ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Říjen / 2008

Superfetace – zvláštnost v rozmnožování zajíců

Myslivost 10/2008, str. 56  O. Kučera, J. Kučerová
Přes obsáhlé studie z osmdesátých let minulého století, které byly uskutečněné v rámci Státních výzkumných úkolů (Semizorová, Kučera – 1981 - 1990) a mnohokrát různými autory knižně publikované podrobnosti tykající se způsobu rozmnožování zaječí zvěře, opětovně dochází k nesprávnému výkladu intervalu mezi dvěma za sebou následujícími vrhy u identické zaječky. Z toho důvodu jsme se rozhodli pro napsání této statě.
Přeoplodnění - superfetace, tj. oplodnění již plné zaječky jiným nebo stejným zajícem má za následek, že tato mláďata zaječka vrhá o tolik dní později, o kolik dní po prvním honcování se uskutečnilo honcování druhé. V tom je důvod intervalů mezi dvěma za sebou jdoucími vrhy.
Časový rozdíl mezi jednotlivými vrhy vedl k tomu, že tento jev je vysvětlován způsobem, který je zcela v rozporu z morfologií vývoje zárodku zaječí zvěře v prenatálním období. V důsledku této zvláštnosti v rozmnožování zajíců se doposud mezi laiky, ale i mezi odbornými pracovníky věří, že tento časový rozestup lze dávat do souvislosti s možností zkrácení doby březosti mezi prvním a druhým vrhem v případě druhých, později narozených zajíčat. Takový výklad je nutné jednoznačně odmítnout. A to jak z morfologického, biologického, ale i fyziologického hlediska. Protože každý zárodek pro svůj morfologický vývoj v prenatálním období potřebuje přírodními zákony přesně stanovený počet dnů, v nichž se mění ze zárodku v plod a plod následně v zajíčka, který jako novorozenec opouští mateřský organismus a stává se identickým jedincem.

Pro zajímavost několik slov o tom,jak zaječí zvěř vnímala starověká i středověká Evropa. Zaječí zvěř, která je u nás sice oblíbena, ale ve své podstatě pokládana za něco zcela všedního, obyčejného, nezasluhujícího si oproti jiným atraktivnější druhům více pozornosti, stála za pozornost učencům dávné antické Helady i středověké střední Evropy, jakými byli například velikáni ducha Xenofont, Herodot, Hippokrates, Aristoteles a další. Z jejich díla je patrné, že svou pozornost zaměřili i do oblasti způsobu rozmnožování zaječí zvěře. Zajímalo je, jak druh žije, čím se živí apod. Ve svých dílech shromáždili mnoho poznatků z této oblasti. Jejich vědomosti byly na svou dobu zajímavé a poměrně vyčerpávající. Ani jev zvaný superfetace jim ve vztahu k zaječí zvěři nebyl neznámý.
V následujících staletích však byla tato jejich díla téměř úplně zapomenuta a lovci střední Evropy si museli jejich znalosti ve vlastním zájmu, vlastním úsilím znovu získávat. Význačným představitelem tohoto snažení byl francouz "Phoebus" hrabě Gaston III. z Foix a Bejárnu (1331 až 1391), zvaný "profesor lovectví a myslivosti", který v roce 1370 vydává učebnici pod názvem "Livre dela chasse" (uložena v Nationale Bibliothéke de France), zabývající se lovem a lovectvím. Pozornost věnoval všem v té době známým druhům zvěře a způsobu jejich mysliveckého využívání, loveckým a mysliveckým zvyklostem apod. Nemalou pozornost věnoval i zaječí zvěři, která se i ve středověku těšila značné pozornosti a oblibě. O jeho úctyhodných znalostech zajíce muže svědčit skutečnost, že byl prvním, který popsal způsob určování věku zajíce pomocí epifyzálního hrbolku na loketní kosti, v současnosti známý jako Strohovo znamení. Pro doplnění informace uvádíme upozornění Kokeše (1948), že do češtiny bylo přeloženo dílo boloňského patricije Pietra de Crescentus "Roralium commodorum libri deudecium", pocházející z počátku 13. století, ve kterém je popisováno množení zajíců, a to tak, že není pochyb o tom, že již tehdy byla podstata superfetace lidem známá. Kokeš k tomu dodává, že i naší myslivci si v minulosti povšimli tohoto jevu, při jeho hodnocení se však dopouštěli určitých nepřesností, které si následné generace osvojily.
K soustavnému vědeckému sledování životních projevů zaječí zvěře a všeho co s tím souvisí, dochází až koncem 70. a v průběhu 80. let minulého století. Na základě uskutečněných sledování bylo již možné získat exaktní výsledky týkající se rozmnožování zajíců. Výzkum svým způsobem ulehčila skutečnost, že čeleď zajícovitých (Leporidae), původně řazena do řádu hlodavců (Rodentia), byla poté, když studium vývoje předků zajícovitých ukázalo, že znaky podobné s hlodavci nejsou dány příbuzenskými vztahy těchto dvou skupin, ale působením podobných ekologických vlivů - konvergence, byli přeřazeni do samostatného řádu zajíci - Lagomorpha. Pro zajímavost uvádíme, že studium geneze tohoto rodu přineslo poznání o tom, že nejbližšími příbuznými zajíců jsou kopytníci.
I když je historie lovectví, chovu zvěře aj. velmi zajímavá, vracíme se do moderní doby, která již umožňovala podrobnější výzkum jednotlivých jevů ze života zajíce. Tak například při zahájení našeho šetření bylo nutné exaktním způsobem stanovit dobu prenatálního vývoje jedince od zárodku přes plod, posléze až k vypuzení plodu - vrhu mláděte. Vycházeli jsme z toho, že doba potřebná pro zdravý vývoj plodu je charakteristickou vlastností každého živočišného druhu, tudíž i zvěře zaječí, a je v podstatě "neměnná", i když lze připustit u všech druhů nepatrné odchylky

Morfologická charakteristika zárodku zajíce polního během prenatálního vývoje
(Semizorová, 1983)
Zárodek mladší 8 dnů: Je viditelný pouhým okem. Je obloukovitě zahnutý, jednotlivé části těla ani jejich základy nelze rozeznat. Pod lupou je patrný hlavový výběžek. Průměrná tělesná hmotnost je 0,003 g a délka 4,833 mm.
Zárodek starý 9 dnů: Začínají se objevovat základy běhů a světel. Průměrná hmotnost zárodků 0,025 g a délka 19,231 mm.
Zárodek starý 13 - 14 dnů: Dobře viditelné jsou končetinové pupeny a hrbol středního mozku, kulaté, otevřené a pigmentované světlo. Vzniká ušní štěrbina a objevují se základy boltce. Průměrná hmotnost je 0,166 g a délka 33,800 mm.
Zárodek starý 15 až 16 dnů: Na končetinách se začínají objevovat jednotlivé prsty, hrbol středního mozku silně vystupuje, světlo je otevřené, vznikají ušní boltce, Objevují se základy hmatových chlupů na nosu. Průměrná hmotnost 0,357 g a délka 41,182 mm.
Zárodek starý 18 - 19 dnů: Prsty na bězích jsou oddělené, světlo elipsovité a otevřené, hrbol středního mozku vystouplý, objevuje se malý ušní boltec. Patrné jsou i základy hmatových chlupů na nosu, kolem světel teprve začínají. Průměrná hmotnost je 0,898 g a délka 52,441 mm.
Zárodky staré 21 dní: Všechny části běhů i prsty jsou oddělené, hrbol středního mozku vystupuje, hlava se zaobluje a začíná se narovnávat. Víčka víceméně překrývají světla. Dobře viditelné jsou základy hmatových chlupů kolem nosu a světel. Zárodek je holý, světlý, na břiše tmavý. Průměrná hmotnost je 1,930 g a délka 65,130 mm.
Zárodek starý 24 dní: Na prstech se objevují škrabáky oblého tvaru, na nose se objevují hmatové chlupy. Zárodek je stále holý, s temnějšími skvrnami na hlavě a po stranách těla. Průměrná hmotnost je 5,236 g a délka 82,923 mm.
Zárodek starý 27 - 28 dní: Škrabáky ztrácejí oblost. Hlava i boky zárodku jsou pigmentované. Zárodek je napřímen a roste. Jedná se o zárodky o průměrné hmotnosti 11,246 g a délce 104,846 mm.
Zárodky staré 29 dnů: Nad světly se začínají objevovat hmatové chlupy. Zárodek je holý, světle modré barvy. Objevují se základy chlupů. Zárodky mají průměrnou hmotnost 16,364 a měří 118,182 mm.
Zárodek starý 31 - 32 dní: Je modrý, na hlavě se objevuje srst. Průměrně má hmotnost 27,805 g a měří 136,400 mm.
Zárodek starý 33 dnů: Zárodek je tmavě modrý, na břišní straně růžový. Je řídce osrstěný Ušní boltce, prsty, pata a strany tlapek jsou holé. Jeho průměrná hmotnost je 39,054 g a délka 154,273 mm.
Zárodek starý 35 dní: Zárodek je mírně osrstěný. Na vrchní straně na okrajích ušních boltců jakož i na stranách tlapek vyráží srst. Prsty a pata jsou holé. Tyto zárodky mají průměrnou hmotnost 53,544 g a délku 172,111 mm.
Zárodek starý 37 dnů: Zárodek je již dobře osrstěný, pata, prsty, strany tlapek a vnitřní strana boltců jsou holé. Od této doby se vzhled zárodků již podstatně nemění. Jejich hmotnost činí v průměru 77,583 g a délka je 185,707 mm.
Průměrná porodní hmotnost mláďat zajíců je podle Semizorové 125 g. V chovu v zajetí 118 g konstatoval Kučera, přičemž zjistil, že vážil-li novorozenec do 90 g v převážné míře uhynul.
Další sledování bylo uskutečněno v litoveském výzkumném středisku v roce 1980 za účelem exaktního zjištění délky trvání březosti u samice zaječí zvěře, tj. kolik dnů musí uplynout od oplodnění do porodu po prvním honcování a jaký bude časový rozdíl mezi vrhem z prvního honcování a vrhem z následného honcování, ke kterému došlo v průběhu již probíhající březosti z prvního honcování. Tyto hodnoty jsou v literatuře různě interpretovány. Tak například je uváděno rozmezí od 30 do 35 dnů, nebo od 42 do 44 dní. Semizorová, Švarc (1987) uvádějí 45 až 48 dnů, ale vyskytují se i případy, kdy je tato hodnota udávána v rozmezí 50 až 55 dnů. Jak je patrné, je rozptyl údajů velmi široký a žádal si jednoznačné exaktní objasnění.
V roce 1980 bylo za tímto účelem sledováno třicet v zajeti chovaných zaječek. Následně pak v roce 1981 ještě jednou s dalšími 30 zaječkami, taktéž z chovu v zajetí. Aby mohla být zaručená úplná přesnost výsledných údajů, byly tyto zaječky po dobu dvou měsíců chovány samotné v jednotlivých kotcích, tak aby bylo zaručeno, že v jejich děloze se již nenacházejí žádné zárodky mláďat. Po uplynutí 62 dnů byly ke všem zaječkám připuštění na 24 hodin zajíci. Výsledkem tohoto sledování byla možnost exaktního zjištění, že průměrná délka březosti u těchto 60 sledovaných zaječek byla 41,2 dnů.
Při sledování množství vrhů z druhého páření - superfetace, a intervalu mezi prvním a druhým oplozením bylo postupováno stejným způsobem jako v prvním případě. Po ukončení sledování bylo možné konstatovat, že vlivem superfetace se zkrátily intervaly mezi dvěma za sebou následujícími vrhy u jednotlivých samic o 1 až 17 dnů. Novější sledování bylo provedeno v roce 2006 a 2007 - viz připojená tabulka).
Domníváme se, že těmito zjištěními byly pověsti o zkrácené době březosti zaječek zcela odpovídajícím způsobem vysvětleny

Přiložené dokumenty

Media_14223_29_22.xls Tab 1 (14,00 KB)
Media_14223_45_22.xls Tab 2 (13,50 KB)
Media_14223_56_22.xls Tab 3 (13,50 KB)
Media_14223_6_23.xls Tab 4 (16,00 KB)
Zpracování dat...