Časopis Myslivost

Organizace průběrného odstřelu srn a srnčat

Myslivost 11/2010, str. 30  Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK
Rozhodující průběrný odstřel při zkvalitňování srnčí zvěře je třeba provést u srn. Ty rozhodují, jak kvalitní a silná bude budoucí populace srnčí zvěře v honitbě. Rozhodujícím způsobem se také srny podílejí na přenosu genetických vloh pro tvorbu paroží u srnců a jejich rozvoj v dalších generacích potomstva. Podle současných poznatků genetiky u srnčí zvěře (Valtýni 2005): „Vlohy pro tvorbu paroží se dědí prostřednictvím genů lokalizovaných v pohlavním chromozómu X, které se přenášejí z otce přímo na dceru, synové mají jediný X chromozóm jen od matky. Srnci tedy nemohou dědit po otci vlohy, jejichž geny jsou lokalizovány v X chromozómu! Srnci mohou přenášet tyto vlohy jen na své vnuky prostřednictvím dcer, které mají jeden X chromozóm od otce a druhý od matky. Podle toho tedy každá srna dědičně přímo ovlivňuje kvalitu paroží svých synů.“
Jestliže nejsme ochotni při aplikaci minerálních doplňkových krmiv provést velmi důraznou a razantní redukci mezi srnami v honitbě, kterou obhospodařujeme, a to jak v počtu srn na 100 ha plochy honitby, tak ve věkové struktuře populace srn a také v poměru pohlaví srn k srncům, pak jsme zbytečně vynakládali finanční prostředky i čas a naše výsledky budou neprůkazné.
V honitbě Velké Losiny tomu z počátku bylo tak, jak je to obvyklé ve většině honiteb - více či méně špatný poměr pohlaví ve prospěch srn. Nebudeme daleko od pravdy, že to v některých případech mohl být poměr až 1 : 1,5 až 2 ve prospěch srn. Byl to důsledek toho, že odstřel srnců se obvykle splní a u srn to bývá již slabší, neboť se vždy dá najít důvod, proč jejich odstřel nesplnit nebo „splnit“ jiným způsobem.
 
Zásadní je, že při odstřelu si musíme stanovit nějaký limit, hmotnostní hranici, jaké srny v honitbě chceme mít. V podstatě v každé honitbě by měly být uloveny všechny srny, jež nemají dodávkovou hmotnost 12 kg, a to včetně srn jednoletých.
Faktem je, že i v honitbách, které po více let provádějí program zkvalitňování srnčí zvěře pomocí minerálních doplňkových krmiv, lze takové srny spolehlivě najít a ulovit. A dodnes se loví srnky s dodávkovou hmotností pod 10 kg a středně staré i starší srny s hmotností od 10 do 12 kg.
Pokud chceme mít kvalitní srnčí zvěř, mělo by být vše v odstřelu srn nastaveno tak, abychom se dostali k minimálně těmto dodávkovým hmotnostem:
- jednoleté srny by měly mít alespoň 12 kg v dodávkové úpravě (bez běhů a hlavy), bohužel i ve sledované honitbě byly již v době aplikace minerálních krmiv uloveny roční srny o dodávkové hmotnosti 15 až 16 kg,
- dvouleté až čtyřleté srny by měly mít dodávkovou hmotnost 14 kg,
- pětileté a starší srny by měly mít dodávkovou hmotnost 15 kg.
Všechny srny pod uvedené hmotnostní limity by měly být postupně uloveny. Samozřejmě postupně, začínat by se mělo od těch tělesně nejslabších. Cílem, zdá se reálným, při aplikaci minerálních doplňkových krmiv při komplexu ostatní péče, se jeví mít srny od středního věku o hmotnosti nad 15 kg a více. A podle toho, jak odhadujeme současnou hmotnost některých ročních až tříletých srn, zřejmě nebudou vzácné postupně srny s hmotností 18 až 20 kg. Každý zřejmě rozezná mladou srnu, středně starou srnu a starou a přestárlou srnu. Nebo alespoň by to tak mělo být. Odhad hmotnosti srn při posouzení před odstřelem by se při dobré vůli také každý mohl naučit.
Samozřejmě je to jiné tehdy, je-li srna v letní nebo zimní srsti. Zvláště v letní srsti je dobře patrný krátký obrys hlavy mladých srn oproti delším hlavám srn starých a přestárlých. Zde je také potřeba se pořádně podívat a u starších srn se lze lehce, jako doplňkový znak, naučit ohodnotit délku a postavení slechů, což je pro tyto zvláště přestárlé srny typické. Pracovně je nazýváme „oslice“, neboť tak trochu připomínají jejich slecha oslí uši.
 
Přednostně by měly být odloveny srny zjevně nemocné, pohublé, pozdě přebarvující.
Při aplikaci minerálií je vše trochu jinak. Oproti dřívějšku se termíny přebarvování,
kdy přestárlé srny někdy měly zbytky letní srsti i v listopadu, extrémně až do začátku prosince, po aplikaci minerálních doplňkových krmiv již od konce léta hodně změnily.
U srnčí zvěře došlo dokonce k tak výraznému posunu v podzimním přebarvování, že v období, kdy začala přebarvovat srnčí zvěř v okolních honitbách, ve sledované honitbě jsme již žádné nepřebarvené kusy srnčí zvěře nezpozorovali. Dokonce ve sledované honitbě jsme zjistili, že nejpozději přebarvovaly v roce 2007 starší srny (souběžně se starými srnami), které měly silná srnčata, zřejmě proto, aby bylo zajištěno kojení zvlášť silných a životaschopných srnčat.
Během počátku září nejdříve přebarvují do zimní srsti silná srnčata a ihned s nimi mladší zvěř, srny i srnci. Nejpozději pak obvykle přebarvuje srnčí zvěř věkem nejstarší. V roce 2007, zřejmě jako důsledek dobrého kondičního a výživového stavu včetně dostatku minerálií, přebarvila do 10. října až na zcela ojedinělé výjimky téměř všechna srnčí zvěř. Problém je, že při lovu chovatelsky nevhodných srn je třeba před jejich odstřelem ulovit jejich chovatelsky nevhodná, slabá nebo pozdě kladená srnčata. Nejlépe je pokusit se ulovit všechny kusy najednou, což se může a nemusí podařit.
Obvyklý postup je ulovit nejprve od srny její slabá srnčata. Po jejich odlovu je proto třeba se co nejdříve do dané lokality vrátit a co nejdříve srnu, která v následujících dnech obvykle vychází na místo, kde o svá srnčata přišla a hledá je, ulovit. Pak se vše v odstřelu může podařit dokončit.
V našich podmínkách nelze dost dobře postupovat jako v Maďarsku. Tam je obvyklé, že nejprve je ulovena slabá srna pro chov nevhodná, čímž se zajistí odstranění kusu, který nepřináší do chovu nic dobrého. Dost často se pak podaří ulovit i srnče. A pokud se to nepodaří ihned, je potřeba vyčkat a srnče se obvykle do půl hodiny vrátí, pokud nezpozorovalo lovce. Jestliže se tak nestane, maďarští myslivci tvrdí, že se odstřel podaří následně v nejbližší době. Pokud by tak nebylo a nepodařilo se to v daném roce, srnče zakrní ve vývoji a je uloveno nejpozději v následujícím roce. To si ovšem mohou dovolit ve specifických maďarských podmínkách, prakticky bez sněhu v zimní době. Myslíme si, že u nás by to nebyl vhodný postup.
 
Sledování kvality provedeného odstřelu lehce provedeme pomocí zjištění hmotnosti ulovené srny v dodávkové úpravě, což by měla být minimálně alespoň jedna posuzující hodnota (viz. výše uvedená kritéria), a zjištěním věku uloveného kusu. Myslivecký hospodář, který zodpovídá v dané honitbě za odstřel, by měl věk ulovené zvěře spolehlivě odhadnout. Neboť je to jedno z hledisek posouzení, zda se odstřel v honitbě provádí správně a v zájmu zlepšení chovu srnčí zvěře. Tam, kde mají zájem na zlepšení chovu a chtějí posuzovat správnost provedených odstřelů srn, mohou to provádět zhodnocením délky spodní čelisti.
 
Chovná jednoletá srna musí mít délku spodní čelisti alespoň 155 mm a dvouletá až sedmiletá alespoň 160 mm.
Samozřejmě bude nutné tyto minimální limity při zkvalitňování srnčí zvěře postupně zvýšit. Pokud se jedná o optimální zastoupení věku srn v jejich celkovém odstřelu podle věku, měl by být výchozí stav v každé honitbě přibližně následující - podle jejich kvality:
- srny mladé ve věku do 2 let by měly být zastoupeny v odstřelu až do 50 %, z toho by měla být ulovena většina ročních srn, a to až 40 %,
- odstřel by měl být dokončen u srn dvouletých s nedostatečnou hmotností.
Odstřel mladých srn se však nesmí doslova zvrhnout na to, že je prováděn téměř výhradně v ročních srnkách, a to jen z důvodu, že zatím nemají srnčata.
- srny ve věku od 3 do 6 let by se měly lovit, pokud jsou řádně proselektovány, nejvýše v rozsahu 15 %, výjimečně až 20 %, v této věkové kategorii by měly být přednostně uloveny srny zjevně nemocné nebo vodící pro chov nevhodná, slabá a pozdně kladená srnčata,
- srny ve věku od 7 do 9 let by měly být zastoupeny v odstřelu až 35 % a více. V této věkové kategorii by se měly ulovit postupně všechny srny tohoto věku. Přičemž je třeba pečlivě vybírat ty srny, které již s přibývajícím věkem nemají kvalitní a silná srnčata.
Výjimečně lze obzvlášť tělesně silné srny nechávat nejvýše do věku devíti let. Samozřejmě za předpokladu, že jejich srnčata budou ještě odpovídat chovnému standardu dané honitby.
 
Situace se výrazně může změnit v souvislosti s aplikací minerálních doplňkových krmiv. Pak by bylo zbytečné lovit mladé, tělesně podstatně silnější roční a dvouleté srny. Je potom potřeba operativně snížit jejich procentuální zastoupení v celkovém odstřelu. A následně je pak nutné přiměřeně kompenzovat jejich zvyšující se stavy v tomto a narůstajícím věku tím, že se navyšuje podíl odstřelu tělesně slabších a starších srn. Samozřejmě se začíná od těch nejstarších a tělesně nejslabších a těch, co mají jen průměrně silná srnčata. Je také vhodné alespoň chvíli před odstřelem srny vyčkat, neboť srna nemusí být nevodící. A zvláště tehdy, když její srnčata jsou silná a značně samostatná, mohou se někde zrovna toulat a mohou vyjít později.
 
Organizace průběrného odstřelu srnčat
Velmi důležitá je při provádění zkvalitňování chovné a trofejové kvality srnčí zvěře
organizace průběrného odstřelu srnčat. Ta budou postupně základem celého zkvalitněného chovu, a proto musí být u nich provedena mimořádně důsledná selekce.
Z chovu musí být důsledně odstraněna všechna tělesně slabá a pozdně kladená srnčata. S jejich lovem je třeba začít ihned od začátku doby lovu, kdy se to dá nejlépe posoudit.
Od začátku září je nutné ihned začít lovit všechna pozdně kladená srnčata, která mají ještě patrnou úplnou skvrnitost srsti. Později, v polovině září pak jsou u srnčat vidět ještě zbytky skvrnitosti. Je to obvykle již jen jejich méně zřetelná horní řada. Ke konci září jsou již srnčata obvyklého vývoje plně přebarvena do zimní srsti. Pak je lze posuzovat a porovnávat jen s velikostí jejich matky. Odstřelová jsou ta, která mají zhruba poloviční velikost srny. Ke konci roku to jsou ta (podle podmínek v honitbě), která dosahují tříčtvrteční velikosti srny.
Nejsilnější a chovatelsky vhodná srnčata, zkvalitněná minerálními doplňkovými
krmivy, dosahují v říjnu již velikosti srny, jejich matky.
Ta nejsilnější ve sledované honitbě, například 4. října 2007 srnečka Evička od asi šestileté srny Evy, přesahovala značně výškově i délkou těla svou matku. Srnče, srnka Evička byla nesporně již o několik kilogramů těžší než její matka a byla nejsilnějším srnčetem samičího pohlaví, jaké jsme v tomto období v roce 2007 obeznali. A je radost se dívat na srnčata, která jsou větší než srny, které je kladly. Během podzimu pak je nutné s postupujícím časem, pokud již není včas plán lovu srnčat naplněn, porovnávat jejich velikost s matkou. Stejně tak i v rámci tlup srnčí zvěře po jejich podzimní tvorbě, jejíž jsou součástí.
 
Pokud chceme hodnotit správnost provedení průběrného odstřelu srnčat, je třeba zjišťovat jejich hmotnost po ulovení!
Jak je uvedeno, v běžné honitbě by měla mít průběrná srnčata v dodávkové hmotnosti:
- v září do 6 kg,
- v říjnu do 7 kg,
- v listopadu do 8 kg,
- v prosinci do 9 kg.
 
Při zkvalitňovacím programu pomocí minerálních doplňkových krmiv by to pak mělo být:
- začátkem září do 7 kg,
- koncem září do 8 kg,
- koncem října do 9 kg,
- v listopadu a prosinci do 10 kg.
Pro chov by bylo ideální, kdyby jejich hmotnost byla koncem roku aspoň 12 kg!
Že to je reálné, uvádíme ze sledované honitby: Při začátku zkvalitňovací akce bylo uloveno koncem listopadu srnče – srnečka s dodávkovou hmotností 16 kg. A také bylo zdokumentováno, že v polovině listopadu 2007 strhli toulaví psi tříletou srnu s dodávkovou hmotností 20 kg a její srnče, srnečku s dodávkovou hmotností 15 kg.
Kusy byly takto zdokumentovány kvůli požadavku Policie ČR pro vyčíslení vzniklé škody a hmotnost, kromě chovné hodnoty kusů, byla proto přesně zvážena v dodávkové úpravě. Při odstřelu srnčat je vhodné vždy chvíli před vlastním výstřelem vyčkat a zvěř dobře obeznat. Vyspělá srnčata vycházejí často a brzo na paši bez srn. Mohlo by pak dojít k záměně za slabší srnku, či srnu a v září u srnečků k záměně za paličkáře.
Pokud chceme chovnost srnčete zhodnotit přesněji, lze orientačně postupovat takto.
Chovné srnče má:
- v září až říjnu délku spodní čelisti od 135 mm,
- v listopadu a prosinci délku spodní čelisti od 140 mm.
Samozřejmě s probíhajícím zkvalitňováním bude potřeba tyto rozměry po několika letech zřejmě ještě zvýšit.
 
Jiné podmínky pro průběrný odstřel srnčí zvěře
Během roku mohou v jednotlivých honitbách nastávat specifické podmínky pro provedení průběrného odstřelu srnčí zvěře. Vše záleží pak jen na vlastní organizaci průběrného odstřelu a jeho včasnosti. Čím dříve s jeho naplňováním začneme, tím lépe se může podařit. U srnců obvykle nebývají problémy, pokud je zájem odlovit určité nežádoucí srnce s ohledem na jejich věk a pokud pokyny k jejich odstřelu nesledují nějaké omezující cíle.
Začátkem doby lovu lze nejsnáze odlovit paličkáče a ostatní slabé srnce s neodpovídajícím vývojem paroží. Také je nutné při zkvalitňovací akci co nejdříve v honitbě ulovit všechny staré a přestárlé srnce nad 7 let věku. To lze zpravidla ještě uskutečnit v prvním měsíci doby lovu, zvláště hned v květnu, než srnci zmizí ve vegetaci.
To platí jak pro lesní, smíšené i vysloveně polní honitby. Také je možné ihned od začátku umožnit lov srnců všeho věku s nějakou abnormalitou nebo anomálií paroží trvalého charakteru. Tím samozřejmě není myšlen lov například srnců osmeráků a podobně. To bychom si negativně zasáhli do budoucí kvality chovu.
Příklad, že k situaci zvýšeného výskytu počtu osmeráků při této zkvalitňovací akci může docházet, uvádíme z jedné honitby na Šumpersku. Po aplikaci minerálních doplňkových krmiv byl v honitbě Zábřeh na Moravě, kterou má pronajato MS Vlčí doly, zjištěn po roce 2007 dříve nepozorovaný výskyt více srnců, v paroží silných osmeráků různého věku, jejichž výskyt trvá i nadále. Samozřejmě by měly být před zahájením odstřelu stanoveny i podmínky pro případně nutné provedení sanitárního odstřelu zjevně zraněných, nebo vysloveně přestárlých srnců, kteří jsou na hranici úhynu. Obdobné platí pro sanitární odstřel holé zvěře, srn i srnčat, pokud mají prokazatelné znaky pro jeho provedení na základě viditelného a prokazatelného zranění a podobně.
Pokud by byl takový kus zjištěn mimo zákonnou dobu lovu, je k jeho ulovení třeba předem zajistit souhlas místně příslušné státní správy myslivosti. To lze v krajním případě na základě dohody předem projednat telefonicky a po vydání písemného vyjádření a posouzení veterinárním lékařem, po provedeném odstřelu daného kusu je nutné provést administrativní písemný souhlas u místně příslušné státní správy myslivosti. Obě tato vyjádření by měla být doložena při předložení trofeje na chovatelskou přehlídku, pokud se jedná o trofejovou zvěř sanitárně ulovenou v době lovu nebo mimo ni. Pokud by se jednalo o zvěř holou mimo zákonnou dobu lovu nebo nad stanovený plán lovu, je třeba vyjádření uchovat v dokumentaci uživatele honitby.
 
Jistou specifikací je odstřel holé srnčí zvěře. Je zde značná odlišnost odstřelu tzv. „lesní“ srnčí zvěře a „polní“ srnčí zvěře. V některých větších honitbách nebo jejich částech se lze setkat s obojím. Tak je tomu třeba v honitbě Vítějeves na Svitavsku, která nejdéle v ČR provádí zkvalitňovací program srnčí zvěře pomocí minerálních doplňkových krmiv.
U tzv. „lesní“ zvěře, jak jsme ji pracovně nazvali, je pastevní a celková aktivita odlišná. Zvěř vychází na přilehlé louky a pole z lesa, nebo částečně vylehává v navazujících zemědělských plodinách po jejich vzrůstu. Její obvyklé nejdelší pastevní cykly jsou v podvečer a ráno po rozednění. S lovem nejsou problémy v obou časových úsecích.
Jiná je situace u tzv. „polní“ srnčí zvěře. Ta je celoročně na zemědělských plochách a kryje se nanejvýš v zarostlých mezích nebo remízcích, pokud jsou tam takové. Po vzrůstu polních plodin jsou srnci ulovitelní na loukách v jetelinách a vojtěškách. Zvláště pokud jsou zde posedy. V ostatních vzrostlých kulturách - obilninách, řepce, hořčici, kukuřici, máku a jiných je jejich odstřel někdy prakticky neproveditelný. Po sklizni většiny těchto plodin dojde ke koncentraci srnčí zvěře v kukuřici. A srnčí zvěř je opět téměř neviditelná a rozhodně ji nelze ulovit bez určité náhody, zvláště staré srnce. A pokud tam není kukuřice, začíná tvorba a koncentrace srnčí zvěře do větších tlup už od konce léta po sklizení plodin na přehledných místech v zemědělské krajině. Po sklizni kukuřice je obvyklá tvorba větších tlup srnčí zvěře, často v desítkách kusů, zvlášť při vysokých stavech srnčí zvěře.
A tato se stává těžko ulovitelnou. Její aktivita je nejvyšší přes den a naopak nejnižší obvykle k večeru a ráno. Začíná obvykle nejdříve až určitý čas po východu slunce. Na podzim obvykle až po osmé až deváté hodině ranní, až plně svítí slunce. Pak je lepší a nadějnější se snažit ji ulovit ráno. Neboť při příchodu na večerní lov polní srnčí zvěř vidí příchozího již na stovky metrů. Je obvykle zneklidněna a odběhne. Před rozedněním se lze přece jen nějak vhodněji ke zvěři s dobrým větrem přiblížit či obsadit posed. U polní zvěře je jen výhoda před odstřelem, že lze porovnat a posoudit chovnost více kusů naráz a lze vybrat tu správnou srnu nebo srnče pro provedení průběrného odstřelu.
 
Ukázka z nově vydané publikace Metodika aplikace minerálních doplňkových krmiv v chovu spárkaté zvěře, kterou vydala firma VVS Verměřovice v Šumperku v roce 2010.
Publikace se zabývá zkoumáním možnosti zvýšení bofdové hodnoty trofejí srnců aplikací minerálních doplňkových krmiv v dlouhodobém krmném programu. V experimentální části publikace je prozkoumáván zdravotní stav srnčí zvěře a vliv parazitóz na tělesný vývoj srnčí zvěře. Popsán je i vývoj minerálních doplňkových krmiv a popsán jejich vliv na zvýšený měrné hmotnosti paroží ve vztahu k následnému zvýšení bodové hodnoty paroží srnců. Publikace ale obsahuje i obecnější poznatky a přístupy k chovu a lovu srnčí zvěře, vše je popsáno na konkrétních příkladech a na základě dlouhodobého sledování. Proto by publikace neměla chybět v knihovně žádného hospodáře a myslivce, který chce zodpovědně přistupovat k chovu a lovu naší nejrozšířenější spárkaté zvěře.
Zpracování dat...