Ti, kteří sledují vrcholné kynologické akce, vědí, že Memoriál Richarda Knolla (MRK) je mistrovstvím České republiky ve výkonu ohařů a že nejvyšší titul, který je možné na něm získat, je Všestranný vítěz roku. Vědí také, že prvním pomyslným sítem, kterým účastníci v posledních letech procházejí, jsou v předchozím roce pořádané všestranné zkoušky (VZ). Celkem 36 psů s nejvyšším bodovým ohodnocením a s I. cenou se pak zúčastňuje nominační soutěže.
Na základě na ní dosažených výsledků získává 20 nejlepších psů možnost startovat na Memoriálu Richarda Knolla. Další psi se stávají náhradníky a jejich vůdcové určitě doufají, že i na ně zbude na startovní listině MRK místo.
Pořádání letošní nominace se ujal Okresní myslivecký spolek Litoměřice. Bylo znát, že organizátoři věnovali přípravě patřičnou pozornost. Není jednoduché vybrat vhodné prostory na přelomu dubna a května, kdy vegetační období a chování zvěře nejsou pro všestranné zkoušky určitě ideální. Přesto se litoměřickým kynologům povedlo zajistit výborné terény. Určitě byla spokojená korona, protože všude bylo dobře vidět a kdo chtěl, mohl výkony psů pohodlně sledovat. Pochválit je třeba PhDr Ivu Gregorovou, PhD, která se s vydatnou pomocí slečny Žižkové postarala o pečlivé a rychlé zpracování výsledků. I díky jim byly již v pondělí 2.května umístěny na webu Českomoravské myslivecké jednoty. Sbor rozhodčích pracoval pod vedením Miloslava Šobra. Nebyla to první nominace, kterou „šéfoval“ a možná i díky jemu proběhlo vše v poklidu a většinou i v příjemné atmosféře.
Nominační soutěž běží podle zkušebního řádu pro Memoriál Karla Podhajského (MKP). Zařazeny jsou discipliny, které podle praktických zkušeností bývají nejčastěji důvodem, pro který psi na MRK nebo MKP neuspějí. Z polní práce se jedná zejména o hledání, vystavování, postupování a klidy před zvěří. Z lesní práce je zařazena šoulačka a barva. Aby to neměli vůdci a jejich psi jednoduché, práce na barvě musí být stejná, jako byla na všestranných zkouškách, z kterých se pes do nominace kvalifikoval. Byl-li například na VZ veden jako hlasič a na nominační soutěži neuspěje a musí práci dokončit jako vodič, může být ztráta bodů opravdu citelná. Na „vodě“ pak čeká psa práce na hluboké vodě a v rákosí.
Do oblasti pod Řípem se sjeli účastníci doslova z celé republiky. Paleta plemen byla pestrá od německých krátkosrstých ohařů přes české fousky až po pointry a německé ohaře dlouhosrsté a drátosrsté. Nejvyšší počet bodů a také jedinou I.cenu si odnesl německý krátkosrstý ohař Hip z Ouhelí vedený Vladimírem Dufkem. Pes předvedl vyrovnanou práci na všech disciplinách. Jako mimořádný hodnotili rozhodčí jeho výkon v rákosí a také na barvě.
Celkem 10 psů uspělo v II.ceně, 9 v III. ceně, 13 neuspělo a 3 byli odvoláni.Přehled psů, kteří se nominovali a také popis jejich prací je k dispozici na www.cmmj.cz – kynologie – nominační soutěž MRK 2011. Smutné je, že asi 40% startujících neuspělo a smutné je i to, že důvodem byla velmi často „0“ z pro ohaře tak stěžejních disciplin jako je vystavování nebo postupování. Problémem byl také klid před zvěří srstnatou a rozdílné názory na jeho „memoriálové“ posuzování.
Nominace je v porovnání s MRK nebo MKP záležitostí poměrně mladou, protože se pořádá krátkou dobu. Nezadávají se na ní žádné tituly a ti úspěšní neobdrží kulovnice nebo poháry. Získaná ocenění jsou určitě prestižní, kýženým výsledkem je ale nominovat se na Memoriál Richarda Knolla. Ve své podstatě je nominační soutěž jednou z vrcholných a velmi sledovaných akcí. Přesto, nebo spíše právě proto, se často vedou diskuze na téma zda je opravdu nutná. Hovořilo se o tom i poslední dubnový víkend. Znova se probíraly nevýhody, které nominaci provázejí. V této souvislosti je nejčastěji zmiňován termín, v kterém se soutěž pořádá a který má dopad na celou řadu věcí od stavu krytin, přes chování zvěře až po skutečnost, že právě jarní měsíce jsou časem, v kterém řada fen hárá.
Vůdci ve snaze zabránit všemu, co by jim mohlo účast na soutěži znemožnit, se snaží pomocí léků barvení odložit nebo přerušit. Možná si neuvědomí, že fenka barvit nebude, ale že zásah do hormonálního cyklu se pravděpodobně projeví změnou jejího chování. U několika fen je asi opravu možné hledat příčinu neúspěchu nikoliv ve špatných vlohách nebo přípravě, ale ve zmatku, který v jejím organizmu uvedený zásah vyvolal.
Vůdci si stěžují na to, že časové období mezi koncem zimy a nominací je krátké a že nemají možnost svého psa nebo fenku připravit tak, jak by si představovali. Jiní naopak tvrdí, že pes prošel poměrně dlouhým výcvikem a že by nemusel speciální přípravu na nominaci potřebovat a že krytiny nehrají žádnou roli, protože kvalitní pes bude předvádět požadovaný výkon všude.
Hodně se také hovoří o tom, že je vše trochu jinak a že základním problémem jsou stavy zvěře. Ne každý má možnost cvičit v dobře zazvěřeném terénu a ne všechny všestranné zkoušky se v takovém místě konají. Psům chybí zkušenost. Pokud se pak dostanou do situace, jaká byla v honitbách pod Řípem, kde před psy zající doslova „skákali“, nelze se divit tomu, že začnou zmatkovat.
Poněkud překvapivě se lidé již nechtějí vracet k původní kvalifikaci postavené jen na všestranných zkouškách. Doporučovány jsou dva přístupy. Někdo by posunul nominační soutěž na podzim. Při dnešních možnostech by určitě nebylo technickým problémem dát výsledky všestranných zkoušek rychle dohromady a nominační soutěž uspořádat ještě ve stejném roce.
Převažuje ale názor druhý, který je bezesporu velmi zajímavý. Podle něj by Kynologická komise ČMMJ měla vypsat několikery „nominační všestranné zkoušky“ rozložené po celé republice. Podmínkou by byly dobře zazvěřené honitby a stejná „laťka“ při hodnocení. Možná by tento přístup vyhovoval i vůdcům. Připravit dnes psa na vrcholovou akci je záležitost náročná časově i finančně a jet přes celou republiku na nominaci znamená pro vůdce i psa velkou zátěž. Možná by nominační VZ vyhovovaly i pořadatelům zkoušek.
Trochu smutná je skutečnost, že je leckdy větší zájem vést psa na zkouškách, kde zvěř není, než na zkouškách, kde jí je nadbytek. Pokud přijde nedocvičený pes do zvěře, může zvítězit lovecká vášeň nad poslušností a nebezpečí, že ze zkoušky vypadne je velké. Zdá se, že pro leckoho je důležitější absolvovaná zkouška než skutečný výkon psa.
Vladimíra TICHÁ
Snímky Jan Tichý