První část tohoto příspěvku v minulém čísle Myslivosti, která byla zaměřena na porovnání statistických údajů mezi vykazovanými jarními stavy, plány lovu a skutečným lovem černé zvěře, měla mezi čtenáři značný ohlas a vyvolala podnětnou diskuzi. Některé diskuzní příspěvky obsahovaly odkaz na odstavec 5, § 36 v zákonu o myslivosti, podle něhož v honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do věku 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.
K tomu je třeba dodat, že u těch druhů zvěře, u nichž nejsou stanoveny normované stavy, nemusí být vykazovány jarní kmenové stavy. Ve skutečnosti velká většina honiteb nemá pro černou zvěř stanoveny normované stavy, a proto jí loví v souladu se zmíněným legislativním ustanovení, aniž by pro ni vypracovávaly plány lovu. Mnohé z nich však uvádějí ve svých hlášeních jarní kmenové stavy černé zvěře, přestože to legislativa nepředepisuje, když nejsou stanoveny normované stavy. Mnoho honiteb však jarní kmenové stavy černé zvěře vůbec nevykazuje. A to i tehdy, když se v nich černá zvěř celoročně zdržuje.
Tento nejednotný přístup již sám o sobě vylučuje jakékoliv objektivní posouzení vykazovaných jarních kmenových stavů v myslivecké statistice. Nad čím je však v prvé řadě potřeba se kriticky zamyslet, je vlastní princip a způsob stanovování normovaných stavů u černé zvěře. V roce 2008 byla černá zvěř normována po odečtení oborních chovů na celkové ploše 932 706 ha, což je jen o málo více než u jelení zvěře (853 725 ha). Pro lepší porovnání je třeba ještě uvést, že srnčí zvěř je normována na 6 119 569 ha. Přitom normované stavy černé zvěře na uvedené výměře činí celkem pouze 8 190 kusů, což je dokonce podstatně méně než normované stavy jelení zvěře (11 220 kusů).
Z těchto údajů jednoznačně vyplývá, že naprostá většina lovu černé zvěře se v současné době uskutečňuje mimo oblasti, v nichž je její populace v souladu s platnými právními předpisy normována a kde by měla být regulována na základě plánů lovu. Tím lze samozřejmě zdůvodnit, proč ve statistice vzniká tak značný rozdíl mezi plány lovu a skutečným lovem. V drtivé většině honiteb probíhá lov černé zvěře naprosto spontánně. Již tato skutečnost sama o sobě by měla být podnětem k zamyšlení nad tím, zda současný systém plánování mysliveckého hospodaření skutečně odpovídá požadavkům praxe a do jaké míry je v dnešních podmínkách funkční. Tím spíše, že často právě tam, kde černá zvěř není normována, působí její rozmnožení značné problémy. Proto je třeba vycházet ze současné situace a nedržet se dogmaticky toho, co možná platilo v minulosti. Černou zvěř přece vůbec nelze charakterizovat jako typického obyvatele větších lesních celků. Pokud měla příslušná ustanovení myslivecké legislativy zajistit, aby se hlavní výskyt tohoto druhu zvěře omezil na lesní oblasti, pak tento záměr naprosto selhal. Současná realita je taková, že černá zvěř trvale žije i v oblastech, v nichž se ještě před poměrně krátkou dobou vůbec neobjevovala. V některých honitbách s vysokým podílem polních ploch se sice zdržuje pouze přechodně, dokud v nich nachází dostatek krytu a potravy. V těchto místech je přitom velmi obtížné (mnohdy dokonce nemožné) ji účinně regulovat, neboť její lov tam probíhá většinou příležitostně a málokdy systematicky.
Pokud tedy chceme černou zvěř skutečně početně regulovat, pak je nutné provádět její zvýšený lov především tam, kde se zdržuje v podzimním a zimním období. To se však netýká jen honiteb s velkými lesními celky, ve kterých je tento druh zvěře početně normovaný a jeho obhospodařování podléhá mysliveckému plánování podle platné legislativy. Vždyť černá zvěř se dnes již trvale zdržuje i v honitbách s podstatně menšími výměrami lesa, než jaké jsou uvedeny ve vyhlášce 491/2002 sb. (vyhláška o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd).
Cílem tohoto článku, jehož první část byla uveřejněna v předcházejícím čísle Myslivosti, není kritizovat uživatele honiteb a činnost mysliveckých hospodářů, ale dát podnět ke kritickému zamyšlení nad současným systémem mysliveckého plánování na základě normovaných stavů zvěře a zařazování honiteb do jakostních tříd. Výsledkem by měla být konstruktivní diskuze, do níž by se zapojily především osoby zabývající se touto problematikou v praxi.
Když byla na uvedené téma v minulém roce na stránkách Myslivosti uveřejněna série článků s podrobným rozborem situace u jelení zvěře, nezazněly k nim téměř žádné reakce z myslivecké praxe. Proto byl tentokrát zvolen příklad černé zvěře, která se vyskytuje téměř ve všech honitbách a setkává se s ní tedy také většina myslivců, očekávám redy logicky, že i reakce myslivců bude na tyto příspěvky podstatně větší. Pouze v malé části honiteb jsou početní stavy černé zvěře normované. Přitom největší problémy se škodami působí černá zvěř často právě tam, kde nemá normované početní stavy, a tudíž nepodléhá mysliveckému plánování.
Zodpovězení otázek, vyplývajících ze statistických údajů o plánech lovu, skutečném lovu a vykazovaných jarních stavech černé zvěře, nepřišlo hned v první části článku, ale bylo ponecháno až na jeho další pokračování v tomto čísleMyslivosti. Takový postup byl zvolen úmyslně, neboť záměrem bylo vyvolat živou diskuzi, v níž by co nejvíce zazněly zkušenosti přímo z praxe. Proto děkuji všem, kteří se této příležitosti chopili a vstoupili do diskuze hned po uveřejnění první části článku. Předpokládám, že autoři došlých diskuzních příspěvků nemají námitky k jejich uveřejnění v závěru tohoto článku v plném znění a bez úprav.
Těším se na další podnětné připomínky k této problematice.
Kontaktní adresa autora:
MVDr. Miroslav Vodňanský, Ph. D.
Středoevropský institut ekologie zvěře, Brno – Wien – Nitra
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Palackého 1-3, 612 42 Brno
e-mail: iez@vfu. cz
Vážený pane Vodňanský,
v listopadovém čísle časopisu Myslivost jsem si se zájmem přečetl Váš článek Nejnovější myslivecká statistika, část první, Kritické zamyšlení nad údaji o černé zvěři.
Myslivosti se věnuji již 22 roků, 13 let vykonávám funkci mysliveckého hospodáře v honitbách Měřín Strž a Měřín Blatiny, okres Žďár nad Sázavou, v okolí dálnice D1 na rozhrání okresů ZR, TR a JI. Černá se zde vyskytuje a loví pravidelně od poloviny sedmdesátých let. Za posledních deset let se na výměře asi 1800 ha loví v průměru 25 kusů ročně.
O mysliveckou problematiku se zajímám velmi a sleduji veškeré informace a názory. Všiml jsem si, že na problematiku plánování a lovu černé zvěře jste už jednou upozornil a pozastavil se nad do očí bijícími rozdíly v číslech. Už po prvním Vašem článku jsem chtěl reagovat a přispět svým názorem, činím tak však až nyní, kdy na toto znovu narážíte a pozastavujete se nad touto skutečností. Souhlasím s Vámi, že v mnoha případech se plánování lovu u spárkaté zvěře provádí způsobem, který nemá s odpovědným výkonem myslivosti mnoho společného (a to píšu ještě slušně!).
Avšak konkrétně u černé zvěře je jedním z důvodů – a podle mě hlavním – tak markantních rozdílů v plánu a skutečnosti česká prováděcí vyhláška o mysliveckém plánování! V honitbách, které nemají alespoň 500 ha lesa ve výměře honitby není černá zvěř normována, a tudíž se na černou zvěř nevypracovávají plány lovu! Protože jsem také členem Okresní myslivecké rady OMS Žďár n. S., tak jsem si udělal přehled o plánu a lovu zvěře na okrese Žďár nad Sázavou za rok 2009 a jsou to čísla velmi zajímavá, proto si Vám je dovolím uvést:
V roce 2008 byla černá zvěř lovena na okrese Žďár nad Sázavou v 99 honitbách, z toho pouze v 10 byl lov plánován! Honitby s plánem lovu: 10 honiteb, plán 266 ks, skutečnost 262 ks. Honitby bez plánu lovu: 89 honiteb, plán 0 ks, skutečnost 674 ks. Okres celkem: plán lovu 262 ks, skutečnost 936 ks, což je na okres 357 % plánu lovu! Tento údaj však neznamená, že uživatelé honiteb na okrese nezodpovědně vypracovávají plány lovu černé, oni je totiž podle vyhlášky vůbec nevypracovávají!
Zde jsme možná u jádra věci, co se týče čísel. Pokud je situace obdobná v ostatních okresech naší republiky, tak i ta čísla plánů a skutečnosti na papíře odpovídají.
Nebudu Vás již zatěžovat návrhy na řešení, toto hustíme neustále do státní správy (požadujeme např. plánovat lov černé v honitbách, kde se trvale vyskytuje a loví, vycházet třeba z průměru lovu za 5 nebo 10 let apod.).
Jan Kožený,
myslivecký hospodář MS Strž Měřín
Vážený pane doktore,
po přečtení Vašeho článku Nejnovější myslivecká statistika v čísle 11/2009 časopisu Myslivost jsem se dlouho rozmýšlel nad tím, zda-li mám tak uznávaného a fundovaného vědce opravovat či nikoliv. Dospěl jsem však k závěru, že tak učiním. Nebudu s Vámi polemizovat nad otázkou „jaký smysl má uvádění stavů zvěře a zpracování plánů lovu, které nemají nic společného se skutečností?“ Samozřejmě s Vámi i obecnými závěry článku souhlasím, bohužel jste si však pro názornost svých tvrzení vybral špatný druh zvěře! Černá zvěř je totiž normována v malém počtu honiteb (podle nové legislativy) a ve většině se naopak loví podle § 36 odst. 5 zákona o myslivosti – bez omezení a vypracování plánu lovu (tedy zvěř samičí všechna a zvěř samčí do věku 2 let). Při sčítání si ale uvede tuto zvěř téměř každý uživatel honitby právě proto, aby mohl požádat orgán státní správy o lov podle již zmiňovaného paragrafu. Proto je porovnání plánu a skutečného lovu černé zvěře takové, jaké je a nevypovídá nic o skutečných stavech této zvěře.
Ing. Vlastimil Zrůst,
pracovník státní správy myslivosti, ORP Holice
P.S.: Pro zajímavost, z 19 honiteb v rámci ORP Holice, je černá zvěř normována jen ve dvou a na plán 60 kusů byl skutečný lov v roce 2008 celkem 416 kusů. Zvěř byla přitom lovena v 18 honitbách.
Vážený pane doktore,
Dovolte, abych tímto reagoval na Váš článek v Myslivosti č. 11/2009. Napadáte tady myslivecké hospodáře a statistiky a obviňujete je ze schémat a špatného plánování lovu černé zvěře. Pravděpodobně Vám ale unikla jedna zásadní věc. Plán lovu černé sestavují pouze honitby, které mají kmenové stavy a ty mají honitby s alespoň 500 ha lesa vcelku. Ostatní honitby neplánují, ale podle zákona mladou černou zvěř normálně loví. Černá během vegetace je v polích v řepkách a kukuřicích a tak příležitost k lovu je. Není toto onen základní nesoulad mezi plány lovu a skutečným lovem? V naší honitbě o rozloze 2500 ha rovněž černou neplánujeme a jako stálou ji ani nemáme, ale letos máme střelené 3 kusy. Máme tedy plán překročen o 300 %.
S pozdravem myslivosti zdar Jiří Cikryt