Již po dvaačtyřicáté se na počátku října stalo kouzelné východočeské město Opočno na pár dnů domovem nejen českých sokolníků. Také letošního mezinárodního sokolnického setkání se zúčastnila řada hostů z Belgie, Holandska, Jižní Koreje, Maďarska, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska a Velké Británie. Stejně jako předchozích ročníků se neúčastnili pouze sokolníci se svými dravci, ale také celá řada příznivců sokolnictví, fotografů a přátel sokolníků.
Přes každoroční velký zájem o největší mezinárodní sokolnické setkání v Evropě lze říci, že letošní setkání přece jen bylo poznamenáno celosvětovou finanční krizí, což se projevilo zejména tím, že zahraničních hostů přijelo oproti předchozím létům méně, a to zejména hostů bez dravců. Přesto několik letošních hostů bylo z velmi vzdálené země, kterou pro nás Jižní Korea zajisté je. Také českých účastníků bez dravců byl oproti dřívějším ročníkům menší počet.
Na počtu zúčastněných dravců se ovšem krize neprojevila, a tak jsme po tři lovecké dny mohli obdivovat lovecké umění 31 jestřábů, 35 orlů, 32 sokolovitých dravců a 8 kání Harrisových. Na druhovém spektru dravců je znát trend posledních let, kdy ubývá jestřábů lesních a naopak přibývá sokolovitých dravců a orlů. Důvodem tohoto trendu jsou poměrně početné odchovy sokolovitých dravců, kdy sokoli či rarozi běžně odchovaní v zajetí jsou pro sokolníky dostupnější než jestřábi z přírody. V posledních letech také vzrostly odchovy orlů skalních, takže i tento v minulosti velmi obtížně získatelný impozantní dravec – král ptactva – se stává vcelku dobře dostupným. Vždyť členové Klubu sokolníků každoročně odchovají kolem pěti set mláďat nejrůznějších druhů dravců a sov, mezi nejčastěji odchovávané patří právě kriticky ohrožený sokol stěhovavý, raroh velký, či orel skalní. V menších počtech se odchovávají jestřábi lesní, káně Harrisovy či káně rudochvosté a některé sovy. Jestřábů se zatím odchovává méně než sokolů, rarohů či orlů, protože mají jednak „složitější“ povahu a také vzhledem k menšímu množství chovných jedinců v odchovnách.
Obdobně jako v předchozích letech prvním loveckým dnem setkání byl čtvrtek. Vlastnímu odjezdu do honiteb předcházelo slavnostní zahájení na nádvoří zámku v Opočně, kterého se kromě nastoupených sokolníků s dravci a divácké korony zúčastnila celá řada hostů – zástupců státní správy myslivosti, samosprávy Opočna a Dobrušky, mysliveckých sdružení a dalších významných partnerských organizací, bez jejichž laskavé pomoci a přispění by opočenské setkání nebylo tím, čím je – nejvýznamnější akcí svého druhu v Evropě.
Po úvodních slovech některých hostů, předsedy naší mateřské organizace – Českomoravské myslivecké jednoty a předsedy Klubu sokolníků se již sokolníci rozdělení do deseti loveckých skupin rozjeli do jednotlivých honiteb mysliveckých sdružení Librantice, Dobruška, Bohuslavice, Stěžery, Hoříněves, Starý Ples, Trnov, Kostelecká Lhota, Břehy – Lohenice, Opočno – Přepychy a také do bažantnice Mochov. Po prvním loveckém dnu, kdy sokolníkům přálo krásné teplé a slunečné počasí, bylo na tradičním večerním výřadu na nádvoří zámku 20 zajíců polních, 21 bažantů obecných a 5 kusů srnčí zvěře, celkem 46 kusů.
Také druhý lovecký den započal tradičním nástupem na nádvoří zámku. Po provolání „Myslivosti a sokolnictví zdar!“, které před rozchodem zaznělo, se sokolníci rozjeli tentokrát do honiteb mysliveckých sdružení Opočno – Přepychy, Bolehošť, Byzhradec, Očelice, Moravany – Slepotice, Jasenná, Kosičky a Choustníkovo Hradiště a dále do bažantnice Mochov a do režijní honitby Lesů ČR, s.p. Koliba. I druhý den sokolnických lovů byl slunečný a teplý. Na večerním výřadu pak leželo 29 zajíců polních, 9 bažantů obecných a 3 kusy srnčí zvěře, celkem tedy za druhý den 41 kusů zvěře. Mezi třemi ulovenými kusy srnčí zvěře bylo možné vidět i zajímavost – srnče částečného albínka, které svým zbarvením připomínalo spíše strakaté hnědobílé telátko.
Stejně jako každodenní ranní nástupy, tak i večerní výřady byly provázeny nádhernými loveckými fanfárami v provedení trubačů Lesnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Jejich výkon při večerních výřadech odměnili nejen sokolníci, ale i přítomná veřejnost spontánním potleskem.
Třetí den sokolnických lovů byl pro všechny přítomné nadmíru významným, neboť 42. sokolnické setkání poctil svojí návštěvou generální sekretář FACE (Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU, sdružující více než 7 milionů myslivců) Angus Middleton, který na pozvání Českomoravské myslivecké jednoty a Klubu sokolníků ČMMJ navštívil Českou republiku. Angus Middleton, pocházející ze Zimbabwe a sám sokolník, při zahájení třetího dne sokolnických lovů všechny přítomné pozdravil a poté se spolu se sokolníky a početnými diváky zúčastnil dalšího programu.
Jak se již stalo tradicí, v sobotu po ranním nástupu na nádvoří zámku se sokolníci se svými dravci spolu s mnoha diváky zejména z řad veřejnosti přesunují na Vodětínský kopec na okraji Opočna, kde probíhají letové ukázky dravců a lidé mají možnost zblízka si prohlédnout jednotlivé dravce, porovnat jejich velikost, tvar křídel či jiné detaily, kterých si při letmém setkání v přírodě obvykle nevšimnou. Sokolníci také ochotně dravce zapůjčí k podržení na ruce, aby se jejich obdivovatelé, zejména děti, alespoň na malou chvilku proměnili ve skutečné sokolníky.
Přesto, že poslední den sokolnických lovů ukázalo počasí sokolníkům svou odvrácenou tvář a zachovalo se k nim macešsky, když se v odpoledních hodinách spustil silný déšť, který již neustal a zkrátil tak dobu pobytu sokolníků v honitbách a do sucha a tepla domovů vyhnal také většinu diváků provázejících sokolníky. Poslední den lovů se uskutečnil v honitbách mysliveckých sdružení Předměřice, Vysoká nad Labem, Tutleky, Králova Lhota, Mžany, Olešnice u Rychnova nad Kněžnou, Prasek, Smiřice, Heřmanice, Opočno – Přepychy a opět v bažantnici Mochov. Přes nepřízeň počasí byl tento den nejúspěšnější, na výřadu sokolníci vzdali poctu 48 zajícům polním, 15 bažantům obecným a 3 kusům srnčí zvěře, celkem se tedy za třetí den lovů ulovilo 66 kusů zvěře.
Na závěrečném výřadu si opětovně vzal slovo generální tejemník FACE A. Middleton a vyslovil poděkování všem, kteří se na organizaci opočenských setkání podílejí. Rovněž vyzdvihl tradici sokolnických lovů v naší zemi a ocenil nádherné prostředí, ve kterém se mezinárodní sokolnické setkání koná, stejně jako nesmírně vstřícnou a přátelskou atmosféru, s níž se u sokolníků stejně jako v mysliveckých sdruženích, která spolu se sokolníky navštívil, setkal.
Tradičně na závěr jako členka organizačního výboru srdečně děkuji za pomoc a aktivitu svým kolegyním a kolegům, kteří se podíleli na úspěšném pořadatelství již 42. ročníku sokolnického setkání s mezinárodní účastí v Opočně. Za vstřícný přístup pak jménem sokolníků děkuji zejména zástupcům Ministerstva zemědělství, krajských úřadů Královéhradeckého a Pardubického kraje, městských úřadů v Opočně a Dobrušce, krajských veterinárních správ v Hradci Králové a Pardubicích a jejich veterinárních inspektorátů v Rychnově nad Kněžnou, Hradci Králové, Náchodě a Pardubicích a zástupci Ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání. Poděkování patří rovněž zástupcům Myslivecké rady a Sekretariátu Českomoravské myslivecké jednoty, okresních mysliveckých spolků v Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Hradci Králové a Pardubicích, paní Kristině Colloredo–Mansfeldové a jejímu personálu a v neposlední řadě také Národnímu památkovému ústavu a správě opočenského zámku. Zásluhu na tom, že se ohromnému množství aut po všechny dny podařilo včas dostat z Opočna do honiteb a zase zpět bez problémů a také po všech stránkách bez úhony přečkat parkování mělo stejně jako v předchozích letech Oddělení Policie ČR v Opočně. Zvláštní poděkování za podporu a nezištnou pomoc při zajišťování honiteb a organizaci setkání náleží Lesům České republiky, s. p. Hradec Králové. Nemalý dík pak samozřejmě patří také řediteli a zaměstnancům Střední školy Opočno, která poskytla část své ubytovací kapacity internátu pro potřeby účastníků sokolnického setkání a také hotelům, penzionům a restauracím a mnoha dalším subjektům.
Za ochotu při umožnění lovu v honitbách, bez nichž by sokolnické setkání nebylo možno uspořádat, pak sokolníci srdečně děkují všem mysliveckým sdružením. Vážíme si jejich přízně a vstřícnosti, neboť bez jejich obětavé péče o drobnou zvěř by sokolnictví nebylo tím, čím je. V neposlední řadě děkuji také všem jednotlivcům, kteří se podíleli na organizačním zajištění sokolnického setkání – tedy kolegům sokolníkům a ostatním, kteří se jakýmkoliv způsobem, zejména svou osobní aktivní pomocí a ochotou, zasloužili o zdárný průběh akce. Pevně věřím, že 42. sokolnické setkání s mezinárodní účastí v Opočně přispělo svým průběhem k upevnění tradice české myslivosti a sokolnictví a k šíření dobrého jména a pohostinnosti Klubu sokolníků a Českomoravské myslivecké jednoty. I v letošním roce tak bezezbytku došlo k naplnění tradičního sokolnického hesla: „Nelovíme pro kořist, ale pro vše to krásné při lovu.“
Mgr. Marcela Medková,
Klub sokolníků ČMMJ
Snímky Marek Matucha