Když se sejdou myslivci, co píší a malují...
Myslivost 8/2008, str. 56 Oldřich Koudelka
Když se sejdou myslivci, bývá u toho zpravidla hodně veselo. A když se sejdou myslivečtí spisovatelé, dramaturgové, kreslíři, výtvarníci, videotvůrci, tak snad ještě veseleji. Historky létají vzduchem jako sovy nočním lesem, dojde i na tu „latinu“, u stolů voní náramné krmě, samozřejmě že vesměs zvěřinové a čas letí úžasně rychle, že už je tu opět půlnoc. Podobné setkání členů Klubu autorů a jejich partnerek, plné přátelských slov, úsměvů, polibků, blahopřání k všemožným úspěchům, narozeninám, ale i zcela pracovních debat, se uskutečnilo pod patronací Mysliveckého sdružení Výr Dubá u České Lípy. Pod patronací nadmíru skvělých organizátorů.
Setkání to bylo již vlastně šesté, ale třetí klubové. V předchozích letech se autoři myslivecké literatury, jejich protějšky i přátelé, setkali postupně v oboře Klokočka, Želetavě, Halenkovicích u Zlína, následně pak v Jaroměřicích u Jevíčka, lázních Karlova Studánka a nyní na Kokořínsku. Kromě první akce se vždy jednalo nejen o setkání autorů samých se sebou, ale zejména s veřejností, mysliveckou i nemysliveckou. Kdo jiný by totiž měl lidem objasňovat krásu myslivosti, vztahu člověka k ní, než autoři myslivecké beletrie, poesie, výtvarníci, scénáristé a tvůrci filmů, kdo jiný by měl vysvětlovat někdy hodně sporné otázky objevující se na pomezí ochrany přírody, ekologie a udržitelných stavů zvěře.
Letos se členové Klubu autorů, nejmladšího z klubů Českomoravské myslivecké jednoty, setkali v příjemném prostředí motelu Svatý Kryštof nedaleko Želíz na Mělnicku. Jejich hostitelem byl známý kreslíř a karikaturista Petr Slaba a nutno hned na úvod prozradit, že se své hostitelské a organizátorské role zhostil společně se svými přáteli nadmíru zodpovědně. Dvouapůldenní program byl zajímavý jak pro spisovatele, tak i ty myslivce, kteří se s nimi chtěli setkat, pobesedovat, nechat si podepsat jejich knihy či jen tak poklábosit nejen v kulturním domě v Dubé, ale rovněž při výletu k pískovcovým tzv. Čertím hlavám, jeskyni Klácelka, na hrad Houska, případně do obory Vřísek lesní správy Česká Lípa.
Samozřejmě nejvíce se hovořilo o knížkách, o těch vydaných i těch teprve připravovaných. Členové klubu i jejich čtenáři ocenili při setkání skutečnost, že autoři navazují na tradice našeho loveckého písemnictví, že stále mají hodně inspirace, a že výraznou měrou přispěli svou literární a publikační činností k připomenutí si pětaosmdesátin Českomoravské myslivecké jednoty. Na stranu drohou se však hovořilo o problémech, které psaní a především vydávání knih provázejí. Stále rostoucí náklady polygrafického průmyslu se negativně odrážejí v cenách knih a tím i skutečnosti, že se stále méně čte. Proto i mezi autory v Klubu se poněkud liší názory na blízkou budoucnost ediční politiky, zda třeba vydávat kvalitně nastartovanou, ale ekonomicky nákladnou Edici Klubu autorů, zejména společné antologie, nebo dát přednost poněkud skromnější, levnější, ale kdysi velmi populární podobě Mysliveckých kalendářů.
Úžasné je, že se vedle autorů setkávají a vzájemně se poznaly i jejich partnerky, z nichž některé říkají, jako třeba paní Tripesová, že nepotřebují cestu k moři, ale jednou za rok se setkat s touto úžasnou partou lidí! Děvčata, bez rozdílu věku, si určitě mají o čem povídat, život s myslivci, a spisovateli navíc, rozhodně jednoduchý není. Že má svá úskalí, ale i hezké stránky. Kdybyste slyšeli, čtenáři Myslivosti, co si o nás ženské všechno vyprávějí...
Jak už jsem naznačil, program byl bohatý, vedle mysliveckých témat jsme například slyšeli o tom, jak do Želíz chodí v noci divočáci a devastují místní zahrady, jak se kvůli sebevražedným motorkářům nedá přecházet silnice, jak v den konání setkání další z nich nechal svůj život mezi stromy, ale také, optimističtěji, jak se mají zdejší děti, jak je krásně těm nejlepším capartům, z nichž...věřte nebo ne, nejmladší, čtyřletý Tomáš Novák, úžasně se svým dědou hraje na borlici. S bardy myslivosti Karlem Steinerem a Pepou Bajtlem.
Součástí pečlivě připraveného programu byla návštěva památníku známého odborníka myslivosti prof. Julia Komárka, který často pobýval v místech, kdy se současní autoři myslivecké literatury sešli. Pro mnohé to byl nezapomenutelný zážitek, místa, kde tento legendární znalec myslivosti trávil chvíle odpočinku, mnohé emotivně poznamenal, když třeba měli možnost zasednout v křesle, kde relaxoval a přemýšlel nad novými kapitolami svých ještě nenapsaných knih....
Samozřejmě došlo i na myslivecké legrácky, to třeba když místní kreslíř, a vynikající "legráckář" Petr Slaba, maloval na určité části ženských těl, to když třeba Olda Tripes, vynikají znalec mysliveckých tradic a historie, kreslíř a ilustrátor, v jedinečné soutěži, ženská těla popisoval mysliveckou mluvou. Všichni se bavili a bylo jim báječně.
Klub autorů není jen o nějakých autorských elitách. Je o všech lidech, myslivcích, nějakým způsobem tvořících lidech, kteří mají chuť zájmově a umělecky tvořit, ale také prezentovat myslivost navenek. Je o setkávání se lidí se společnými zájmy, se vztahem k myslivosti, lesu, přírodě a snad i stránkám literatury, plátnům naplněných barvami, notám a všemu, co emotivně myslící člověk potřebuje...
Setkání členů Klubu autorů skončilo stylově. Na hradě |Houska, bývalém loveckém sídle, ale také v oboře Vřísek, kde se na ploše přibližně sto čtyřiceti hektarů chová zvěř mufloní a především koza bezoárová.
Příští setkání Klubu autorů Českomoravské myslivecké jednoty se uskuteční přibližně za rok na Opočensku, o rok později pak na Pastvinské přehradě.
Oldřich KOUDELKA,
předseda Klubu autorů při ČMMJ