Několik otázek pro Ing. Jaroslava Palase, předsedu ČMMJ
Myslivost 10/2008, str. 26 Připravil Josef Pubal
Pane předsedo, jak se stavíte k otázce přemnožené spárkaté zvěře?
V prvé řadě musím říct, že mluvit o přemnožené zvěři paušálně je nesmysl. Můžeme mluvit o konkrétních lokalitách, o konkrétních druzích zvěře. Například Krušné hory, tam problém se stavy jelení zvěře je, podobně Manětínsko a Plzeňsko má problém s vysokými stavy zvěře sičí.
Jaký je Váš názor na poslední metodický pokyn MZe ohledně povolování výjimek ze zakázaných způsobů lovu?
Ministerstvo dalo jasný signál, že problematiku lokálního přemnožení zvěře bere vážně. Jedna věc je metodický pokyn, druhá pak reálné výsledky. Zde bychom přivítali větší důraz na kontrolu skutečně ulovené zvěře, například předkládáním spodních čelistí v rámci chovatelských přehlídek. Že to jde dokládá příklad okresu Žďár nad Sázavou, kde zcela bez problémů spolupracuje okresní myslivecký spolek se všemi obcemi s rozšířenou působností a se všemi uživateli honiteb. Spodní čelisti jsou předkládány a státní správa myslivosti beze zbytku plní svoji zákonnou povinnost kontroly ulovené zvěře. Osobně mohu snad ještě poznamenat, že zakázané způsoby lovu na výjimku nepoužívám.
A co černá zvěř?
Zde je otázka ještě komplikovanější. Jestliže ostatní spárkatá zvěř může působit škody v jednotlivých honitbách v řádech desetitisíců, zvěř černá může působit škody o řád větší. Zde již běžní myslivci narážejí na hrozbu ekonomické likvidace samotných mysliveckých spolků. Osobně mohu říct, že se mi jeví velmi účinným stimulem ke zvýšenému lovu černé zvěře opatření Královehradeckého kraje, které lovcům platí od dubna do listopadu zástřelné za selata a lončáky ve výši 200 Kč za kus. Nevylučuji, že bych toto opatření prosazoval i v Moravskoslezském kraji. Je ale třeba zdůraznit, že problematiku nevyřeší pouze samotní myslivci. Předpokladem úspěšné redukce jakéhokoli druhu zvěře je spolupráce mezi všemi subjekty, které v krajině hospodaří.
Moravskoslezský, tedy Váš domovský, kraj patří k územím, kde se vyskytují velké šelmy. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Většina členů Českomoravské myslivecké jednoty ví, že jednou z věcí, které se v mém funkčním období předsedy ČMMJ staly, bylo podepsání smlouvy na ochranu velkých šelem s Hnutím Duha, a že jsme přispěli do fondu na dopadení pytláka těchto šelem. Reakce členů nebyla vždy vstřícná, to si samozřejmě uvědomujeme, nicméně tato spolupráce začíná dostávat konkrétní podobu ve vztahu k uživatelům honiteb, kde se tyto druhy vyskytují. V součastné době probíhají jednání, která by mysliveckým subjektům nahradila ztráty způsobené na zvěři prostřednictvím plateb za monitoring kadavérů, stop a trusu velkých šelem. Týká se to nejenom Beskydska, ale i Šumavy. Samozřejmě si uvědomujeme, že kompenzace nebude dostatečná. V minulých letech jsme prosazovali paušální platby pro vlastníky lesů, kde se tyto šelmy vyskytují na základě podobných programů, jako jsou například agrenvironmentální dotace na chřástala a další brodivé ptáky, bohužel bez úspěchu. Toto se budeme snažit prosazovat i do budoucna, včetně legálního, regulovaného lovu mimo jádra výskytu těchto predátorů.
Co součastný zákon o myslivosti? Často je spojován s Vaší osobou.
Otázka legislativy obecně, je vždy kompromisním řešením. I zákon o myslivosti je toho důkazem. Ne vždy mohou být uspokojeny nároky všech, kterých se daná problematika dotýká. Obecně mohu konstatovat, že jestliže tento zákon měl zaručit možnosti trvalého obhospodařování populací volně žijící zvěře, tak tento zákon svoji funkci plní. Jestliže měl tento zákon zvýšit možnosti vlastníků ovlivňovat myslivecké obhospodařování honiteb, opět mohu konstatovat, že svoji funkci plní. Bohužel nejde zcela naplnit vůle drobných vlastníků honebních pozemků ohledně možnosti lovu na jejich vlastních pozemcích, jelikož menší výměra než 500 ha vylučuje smysluplné a na biologických základech položené obhospodařování všech druhů zvěře. Nicméně musím podotknout, že valná většina myslivců, kteří jsou vlastníky pozemků, výkon práva myslivosti bez problémů provádějí. V naší zemi platí demokratické pravidlo většiny,a to se nevztahuje pouze na vlastníky honebních pozemků, ale například i na akcionáře nebo spoluvlastníky nemovitostí.
Uvažujete o možnostech změny zákona o myslivosti?
Zde musím zcela jasně říct, že ne. Současný zákon je kompromis a Českomoravská myslivecká jednota již není ochotna přijmout ještě kompromisnější opatření, zvláště co se týče výměry honiteb. Nedokážu si představit situaci nové registrace a uznávání honiteb. Poslední legislativní úprava vyvolala mezi myslivci značné rozpory, stále ještě není uznáno mnoho honiteb. Změnou, ke které se stavíme pozitivně, je úprava plánovací vyhlášky. K legislativě si dovolím ještě jednu poznámku. Českomoravská myslivecká jednota je jediným mysliveckým občanským sdružením, které se pravidelně zapojuje do připomínkových řízení při přípravě a schvalování zákonů a vyhlášek na příslušných ministerstvech. Jako jediní se snažíme i na půdě Parlamentu prosazovat naše zájmy. V tomto ohledu také vidím jedno z hlavních poslání Českomoravské myslivecké jednoty.
Vidíte do budoucna nějaké nepříznivé vlivy, nebo jste v tomto směru optimista?
Jednoznačně jsem optimista. Na všech mysliveckých akcích, které se mi přes můj nabitý kalendář daří navštívit, vidím mladé lidi, nejenom myslivce, ale i sokolníky, kynology, stále více jsou vidět myslivečtí trubači. To je naše budoucnost, na kterou musíme vsadit. Samozřejmě znám poučku, že optimista je špatně informovaný pesimista. Negativa jsou také vidět i když ne tak zcela jednoznačně. Především veřejnost je jednostranně, plíživě a soustavně dezinformována o aktivitách myslivců. Na pořadu dne je vytváření umělých nepřátel, na tuto roli se jasně vymezená myslivost a myslivci velmi dobře hodí.
Na závěr bych se Vás chtěl zeptat co považujete za hlavní úspěchy současné Myslivecké rady ČMMJ?
Ve vztahu k nemyslivecké i myslivecké veřejnosti je to každopádně to, že se nám po dlouhých a náročných jednáních podařilo prosadit v České televizi pořad Tisíc let české myslivosti. Ve vztahu ke správě společného majetku myslivců organizovaných v ČMMJ, je to jednoznačně zastavení ztrát v podniku Interlov, a to i přesto, že jsme byli nuceni přistoupit k jeho řízené likvidaci.
Čtenáři také zaregistrovali, že kandidujete na hejtmana Moravskoslezského kraje. Nechci do rozhovoru účelově vnášet politické myšlenky, ale přece jen, pokud budete zvolen, co by to přineslo myslivcům?
Kandiduji mimo jiné proto, že pokud se stanu hejtmanem, bude to také ku prospěchu myslivců v našem kraji. Zasadím se o čerpání evropských dotací na příhraniční spolupráci myslivců, budu podporovat spolupráci mezi polským mysliveckým svazkem a ČMMJ a budu se snažit o vytvoření takových programů, jejichž prostřednictvím by mohly jít finanční prostředky do honiteb a myslivosti v celém Moravskoslezském kraji.
Děkuji za rozhovor
Připravil Josef Pubal