ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Říjen / 2008

CO SE VŠECHNO MŮŽE STÁT

Jaroslav ŠPRONGL
CO SE VŠECHNO MŮŽE STÁT
Mnoho uživatelů honiteb si přivydělává na nájmy poplatkovými lovy – jak je to jen trochu možné. Někde se jedná o odstřel spárkaté zvěře, jinde o hony na drobnou zvěř. Hodně oblíbené jsou lovy kachen - když se po všech stránkách kvalitně připraví, jejich účastníci si opravdu dobře zastřílejí a mají i další myslivecké zážitky. Přitom jsou fyzicky nejméně namáhavé ze všech společných honů a konají se převážně v době ještě příjemného počasí. Jejich cena se různí podle předpokládaného výřadu, množství střelců a celkového zajištění – ty nejzajímavější už udělají v peněžence slušný průvan. A mohou přijít ještě mnohem, mnohem dráž …

DRAHÝ TAH
Na klubovně Mysliveckého sdružení Rybníky to hučelo po večeři při poplatkovém kachním honu jak ve včelím úle.
"Na tah už nepůjdeš?" ptal se René kamaráda Marcela, který k němu právě dorazil při svém "kolečku loučení". "Ale jo, jenže na úplně jinej než vy," pravil významně kamarád a na Reného tázavý pohled pokračoval: "Na pozvánce, co nám tady hospodář poslal, jasně stojí, že platí i pro večerní tah." "No a co?" nespojilo to ještě pořád Renému. "No a co! Ukázal jsem to doma ženě jako omluvenku! Zvlášť když se tam taky píše, že se nabízí ubytování. Takže až ti v rákosí poteče do holin, já už budu ubytovanej. Ale s jednou vášnivou blondýnkou z Tábora," vysvětloval natěšeně Marcel: "Tak lovu zdar!" "No - tobě vlastně můžu popřát stejně," usmál se René: "Lovu zdar!"
Jejich rozhovor přerušil hlas signálky zdejšího mysliveckého hospodáře, který se náhle zařízl do všeho toho rámusu. Hovor postupně utichal a všichni se k němu obrátili. "Tak, páni myslivci," pravil s pohledem na hodinky, "kdo tedy ještě chce jet na ten tah, máme nejvyšší čas. Za deset minut u aut, ano? Pojedete za mnou - kdo by se zpozdil, tak jedeme k rybníku Halíři, kde byla první leč. Auta necháme v louce za hrází, jako ráno, a já si vás tam rozdělím. A platí, jak jsem říkal - sem už se vracet nemusíte, výřad už jsme měli. Kdo si nějaké kachny střelí a pes mu je přinese, může si úlovek nechat. Jen mi pak povíte nebo třeba zítra zavoláte kvůli evidenci počet. No a snad ani nemusím zdůrazňovat - naprostý klid, absolutní ticho . Tak lovu zdar!"
"Zdar!" ozvalo se z asi čtyřiceti hrdel a necelá polovina z přítomných se začala zvedat, aby vyrazila na slíbený tah.
+++
Za dvacet minut už bylo sedm vozů, včetně obstarožní Nivy hospodáře, zaparkováno na určeném místě a myslivecký hospodář a současně vedoucí honu posílal střídavě doprava i doleva nedočkavé střelce, z nichž někteří měli i psy. Celodenní hon se opravdu vydařil, kachny, dílem divoké a dílem z odchovu, létaly a létaly na všech lovených rybnících, a tak se dalo očekávat, že i večerní tah by mohl být zajímavý.
Netrvalo dlouho, ještě nebylo úplné šero, když se ozvalo první "kách, kách" a trojice březňaček zakroužila nad vodní hladinou. Všichni ale zatím ukázněně vyčkávali, a tak první skupinka v klidu dosedla na rybník. V té chvíli se objevili další opeřenci - a protože nalétávali z různých stran, začaly padat výstřely.
Zatuploval si i René na dvojici jakž tak viditelnou proti temnícímu se nebi - druhý z večerních letců se zlomil a střemhlav se zřítil k zemi, do trávy kousek od něj. René neměl psa, ale řekl si, protože viděl přibližně dopad střeleného kusu, že si jej najde sám. Jenže tma zhoustla a on nechal v autě baterku. Stál ovšem hned na první pozici, nejblíže u provizorního parkoviště, a tak se rozhodl, že si pro baterku těch necelých sto metrů skočí, což taky hned udělal.
Cestou měl pocit, že slyší zvuk motorky odjíždějící z míst, kde auta stála. Trochu ho to zarazilo, protože nikdo z účastníků honu, ani místních, na motorce nepřijel. Ale neviděl žádné světlo, a tak to v téhle chvíli pustil z hlavy. Třeba nějaký mladý párek, co chce zůstat v utajení? Jako kamarád Marcel někde v Táboře s vášnivou blondýnkou?
Když baterku z kufru vyndal, zaklapl zase jeho víko a blikl si s ní, aby se ujistil, že funguje. V jejím světle zahlédl cosi, co se mu nezdálo. Rozsvítil ji znova - a zjistil, že má prázdnou levou zadní pneumatiku. A, jak poznal vzápětí, přední jakbysmet! Sklonil se k ní a docela sprostě zaklel - obě pneumatiky byly evidentně prořezány. Posvítil ze zvědavosti i na sousední vůz - a pak už jen procházel mezi auty a klel, jak se říká, jako pohan. Všechna auta kromě hospodářova měla dvě gumy prořezané. A jednalo se vesměs o dost, no - hodně drahé značky. Aut i pneumatik. Byl to také poplatkový lov pro dobře situované střelce .
Reném cloumal vztek. Kdo to mohl udělat? Zneuznaný odstrčený myslivec? Závistivý řidič, co jezdí ve starém formanu? Zatvrzelý ochránce přírody? Majitel louky, kde parkovali? Nějaký vandal jen tak pro potěšení? Fanatický náboženský odpůrce zabíjení živých tvorů?
Pak si ale řekl, že teď už nic neurychlí, a šel nejdříve dohledat střelenou kachnu. Nevedlo se mu ani s baterkou - až pes dalšího střelce, který už se kolem Reného vracel k autu, byl úspěšný. Když René jeho pánovi sdělil novinu o prořezaných pneumatikách, nechtěl tomu věřit, ovšem za chvíli se stejně jako další čtyři majitelé aut přesvědčil o drsné pravdě.
Nejvíc nešťastný byl snad místní myslivecký hospodář, protože takováhle černá tečka za úspěšnou akcí mohla ohrozit dobré jméno jejich mysliveckého sdružení - a nemyslel tím jen případný úbytek movité lovecké klientely.
Protože škoda byla velká a jednalo se nejspíš o trestný čin - a pojišťovna chce také svoje, zavolali policii. Čekání na ní bylo dlouhé a myslivecký hospodář zatím organizoval záchranné akce: posadit účastníky tahu - nešoféry podle možnosti do aut dalších hostů, co se ještě bavili na klubovně, případně je dovézt k vlaku nebo jim zařídit nocleh jako šesti nejvíce postiženým, aktivovat místní opravnu pneu, aby si naplánovala mimořádnou nedělní směnu, a podobně.
Policejní hlídka dorazila s omluvou, že se zdržela cestou u nehody motorkáře. "Kde se to stalo?" zajímal se René. "Pár set metrů odtud, na dohled od rybníka," vysvětlil starší z policejní hlídky - a René mu popsal svůj zážitek s motorkou odjíždějící z improvizovaného parkoviště. "No, to by byla zatracená náhoda," zareagoval pochybovačně policista a pak Renému vyrazil dech: "Samozřejmě to můžem prověřit - jenže ten kluk je po smrti a jeho spolujezdkyně na áru."
Pak všechno fotografovali a sepisovali a ptali se stejně jako před chvílí v duchu René - kdo to mohl udělat? A proč?
"Kdyby ty pneumatiky ukrad, tak bych to snad ještě pochopil," vložil se do diskuse jeden z postižených myslivců, "ale jakej má tohle smysl? Nějaká pomsta - ale za co? Že střílíme kachny? Nebo že máme slušný auta?"
"Lidi, to byste koukali, na jak nesmyslný věci denně narážíme," povzdechl si jeden z policistů, "je to prostě divnej svět ." "Hele," poznamenal druhý, "vzpomínáš na ten večírek místních outů pro důležitý klienty na golfovým hřišti? To bylo přece podobný - drahý auta s nesmyslně prořezanejma gumama. Že by tu řádil nějakej popletenej cvok?"
Mezitím se vrátil nešťastný myslivecký hospodář, kterému se opravdu podařilo zajistit odjezd všem účastníkům honu, kteří chtěli nebo museli domů, i ubytování pro majitele dočasně z provozu vyřazených aut. A zapojil se také do diskuse: "Páni myslivci, mně to fakt strašně mrzí. Navíc když jedině mý auto zůstalo nepoškozený, tak to vypadá, jako bych to sám udělal nebo vymyslel." "Buďte v klidu, hospodáři," opáčil René, "vy za to nemůžete a my na vás kvůli tomu nezanevřem. A jestli ten magor vaše auto vynechal, aspoň je vidět, že to nebylo myšlený proti myslivcům!" "Jasně," přidal se majitel psa, co Renému našel kachnu, "vybil si nějaký svý mindráky na pěknejch autech. Povídali tady hoši od policie, že to u vás není první takovej případ ."
Do toho povídání a sepisování protokolu zazvonil Renému mobil a v něm uslyšel Marcela: "Tak jak, střelče? Jak jste dopadli?" "Ani se neptej - jak sedláci u Chlumce," odtušil René. Marcel byl ale dál zvědavý: "Nepřiletěly?" "Což o to - kachny přiletěly a pár se jich střelilo. Ale taky přiletěl nějakej superblb a prořezal všem pneumatiky." "Nekecej - fakt?" "Nekecám. Zní to divoce, ale je to, bohužel, pravda." "No vidíš - kdyby sis jako já vybral ten správnej tah, bylo by ti teď líp!" "A jak jsi teda dopad ty?" zeptal se ještě René, protože Marcel určitě takovou otázku očekával. Taky na ni hned spokojeně odpověděl: "Jak to stojí ve Švejkovi? Splnil jsem jí všechny přání - a teď spí po tý jízdě jako zabitá ."
+++
Asi za čtvrt roku přišel všem postiženým dopis od hospodáře Mysliveckého sdružení Rybníky. Znovu se v něm omlouval za nepříjemnosti kolem říjnového kachního honu, ale hlavně v něm psal, že policii se podařilo dopadnout při jejich už pátém pokusu poškodit na nějaké akci drahá auta (tentokrát šlo o přijetí nejúspěšnějších místních sportovců uplynulého roku na radnici) dvojici mladíků hlásících se k jakési odnoži anarchistů. A vzápětí přišla i obsílka od policie, která v úředním duchu potvrdila hospodářovy informace.
Takže kachny a myslivci se do tohoto případu vlastně připletli tak trochu omylem. Ale i to se může stát .

Některá ustanovení právních předpisů týkající se případu:
§ 35 (myslivecký hospodář) zákona o myslivosti, § 257 (poškozování cizí věci) trestního zákona, § 50 (přestupky proti majetku) zákona o přestupcích.

Na motivy skutečného případu připravil
Jaroslav ŠPRONGL

Zpracování dat...