ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Srpen / 2008

Honební společenstvo a tvorba krajiny

Myslivost 8/2008, str. 42  Ing. Přemysl FIALA
Honební společenstvo Šévy – Mouřínov využívá honitbu ve vlastní režii. Hospodaří na 508 ha převážně zemědělské půdy, v jižní části okresu Vyškov. Je jednou z honiteb, kde se dlouhodobé, velmi nízké stavy drobné zvěře staly podnětem k významným krajinným úpravám.

Otázka tvorby krajiny se stává v české a moravské myslivosti častým diskusním tématem. Na stránkách Myslivosti z několika posledních let jsou pravidelně uváděny návody k úpravám krajiny s ohledem na chov určitého druhu zvěře. Jsou zde možnosti a rady k dosažení na některé dotační tituly, sledující zvyšování ekodiverzity krajiny a nechybí ani první zkušenosti z některých honiteb. K těmto se od roku 2006 může řadit i honitba HS Šévy Mouřínov. Svůj název si vybralo podle chráněného území Šévy - stepního trávníku o rozloze 2,50 ha, který byl vyhlášen státní přírodní rezervací v roce 1950, na návrh tehdejšího místního národního výboru. Běh času změnil ráz krajiny a dřívější stavy drobné zvěře dnes píší kapitolu hodnověrného vyprávění svědků. Posláním myslivosti se stále více stává ochrana a tvorba krajiny. Popis současného krajinného rázu částečně zachycuje připojená tabulka z uznávací listiny, která je východiskem pro bonitaci honitby.

Strohá čísla však nedávají dostatečný podklad ke stanovení krajinné diverzity. V celkové rozloze lesa totiž dominuje asi desetihektarový lesní pozemek, zařízený jako les, navazující na komplex Ždánického hřbetu. K původnímu přirozenému rozčlenění krajiny tedy nepřispívá a rozsáhlé polní pozemky si zachovávají svou celistvost. Stepní trávník zvaný Šévy a na něj navazující travinné porosty tvoří sice významný krajinný prvek, je zde však zřetelná hranice se zemědělskými pozemky bez propojení na ostatní roztroušenou zeleň.

Vodní plochy jsou soustředěny do dvou rybníků, z nichž velká část je tvořena porosty rákosin a vysokých ostřic. Zbývající vodní plochy tvoří vodoteče v podobě narovnaných potoků, či spíše kanálů se zaústěnými melioračními větvemi. Zmíněné rákosiny, které vznikly zanedbáním údržby rybníka, se staly refugiem kuňky ohnivé. Ta zde měla být, podle původního přání ochránců přírody chráněna, zachováním současného neutěšeného stavu. Dnes už historické rybníky tvoří vodní soustavu a ovlivňují vodní režim v celém dílčím povodí katastru. Zde už mluvíme o nivě Mouřínovského potoka, která se stala prvním krokem k řešení neblahé situace. Krajinná studie, která navrhuje revitalizaci údolní nivy vytvořením jezírek - mokřadů pod stepním svahem s návazností na stávající rybníky, je elegantním řešením a hlavně přijatelným kompromisem mezi zachováním biotopu kuňky ohnivé a obnovením funkčnosti vodního díla. Studie byla důležitým prostředkem k dosažení na příslušný dotační titul ze Státního fondu životního prostředí a v roce 2006 se uskutečnily první terénní úpravy.

Nezávisle na zásazích v údolní nivě jsou prováděny pozemkové úpravy v katastru jejichž realizaci se, i proti vůli některých myslivců, podařilo prosadit. Tyto úpravy řeší majetkové poměry na pozemcích zastavěných rybníky i na ostatních krajinotvorných prvcích, které chceme převést do majetku obce směnou od fyzických vlastníků, nebo převodem z majetku státu.
Nadstavbová studie krajiny, která se spolu s pozemkovými úpravami provádí, řeší rozčlenění orných lánů liniovými a skupinovitě roztroušenými prvky, zejména trvalými travními a dřevinnými porosty.
Zasvěcené argumenty proti pozemkovým úpravám, které se někteří myslivci "správně chápající" jejich nesmyslnost, snažili prosadit, byly nahrazeny souhlasem většiny vlastníků pozemků a tedy členů honebního společenstva. Tak byla splněna zákonná podmínka k jejich zahájení. Za to vděčíme konstruktivnímu přístupu oslovených vlastníků i obecnímu starostovi panu Vintrovi, který se přípravných úředních kroků aktivně zúčastnil. Uzákoněný demokratický postup, tak nahradil pasivitu lhostejných, i rvavý egoismus sebevědomých jedinců.
Rovněž v souvislosti se soustavou Natura 2000, která vstoupila do naší krajiny, by bylo pošetilé deklarovat na stránkách Myslivosti všeobecné nadšení uživatelů dotčených pozemků. Silácké řeči o majetkovém právu nebo naopak pasivní rezignace byly utlumeny aktivním přístupem vlastníků půdy k příštímu využití krajiny s ochranou mapovaných biotopů. Soustava Natura se vlastně stala impulsem ke krajinným úpravám a žabka kuňka a případně i brouk páchník už nemusejí být noční můrou mouřínovských myslivců.

Výčet činností by byl neúplný, kdybychom se nezmínili o zemědělském využívání krajiny. Dobré vztahy se zemědělci hospodařícími v katastru jsou předpokladem konstruktivní dohody. Taková dohoda, navíc podpořena využitím dotačních titulů Ministerstva zemědělství, naskýtá možnost vytváření a obhospodařování biokoridorů s trvalými porosty i biopásů s plodinami zajišťujícími výživu volně žijící zvířeny, včelstev i protierozní funkci.
Můj příspěvek nebude zatím korunován šťastným závěrem o zvýšených stavech drobné zvěře. Jedná se zatím jen o sdělení zkušeností s využitím stávající legislativy k prosazení odvážných projektů souvisejících se zásahy do krajiny, ať už ze strany státních orgánů nebo majitelů či nájemců půdy. V případě pozitivního vlivu na stavy drobné zvěře budeme o výsledcích rádi čtenáře Myslivosti informovat v některém z dalších článků.

Ing. Přemysl FIALA
honební starosta HS Šévy - Mouřínov




























Nové tůně pod přírodní rezervací Šévy

Plot u bazénu jako ochrana migrujících obojživelníků

Návaznost rybniční soustavy je zajištěna obnovou zaniklého spojovacího potoka

Přiložené dokumenty

Media_14138_18_22.xls Tab 1 (14,00 KB)
Zpracování dat...