Časopis Myslivost

Z těchto tabulkových údajů vyplývá, že se rok od roku kvalita trofejí daňků zvyšuje, takže počty daňků s medailovými trofejemi výstavu od výstavy narůstají. V uvedených letech to bylo v poměru 22 : 37 : 41, přičemž je potřeba opět zdůraznit, že poslední výstava se konala pouze za období čtyř namísto pěti let. Potěšitelné je, že se zvýšily počty medailových trofejí daňků ulovených ve volných honitbách (poměr byl dokonce 17 : 31 : 52 ve prospěch výstavy poslední) oproti daňkům ulovených v oborách (poměr 25 : 40 : 35), v nichž se naopak relativní počet daňků se silnými trofejemi k poslední výstavě snížil.

Nepochybně zajímavé jsou také údaje o kvalitě daňčích trofejí na jednotlivých výstavách. Zatímco na výstavě v roce 2000 byl poměr mezi trofejemi oceněnými zlatými, stříbrnými či bronzovými trofejemi 42 : 22 : 36, v roce 2005 to bylo 36 : 18 : 46 a v roce 2009 dokonce 27 : 29 : 44. To znamená, že se relativně snižuje počet trofejí se zlatými medailemi, naopak se zvyšuje počet trofejí s medailemi stříbrnými a opět se navýšil počet trofejí oceněných na medaile bronzové. U trofejí z oborních chovů je situace obdobná, i když v nich došlo k poklesu trofejí nejsilnějších - zlatých medailových trofejí. Aniž budeme porovnávat naše chovatelské výsledky z uplynulých výstav, můžeme si udělat přehled o kvalitě daňčích trofejí za poslední čtyři roky, jak je uveden v tabulce č. 2.
Celkový počet trofejí jejichž kvalita byla oceněna některou z medailí rok od roku stále narůstal, což se týká zejména trofejí na medaili zlatou, ale i trofejí na medaili bronzovou, zatímco lov daňků s trofejemi "stříbrnými" v podstatě stagnoval. To se týká jak úlovků z volnosti, tak z oborních chovů. Přesto je zřejmé, že chov daňků v oborách je stále na vyšší úrovni (přibližně 1,5 - 4x vyšší) než je tomu ve volných honitbách, což je patrné zejména u trofejí "zlatých". Zřejmě se jedná o vyšší odbornou úroveň oborníků spojenou se znalostí jednotlivých kusů zvěře včetně odhadu možného nárůstu jejich trofejových kvalit.

Z chovatelských důvodů je zajímavé se také podívat na věk lovených daňků, jejichž trofeje byly oceněny některou z medailí, jak je uvedeno v tabulce č. 3. Přestože nebyl uveden věk u všech posuzovaných daňků, což lze přičíst na vrub jednotlivým hodnotitelským komisím, lze říci, že obecně se dožívali vyššího věku daňci s medailovými trofejemi v oborách než ve volnosti. Nejvyššího průměrného věku se dožívali daňci, jejichž trofeje byly oceněny na medaili zlatou, následovali daňci s trofejemi "stříbrnými" a konečně daňci s trofejemi na medaili bronzovou. Přitom ale někteří daňci byli loveni již ve věku 4 let (v oborách i ve volnosti), přičemž daňci dvanácti až třináctiletí (dokonce jeden patnáctiletý) nebyli výjimkou. Ukazuje se, že kvalita daňčích trofejí kulminuje v průměru ne dříve než v šesti, lépe ale v sedmi až osmi letech.
Uvedené závěry lze prokázat i přehledem bodových hodnot daňčích trofejí ve vztahu k věku lovených daňků, jak je uveden v tabulce č. 4.


Nejvyšších bodových hodnot trofejí dosahovali ve volných chovech daňci ve věku sedmi až osmi let, ale někteří i ve věku pozdějším, i když nejvíce jich bylo loveno jako šestiletých. Podobná situace byla i v chovech oborních či v celkovém průměru kdy nad bodovou hranicí pro udělení zlaté medaile byli i daňci devítiletí.

Zajímavý je i pohled na bodové hodnoty vždy deseti nejsilnějších trofejí daňků ulovených v posledních čtyřech letech jak jsou uvedeny v tabulce č. 5. I z této tabulky je možno usoudit na rok od roku stoupající trofejovou úroveň našich nejsilnějších daňků, a to ve volnosti, v oborách (v těch více) i v průměrech celkových. Z toho lze usuzovat na stoupající odbornou úroveň našich myslivců chovajících daňčí zvěř, což je nepochybně konstatování potěšitelné a zřejmě je také výsledkem jednak okresních či oblastních chovatelských přehlídek, jednak celostátních výstav, a jednak stoupající odborností našich chovatelů daňčí zvěře.
Svědčí o tom i tabulka č. 6 uvádějící věk deseti daňků s nejsilnějšími trofejemi ulovených v posledních čtyřech letech. Údaje z této tabulky potvrzují závěry uvedené výše, nicméně poněkud zarážející je skutečnost, že právě u deseti trofejově nejsilnějších daňků je v roce 2008 jejich celkový věk v průměru nejnižší, i když v oborách je přece jen poněkud vyšší než ve volných honitbách. I přesto se zdá, že právě tito nejsilnější daňci by se měli dožít vyššího věku než je uvedených 5 let.

Daňci s medailovými trofejemi pocházeli k roku 2008 z volných honiteb 24 okresů. Nejvíce trofejí předložil okres Uherské Hradiště, většinou z daňků maďarského původu vysazených v osmdesátých letech na Uherskobrodsku. Použijeme-li hodnocení 3 body za daňka se zlatou trofejí, 2 body s trofejí stříbrnou a 1 bod s trofejí bronzovou, pak na druhém místě byli daňci z okresu Domažlice, následováni daňky z okresu Jindřichův Hradec a dalšími z okresů Olomouc, Zlín, Mělník, Benešov, Kroměříž, Blansko, Bruntál, Šumperk, Hodonín a dalšími.
Obdobně je možno hodnotit i oborní chovy s daňčí zvěří, z nichž byly medailové trofeje daňků obeslány na výstavu do Lysé n/L. z 58 obor 43 okresů. Nejvíce těchto trofejí pocházelo z obory Volský Žlab na Havlíčkobrodsku, jen o málo méně jich bylo z obory Sedlice na Strakonicku, následováni trofejemi z obory Velký Dub na Českolipsku, dále z obory Stanoviště na Chebsku, Karsit na Náchodsku, Pravice na Znojemsku, Nitovice na Jinřichovohradecku, Borky na Vyškovsku, Títěž na Zlínsku či Topolka na Uherskohradišťsku.
Samozřejmě nelze vyjmenovat všechny obory s daňčí zvěří účastnící se uvedené mezinárodní výstavy, nicméně je vhodné uvést, že nejvíce daňčích trofejí oceněných zlatou medailí pocházelo z obor Volský Žlab a Stanoviště, dále z obor Karsit a Pravice, příp. Nitovice, Borky a Sokolnice (poslední na okrese Brno venkov).

Také díky vystavovaným silným a nejsilnějším trofejím daňků lze bez nadsázky říci, že v chovu této tzv. "nepůvodní" zvěře zaujímáme druhé místo na světě hned za proslulými chovy daňků maďarských, odkud ale byla k nám do obor i do volnosti daňčí zvěř také dovážena. Ukazuje se, že i naši myslivci se s chovem daňčí zvěře již dobře seznámili, o čemž právě svědčí i letošní mezinárodní výstava Natura Viva v Lysé nad Labem.

Prof. Ing. et Ing.h.c. Josef HROMAS, CSc
spolupracovník Středoevropského institutu ekologie zvěře Wien - Brno - Nitra