Časopis Myslivost

Jak dále v systému kontroly ulovené zvěře

Myslivost 10/2008, str. 27  Připravil Ing. Jiří KASINA
Dne 1. července 2008 vstoupila v platnost novela veterinárního zákona, která společně s ustanoveními příslušných nařízení Evropské unie uvádí v platnost nový systém hygenické a zdravotní kontroly ulovené zvěře. V návaznosti na nařízení EU byl vytvořen pružný a především jednoduchý systém prohlídky ulovené zvěře pomocí speciálně vyškolených osob, který umožňuje základní hygienickou a zdravotní kontrolu přímo v honitbách.
Nacházíme se nyní v období, kdy intenzivně probíhají kurzy v jednotlivých regionech. Kurzy pořádá Veterinární a farmaceutická univertzita Brno ve spolupráci se Středoevropským institutem ekologie zvěře a Státní veterinární správou. Samotné organizace kurzů by se měly zhostit především příslušné okresní myslivecké spolky, případně velcí vlastníci či nájemci honiteb. A tak například poslední prázdninový čtvrtek a pátek proběhlo v Poběžovicích další školení prohlížitelů zvěřiny zorganizované Okresním mysliveckým spolkem Domažlice. Plný sál pečlivě dva dny naslouchal a já využil přítomnosti ředitele Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj MVDr. Richarda Bílého, abych mu položil několik otázek.

V prvé řadě bych Vás rád, pane řediteli, představil jako myslivce, neboť vím, že jste také aktivním myslivcem.
Myslivosti se věnuji už od mládí, zkoušky jsem složil už na střední zemědělské veterinární škole v roce 1983. Aktivně provozuji myslivost s manželkou a otcem na okrese Plzeň - jih a sever. Takže vím, jak myslivci fungují v praxi a mohu akcentovat mysliveckou praxi i při projednávání nových předpisů.

Pojďme ale už ke změnám, které myslivce čekají. Co by měla nová veterinární legislativa přinést myslivcům z pohledu Státní veterinární správy?
Je v prvé řadě potřeba, aby se nová platná legislativa opravdu začala uplatňovat v praxi tak, jak je napsáno. Možnost jsme dostali a zařiďme se podle toho. Školení začala a je nyní na myslivcích, kteří mají zájem, aby se co nejrychleji proškolili a mohli využít výhody nového systému. Do současné doby například přežívala minulá tradice či zvyklost, že lovecké právo je právem lovce a že je zbytečné ho vyšetřovat. Pokud se lovecké právo dostalo k veterinární prohlídce, pak většinou s velkým, třeba i několikadenním zpožděním, a pak je smysluplnost takového vyšetření minimálně sporná. Nicméně vstoupili jsme do Evropské unie a je to jakási tlustá čára a nyní je úkolem Státní veterinární správy, aby byla naplňována bezezbytku legislativa EU tak, jak je napsaná. Nostalgie nic v tomto případě ani neřeší, ani nemění, jedná se v prvé řadě o ochranu spotřebitelů. Je v podstatě jedno, jestli jde zvěřina exportérovi, obchodníkovi a nebo ji necháme sousedovi, vždy je zdravotní a hygienické hledisko stejně důležité.

Takže to mohu chápat také tak, že nyní začnete vůči myslivcům přitvrzovat?
Po proběhlých školeních nechceme vůči myslivcům nijak radikálně "přitvrzovat", budeme jen vyžadovat dodržování platné legislativy. To znamená, že ti, kteří vše dodrží a budou dodávat do výkupen k úřední veterinární prohlídce zvěř řádně ulovenou, ošetřenou a se všemi předepsanými orgány a hlavou, tak ti s námi nebudou mít žádný problém. Dosavadní stav byl takový, že z velkých podniků typu Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky a z honiteb velkých vlastníků přicházela zvěřina podle předpisů, ale musím konstatovat, že byly, a stále ještě někde jsou, problémy s malými uživateli honiteb, kde převládá názor, že není třeba nikomu lovecké právo a zvěř s hlavou předkládat. A my jsme stáli před problémem, zda takový kus konfiskovat a poslat do kafilérie a nebo tiše tolerovat a akceptovat, že ne vždy byl dodaný kus zcela kompletní. To už ale tolerovat opravdu nejde.

Ale někteří myslivci stále v systému nevidí výhodu, spíše další byrokracii.
Opravdovou výhodou je legální umožnění přímého prodeje konečnému spotřebiteli, to znamená třeba sousedovi, majiteli honebního pozemku, kamarádovi na svatbu nebo do tomboly. To do současné doby fungovalo ne zcela v souladu s legislativou, ale dokud se nic nestane, problém není. Ale první problém postihne jak myslivce, tak veterináře. Například kus do tomboly musí být prohlédnut úředním veterinárním lékařem, nyní nově může být prohlédnut jen proškolenou osobou, zda není bez zjevných vad, zda je to potravina bezpečná, která může být takto uvedena ke konzumaci konečnému spotřebiteli.

Dobrá, řada myslivců ale například kritizuje hranici pro možnost přímého prodeje stanovenou na 30 % z celkového množství ulovených kusů v honitbě.
Legislativa Evropské unie stanoví, že přímý prodej je činnost okrajová a je to jen menší množství, takže musela být stanovena pro začátek nějaká hranice. A byla tedy stanovena na 30 % z celkového množství vyprodukované zvěřiny v honitbě. Nikdo ze Státní veterinární správy ale netvrdí, že je to natrvalo a dogma a že nemůže být tato hranice postupně upravena. Je to prostě kompromis pro začátek a uvidíme, jak se systém rozeběhne v praxi. Jestliže si myslivci nový systém rychle osvojí, budou dodržovat pravidla bez excesů a bude poptávka po zvýšení této hranice, nevidím problém pro její zvýšení v dohledné době.

Vaše představa je, že by proškolená osoba byla v každém sdružení?
Zcela jistě, pokud chceme naplnit legislativu, cílový stav pro příští rok by měl být takový, aby každé myslivecké sdružení mělo vyškolenou osobu. Ohlasy, které mám já, jsou takové, že na Krajské veterinární správě v Plzni žádají uživatelé další a další termíny a začíná být už problém požadavky tolika zájemců co nejdříve uspokojit. Máme už přihlášeny stovky lidí. Takže z nenaplnění podmínky, aby v Plzeňském kraji v každém sdružení nebo honitbě byla proškolená osoba, strach nemám.

Ale podle výkladu jsem pochopil, že prohlížet zvěřinu může nejen člen příslušného sdružení, ale třeba i nečlen pozvaný na společný lov, například naháňku. Chápu to dobře? A mohou si myslivci pozvat proškolenou osobu na posouzení ulovené zvěře třeba z jiného sdružení?
Legislativa hovoří o tom, že by proškolená osoba, tedy prohlížitel, měla být členem loveckého týmu. Prohlížitel by měl být prokazatelný účastník lovu z toho důvodu, aby byla splněna podmínka, že do jisté míry zmonitoruje chování a stav zvěře ještě před lovem, získá aspoň nějakou představu o zvěři v konkrétní honitbě a pak při výřadu či výloži se může zaměřit na ty "abnormálnější" kusy. Zároveň když bude prohlížitel účastníkem lovu, je to zásadní předpoklad jednoho z hlavních požadavků pro co nejrychlejší posouzení po ulovení. A v této souvislosti musím odmítnout představu, že se třeba tři čtyři myslivecká sdružení domluví, že nechají proškolit jednu zvolenou osobu a ta bude zvěřinu prohlížet na zavolání, že přijede, až zvěř myslivci uloví. Stejně tak nemůže posuzovat zvěřinu některý z "výkupců", který byť bude proškolen, přijede pro kusy na výkup a při té příležitosti myslivcům prohlédne další ulovené kusy.

Určité diskuze panují také kolem toho, zda budou moci myslivci dodávat ulovenou zvěřinu prohlédnutou proškolenou osobou do maloobchodních prodejen nebo zda budou moci dodávat dělenou zvěřinu.
Můj soukromý názor je, že jednou z cest přímého prodeje je i dodávání do maloobchodních prodejen, zaznamenal jsem, že po tomto určitá poptávka je, určitou spornou otázkou ale je, zda se ulovené kusy budou moci prodávat pouze v kůži či peří a nebo dělené na díly tak, aby se uspokojila poptávka kuchařek v kuchyni. Těžko si někdo doma v kuchyni bude porcovat celého divočáka nebo laň, ona kuchařka bude přece logicky chtít koupit třeba jen kýtu nebo plec, maso už trochu upravené, aby jí například nevznikaly odpady. Vždyť by třeba mohla mít problém, kam má dát kůži nebo velké kosti. Podle mne je cílovým stavem, který by měl přinést skutečnou výhodu, takový stav, aby byl systém dotažen do polohy tradičních členských států EU, kde je možné zvěřinu prodávat dělenou na jednotlivé anatomické části a díly. Jestliže to není v některých zemích problém, proč by to nemohlo fungovat u nás. K této činnosti však bude muset mít schválená prodejna vyhovující podmínky a také registraci.

V jakém horizontu si to představujete a co je podmínkou?
To bych opravdu věštil z křišťálové koule, ale závisí to i na našich možnostech kontroly a rozeběhnutí zodpovědné činnosti proškolených osob. Pochopte ale, prosím, že se někde začít musí a že musí být nějaké postupné kroky. Myslím, že by klidně takto mohl systém fungovat v horizontu dvou let ke všeobecné spokojenosti. Podmínkou je to, že myslivci jako producenti a ti, kteří z prodeje budou mít bezprostřední zisk, tedy uživatelé honitby a obchodníci přistoupí na pravidla hry a budou je dodržovat. Vše bude probíhat pod dozorem krajské veterinární správy. Zatím mám zpětnou vazbu v tom smyslu, že myslivci děkují, že se takový systém rozbíhá, chtějí s námi spolupracovat a fungovat bez větších problémů. Vidí také ekonomický přínos do sdružení. A já cítím také to, že myslivci opravdu chtějí spolupracovat a využít nových možností, jsou ochotni získávat nové poznatky, trochu si otevřít obzory, děkují nám za to a účast na školeních je opravdu velká. Jak jsem již řekl, noví zájemci se stále hlásí.

Zajímal by mne ale také váš osobní pohled na dodávání zvěřiny do restaurací a penzionů?
Je veřejným tajemstvím, že část zvěřiny se v restauracích, hotelech a penzionech objevuje nelegálně, zvěřina není řádně prohlédnuta. To je stav, který musí být změněn, ale není to jen v kompetenci Státní veterinární správy, ale i ostatních složek dozoru. Proto si myslím, že by nový systém přímého prodeje měl dosavadní praxi pomoci v tom, že když vytvoříme legální cesty prohlédnuté zvěřiny ke spotřebiteli, o to lépe se pak bude bojovat s těmi nelegálními cestami. Zároveň by měl nový systém obohatit místní lokální trh, nemělo by být záměrem konkurovat velkým zpracovatelům, ale zájemcům nabídnout něco jiného, čerstvou zvěřinu přímo do kuchyně, místní speciality, situaci, kdy si bude moci konkrétní osoba koupit kus zvěřiny od konkrétního lovce či uživatele honitby. Taková přímá spojitost má dáti dal má totiž ten efekt, že spotřebitel může za kvalitní zvěřinu prodejci jak poděkovat, tak ale také zároveň za nekvalitní zvěřinu vynadat. To je ona zpětná vazba, která by měla být motivem k tomu, aby systém fungoval tak, jak si všichni přejeme, aby byla co nejlepší kvalita a hygiena zvěřiny, aby kvalita začínala doslova už v lese, aby kvalitní a nezávadná zvěřina byla vizitkou myslivců.

A co například řezník, který by chtěl vyrábět zvěřinové speciality?
Dosud to bylo tak, že mohl, pouze ale mohl nakoupit zvěřinu, která prošla sběrným místem, pak se dostala na zvěřinový závod, kde byla provedena úřední veterinární prohlídka a tělo bylo posouzeno. Je to systém poněkud nepružný a drahý, zvěřina je pak možná čerstvá jen v uvozovkách. Nový systém by měl přinést to, aby se na místní trh dostala místní čerstvá kvalitní zvěřina co nejdříve po ulovení, aby zvěřina byla z určité části zkonzumovaná tam, kde byla vyprodukována. A to zase nahrává pro vytvoření vazby mezi producenty a konzumenty, pro to, aby lidé vnímali zvěřinu jako bioprodukt, přírodní zdroj, ze kterého mohou profitovat nejen myslivci, ale i ti, kteří chtějí zdravou zvěřinu ochutnat.

Stále platí nařízení pro prohlížení vnímavých kusů na trichinelózu?
Ano, platí, je třeba zdůraznit, že nový systém prohlížitelů nezbavuje lovce a uživatele zákonné povinnosti nechat vyšetřit každý kus vnímavé zvěře (černá, jezevec, případně medvěd) na trichinelózu. Musím říci, že nejen v podmínkách Plzeňského kraje, ale v celé republice nejsou výsledky uspokojivé. Úředně vyšetřených kusů v certifikovaných laboratořích je stále oproti oficiálně vykázaným počtům ulovených kusů o znatelné procento méně, vyšetří se asi jen dvě třetiny z ulovených kusů. Slibujeme si proto od nového systému i lepší evidenci uvádění zvěřiny do oběhu, čímž by logicky mělo stoupnout i procento řádně vyšetřených divočáků na trichinelózu. Je třeba ale říci, že v případě vyšetření na trichinelózu je lovec či uživatel honitby povinnen zajistit vyšetření vždy, jen s výjimkou, že celý kus půjde dál na sběrné a prohlížecí místo a divočáka prohlédne úřední veterinární lékař. Koncentrace zvěře je v našich podmínkách docela vysoká, což těší myslivce, z hlediska veterinárního a nákazového je to ale skutečnost více riziková. A to že dlouho nebyla v České republice nalezena vážná nákaza neznamená, že nemůže propuknout. Obezřetnost je na místě.

Co vy na argument typu "vždyť my máme ve sdružení veterináře a ten nám to prohlédne"?
V této věci čekáme na definitivní znění vyhlášky, ale evropská legislativa říká jasně termín proškolená osoba bez ohledu na to, zda je to veterinář, lesnický inženýr nebo kdokoliv jiný. Takže i veterinář musí absolvovat školení, i já jsem absolvoval školení v Brně a musel získat tuto kompetenci přesto, že jsem oprávněn provádět úřední veterinární prohlídku. Lze snad aplikovat celoevropsky uznávanou analogii, že i ten, kdo má například vysokou školu dopravní a jezdí s kamionem nebo autobusem, tak také musí absolvovat pravidelná školení a přezkoušení.

Jistě jste také zaznamenal obavy z dalšího nutného papírování. Co bude muset evidovat prohlížitel?
Bude muset evidovat každý prohlédnutý kus, musí o tom provést písemný záznam, který pro zpětné ověření bude muset uchovávat. Jedná se však o vyplnění jedné řádky připraveného formuláře. Uživatel bude muset evidovat, a to není ze zákona nic nového, způsob využití zvěřiny, tedy zda byla ponechána členům a nebo zda byla prodána a nebo byla dodána do výkupu. S uloveným kusem nepůjde žádný nový další dokument, pouze na průvodním lístku o původu zvěřiny bude v případě negativního vyšetření razítko a podpis proškolené osoby. Takže například i ten, kdo vyhraje kus zvěřiny v tombole by měl prostudovat lístek o původu a ověřit si, že byla zvěřina prohlédnuta. Je to přece i v jeho zájmu jakožto konzumenta.

Takže se neobáváte nějaké averze ze strany myslivců?
Kdo chce dělat myslivost poctivě a svědomitě, tak musí nový systém jen přivítat a musí podporovat to, aby vše probíhalo v mantinelech nastavených novou legislativou. Proškolená osoba by měla ale do sdružení také přinést informace a jakousi osvětu, proškolená osoba by měla umět říci co je dobře a co je špatně. Jestliže bude předložen k posouzení kus, který sice nebude mít žádné znaky nemoci, ale bude špatně ulovený a nebo špatně po ulovení ošetřený, pak by měl prohlížitel trvat na tom, že kus nepůjde dál ani do výkupu, ani do tomboly, ani na přímý prodej, ať si lovec kus buď sám ponechá a nebo pošle do kafilérie a sdružení ten kus zaplatí. Systém prohlížitelů by měl tedy přinést tlak na všechny myslivce, aby se zacházelo se zvěřinou tak, jak si potravina zaslouží. Aby byl adekvátní i způsob ulovení a po ulovení zvěřina okamžitě řádné ošetřena. Je to vlastně i jakýsi způsob výchovy myslivců. S tím souvisí ale i řádné krmení či přikrmování v zimě a rychlé dosledování či dohledání. Síť proškolených osob by tak měla být také oním prvním odborným filtrem při pohledu na celou honitbu, respektive myslivost v regionech. Myslivec proškolená osoba by měl znát honitbu a chování zvěře v ní, nákazovou a zdravotní situaci z dlouhodobého pohledu, měl by dlouhodobě znát zpětně do historie jaké případné problémy se kde vyskytly a například na parazitární skutečnosti se více při prohlídce zaměřit. Vše musí být založeno na zodpovědnosti a důvěře.

Takže nyní je na každém myslivci, ať už hospodáři, předsedovi sdružení a nebo přímo na účastníkovi školení, aby se seznámil detailně s novými podmínkami, aby každý přispěl k úspěšnému nastartování systému. Tak jako každá nová legislativní úprava, tak i tento systém bude ze začátku procházet jistým tříbením názorů a ujasňováním si skutečností, ale v každém případě se myslivcům otevírá možnost jednak více zhodnotit své úsilí a činnost v honitbách finančně, jednak se lépe prezentovat před veřejností a využít nesporného faktu ekologičnosti zvěřiny pro vylepšení svého obrazu před veřejností. Nepromarněme tuto příležitost a dostaňme se minimálně po bok našich mysliveckých sousedů například v Rakousku či Německu.
A ještě jedna poznámka na závěr - nebojte se napsat pozitivní i negativní zkušenosti přímo z praxe, napište, jak systém funguje u vás v regionu, v honitbě, seznamte i ostatní se zkušenostmi, které jste při nabíhání nového systému získali. Vzájemnou výměnou zkušeností nastartuje systém co nejrychleji ku spokojenosti všech a v Myslivosti rádi příklady uveřejníme.
Připravil Ing. Jiří KASINA

Zpracování dat...