Na loňské výstavě myslivosti v Lysé nad Labem se poprvé v její historii objevil stánek, v němž byla předložena veřejnosti petice. Petice na záchranu jesenického kamzíka pro budoucí generace. Vyhlásil ji petiční výbor, v jehož čele stál Bc. Zdeněk Pavlíček, herec Divadla loutek Ostrava. Jak jsme uvedli v Myslivosti č.1/2011, petici předal petiční výbor do Parlamentu ČR v listopadu 2010. Od výstavy uběhl celý rok, jednání stále probíhají a někteří čtenáři dokonce do redakce volali, jak je to dál s kamzíky a zda bude letos na výstavě pokračovat petice. Rozjel jsem se tedy na sever Moravy, abych zjistil, co nového v kamzičí problematice.
Pane Pavlíčku, na loňské Natuře jsem vás několikrát představoval na podiu, ale vlastně jste nikdy neřekl více o sobě. Vzpomínám, jak jste mi líčil že nejste myslivec, živého kamzíka jste v přírodě neviděl, jak jste mi řekl, Jeseníky moc neznáte, na Praděd jste vyšlapal poprvé před dvěma roky. Jak se tedy dostane herec z Ostravy do čela petice za záchranu kamzíků v Jeseníkách?
Jako herec pracuji v Divadle loutek Ostrava, ale spolupracuji s řadou dalších aktivních lidí. Občas také moderuji, dabuji nebo namlouvám komentáře apod. Začátkem roku 2009 za mnou přijeli dva „krásní blázni“, se kterými spolupracuji už asi deset let v rámci celostátní literární soutěže Hlavnice A.C.Nora, a že připravují ke 100. výročí vysazení kamzíka horského v Jeseníkách film o jejich jesenické historii, a jestli bych k filmu namluvil komentář. Když jsem ze scénáře poznal celou tu stoletou kamzičí historii a dozvěděl se, že současní ochránci přírody chtějí kamzíka v Jeseníkách zlikvidovat, popadla mě normální lidská zlost. Víte, boj s lidskou hloupostí, jak říkal pan Werich, je věčný. Začal jsem se o kamzíky zajímat, zkoumat širší souvislosti, poprvé v životě vyrazil do hor na loveckou chatu, abych se s kamzíky setkal v přírodě. Jenže kamzíci nechtěli, počasí nám nepřálo, z oken chaty jsem koukal jen do mraků a deště. A tam, při jedné procházce se nápad s peticí zrodil.
Film Kamzíci v Jeseníkách 1910 - 2009 autoři s mým komentářem dokončili a uvedli v září 2009 v Opavě v rámci kulturního festivalu Bezručova Opava. Slavnostní premiéru jsem moderoval, film měl veliký úspěch u laické i odborné veřejnosti. V hledišti byli lesníci ze Šumperka, Jeseníku, Bruntálu. Po projekci se otevřela bohatá diskuse na téma likvidace kamzíků, která vyvrcholila ve vyhlášení petice na záchranu jesenických kamzíků. Autoři filmu se mnou vytvořili petiční výbor a ten večer jsme získali první podpisy. Předpokládali jsme, že získáme-li dva či tři tisíce podpisů, bude to úspěch. Široká odezva veřejnosti z celé republiky nás překvapila, potěšila, a inspirovala k hledání dalších možností, jak kamzíky v Jeseníkách zachránit. Aktuální kroky znáte, v listopadu 2010 jsme petici s 25 132 podpisy předali zástupcům obou komor Parlamentu ČR a náměstkovi ministra životního prostředí. O tom jste přece ale v Myslivosti už referoval.
To jste to vzal velmi stručně, čtenář by chtěl další podrobnosti ...
Dobře. Měsíc po vyhlášení petice, v říjnu 2009, jsem se v Hlavnici zúčastnil schůzky autorů filmu s některými lesníky z Jeseníků a s představiteli Poradního sboru pro chov kamzíků v Hrubém Jeseníku. Debata s odborníky byla velmi inspirativní. Uvědomil jsem si, že pro záchranu kamzíka nestačí jen vyhlásit petici, je třeba oslovit širokou veřejnost s tím, že kamzíci do Jeseníků patří a neexistuje racionální důvod, aby v Jeseníkách nežil. Příroda se neustále mění, vyvíjí. S výjimkou invazivních druhů, argumentovat původními či nepůvodními druhy je nesmysl. Ochranáři na jedné straně horují pro biodiverzitu, a na druhé plánují kamzíky vyhubit. Tenkrát v Hlavnici jsem si uvědomil, že s podporou znalců kamzičí zvěře jsem schopen udělat pro záchranu kamzíků víc. V oblasti legislativy, medializací atd. A rozsáhlé oslavy, které osloví širokou veřejnost, tomu mohou významně pomoci. A tak hlavnická schůzka podnítila vznik občanského sdružení, jehož cílem je záchrana jesenických kamzíků a příprava oslav 100. výročí vysazení kamzíků v Jeseníkách.
Takže tam bylo založeno Občanské sdružení Jesenický kamzík. Kdo konkrétně je zakladatelem?
Ano, ihned bylo vše dohodnuto, vznikl přípravný výbor, Ing. Milena Hamerská, ing. Jaromír Latner, ing Jiří Mlčoušek, ing. Jiří Pecháček a já. Dohodli jsme potřebné formality a 18. ledna 2010 v sídle Okresního mysliveckého spolku v Bruntálu založili Občanské sdružení Jesenický kamzík. Činnost jsme rozdělili do tří strategických okruhů.
Podpora a propagace petice tvořila první okruh. Díky tomu byla petice prezentována nejen v médiích, ale i na přehlídkách mysliveckých trofejí v Šumperku, Jeseníku, Bruntálu, Opavě, a vyvrcholila na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem.
Druhým okruhem je práce v legislativní oblasti. Konzultace s odborníky různých oblastí vedeme tak, abychom připravili návrhy opatření, které by jesenickým kamzíkům zajistily dlouhodobou perspektivu a jistotu. Chceme vyvolat širokou odbornou debatu na sporná témata. Od údajné škodlivosti, přes početní stavy až k obecnějším tématům formy ochrany přírody.
Třetí okruh lze obecně označit jako popularizaci kamzičí zvěře v Jeseníkách.
Právě tady bych se rád zastavil. Co bylo, bylo, nastiňte ale prosím podrobněji vaše nejbližší plány.
Do třetího okruhu popularizace spadá nejen všemožná medializace problematiky jesenických kamzíků, ale také konkrétní projekt rozsáhlé celosezónní oslavy 100. výročí vysazení kamzíků v Jeseníkách, který připravujeme do celé oblasti Jesenicka na roky 2012 a 2013. Zamýšlený projekt zahájí odborná konference ve dnech 12. - 13. října 2012 na zámku v Bruntálu. Volba bruntálského zámku je symbolická, protože v té době zde sídlil Řád německých rytířů, který vysazení kamzíků v roce 1913 zajistil. Stejně symbolické je i datum konání. Dne 12. října 1912 přišel do Karlovy Studánky telegram o císařově souhlasu s vysazením. Součástí konference budou i společenské a kulturní akce pro veřejnost, například výstavy fotografií, projekce filmového dokumentu o historii a další akce, které zatím konkretizujeme. Ty pak na dalších místech doplní plánované další akce v celém regionu Jeseníků. Sportovní soutěže lyžařské, cyklistické, turistické, akce kulturní a společenské, vzdělávací, programy pro děti, rodinné akce atd.
Projekt je připraven, v přehledné tabulce si vám jej dovolím předat a mohl by se uveřejnit jako doplněk k rozhovoru. Pro projekt hledáme finanční zajištění a partnery, kteří by se s námi podíleli na jeho realizaci. Záštitu nad oslavami již přijal hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas, budeme ještě jednat o dalších možnostech s hejtmanem Olomouckého kraje, s odbory životního prostředí a kultury krajských úřadů Moravskoslezského a Olomouckého kraje, na jejichž území kamzíci žijí, a hledáme podporu na Ministerstvu životního prostředí i v Parlamentu. Oslovili jsme také podnikatelské subjekty. Bohužel, zatím málo jednání byla úspěšných.
Je mi sympatické, jak se sdružení zakouslo do problému a neúnavně pracuje na svém cíli. Aktivity jsou velmi bohaté, ale vše se na peníze dnes taky počítá, kde na to berete nejen čas, ale i finance?
Dáváme kamzíkům svůj čas, svou práci, a peníze z vlastní kapsy, protože to považujeme za smysluplné a důležité. Věřím, že se to brzy změní a najdeme pomocníky. Realizujeme vše, co jsme schopni finančně utáhnout, a doufáme, že na připravené projekty finanční prostředky nějak a někde seženeme. Připravujeme výstavy a filmy, přednášky a vše tak, abychom v okamžiku získání peněz vše zrealizovali. A pokud finance nezískáme, bude to velká škoda. Pro nás, pro veřejnost, ale hlavně pro kamzíky!
A co chystá sdružení po skončení oslav?
Založili jsme občanské sdružení Jesenický kamzík, abychom udělali vše, co je v našich silách pro záchranu této nádherné zvěře s tím, že připravíme důstojné oslavy 100 let vysazení kamzíka horského v Jeseníkách. Pokud se nám podaří dát kamzíkům k výročí legislativně podloženou jistotu další existence v Jeseníkách, bude náš úkol splněn. Pokud ne, máme práce dost.
Vaše aktivity i projekt oslav je pozoruhodný. Vaše chuť něco udělat pro společnost není v dnešní době obvyklá. Většina lidí hledá ve svých aktivitách finanční zisk ne poslání. O to více vám fandím, a přeji hodně úspěchů ve Vaší práci.
Děkuji za váš zájem a pomoc, kterou nám časopis Myslivost poskytuje. Zároveň chci Vaším prostřednictvím poděkovat všem vašim čtenářům, kteří podpisem podpořili naši petici. Za nás i za kamzíky moc děkuji.
Poznámka k rozhovoru
Dne 15. dubna 2011 následně po našem rozhovoru proběhlo v Horce nad Moravou společné jednání Myslivecké a Ekologické komise ČMMJ, kam se dostavili také zástupci občanského sdružení. Pan Pavlíček vysvětlil historii a kroky, které byly v minulosti učiněny. Poprvé oficiálně také zažádal představitele ČMMJ o oficiální podporu a odbornou záštitu největší myslivecké organizace. Po delší dikuzi a otázkách členů obou komisí byl učiněn závěr, ze kterého je možné uvést několik hlavních myšlenek
ČMMJ by měla s o.s. Jesenický kamzík vydat společnou deklaraci na řešení problematiky kamzíků, kterou se RNDr. Zbořil společně s Dr. Dvořákem pokusí formulovat na vědečtější bázi než je návrh o.s. Jesenický kamzík.
Pokud se týká kamzíka, máme u nás dost nálezů kosterních pozůstatků z pleistocénu, takže kamzík patří mezi původní druhy a kromě jiného na území střední Evropy má svou nezastupitelnou funkci v ekosystému. Nebyly vypracovány žádné relevantní studie, které by jeho původnost nepotvrzovaly a na druhé straně nebyly vypracovány žádné studie, které by potvrzovaly jeho negativní vliv na ekosystémy Jeseníků.
Členové Myslivecké a Ekologické komise ČMMJ mají jasnou a zřetelnou vizi, že vznik národního parku Jeseníky nebude ČMMJ propagovat, protože CHKO je dostatečnou ochranou pro toto území a kromě toho lze v tomto území vytvářet přírodní rezervace. To je dostačující stupeň ochrany
Aby bylo možno ochránit populaci kamzíka horského, je také třeba neprodleně zahájit jednání s podnikem Lesy ČR, kteří jsou majoritním vlastníkem honebních pozemků v CHKO Jeseníky.