Časopis Myslivost

Umělecká díla nejen z paroží. Jak lze proměnit zcela obyčejný paroh v „umělecké dílo“

Myslivost 10/2008, str. 60  Připravila Mgr. Jitka JONÁKOVÁ
Jistě si mnozí z Vás si určitě pamatují na rozhovor s panem Třmínkem. Já také na tento rozhovor ráda vzpomínám, už proto, že to byl můj první redakční rozhovor. O to víc mě potěšilo, že reportáž inspirovala i ostatní čtenáře Myslivosti k jejich vlastní tvorbě. Pan Petr Chloupek je jedním z nich. Chtěli bychom Vám ukázat, že začít není nikdy pozdě a když člověk chce, všechno jde.


Jak jste se dostal k této činnosti?
Již dlouhou dobu jsem obdivoval výtvory jako je řezba či rytina do paroží nebo skrimshaw. A protože jednou z mých zálib je malování, dodal jsem si odvahy a řekl si, že se pokusím také něco podobného vytvořit.

A co byl ten hlavní podnět, že jste se rozhodl si to zkusit?
Popudem byl váš rozhovor s panem Třmínkem uveřejněný v dubnové Myslivosti. A také osobní setkání s ním na Natuře Viva 2008 v Lysé nad Labem, kde prezentoval své výrobky z paroží a kosti, a velice zajímavou přednášku, týkající se loveckých výprav do Afriky. S velkým zájmem jsem si prohlížel jeho výrobky a neodolal a koupil si od něj bolo s řezbou jelena. Bylo opravdu propracované do nejmenších detailů a plastičnost byla dokonalá. S panem Třmínkem jsem si chvíli povídal o jeho řezbách, materiálech a nástrojích k tomu používaných.

Jaký materiál jste pro svoji výtvarnou činnost zvolil vy? A kdy jste se o něj začal zajímat?
Materiál k řezbě jsem zvolil paroh. Zaujal mě už v době, kdy jsem se začal o myslivost zajímat, i když myslivcem nejsem.

Proč jste si vybral zrovna shoz?
Zaujal mě z jednoho prostého důvodu, a to takového, že k jeho získání není třeba zvěř střílet, jak si myslí většina lidí z měst, protože ať už se jedná o srnce, daňka, jelena či jinou vysokou zvěř, paroží každým rokem shazují a po krátké době začínají ronit nové.
Paroh jako materiál provází člověka už od dávných dob lovců, kteří jej po opracování primitivními nástroji používali jako součást loveckých zbraní, nožů. Mimo jiné našel uplatnění v zemědělství, kde byla část parohu připevněna k dřevěné násadě šlachou a sloužil jako hrábě. Z archeologických nálezů bylo také zjištěno, že paroh nesloužil jen k praktickému využití, ale také z něj lovci vytvářeli různé amulety a objevili se i primitivní řezby s figurálními motivy.
V dnešní době slouží paroh jak k dekorativnímu, tak i k praktickému využití. Vyrábí se z něj především nábytek a svítidla. Z menších výrobků to jsou například vývrtky, otvíráky, svícny a podobně.
Já osobně jako materiál používám daňčí a jelení shozy, do kterých vytvářím motivy naší zvěře. Také mám připraveny části rohů z afrických antilop, velbloudí kosti a ořech Tagua, který je podobný slonovině. Z těchto materiálů vytvářím motivy africké zvěře. Dále používám části z losích a sobích shozů, do kterých vytvářím motivy americké a kanadské zvěře, včetně indiánských motivů. Tyto materiály jsou však poměrně drahé, protože se musejí objednávat a dovážet ze zahraničí.

Můžete nám prozradit, jakým způsobem shozy a jiný materiál získáváte, když sám nejste myslivec?
Samozřejmě vím, že sbírání shozů v lese bez souhlasu uživatele honitby je nelegální. Srnčí, daňčí a jelení shozy získávám od svých známých - myslivců. Větší množství daňčích shozů jsem získal od majitele daňčí farmy Ing. Zadražila. Části sobích a losích shozů a rohy z afrických antilop si objednávám přes internet od firmy, která je importuje do České republiky.

Co bylo pro Vás na začátku nejtěžší?
Nejtěžší bylo asi to, jak vůbec začít. Například jaké nástroje použít, protože paroh je velice tvrdý materiál. Nikoho v okolí neznám, kdo by mohl poradit. Nakonec jsem si koupil modelářskou brusku s příslušenstvím, jejíž součástí byly diamantové frézky.

Když už jste měl potřebný materiál, měl i potřebné nástroje, zbývalo jen začít...Takže, můžete se s námi podělit o to, jak jste zvládnul vaši první řezbu?
Připravil jsem si část daňčího shozu, zbrousil jsem hnědé zbarvení, abych mohl naskicovat motiv. Zvolil jsem si jako výtvarný námět hlavu srnce a začal opatrně vyřezávat. Po úmorné práci byla hlava srnce nakonec hotová.

Byl jste s výsledkem spokojený?
Přestože to byla moje první řezba, byl jsem s ní vcelku spokojen.

Jak pokračujete ve vyřezávání nyní, kolik námětů ve svých řezbách jste už vytvořil?
Od té doby uplynulo už několik měsíců a na svém "kontě" mám několik řezeb a rytin do paroží. Do shozů vyřezávám nebo kreslím převážně zvěř žijící v naší krásné vlasti.

Kterým motivům dáváte přednost?
Mou nejoblíbenější zvěří vyobrazenou na shozech je zvěř srnčí, které jsem úplně "propadl".

Kreslíte z paměti nebo se držíte předlohy?
Inspiraci čerpám převážně z knížek, fotografií, internetu a toulek přírodou s fotoaparátem. Zvěř, převážně srnčí nejraději fotografuji v okolí Boskovic (okres Blansko), kde žiji. Když se mi podaří vyfotografovat nějakého raritního srnce nebo silného srnce, mám velikou radost, ale to stává bohužel velice zřídka, a když už se objeví, tak se také záhadně "ztratí" a už ho nikdy nespatřím. Potom se snažím tu jeho duši uchovat v podobě řezby či kresby do shozu.

Jak vidím, některé exponáty jsou upevněny na dřevěných podložkách. Zajímalo by mě, zda si je vyrábíte sám či si je opatříte jiným způsobem?
Dřevěné podstavce si nechávám dělat na zakázku a povrchová úprava řezby a kresby je provedena matným lakem, tím dosáhnu přirozeného vzhledu a údržba není náročná.

Co všechno jste z parohu schopen vytvořit?
Ze shozů vyrábím bola, popelníky, svícny, věšáky a další předměty. Paroh se snažím zpracovat tak, aby vznikl co nejmenší odpad, protože se na shoz dívám jako na dar, který nám zvěř poskytla jako odměnu za to, že jí darujeme život.

Co byste chtěl na závěr vzkázat naším čtenářům?
Jsem rád, že jsem se mohl se čtenáři Myslivosti podělit o svou radost z tvorby a fandím všem, kteří se věnují podobné tvorbě jako já, ať už je to řezba nebo rytina do paroží, výtvarná technika scrimshaw, výroba ručně kovaných a zdobených nožů a podobně. Bohužel smutnou skutečností, že poctivá ruční práce bývá v dnešní moderní a přetechnizované době mnohdy nedoceněna.

Děkuji vám za rozhovor a přejeme hodně úspěchů v další tvorbě. A pokud někoho tento rozhovor inspiroval a dodal odvahy s něčím podobným také začít, budeme jedině rádi.
Připravila Mgr. Jitka JONÁKOVÁ


Zpracování dat...