Dne 24. 3 2011 se v kongresovém sále Centra výskumu živočíšnej výroby při příležitosti 25. výročí založení pracoviště v Nitře pod záštitou ředitelky tohoto centra paní Mgr. Dany Peškovičové, Ph.D. konala konference s mezinárodní účastí „Zajac poľný pred štvrťstoročím a dnes“. Účastníky konference čekaly příspěvky, spadající do následujících tematických okruhů: populační dynamika, management, genetika, zdravotní stav, marketing, životní prostředí, ošetřování a kvalita zvěřiny.
Konference byla zahájena v 9 hodin úvodním slovem paní ředitelky Centra výskumu živočíšnej výroby. Následovaly jednotlivé přípěvky. Každý z přednášejících dostal 15 minutový prostor pro seznámení přítomných posluchačů s obsahem svého referátu. Prvním přednášejícím byl doc. Ing. Jozef Gašparík, CSc. (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre) se svým referátem „25 rokov poľovníckého výskumu na výskumnom ústave v Nitre“. Posluchačům nabídl náhled do bohaté činnosti toho ústavu a svůj referát uzavřel předpokladem, že současná situace, která se vyznačuje nedostatkem financí pro výzkum, pomine a výzkumný ústav bude moci opět začít řešit hodnotné projekty. V dalším referátu doc. Ing. Jaroslav Slamečka CSc. (Centrum výskumu živočíšnej výroby Nitra) et. al.: „Polulačná dynamika a manažment zajaca poľného na juhozápadnom Slovensku“ poukázali na neuspokojivý stav zaječí populace, který byl v roce 1986 příčinou vzniku výzkumného pracoviště v Nitře. K hlavním doporučením, vyplývajícím z referátu, je zreálnění jarních kmenových stavů, kontrola plnění plánu lovu a jeho omezení v případě nízké koncentrace zaječí zvěře, ochrana zajíce, spolupráce mysliveckých spolků a vědeckých institucí a vypracování aktuální rámcové metodiky obhospodařování zaječí zvěře. Následoval příspěvek doc. RNDr. Jakuba Hrušky CSc. (Czech globe – centrum pro výzkum globální změny klimatu) et. al.: Populační dynamika zajíce polního v letech 2008 – 2010 na základě stanovení hmotnosti očních čoček. Autoři se v referátu zabývali reprodukčními ukazateli stavu zaječí populace, na jejichž základě vznikla hypotéza, vysvětlující vztah celkového poklesu početnosti dané populace k mortalitě zaječí populace a počtu mladých zajíců. Dalším řešeným bodem bylo přežívání mláďat v jednotlivých měsících, kdy se jako nejpříznivější jeví měsíc květen a červen, což jsou zároveň měsíce související s nejvyšším reprodukčním potenciálem zaječek. Příspěvek doc. Ing. Františka Zabloudila, CSc. a Ing. Jiřího Petra (oba autoři Institut ekologie zvěře VFU Brno): „Zajíc polní a jeho životní existence v ČR“ seznámil přítomné s životními nároky této zvěře a situací, ve které se nachází od roku 1966 po současnost. Následovala rekapitulace faktorů, které nejvíce ovlivňují početní stavy zaječí zvěře. Závěrem vyslovil doc. Zabloudil přání všech, kterým záleží na zdravém životním prostředí – nejen dotčené orgány a organizace, ale i myslivci, majitelé a uživatelé pozemků by se měli snažit naši přírodu oživit a nepředstírat, že stav naší krajiny není jejich záležitostí. Doc. Ing. Norbert Lukáč, Ph.D. (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre) et. al.: „Detekcia placentárních škvrn – alternatíva odhadu natality zajaca poľného (Lepus europaeus)“ se s kolegy zabýval praktickým využitím tohoto reprodukčního ukazatele. Autoři považují tuto metodu za objektivní způsob určování kmenových stavů zajíce polního. První přednáškový blok uzavřel Ing. Ľubomír Ondruška, Ph.D. (Centrum výskumu živočíšnej výroby Nitra) et. al. „Mýty a fakty o superfetácii zajacov a králikov“. Přednášející vyvrátil diskutovanou možnost existence superfetace u králíka a její využití v reprodukci. Pomocí ultrasonografie a analýzy mikrosatelitů DNA autoři dospěli k závěru, že k oplodnění samic zajíce v průběhu gravidity dochází, a to zejména v posledním týdnu gravidity. Pomocí DNA analýz vyvrátili teorii, že superfetace mohla být důsledkem oplodnění oocytů spermiemi z prvního páření.
Druhý blok otevřel RNDr. Vladimír Parkáyni, CSc. (Centrum výskumu živočíšnej výroby Nitra) et. al.: „Je „osvieženie krvi“ v populácii zajaca poľného efektívne?“ Autoři podrobili výzkumu 37 jedinců. Pomocí molekulárně-genetických analýz dospěli k zjištění, že zaječí populace má přes snahy oživit místní populace zazvěřováním, tendenci vracet se v následujících generacích do původního stavu. Doc. Ing. Jaroslav Slamečka CSc. (Centrum výskumu živočíšnej výroby Nitra) et. al.: „Úloha kvality biotopu v manažmente zajačej zveri“ zdůraznil nutnost zlepšování kvality biotopu jako nezbytný předpoklad úspěšného obhospodařování této zvěře. Neboť kvalitní biotop pomáhá eliminovat negativní faktory, které na zajíce působí. Ing. Jitka Kůtová (Česká zemědělská univerzita v Praze) et al.: Vyhodnocení vybraných směsek pro zvěř v krajině podřipska“. Velmi hodnotným byl rovněž lokální příspěvek tohoto kolektivu autorů. Na základě svého výzkumu vyhodnotili přínosy zvýšení rozmanitosti potravní nabídky. Ta vedla nejen k nárůstu diverzity bylinného spektra k dané lokalitě, ale k vytvoření klidových a krytových podmínek. Vzniklé plochy umožnili rovnoměrné rozmístění zvěře po ploše honitby a snížily nutnost migrace za potravou, což v důsledku pozitivně ovlivnilo škody na zemědělských plodinách a mortalitu zvěře.
V posledním, třetím, bloku byla otevřena problematika zdravotního stavu zaječí zvěře. Prvním přednášejícím byl MVDr. Rastislav Jurčík, Ph.D. (Centrum výskumu živočíšnej výroby Nitra) et al.: „Zdravotný stav zajacov poľných z juhozápadného Slovenska z pohľadu štvrťstoročia“. V porovnání s předcházejícími lety lze současný zdravotní stav zvěře označit jako lepší, nicméně úlovky mají stále klesající trend. Za poklesem početních stavů je nutné hledat celý komplex příčin, ke kterým dochází vlivem antropické činnosti, biotických a abiotických faktorů.
Doc. MVDr. Karel Bukovjan, CSc. (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti) et al.: „Výskyt nádorů u zajíce polního (Lepus europaeus Pall.)“ nabídl přítomným náhled do situace týkající se detekce nádorových onemocnění. Z celkového šetřeného vzorku 832 jedinců byly nádory diagnostikovány u 1,62 % zajíců tedy 14 ks. Příspěvek Ing. Aleše Tomana (Česká zemědělská univerzita v Praze) „Koncentrace derivátů kyseliny ftalové v tuku zajíce polního (Lepus europaeus Pall.) řeší problematiku cizorodých látek a jejich vlivu na zaječí zvěř, jakožto významného indikačního a biodiagnostického činitele ekologického monitoringu zátěže krajiny.
Zaječí populace se dnes potýkají s řadou problémů. Jednotlivé tematické okruhy, do kterých byla konference rozčleněna, pojednávaly o problematice zaječí zvěře velice erudovaně a každý účastník si jistě odnesl řadu cenných informací a podnětů. Velký dík patří organizátorům konference za dobré zázemí, příjemné prostředí a kvalitní průběh konference.