Časopis Myslivost

Ortodoxní lovci drobných hlodavců

Myslivost 2/2008, str. 52  Jan RYS
Sporné zemědělské problémy s úrodou každý rok neovlivňuje vždy jen počasí, ale občas také přemnožení myšovitých hlodavců. Starosti způsobuje záškodník – hraboš polní, se svými cyklickými intervaly přemnožování po dvou až pěti letech. Když to slyší nezasvěcený člověk, nedokáže si představit, jak taková malá zvířátka mohou napáchat citelné škody. Zoolog každému lehce vysvětlí hraboší záškodnickou činnost a může vše matematicky doložit.
Hraboš polní je především nejvíce aktivní v noci a za rok při tom spotřebuje asi kilogram potravy; kořínky, výhonky, pupeny i semena kulturních rostlin. Samička za toto období přivádí na svět tři svá pokolení a z každého vrhu odchovává v průměru 6 až 7 mláďat. Ta dospívají velmi rychle a mladé samičky z nich už ve 35. dnu od svého narození bývají dalšími matkami. Zoologové vyzkoumali, že v každém vrhu jsou vždy asi 3/5 samečků a 2/5 samiček. když vše mezi sebou pronásobíme a sečteme, zjistíme rozmnožení hrabošího páru za rok. Rozroste se až na počet 2500 jedinců, ovšem za předpokladu příznivého životního prostředí a dostatku potravy. Naštěstí se to hrabošům splní jen občas za několik let. Při přemnožení hlodavců zemědělci podnikají nákladná opatření jak je zahubit. Snaha ale bývá málo účinná, protože přichází pozdě. Daleko efektivnější zkušenost říká, každoročně provádět dobře podzimní podmítku, která zničí hraboší nory a vyžene hraboše z obdělávané půdy do úhorů, křovinatých mezí, okrajů silnic a remízů. Tady přes zimu a v předjaří je na jejich bludné pouti hodně pohubí predátoři - poštolky, káňaty, sovy, lasice, hranostaji, lišky a mnoho dalších. Nemalou měrou se tu na snížení počtu podílí také samoregulace; stres z množství, nemoci, parazité a nakonec i nedostatek potravy.
Největší zásluhu na tlumení drobných hlodavců mívají však ortodoxní pernatí myšilovci. Doposud za to ale nebývají u člověka doceněni. K nejúspěšnějším pronásledovatelům hrabošů v prvé řadě patří poštolka obecná, náš běžně rozšířený sokolovitý dravec. Zvláště v zimě je úspěch poštolek značný, kdy naše populace posilují severští tažní soukmenovci. Po kořisti všechny nejraději pátrají v letu, bedlivým prohlížením terénu pod sebou. Spatří-li některá v travině pohyb, zastaví se na místě třepotavým letem a zahlédne-li opravdu hraboše s přimknutými křídly padá prudce k zemi, aby ho chytla do pařátů. Často vyhlíží kořist také z vysokého posedu na stromě či křoviny polního remízku. V zimním a jarním období tvoří jídelníček poštolek přes 90 % drobných hlodavců, hlavně hrabošů a myšic. Každá ukojí hlad teprve po třech, čtyřech úlovcích. Pozoroval jsem ale poštolku na lovu okolo bažantího zásypu označenou barevným kroužkem, která za celý den tu chytila a spořádala šest hrabošů.
Neméně zarputilým lovcem drobných hlodavců je káně lesní, zatím také náš dost hojný dravec. Postavu má shodnou s jestřábem, jen trochu robustnější, s rozpětím křídel metr a čtvrt. Široké letky jí neumožňují příliš rychlý let a tak volí trochu jinou strategii k získání kořisti. Více vyhlíží hraboše z vyvýšeného místa k přepadu nebo se zaměřuje na lov za chůze po zemi. V zimní potravě káněte také zcela převládá hraboš polní, myšice a norník rudý. V období hladu má sklony k všežravosti a tak se uchyluje i k hledání mršin. Za poměrně vysokého letu nad otevřenou krajinou pátrá po uhynulé zvěři. Aby si káně udržela dobrou kondici, snaží se denně ulovit sedm až devět hlodavců.
Každou zimu přilétá k nám do přírody ze svých rodných severoevropských končin přezimovat sestřenice káněte lesního - káně rousná. Někdy docela hojně, rok nato zase poskrovnu. Záleží jaké množství lumíků, její hlavní potrava se urodila na severu. Káně rousná je o poznání větší, rozpětí letek mívá metr a půl. Ve zbarvení hábitu jí převažuje bílá s nepravidelným tmavým skvrněním. Při letu se vždy nápadně rýsuje v ohbí křídel okrouhlá skvrna a temný pás na konci ocasu. Potravou se shoduje s naší domorodou kání, jen s tím rozdílem, že je náročnější na množství; loví za den třeba až patnáct hrabošů.
Ani po příchodu noci nemohou hlodavci polevit v pozornosti o svoji bezpečnost. Při soumraku se pravidelně odbývá střídání směn jejich lovců. K nočnímu pronásledování hrabošů nastupují sovy. Jsou k tomu náležitě vybavené svými smysly. Oči jim dokáží sbírat světelné paprsky o trojnásobné množství než denním ptákům a mají nadstandardně vyvinuté prostorové vidění. Do lovu zapojují také vynikající sluch. Dokáží přijímat zvukové vlny nejen svými "ušními boltci", ale také trychtýřovitě upravenou obličejovou částí, tvořenou soustředěně rostoucími pery kolem očí. Součinnost obou vlastností jim poskytuje možnost směrového slyšení v orientaci, kde vzniká šustění hlodavce. Neméně důležitou roli sehrává sovám při lovu obzvláště jemná fyzikální struktura jejich peří. Umožňuje jim zcela neslyšný let.
Doslova "fantomem smrti" je pro drobné hlodavce kalous ušatý, vzhledem subtilní dokonalá zmenšenina výra. Kolébavým pomalým letem se na lovu vznáší tiše nízko nad zemí a pátrá po kořisti. V přírodě zastává důležitý článek v regulaci jejich početnosti. Zoologové se mnohokrát přesvědčili, že až 95 % mu v zimě tvoří potravu. Z našich domorodých kalousů ušatých je asi polovina populace tažná a odlétá zimovat do Středomoří. Tento úbytek ale okamžitě doplňují kalousi ze severu a severovýchodu Evropy, kteří se k nám přesunují na zimní období. některá léta jsou "seveřanů" celé houfy a v polních remízkách, kde přes den "byvakují" se nachází celé hromádky jejich vývržků, které naprosto přesvědčivě při rozboru ukazují, co je jejich "chlebíček" - hraboši.
Poměrně málo známým pomocníkem podílejícím se na likvidaci hrabošů v zimním čase je severský kalous - pustovka. Snad proto, že k nám přivandruje nenápadně v menším množství. Zdržuje se v polích a loukách na zemi jen tem, kde nachází hraboše. Zvláštností u této severské sovy je pozoruhodný odhad úrody hrabošů, při které může u nás zdárně odchovat svojí rodinu. Bez ohledu na přízeň počasí zahnízdí na zemi, někde v rozlehlejší louce mezi slehlou vegetací a úspěšně tu vyvede svých až pět mláďat.

Zpracování dat...