Pomalu se blíží období, kdy nám budou končit nájemní smlouvy na pronajaté honitby. Předešlé období bylo v tomto směru charakterizováno vznikem honebních společenstev (HS) a takzvaným uvedením honiteb do souladu se stávající legislativou, to je se zákonem o myslivosti 449/2001 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami. Ve svém příspěvku se nechci věnovat právním náležitostem, ale chci se věnovat praktické stránce věci a úskalím, která nás mohou potkat.
Nové nájemní období a uzavírání nových smluv bude mít jiný charakter, než tomu bylo v předešlém období. Ještě není snad pozdě zamyslet se nad tím, jak jsme se chovali k vlastníkům pozemků - nemyslivcům a jak jsme respektovali jejich oprávněné požadavky. Prodloužení stávajících smluv bude probíhat podle znění textu v již dříve uzavřených smlouvách. To znamená, že principiálně může vzniknout asi těchto pět alternativ:
1. Prodloužení nájemní smlouvy na základě opčního práva zakotveného v textu smlouvy.
2. Prodloužení nájemní smlouvy pro jediného zájemce.
3. Uzavření nájemní smlouvy se stávajícím uživatelem s novými nájemními podmínkami.
4. Uzavření nové nájemní smlouvy na novou honitbu.
5. Ztráta honitby.
V prvém případě se jedná o prodloužení nájemní smlouvy, kde je uvedeno opční právo, to znamená, že stávající uživatel má právo na prodloužení stávající nájemní smlouvy, pokud dodržel podmínky nájmu. Nebude to častý případ, ale některé smlouvy tuto klauzuli mají. Mohou to být honitby pronajaté od HS, ale i od jiných vlastníků, např. od LČR. Zde bude rozhodovat dosavadní bezvadné a přesné dodržování nájemní smlouvy v uplynulém období, včetně včasných plateb za nájemné. Významný zde bude také vztah uživatele honitby ke škodám zvěří a respektování požadavku držitele honitby k redukci stavů a přístup k výpomoci při ochraně lesních kultur proti škodám zvěří a podobně. Pokud jsme v tomto případě něco zanedbali nebo nedodrželi, musíme se připravit na to, že honitba bude nabídnuta všem zájemcům o její pronájem a my se budeme muset připravit na nelítostný cenový souboj s ostatními zájemci.
Druhý případ se bude týkat zřejmě mysliveckých sdružení, která mají pronajatu honitbu od honebního společenstva. Jsou to honitby s nízkými stavy zvěře, honitby, které užívají myslivci v místě svého bydliště a buď je zde bezproblémové soužití majitelů honebních pozemků s členy MS, a nebo tam, kde členové honebního společenstva a členové mysliveckého sdružení jsou tvořeni převážně stejnými osobami. Zde stávající uživatel honitby (MS) požádá písemně honební společenstvo o prodloužení nájmu za stávajících podmínek.
Doporučuji vždy navrhnout v žádosti i výši nájemného.
Je na zváženou, zda ponechávat symbolické nájemné, které se na mnoze uplatňuje. Domnívám se, že dnes už myslivecká sdružení nejsou tak chudá, aby nemohla nabídnou lepší, než symbolickou cenu a také honební společenstvo se ne vždy spokojí s nabídnutým nízkým nájemným. Nájemné se dá vypočítat na jedné straně z nákladů na krmení, na budování a provoz loveckých zařízení apod., a na druhé straně to bude výnos z tržeb za zvěř a zvěřinu. Z výsledku si můžeme stanovit výši nájmu.
Ve třetím případě půjde o honitby, kde honební společenstvo nemá jiného zájemce, než je stávající uživatel, a nebo z nějakého důvodu nemá zájem o nového uživatele, ale není spokojeno se stávajícími nájemními podmínkami. Může to být požadavek na vyšší cenu nájemného, ale může to být také nespokojenost s chováním stávajícího uživatele nebo nespokojenost s řešením škod na lesních kulturách a především na zemědělských plodinách. K těmto případům může docházet tam, kde se stávající uživatel honitby choval k vlastníkům honebních pozemků, kteří nejsou členy mysliveckého sdružení arogantně, neurvale, bezohledně apod.
Zde bude nutno přehodnotit naše chování a vystupování a uvědomit si, že máme sice možnost výkonu práva myslivosti na všech honebních pozemcích, ale to ještě neznamená, že majitel pozemku není náš partner. Je zapotřebí ohlédnout se za uplynulými téměř deseti lety. Všechny sporné otázky se musíme snažit rychle vyřešit a přijmout podmínky honebního společenstva, neboť to zastupuje všechny vlastníky, a ti mají právo na slušné chování ze strany uživatele.
A také mají právo vybrat si nájemce. Nežijme v iluzi, že o některou, na zvěř chudou honitbu, nejsou zájemci. I sousední myslivecké sdružení si rádo pronajme naši honitbu a zvětší si tak svůj lovecký revír. Výrazným faktorem zde asi bude výše škod na polních plodinách a náš přístup k náhradě těchto škod. Znám případy, kdy mnohasettisícové škody bylo možno vyřešit výpomocí zemědělské farmě, a nebo kdy se problém se škodami v mysliveckém sdružení vyřešil tím, že myslivecké sdružení přijalo farmáře za svého člena. Ten se pak mohl podílet na redukci stavů černé zvěře, a tím si přispěl i svojí aktivitou ke snížení škod.
Čtvrtý případ vznikne při uzavírání nové smlouvy na novou honitbu. Tam bude zpravidla rozhodovat výše nabídnuté ceny spolu s chovatelsko-loveckým záměrem. Zde záleží na finanční síle zájemce a nabídnuté ceně. Dá se očekávat, že silnější budou majitelé firem, než myslivecká sdružení. V tomto případě musíme také počítat s tím, že pronajímatel má přesné představy o nájemní smlouvě a podmínkách nájmu a sotva si nechá diktovat podmínky nájemcem.
A konečně za páté je to ztráta honitby. Proč ji stávající uživatel ztratil, si musí vyhodnotit on sám. Zde je zapotřebí se připravit i na alternativu, že přesto, že dosavadní uživatel měl korektní vztahy s honebním společenstvem nebo vlastníkem honebních pozemků a vzorně platil za honitbu, může o honitbu stejně přijít. A to například proto, že zemědělský podnik při uzavírání nájemních smluv s vlastníky pozemků si nechal také podepsat možnost výkonu práva myslivosti na pozemky, které zemědělsky nebo lesnicky obhospodařuje a nebo se stal majoritním vlastníkem pozemků a v honebním společenstvu má rozhodující hlas a tudíž si pronajme honitbu pro sebe. Tuto skutečnost je třeba brát jako realitu doby a změněné podmínky jsou dílem přirozeného vývoje vlastnických a uživatelských vztahů k půdě.
Teprve čas nám ukáže, zda je lépe pro zvěř a honitbu menší kolektiv movitých vlastníků hospodařících na půdě a zároveň zde vykonávající právo myslivosti, a nebo myslivecké sdružení s klasickou obětavostí svých členů. Českomoravská myslivecká jednota nechce a ani nemůže stranit mysliveckému sdružení nebo jednotlivému nájemci, neboť obě dvě strany mohou být členy naší organizace. I tato skutečnost může být příčinou budoucího úbytku členů ČMMJ, protože se dá očekávat, že počet honiteb užívaných jednotlivci bude narůstat na úkor společného užívání mysliveckými sdruženími.
Ať je pokračování nájemního vztahu v budoucnu jakékoliv, nemělo by to vést k nadměrnému lovu, motivovanému touhou znehodnotit honitbu pro budoucího uživatele. Pamatujme, že česká myslivost je postavena na zákonech a na tradici. A k naší tradici patří slušnost a etika. Zvýšený odstřel v honitbě, motivovaný ukončeným nájmem, by byl přinejmenším neetický a poškodil by stejnou měrou honitbu nového nájemce stejně jako stávajícího nájemce sousední honitby. Neboť jak všichni víme, zvěř se stěhuje z jedné honitby do druhé a postupně se zabydluje v uvolněných lokalitách, takže by to vedlo ke snížení stavů a zhoršení chovu v dané oblasti. A proto i končící myslivecké sdružení by si mělo zachovat důstojnost a korektně bez vášně a zášti předat honitbu novému uživateli.
Toto vše může proběhnout za předpokladu, že se nebudou měnit hranice stávajících honiteb. Takže nebude nutné běhat s výpisy z katastru nemovitostí za vlastníky pozemků, ale vše se bude dát dohodnout na schůzi honebního společenstva nebo u vlastníka honitby. Ti z nás, kteří byli u zakládání honebních společenstev, ví, jak těžké, nákladné a zdlouhavé bylo založení honebního společenstva a vytvoření honitby. Nezapomeňme, že k založení honitby je zapotřebí písemně doporučeným dopisem oslovit všechny vlastníky pozemků, což představuje při minimální výměře honitby a průměrné velikosti pozemků asi padesát tisíc korun. Při změně hranic honitby se vždy najde někdo, kdo podlehne chuti zkomplikovat situaci a pak se spory dostávají před soud, kde se řeší i několik let. To jsou fakta známá z minulosti.
Možná, že si teď říkáte, že ve vašem mysliveckém sdružení je vše v pořádku. Ale vězte, že i stávající členové mnoha sdružení pošilhávají po tom, jak to udělat, aby měli vlastní honitbu, a to i za cenu, že to bude ta honitba, kde jsou nyní členy.
Termín podání žádosti o prodloužení nájemní smlouvy je třeba dohodnout s honebním starostou, anebo respektovat příslušné ustanovení v nájemní smlouvě. Obecně lze říct, že žádosti budeme podávat v posledním roce platnosti smluv.