také pohanka dost rychle roste a vytváří hustý porost, takže plevele zastiňuje.

Jaká je konkrétní skladba plodin v biopásu?
U biopásů dotovaných Ministerstvemm zemědělství je skladba plodin jednoznačně daná pravidly - jarní obilovina (oves setý, ječmen jarní, pšenice jarní) minimální množství 65 kg na hektar, pohanka obecná minimální množství 30 kg na hektar, proso 15 kg na hektar, kapusta krmná 0,4 kg/ha, lupina bílá 2 kg/ha. Mohou se ale přidat i další plodiny. Jak můžete v bližším pohledu vidět, mám v pásech třeba slunečnici, nakupuji semena kopru, fenyklu, anýz, vodnici, ředkev, prostě podle toho, co se mi podaří sehnat na trhu. Celkem když to tak spočítám, tak jsem do biopásů a zvěřních políček nakupoval asi třicet druhů osiva.

Z jakého důvodu přidáváte i ostatní plodiny? Je to z hlediska atraktivity pro zvěř?
Jsou to byliny a zpestření potravy pro zajíce a taky je to také atraktivnější složení pro hmyz a motýly. Mám zájem pomoci všem živočišným druhům, opravdu nejde jen o zvýšení stavů třeba jen zajíce nebo koroptve, příroda přece funguje v celém komplexu

Žijeme v době, kdy se vše na peníze počítá, a proto zcela určitě podstatnou otázkou zájemců o tvorbu biopásů je otázka co za to. Čtenáře by jistě zajímala výše dotace na biopás?
Pravda, bez financí to nejde, ale jen pro finance také ne. Dotace na vlastní biopás je dnes 11 500 Kč na hektar a k tomu dostanete dotaci na plochu orné půdy, což bylo v loňském roce okolo 3000 Kč na hektar. Byly také národní doplňkové platby na určité plodiny, ale v loňském roce je zrušili a vyplácejí je nyní na veškerou ornou půdu. A ty činily v loňském roce asi 1200 Kč na hektar. Jsou starosti s tím, že musíte jít vyřizovat dokumenty, ale není to zase tak strašné. A jako mnohdy opomíjený fakt je třeba i to, že když vám zvěř spase biopás nemáte újmu jako u tržních plodin.

Stále jsme zatím mluvili o biopásech, pro vás je ale podstatné a hlavní obživou zemědělské hospodaření. Jaká je tedy vaše zemědělská činnost? Můžete se představit čtenářům jako zemědělec?
Nemáme sice přímo schválené ekologické zemědělství, ale nepoužíváme strojená hnojiva, postřiky minimálně, takže vlastně najíždíme na principy ekologického zemědělství. Asi ne tak častou výjimkou je, že uplatňujeme při hospodaření devítihonný osevní postup. Tedy střídání sedmi plodin, úhor a jetelotrávy. Jeden díl je nechaný ladem, na podzim je podmítnutý, je tam zaseto zelené hnojení a přes zimu je tento díl bez zásahu třeba až do července, kdy ho začnu znovu kultivovat. Takový díl pak nejvíce vyhovuje zvěři, je tam například množství skřivanů, koroptví, křepelek, které v tomto dílu vyvádějí potomstvo. Vzhledem k devítihonnému hospodaření je to vlastně systém asi desetiny orné půdy. Jak vidíte, i systém samotného zemědělského hospodaření může být vstřícný ke zvěři

Plánujete v budoucnu přejít na ekologické hospodaření?
Zatím to v plánu nemám. Ekologicky oficiálně nehospodařím, ale postupy v ekologickém zemědělství jsou mi velice blízké. Chemii používám minimálně. Dá se říct, že tak jeden postřik ročně asi na padesát hektarů orné půdy.


Právě jste zmínil byrokracii, jakou máte s ní zkušenost při vyřizování dotací?
Někdy jsou to hlouposti, špatně jsem vypsal formulář a nedostal jsem jeden rok dotace. Celkem to bylo asi 70 000 Kč, jen proto, že to dělám z nadšení, tak jsem nad tím mávnul rukou a nějak rok překlenul, někoho by to třeba odradilo. Podle mne záleží na příslušné zemědělské agentuře, respektive lidech, se kterými jednáte. Naštěstí v Rokycanech jsou k nám vstřícní a pomáhají nám. Poslední tři roky nemám problém. Myslím, že byrokracie bude pořád, ale věřte, že se přes to dá přenést. Sám jsem toho důkazem.

J. Pour: Bylo by možná vhodné zauvažovat o tom, že by v regionech někdo zpracoval podklady pro více míst a zemědělců. Proč bychom nemohli najít a vyškolit v rámci ČMMJ takového člověka? Zásadním rozhodnutím a základem, který nemůžeme pominout, je souhlas zemědělce s vytvořením biopásů. Argumentem jsou hlavně peníze. Je potřeba vysvětlit, že biopásy pro ně nebudou ztrátová záležitost.

Když se podíváte na dnešní zemědělství, ve kterém se ve většině případů pěstuje řepka, obilí, kukuřice, sortiment pěstovaných plodin jakoby se zmenšoval a pěstovalo se hlavně to, co se dá dobře zpeněžit ve výkupu. Pak jsou ale nedozírné plochy pokryté jednou plodinou, tedy nic příhodného pro zvěř. Jaké plodiny pěstujete vy?
Každý rok zkouším něco nového. Pěstoval jsem třeba měsíček, krmný sléz, svazenku, pohanku a další netradiční plodiny. Obilí samozřejmě pěstujeme taky, krmnou řepu, mrkev a další. Snažím se o co nejpestřejší složení, abych nebyl závislý na nákupu hnojiv a chemických postřiků. Proto musíme pěstovat luskoviny, které dodávají půdě dusík. Vždy je potřeba taky zvážit vhodnost předplodin a následných plodin. Protože chováme prasata, skot a ovce, tak si většinu krmiv mícháme vlastnoručně. Tím se snažíme nic nenakupovat a naopak využít co nejvíce vlastních zdrojů. Tudíž být co nejméně závislí. Hospodářským výstupem je pro nás hlavně maso, prodej přebytků z rostlinné výroby a významným příspěvkem jsou dotace.

A vy jste ve vaší obci jediný, kdo hospodaří, nebo je vás zde víc?
V obci hospodaříme dva, ale nekonkurujeme si, druhý zemědělec je z velké části zahradník, má zeleninu a taky lesní stromky. Je ještě více specializovaný než my.

Na poli jsme si mohli všimnout i balíků, jedná se o senáž?
Ano, jedná se o směsku pelušky s hrachem a ovsem, je to velmi kvalitní krmení.

Zásobujete krmivem myslivecké sdružení i jinými plodinami?
Ročně založíme více než dvacet metráků krmné řepy a mrkve. Navíc si vybere zvěř přímo na polích.

Podílíte se i na jiných projektech při obnově krajiny?
Na pozemcích se snažíme taky vysazovat tradiční osvědčené odrůdy ovocných stromů, kupujeme vysokokmeny. Snažíme se vytvářet nové aleje, vloni se vysadila více než stovka stromků. Financujeme z prostředků obce Čilá, část hradí myslivecké sdružení a zbytek financujeme z vlastních peněz. Jsou to hrušky, třešně, švestky a jabloně, u jabloní volíme tradiční odrůdy jako je Panenské, Matčino, Průsvitné letní, prostě starší odrůdy, které tu vždy v minulosti bývaly. Ještě někde jsou, ale jsou to staré stromy. Vše se děje s vědomím a podporou CHKO Křivoklátsko, vycházíme s nimi velmi dobře, troufám si tvrdit, že na území CHKO jiný takový zemědělec není. V minulosti jsme s nimi spolupracovali i na odchovu koroptvích kuřat pomocí kvočen a lichých kohoutků.

Vidím, že s obcí Čilá, mysliveckým sdružením a CHKO Křivoklátsko máte velmi dobré vztahy, jak je to s ostatními společnostmi zde v okolí?
Ano, vztah s obcí je velmi dobrý už jen proto, protože vykonávám taky funkci starosty obce. Korektní vztahy jsou dnes už i se zemědělskou akciovou společností, která hospodaří v sousedství, v jiné části honitby, jen kdyby udělali alespoň nějaký biopás v jejich velkých honech. V hospodaření prostě směřují trochu jinam. Mají lány řepky a kukuřice. Právě tam by byly biopásy potřeba. Je to tak trochu paradox, že v takové hezké členité krajině se biopásy udělají, ale tam, kde je zemědělská velkovýroba a moderní zemědělská poušť, tam se biopásy nerealizují.

Jaké jsou další vaše plány do budoucna, a to jak z hlediska zemědělství, tak z hlediska myslivosti?
V letošním roce zkouším další opatření, mám vytvořeny tři travnaté pásy, které jsou jednak ve stráni jako protierozní, a jednak jsou osety směskou, kterou tvoří jetel, vojtěška, štírovník, jitrocel, úročník, komonice a další traviny, a ty se budou sekat koncem července, do té doby budou sloužit jako hnízdiště pernaté zvěři, až se posekají, tak na nich ještě do zimy vyroste zelená potrava. Navíc chci rozšířit podnikání o prodej osiv vhodných na biopásy a zvěřní políčka. Co se týká plánů mimo zemědělské činnosti tak momentálně studuji v Praze Suchdole studijní obor provoz a řízení myslivosti, chci si tím jednak zvýšit kvalifikaci, a jednak získat větší přehled a obzor. Řadu teoretických záležitostí a mechanizmů si tak můžu vyzkoušet přímo v praxi.

Při návštěvě jsme nemohli nevyužít přítomnosti Ing.Jiřího Poura, který zastupoval místní myslivce. Pane inženýre, můžete nám stručně představit myslivecké sdružení?
Naše myslivecké sdružení nese název MS Severka Podmokly,o.s. Máme 27 členů. Jedná se z devadesáti procent o vlastníky půdy a místní občany, což je samozřejmě pro běžný myslivecký život příznivé.

Jakou máte rozlohu honitby a jakou zvěř máte v honitbě normovanou?
Výměra honitby je 1415 ha, z toho 1104 ha zemědělské půdy, 96 ha lesní půdy, 42 ha tvoří vodní plochy a zbytek 173 ha je ostatní plocha. Nadmořská výška je tu okolo 350 metrů. Východní hranici tvoří křivoklátské lesy, severní hranicí je Berounka.. Normovánu máme zvěř srnčí, zaječí a bažantí. Minimální stav zaječí zvěře je 30 kusů, normovaný 84 kusů, u srnčí zvěře je minimální stav 16 kusů a normovaný stav 35 kusů, u bažantí zvěře je minimální stav 15 kusů a normovaný 48 kusů, vše ve třetí bonitě. V honitbě je trvale přítomna zvěř vysoká, daňčí a černá. Nepravidelně se vyskytuje zvěř Sika a zvěř mufloní. Tyto druhy zvěře nemáme normovány, neboť nesplňujeme podmínky dle §2 vyhlášky č.491/2002 Sb.

K jakým ztrátám dochází v průběhu sklizně a jaká opatření proti nim děláte?
Ze sklizňových prací jsou pro nás nejhorší senoseče. Moderní traktory se záběrem sekaček osm metrů a vysokou pojezdovou rychlostí nedávají zvěři šanci. Mláďata drobné zvěře jsou usmrcena ze sta procent. U srnčí zvěře hraje velkou roli termín senoseče. Samozřejmě zavětřujeme, stavíme strašáky a procházíme pole. Musím však říci, že ve dvacetihektarovém lánu, kde je vojtěška téměř do pasu, nejsou tato opatření příliš účinná.

Máte v honitbě problémy se zvěří myslivosti škodící a používáte umělé nory při regulaci jejich stavů?
Početní stavy jezevců a lišek se snažíme regulovat. Z prostředků mysliveckého sdružení jsme pořídili tři umělé nory. Ověřili jsme si, že když se po instalaci nory dva měsíce nic nechytí, je nutné ji přemístit na jiné místo. Pokud je na vhodném místě, dají se chytit dvě lišky do měsíce. Důležitá je každodenní kontrola, často se totiž chytnou zajíci. Při stavbě by měl být vsuk orientován k jihovýchodu, být vyvýšen a v suchu. K noře je třeba chodit co nejméně, proto máme nory upraveny se signálními terčíky, které signalizují už z dálky, zda je něco chyceno. Většinu lišek však norujeme anebo ulovíme při individuálním lovu.
Způsobuje vám zvěř velké škody na plodinách?
V místech, kde hospodaří zemědělská akciová společnost, je to velký problém, škody jsou na řepkách, pšenici a kukuřici. Díky velkoplošnému hospodaření není ochrana jednoduchá. Členové sdružení jsou dost vytíženi službami a v určitém období se nám myslivost poněkud transformuje do obrany zemědělských plodin. Hlídáme například kukuřici od zasetí do vzejití semene, každý týden procházíme porosty kukuřice a v praxi jsme si také ověřili, že funguje jako zábrana proti škodám zvěří elektrický ohradník. Instalovali jsme asi tři kilometry ohradníku, půjčil nám jej právě František Hájek. Je pravda, že prvních deset dní jsme pořád navazovali, než zvěř získala zkušenost, ale pak byly vidět před ohradníkem zápory a zvěř opravdu do polí nešla. Ano, měli jsme s tím spojené náklady, ale výsledek se dostavil. Téma škody zvěří zaměstnává spousty lidí a je to skutečně problém. Podle mého názoru sklízíme to, co jsme zaseli my myslivci a my zemědělci.

Jsou ještě nějaké oblasti, ve kterých máte rezervu, nebo si uvědomujete, že by bylo potřeba něco zlepšit?
Pro drobnou zvěř je nesmírně důležitá voda, zejména v prvních měsících života. Voda musí být snadno dosažitelná a s tím máme v letním období při déletrvajícím suchu problém.
Rádi bychom vybudovali síť dočasných napajedel, abychom co nejvíce zabránili ztrátám na mladé zvěři.

Křivoklátsko je jistě oblastí, která je jistě mezi turisty vyhlášená, jaké vám to přináší problémy?
Turistů k nám přijíždí poměrně hodně, je tu také hodně chat. Houbařů a sběračů lesních plodin jsou samozřejmě při úrodách plné lesy. Zvěř samozřejmě vytahuje později, neboť někteří houbaři chodí domů za tmy. Setkávám se velmi často s neukázněným chováním návštěvníků a odhazováním víkendových obalů do příkopů. Je to smutné poděkování lesu, který jim poskytl svoje dary. Novým fenoménem jsou motorkáři a čtyřkolkáři řádící po lesích a o těch se mi nechce ani mluvit.

F. Hájek: To je stejné i v zemědělství - přejeté a pošlapané plodiny, prořezané balíky, přetrhané ohradníky, psi mezi dobytkem, stav společnosti není dobrý.

J. Pour: Je potřeba lidi v tomto směru vzdělávat a začít u dětí a nejlépe u těch nejmenších..
Měli bychom si vážit a patřičně oceňovat práci myslivců, kteří chodí do škol a věnují se práci s dětmi, protože oni pracují nejen na lepším vztahu lidí k přírodě, ale také na budoucnosti nás myslivců..

Čas nám příjemně a rychle utekl a nám nezbylo nic jiného než poděkovat za pozvání, bylo to velice inspirativní, snad i pro ostatní. A do budoucna přejeme mnoho úspěchů v další činnosti a co nejméně neukázněných návštěvníků lesa.
Povídání s Františkem Hájkem a Jiřím Pourem bylo velice milé a ještě větší radost jsme měli z toho, jak jsou lidé schopni se domluvit a spolupracovat, ať už se jedná o zemědělce, myslivce nebo ochranáře, vždy to nejdůležitější je, aby to prospívalo přírodě a zvěři. Bohužel, brzy nás na zpáteční cestě do reality vrátil pohled na všemi známé "dlouhé širé rodné lány". Je opravdu škoda, že tam, kde by biopásy byly nejvíce potřeba, není většinou žádná snaha. Dnešní reportáž vám mimo jiné chtěla ukázat, že neexistují nebo, že by neměly existovat různé protichůdné tábory tj. zemědělci versus myslivci či ochranáři přírody a další spolky. Ale měli by všichni být schopni se spojit a rozumně domluvit. Vždyť by nám všem mělo jít v první řadě o přírodu a zachování její rovnováhy. Doufejme, že se najde více nadšenců, jako jsou výše jmenovaní. Bylo by už opravdu na čase, aby se neměřilo vše jen na peníze.
Zpracování dat...