Časopis Myslivost

Efektivita přezimovacích obůrek pro jelení zvěř

Myslivost 4/2011, str. 10  Ing. Zdeněk VALA, Ph.D
Smysl budování přezimovacích obůrek spočívá v omezení škod působených zejména jelení zvěří na lesních porostech okusem, ohryzem a loupáním v místech, kde dochází k větší koncentraci zvěře. První zmínky o přezimovacích obůrkách pochází podle Lochmana (1985) z rakouských Alp. Princip používání spočívá v tom, že se zvěř (většinou s prvním sněhem) naláká do přezimovací obůrky atraktivním krmivem a po celou dobu je v těchto objektech intenzivně krmena. V této době musí být ve spádové oblasti dodržován zákaz krmení a přikrmování zvěře mimo přezimovací obůrky, a to včetně vnadišť. V jarních měsících se podle klimatických podmínek vypouští zpět do volnosti.
 
V bývalém Československu byly první přezimovací objekty vybudovány v roce 1970 v Krkonoších na LZ ve Vrchlabí a Harrachově. V roce 1977 byl vypracován status přezimovacích obůrek v následujícím znění: „Přezimovací objekt pro spárkatou zvěř je ochranné zařízení, které má snižovat škody způsobované touto zvěří na lese. Oplocení musí být pro zvěř neprostupné a jeho výška taková, aby po odečtení průměrné sněhové pokrývky zůstalo ještě 2,5 m účinné výšky plotu. Objekt musí být vybaven kompletním zařízením na krmení zvěře krmivy objemnými, jadrnými, dužnatými, včetně zařízení na jejich skladování.“
Velikost přezimovacích obůrek se nejčastěji pohybuje od 6 do 60 ha. Lochman (1985) doporučuje, aby dvě třetiny přezimovacího objektu tvořil les a zbývající části louky a zvěřní políčka. Les by měl být starší (nejlépe mýtné porosty). Asi 5 - 10 % z celkové výměry by měly tvořit porosty mladšího věku. V přezimovacím objetu by měla být celoročně k dispozici tekoucí voda.
Velmi důležité je také umístění přezimovacích obůrek v terénu. Někteří autoři doporučují umístění přezimovacích obůrek v dolní části dlouhých a hlubokých horských údolí. Někdy se také využívá původních krmelišť na zimních stávaništích zvěře, případně na místech, kde se zvěř ráda koncentruje.
Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů se přezimovacími obůrkami podrobně nezabývá. Uzavírání zvěře do přezimovacích obůrek v zimním období není považováno za chov zvěře v zajetí. Počet chované zvěře by se neměl překročit rozmezí 0,5 - 15 ks (minimální standardy na ochranu jelenovitých ve farmovém chovu) na 1 ha podle přírodních podmínek a intenzity přikrmování. Podle § 45 zákona o myslivosti odst. 1 písm. t) je možné v přezimovacích objektech střílet zvěř poraněnou a chovatelsky nežádoucí. Výjimku ze zákazu lovu ostatní zvěře může udělit orgán státní správy myslivosti pouze v případě vydání rozhodnutí o uložení úpravy stavu zvěře nebo zrušení chovu zvěře.
Přezimovací obůrky lze považovat za účinný technický prostředek na ochranu lesních porostů před škodami jelení zvěří. Umožňují také účinnou ochranu zvěře před nepříznivým turistickým a civilizačním tlakem v zimním období zejména v horských oblastech, kontrolu zdravotního stavu zvěře s možností aplikace medikamentózních krmiv a snižování výdajů na krmení zvěře. Velkým negativem přezimovacích obůrek je vysoká koncentrace jelení zvěře na relativně malé ploše a s tím související vysoké riziko přenosu chorob.
 
V rámci našeho výzkumu jsme prováděli několikaleté sledování využívání přezimovacích na území LS Klášterec nad Ohří v letech 2005 - 2011. Sledování jsme prováděli ve čtyřech přezimovacích objektech Výsluní I, Výsluní II, Kovářská a Černý potok.
Přezimovací obůrka Výsluní I má výměru 6,75 ha, leží v průměrné nadmořské výšce 810 m s jihovýchodní expozicí a převažují zde porosty náhradních dřevin. Byla vybudována v roce 2005. Spádová oblast je kolem 1500 ha.
Přezimovací obůrka Výsluní II má výměru 15,5 ha, leží v průměrné nadmořské výšce 770 m s jihovýchodní expozicí a převažují zde porosty náhradních dřevin. Byla vybudována v roce 2006. Spádová oblast je kolem 1200 ha.
Přezimovací obůrka Černý potok má výměru 10,08 ha, leží v průměrné nadmořské výšce 860 m se západní expozicí a převažují zde porosty náhradních dřevin. Byla vybudována v roce 2007. Spádová oblast obůrky je kolem 2000 ha.
Přezimovací obůrka Kovářská má výměru 7,78 ha a leží v průměrné nadmořské výšce 860 m s východní expozicí a převažují zde porosty náhradních dřevin. Byla vybudována v roce 2005. Spádová oblast obůrky je kolem 2000 ha.
Výsledky monitoringu jsou uvedeny v grafu1. Z grafu je patrné, že počty uzavřené jelení zvěře v některých přezimovacích obůrkách postupně narůstají (Černý potok a Výslunní II – po mírném poklesu) a v některých se početnost uzavřené jelení zvěře snižuje (Výsluní I a Kovářská). Příčin poklesu respektive nárůstu početních stavů uzavřené jelení zvěře může být celá řada.
 
Za nejdůležitější faktory, které mohou přímo ovlivňovat početnost jelení zvěře v obůrkách, považujeme:
* vhodné načasování uzavření obůrky,
* dodržovaní zákazu přikrmovaní ve spádové oblasti v době, kdy je zvěř do obůrky lákána,
* používání atraktivních krmiv pro nalákání jelení zvěře do obůrek,
* poměrně krátkou existenci některých přezimovacích obůrek,
* intenzitu odlovu jelení zvěře ve spádové oblasti ke konci doby lovu (před uzavřením přezimovacích obůrek),
* zajištění dostatečných klidových a krytových podmínek,
* turistický ruch v oblasti v době uzavírání přezimovacích obůrek.
 
Počty jelení zvěře, uzavřené v přezimovacích obůrkách, jsme porovnali s jarními sčítanými stavy a celkovým počtem odlovených kusů jelení zvěře ve spádové oblasti v následujícím roce. Výsledky ze dvou modelových obůrek jsou uvedeny v grafech č. 2 a 3.
Z uvedených grafů vyplývá, že se procentický podíl uzavřené jelení zvěře v přezimovacích obůrkách pohybuje v rozmezí mezi 6 - 64 % v závislosti na použité metodě vyhodnocení a roku. V přezimovací obůrce Černý potok je míra využívání nižší, než v přezimovací obůrce Výslunní I, což je způsobeno pravděpodobně pozdějším vybudováním této přezimovací obůrky (2007). Dá se předpokládat, že využívání přezimovacích obůrek jelení zvěří v následujících letech ještě poroste. Například na Šumavě se v současnosti pohybuje počet uzavřené jelení zvěře v přezimovacích obůrkách mezi 70 - 80 % z celkového počtu jelení zvěře v oblasti.
 
Budování přezimovacích obůrek je účinným nástrojem pro snížení impaktu jelení zvěře v období nouze na lesní porosty, nikoliv však konečným řešením pro neúnosné stavy jelení zvěře v daném prostředí. Prvořadé by mělo být snížení stavů jelení zvěře na únosnou míru.
Závěrem bych rád poděkoval pracovníkům LS Klášterec nad Ohří za pomoc a vstřícný přístup při řešení tohoto výzkumného projektu.
 
Ing. Zdeněk VALA, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF, Mendelu v Brně
Zpracování dat...